Senátní volby nejsou tak zajímavé jako volby prezidentské, ale jsou důležité. Volíme si významné osobnosti z řad občanů, kteří nás budou zastupovat v horní komoře parlamentu České republiky. I přesto je účast na těchto volbách z pravidla malá. Senátní volby kontrastují především s volbami prezidentskými, kde je účast rekordní i přes jejich nižší faktický význam.
Nastavení senátních voleb
V Senátu parlamentu České republiky sedí 81 senátů, jeden za každý okrsek. Tyto okrsky jsou každé dva roky novelizovány, aby jeho počet obyvatel nebyl odlišný o 15 % průměrného počtu obyvatel na 1 mandát. Každý senátor je ve svém funkčním období na dobu 6 let. Samotná volba neprobíhá celoplošně, jak jsme zvyklí, ale probíhá každé dva roky v jedné třetině obvodů, což odpovídá počtu 27. Volby se uskutečňují v sudých letech a zpravidla jsou vyhlášeny na podzim daného roku. Jsou také spojeny buď s volbami do zastupitelstev obcí nebo do zastupitelstev krajů.
Samotná volba do Senátu
Volby probíhají přímou volbou, což znamená že volič klasicky přijde do volební místnosti, vloží hlasovací lístek svého kandidáta do obálky a tu vhodí do zapečetěné urny. Hlasování probíhá ve dvou kolech, pokud ovšem jeden kandidát v první volbě nezíská nadpoloviční většinu hlasů. Tím se druhé kolo automaticky ruší a mandát je obsazen tímto kandidátem. Pokud se ovšem tak nestane, je vyhlášeno druhé kolo, do něhož postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů a opět vyhraje ten, který získá nadpoloviční většinu a zasedne do křesla na výše zmiňovaných 6 let.
Kandidáti
Pro kandidaturu do Senátu je jedna důležitá podmínka, a to je věk 40 let. Kandidát může pocházet z politického prostředí (politické strany, koalice, hnutí), ale může jím být i nezávislý občan. Ten ovšem musí nejdříve sehnat 1000 podpisů ze svého volebního okrsku na podporu své kandidatury a po získání těchto podpisů musí složit kauci ve výši 20 000 Kč.
Opakované a doplňující volby
Existují i výjimky z řádného volebního procesu, a tím jsou opakované a doplňující volby. K opakovaným volbám dochází ve chvíli, kdy kandidát, který postoupil řádně do druhého kola volby, se vzdal své kandidatury, zemřel, anebo byla celkově volba uznána jako neplatná. V tomto případě se volby v daném okrsku konají znovu.
Druhým vybočením jsou doplňující volby. Ty se uskutečňují, když zanikl mandát (senátor se vzdal svého křesla, nebo byl odvolán), a musí proběhnout do 90 dnů od zániku. Výjimkou je pouze, když mandát zanikne v roce, kdy mají proběhnout řádné volby v okrsku, v tomto případě volba proběhne až s řádnou. Když je v doplňujících volbách zvolen nový senátor, nezasedne do Senátu na 6 let, ale pouze na zbylou dobu svého předchůdce.
Doplňující volby jsme mohli vidět na začátku roku, kdy se Jiří Hlavatý ve volebním okrsku na Trutnovsku dostal do poslanecké sněmovny. Tím mu post senátora automaticky zanikl, ale ten se ho vzdát nechtěl. Jako poslanec abdikoval a rozhodl se znovu kandidovat do Senátu, kde byl ovšem v druhém kole poražen Janem Sobotkou.
Dalším příkladem jsou doplňující volby, které proběhnout v květnu ve volebním okrsku Zlín. V tomto případě se doc. František Čuba vzdal mandátu kvůli silnému tlaku veřejnosti jak na něj, tak jeho rodinu a přátele. Jeho definitivní odstoupení nastalo 28. 2. 2018.
