Domů » Jungova typologie osobnosti: Jaký jste typ a co to znamená?

Jungova typologie osobnosti: Jaký jste typ a co to znamená?

od Radka Čechová
Publikováno Aktualizováno

Dozvědět se více o své osobnosti může být mocným nástrojem seberozvoje. Poznat sám sebe totiž usnadňuje orientaci ve svém nitru i v důležitých vztazích ve vašem životě. K tomu vám může být skvělou pomůckou Jungova typologie osobnosti, která poukazuje nejen na to, co je viditelné a zřejmé, ale také na to, co je skryto vašemu vědomému vnímání.

Z čeho vychází Jungova typologie osobnosti?

Když se Carl Gustav Jung zabýval výzkumem asociací, zaznamenal, že jedna skupina osob odpovídala vždy předvídatelně dle společenských konvencí, zatímco lidé ve druhé skupině měli odpovědi netypické a subjektivně zabarvené. Díky tomuto výzkumu se Jungovi podařilo odhalit, že existují dva základní typy lidí – ti, kteří jsou zaměřeni především na svět okolo sebe a ti, kteří intenzivně prožívají svůj vnitřní svět.

Tak vznikly koncepty introverze a extraverze, které Jung představil světu jako první. Jeho model osobnosti je dále specifický v tom, že bere v úvahu jak vědomé, tak nevědomé aspekty mysli, která se pohybuje ve čtyřech rovinách – vnímání, intuice, myšlení a cítění.

Podle Jungova názoru totiž není možné demonstrovat extraverzi nebo introverzi izolovaně a musí být vždy spojena právě s jednou ze čtyř psychických funkcí.

Jungova typologie je tedy postavena na:

  • postojových typech – extraverze (E) a introverze (I)
  • iracionálních funkcích – intuice (N) a vnímání (S)
  • racionálních funkcích – myšlení (T) a cítění (F)

Zdroj: C.G. Jung Typologie, DTV 1990

1. Jaký je váš postoj k realitě?

Prvním důležitým faktorem vaší typologie osobnosti je určení, zda je váš postoj k realitě obrácen více směrem k vnějšímu světu, nebo zda se raději zaobíráte svým vnitřním světem.

Co je to introverze

Introvert se druhým lidem jeví jako tichá, plachá, zamyšlená a uzavřená osoba. Toto chování ovšem vyvěrá z jeho neuznání moci vnější reality, a má proto tendenci zdržovat se všech výdajů energie spojených s okolním světem. Na vše má svůj subjektivní pohled a neřídí se obecně platnými společenskými normami. Odmítání zapadnutí do venkovního světa ovšem vede k nevědomé kompenzaci, kvůli které se introvert nedobrovolně dostává do moci vnějších sil. To se může projevit např. jako strach z veřejného vystupování, finanční závislost nebo hluboká touha být milován.

💡 Tip: Přečtěte si také článek: Jaká práce je vhodná pro introverty?

Co je to extraverze

Extravert se touží stát platným členem vnějšího světa. Potrpí si na kulturu, hodnoty společnosti a sounáležitost. Oproti introvertovi tedy moc objektivní reality nadhodnocuje a má sklon se všem zalíbit. Často je veselý, upovídaný a rád seznamuje. Dívá se na sebe očima druhých, a právě proto je pro něj tolik důležitý sociální kontakt. Důsledkem jeho orientování na vše okolo něj je minimální kontakt se svým nitrem a nepochopení svých vnitřních pohnutek. Tento proces je nevědomě kompenzován přehnaným zdůrazněním jeho Já. Na druhé pak působí jako egocentrik dychtící po naplnění potřeb a nenasytný lovec velkolepých zážitků.

Zdroj: C. G. Jung: Obecný popis typů (Výbor z díla: Svazek I, str. 264-331, Brno 1996)

Extravert versus introvert

2. Jak přijímáte informace?

Zaměřujete se na detail, nebo na celek? Tato polarita určuje, jakým způsobem zachycujeme realitu a přijímáme informace. Jung tyto funkce označuje jako iracionální, protože nejsou založeny na rozumovém úsudku.

Vnímání (S) – informace přijímané skrze smysly

V této variantě lidé přijímají informace o vnějším světě prostřednictvím svého smyslového vnímání. Jsou tedy pro ně důležité smyslové vjemy, jako je vzhled, vůně, materiál apod. Díky tomu je jejich vnímání konkrétní, praktické a velmi realistické. Smyslový vnímavý typ je v populaci běžnější a odhaduje se na 65–75% populace.

Intuice (N) – informace přijímané skrze nevědomí

Intuice je druh vnímání reality, které nepřichází přes základní smyslový aparát, ale jde cestou z nevědomí. Pokud tedy u vás převládá intuice, nezaměřujete se tak na detail, ale spíše na celek. Tento typ lidí dále více než fakta zajímají myšlenky, ideje a možnosti a mají dobrou schopnost předvídat situace. Menší praktické zaměření ovšem může způsobovat problémy s koncentrací a dokončováním věcí.

3. Jak vyhodnocujete informace?

Dáváte si záležet na tom, aby byl váš vyvozený závěr vždy objektivní, nebo dáváte přednost svému subjektivnímu názoru? Naše získané informace vyhodnocujeme pomocí racionálních funkcí, kterými jsou myšlení nebo cítění.

Myšlení (T) – objektivní hodnocení situace

V tomto případě se lidé orientují podle logického úsudku. Charakteristická je pro ně tvrdohlavost, jsou pro ně důležité výsledky, mají analytické myšlení a nejsou příliš emocionální. Jedná se tedy o objektivní způsob vyhodnocování informací podle vzorce: pravda – nepravda, správné – nesprávné.

Cítění (F) – subjektivní hodnocení situace

Tito lidé při hodnocení volí raději citovou rovinu. Usilují o harmonii, orientují se na mezilidské vztahy a jsou loajální. Logičnost úsudku pro ně není prvořadá a dávají spíše přednost tomu, jaký mají ze situace pocit. Jedná se tedy o subjektivní způsob vyhodnocování informací podle vzorce: příjemné – nepříjemné.

8 funkčních typů podle Junga – charakteristika

Výsledkem Jungovy teorie je tedy osm variant, kdy je vždy upřednostňována jedna převládající funkce, která je nadřazená. Čtvrtá funkce je vždy opačná, nejméně preferovaná a představuje vaše nevědomé nebo potlačené chování.

Introvertní intuitivní typ

Mystik, umělec, fantasta, jasnovidec. Ze všech typů je nejvíce ponořený do svého vlastního světa. Pro okolí je to záhadná bytost, on sám se cítí jako nepochopený génius. Svět je pro něj přehlídka subjektivně vnímaných symbolů a obrazů. Je neustálým hledačem Vyššího smyslu. Jeho stínová stránka je překvapivě silně pudová, což se může někdy projevit jako nutkavé chování, hypochondrie, smyslová přecitlivělost nebo jako různé závislosti. (INTJ, INFJ)

Extrovertní intuitivní typ

Vizionář, inspirátor, stylista, influencer, který okolo sebe větří nové příležitosti slibující budoucnost. Má značný problém s koncentrací na přítomný okamžik, a proto většinou nic ze svých plánů a nápadů nedotáhne do konce. Je to velmi inspirativní osobnost, která pohrdá nudnými konvencemi. Zajímají ho lidé okolo něj a je dobrý v navazování kontaktů. Když potlačuje své nevědomé vnímání, stává se z něj přeborník na vytváření domněnek o druhých nebo může mít sklony k hypochondrii a fobiím. (ENTP, ENFP)

Introvertní myslivý typ

Intelektuál, filozof, inovátor, skeptik, který se druhým může jevit tak trochu podivínsky. Rád vše zkoumá do hloubky, vymýšlí nové teorie, složité systémy a vidí neobvyklé souvislosti. Potrpí si více na své vlastní názory a nápady než na to, co je někde psáno. Miluje svou samotu a má pocit, že ho všechno a všichni ruší. Když se poštěstí, dokáže tolerovat úzký okruh dobrých přátel. Je velmi autoritářský a i když je jen těžko ovlivnitelný, vnější svět se mu přece jen dostává pod kůži tím, že vede vyčerpávající boj proti hlouposti lidí, o které má řadu nepochybných důkazů. (INTP, ISTP)

Extrovertní myslivý typ

Empirik, vůdce, konzervativec, perfekcionista, který uznává pouze obecně platná fakta. Má vědecké syntetické myšlení, baví ho fakta rozkládat a opět spojovat, čímž vždy nachází nové pojetí. Má rád pevná pravidla, řád a hmatatelnou realitu. Celý život usiluje o dokonalost a opovrhuje těmi, kteří dokonalí nejsou. Má sklon ke kritice všeho a všech a může to být velký pedant. Svými city se většinou neřídí, což ho někdy vede až k dogmatické strnulosti. Ve vyhrocené verzi svého potlačeného Já se z něj může snadno stát fanatik plný předsudků a zaujetí. (ENTJ, ESTJ)

Introvertní vnímavý typ

Snílek, malíř, fotograf, designer, který na sebe rád nechává působit vnější vjemy. Vnímá krásu kamkoliv přijde, dokáže přijít s novým originálním pohledem nebo zachytit věc z nečekaného z úhlu. Pokud neoplývá uměleckým talentem, mívá problém se sebevyjádřením. Někdy nechápe ani sám sebe. Realitu vnímá jako magický svět a objektivně se zapojuje jen když je potřeba bránit morální hodnoty a zásady. Jeho sklon k důvěřivosti může být kompenzován jeho přehnanou zarputilostí, obsesí nebo podezíravostí vůči všemu. (INFP, ISFP)

Extrovertní vnímavý typ

Požitkář, estét, bavič, umělec života, který žije výhradně pro své smyslové prožitky. Nejlépe se cítí ve víru dění. Je to veselý společník, který si dává záležet vždy na tom nejkvalitnějším nábytku a nejlepším víně. Můžete s ním hodiny promlouvat o ochutnávce prvotřídních sýrů, ale jakmile zabrousíte na psychologické téma, začne se nudit. Nerad se totiž pitvá ve svém nitru, protože je to pro něj něco, co ho ruší v radosti ze života. Stejně tak pohrdá logikou. Může se ale snadno stát zajatcem svých sexuálních fantazií, být chorobně žárlivý nebo třeba propadnout sektářství. (ESFP, ESTP)

Introvertní citový typ

Tajemník, kontrolor, ochránce, konzultant, na kterého je velký spoleh. Na druhé působí vyrovnaně, soběstačně a také velmi chladně. Opak je ale pravdou, protože tito lidé jen před okolím schovávají svůj hluboký cit a křehké nitro, které si chrání. Tento typ má velmi dobrou paměť a připomíná knihovnu. Jeho myšlení ovšem může být někdy příliš ustrnulé a málo kreativní. Sklon k přílišné toleranci a touze po harmonii se u těchto lidí kompenzuje nevědomou panovačností, samolibostí, tyranstvím nebo hysterií. (ISTJ, ISFJ)

Extrovertní citový typ

Filantrop, kouč, tvůrce, herec, motivátor, který rád podléhá společenským konvencím a věří v kulturní hodnoty. Je obětavý a laskavý, zajímají ho lidé, ale ve vztazích je velmi přelétavý. Jeho city, které vyjadřuje okázale, mají přednost před rozumem a bývají velmi proměnlivé. Někdy působí až infantilně. Jeho stinnou stránkou je sklon k rozpolcenému chování a kompenzaci jeho nadměrně přátelského přístupu, což se projevuje jako neuróza, chlad, nenávist, odpor a neosobní chování. (ENFJ, ESFJ)

Zdroj: C. G. Jung: Obecný popis typů (Výbor z díla: Svazek I, Brno 1996)

MBTI test osobnosti – rozšíření typologie na 16 osobností

Na Jungovu typologii navázaly v 50. letech 20. st. Katherine Briggsová a její dcera Isabel Myersová, které teorii rozpracovaly z 8 na 16 typů osobnosti. Tak vznikla populární typologie osobnosti MBTI (Myers-Briggs Type Indicator), která ihned zaznamenala velký úspěch i přesto, že byla v akademickém světě kritizována především kvůli tomu, že autorky neabsolvovaly studium psychologie. Navzdory této kritice si však MBTI získal oblíbenost u veřejnosti.

Přidání další kategorie: Jak si organizujete život?

Zatímco Jungova typologie je založena na jedné dominující kognitivní funkci, typologie osobnosti MBTI bere v potaz hierarchii všech 4 kognitivních funkcí. Navíc je ještě obohacena o kategorii perceive (vnímání) a judging (usuzování), která vyjadřuje životní styl – způsob, jakým chtějí lidé uspořádat svůj život a životy druhých.

Usuzování (J) – uspořádaný životní styl

Do toho typu spadají lidé, kteří potřebují mít vše detailně naplánováno. Píšou si seznamy, ve všem mají pořádek, rádi provádějí věci postupně a dokážou záležitosti dotáhnout až do zdárného konce. Vše řeší dostatečně dopředu a nic nenechávají na poslední chvíli.

Vnímání (P) – improvizační životní styl

Tito lidé většinou nemají detailní plány a spíše se přizpůsobují aktuální situaci. Mají tendenci vše odkládat na poslední chvíli a častěji se u nich objevuje prokrastinace. Působí nepořádně, ale je to jejich forma systému. Nedělá jim problém nečekaně měnit plány a klidně z ničeho nic odletí na dovolenou.

MBTI test a jeho využití v personálním managementu

MBTI test osobnosti je snadno dostupný na internetu a může si jej proto udělat každý. Je také možné, že se s ním setkáte někde na vstupním pohovoru, protože je velmi oblíbený v HR odvětví a využívá se často jako typologie osobnosti pro manažery. Není také tajemstvím, že dotazníky MBTI byli v minulosti používány u náborů do velkých firem, jako je Apple, ale také třeba McDonald´s.

Výhodou MBTI testu osobnosti je skutečnost, že nijak neohrožuje sebedůvěru nebo sebeúctu. Jeho přínos tkví v tom, že dokáže ujasnit silné stránky a současně přináší vysvětlení, jak každý člověk funguje. To pomáhá nedívat se na slabé stránky člověka kriticky, ale konstruktivně. V případě použití v personalistice může pomoci člověka zařadit do pracovní pozice, která bude na míru ušitá přímo jemu, což vede k maximální spojenosti obou stran. MBTI test vám také může pomoci při výběru povolání, když zkrátka nevíte, jaká oblast práce nebo pozice by pro vás byla vhodná. Jak totiž z výše uvedeného vyplývá, ne každý si je dobře vědom všech svých vnitřních tužeb a schopností.

💡 Tip: Přečtěte si také článek: Typologie osobnosti a temperament: Co víme?

Články, které stojí za přečtení: