Domů » Typologie osobnosti a temperament: Co víme?

Typologie osobnosti a temperament: Co víme?

od Kristýna

Jste mezi lidmi jako ryba ve vodě, nebo se radši držíte ve stínu? Nestíháte, všechny povinnosti odkládáte donekonečna, nebo bez diáře nevyjdete ven? Zjistěte, jaký jste typ osobnosti. Podle této alchymie poznáte nejen lépe sami sebe, ale i toho, koho se chystáte zaměstnat.

Co je to temperament a charakter?

Napadlo vás někdy, proč se nechováte jako vaši sourozenci, kamarádi nebo kolegové z práce?

Odpovědí je temperament. Ten je vrozený a projevuje se v chování, prožívání či jednání, tedy způsobem, jakým jedinec reaguje na události. Temperament je neměnný. Pouze velmi málo lze ovlivnit výchovou nebo snahou člověka. Pokud je celá vaše rodina veselá, přátelská a chaotická, je pravděpodobné, že se tak budete chovat i vy.

Přestože spolu úzce souvisí, nepleťte si temperament s charakterem. Ten je naproti tomu získaný (rodina) a naučený (vliv školy a společnosti). Charakter určuje způsob, jakým se člověk chová a staví ke společnosti i k sobě samému.

Tip: Víte, co je to emoční inteligence? I ta je spjatá s temperamentem. Více si o ní přečtěte v následujícím článku.

5 zajímavých typologií temperamentu

Lidé jsou různí ve svých temperamentech. Přesto se někteří chovají více podobněji než jiní. Tento poznatek vedl k vytvoření typologií osobností.

1/ Hippokratova typologie

Nejstarší známá typologie pochází už z antiky. Na základě čtyř základních tělesných šťáv ji vytvořil řecký lékař a filosof Hippokratés (460-377 př. n. l.). O dvě století později typologii přepsal a přepracoval římský lékař Galénos.  

Podle této typologie se lidské chování odvíjí od převládající tekutiny v těle a stala se základem pro dnes již známé pojmy.

Pakliže v těle převládá krev, typ temperamentu je sangvinický. Takový člověk je veselý, společenský a živý. Rychle se u něj střídají dojmy a stejně tak se vyrovnává s úspěchy i nepříjemnostmi. Negativním rysem sangviniků je jejich nestálost a lehkomyslnost.

Nevyrovnaný, vzteklý a impulzivní člověk je cholerik, v jehož těle má převahu žluč. Jedinec se chová prudce až explozivně. Jeho jednání může přerůst z tvrdohlavosti do agresivity.

Znáte někoho, kdo je velmi klidný? Pak je pravděpodobně flegmatikem s převahou hlenu v těle. Flegmatikové mají nevýrazné projevy nálad, kvůli čemuž se zdají být duchem nepřítomní a nevšímaví.

Nakonec čtvrtý typ – melancholik spojený s černou žlučí. Tito lidé se nechávají unášet svými pocity a jsou velmi citliví. Bývají častěji smutní, pesimističtí a více si berou dění ve svém okolí, které se jich dotýká.

Co si vzít z této typologie?

Přestože je typologie stará několik stovek let, její pojmy se stále užívají. Za dobu svojí existence prošla drobnými změnami, rozšířením, ale její základní smysl se nezměnil.

2/ Jungova typologie osobnosti

Zakladatel analytické psychologie, Švýcar Carl Gustav Jung (1875-1961), vytvořil typologii, jejíž hlavními body jsou protiklady introverze a extraverze. Tyto pojmy jsou známé, přesto si je představme.

Extrovert čerpá energii z vnějšího (společenského) světa a chce se podílet na jeho dění. Nedostatek podnětů má na něj negativní vliv. Extroverzi bývají hovornější lidé, kteří jsou přátelští a chtějí být obklopeni lidmi.

Introvert proti tomu raději žije svými vlastními úvahami a vnitřním světem složeným z myšlenek a pocitů. Na rozdíl od extrovertů nejsou tak upovídaní a před novými lidmi si drží odstup. Preferují samotu nebo menší skupiny přátel.

Zajímavost: V psychologických teoriích existuje třetí typ – ambiverze, která je kombinací extroverze a introverze. Takový člověk se projevuje jako extrovert v blízkém okolí a jako introvert v cizím prostředí. S tímto typem nepracuje Jungova typologie.

Jung rozlišuje typy osobností podle čtyř psychologických funkcí. Jedná se o protikladnou dvojici intuice a smyslové vnímání a druhou dvojici myšlení a cítění. Funkce popsal v rámci os percepce a diskurzivního usuzovaní. Mezi funkcemi je vždy jedna dominantní nad zbylými, přičemž využívá jednu nebo dvě ze zbylých funkcí jako podpůrné.

Podle osy percepce se člověk seznamuje se skutečností a vnímá svoje myšlenky.

Jak je z názvu patrné, smyslové vnímání se týká lidských smyslů. Takový jedinec je upoután na přítomnost. Je praktický a dává přednost zavedeným programům s pravidelnými řády.

Za to lidé s převahou intuice kladou větší důraz na podvědomí. Nesnáší rutinu, která je pro ně nudná. Žijí s hlavou v oblacích a jsou více chaotičtí.

Druhá osa diskurzivního usuzování se orientuje na lidské vnímání.

Člověk s důrazem na myšlení je logický, klidný a racionální. Proto dění ve svém okolí rozumí skrze intelekt, na který klade větší důraz než na emoce.

Citové typy se vyhýbají konfliktům a řešení nepříjemných věcí. Svět posuzují podle subjektivních kategorií dobré a špatné.

Co si zapamatovat?

Podle Junga je každý člověk buď extrovert, nebo introvert. Jeho chování záleží na dominantní funkci, skrze kterou vnímá a chápe svět.

Tip: Hlavně introverti uvítají článek Jsem introvert: Jaká je vhodná práce pro introverty?, který Vám kromě pracovních tipů dodá sebedůvěru.

Mladý, Žena, Děvče, Dáma, Práce, Pracovní, Studium
Lidé s důrazem na myšlení jsou logičtí a nevkládají do práce emoce.

3/ Myers-Briggs Type Indicator (MBTI)

Katherine Cook Briggs (1875-1968) se svou dcerou Isabel Briggs Myers (1897-1980) navázaly myšlenky Carla G. Junga, především na jeho knihu Psychologické typy. Vytvořily test osobních typů (MBTI).

Využily přitom Jungova kritéria, přičemž o některých jsme se zde již zmiňovali.

  • Vnímání okolního prostředí
    • Extroverze (E) – zajímají se o svoje okolí
    • Introverze (I) – upřednostňují samotu
  • Získávání informací
    • Smysly (S) – praktický člověk, který dává přednost zavedeným programům
    • Intuice (N) – žijí s hlavou v oblacích a rutina je pro ně sprosté slovo
  • Zpracování informací
    • Myšlení (T) – logický, racionálně myslící klidný člověk
    • Cítění (F) – dávají přednost hodnocení skrze své pocity
  • Životní styl
    • Usuzování (J) – tito lidé dokončují plány
    • Vnímání (P) – raději upřednostňují různé možnosti 

Na základě těchto kritérií vytvořily šestnáct osobních typů. Tato škála je opravdu široká od učitele (ENFJ), dobyvatele (ESTP) po správce (ISTJ). Jaký typ jste právě vy můžete zjistit během pár kliků. Na internetu naleznete bezplatný test.

K zapamatování

Přestože byl test kritizován kvůli spolehlivosti, je i dnes využíván k hledání ideální pracovní pozice. Jestli máte existenciální krizi, určitě ho vyzkoušejte.

4/ Barevná typologie

Všimli jste si někdy, jak na nás působí barvy? To proto, že každá z nich má svoji jedinečnou povahu, která se dá připodobnit k lidem. Barevná typologie se skládá ze čtyř barev a bude se hodit především těm, kteří pracují ve vedoucích pozicích. Podle barev snáz pochopíte nejen s kým pracujete, ale i to, s jakým klientem spolupracujete.

Tip: Jestli Vás zajímá využití barev v marketingu, nezapomeňte se podívat na článek Psychologie a význam barev v marketingu.

Červená barva

Červená barva je spojena s odvahou a sílou. Tyto atributy vyzařují i z člověka, který je pozitivně laděný, rozhodný a asertivní. Rychle dokáže s lidmi navázat kontakt a pracovat s nimi. Proto se hodí do vedoucích pozic jako manažer.

Při práci s „červeným“ si dejte pozor na příležitostnou aroganci a sobeckost.

Žlutá barva

Milý, pozitivní a zábavný, tato slova vystihují člověka, kterému odpovídá žlutá barva. Rád se obklopuje lidmi a lidé jsou rádi v jeho společnosti. Hodí se do kreativních pozic, v nichž ho nedusí hranice a může se rozvíjet.

Zelená barva

Lidé, kteří spadají do této skupiny, jsou vřelí a empatičtí. Zkrátka pro jiné by se nejraději rozdali. Proto se hodí na pracoviště, v nichž mohou jiným pomáhat. Nejraději pracují v klidu, kdy s nikým nemusí soupeřit nebo vést konflikty.

Modrá barva

Odstup a logika jsou charakteristické pro „modré“. Analytická skupina, která dává přednost pořádku před spontánností. Do řešení úkolů zapojují minimum emocí, proto se mohou zdát druhým odtažití a nepříjemní.

Co si z barevné typologie odnést?

Jak je zřejmé, pracovní kolektiv nemůžete vytvořit pouze z jedné barvy. Tlupa červených se navzájem utluče, zatímco zelení nebudou chtít řešit žádné konflikty. Proto pokud zakládáte pracovní kolektiv, nezapomeňte přihlédnout k barevné typologii.

Startup, Start-Up, Lidé, Silicon Valley, Týmová Práce
Především pro skupinu „žlutých“ je vhodná práce ve startupu.

5/ Manažerská typologie

Nyní se zastavíme přímo u manažerů. Stejně jako zaměstnanci jsou různí, to samé platí i pro manažery, kteří se odlišují podle týmů a projektů, jimž velí. Podle výzkumu uveřejněném v Harvard Business Review existují čtyři typy manažerů.

Prorok

Stejně jako bibličtí proroci, tak i ti manažerští zažívají zjevení – vizi. Díky tomu získávají odvážné a inovativní nápady na projekty mimo běžnou strategii firmy. Proroci se obklopují lidmi (učedníky), kterým mohou věřit a kteří je budou podporovat.

Expert

Expert lační po projektech, které mohou společnost posunout. Nedělá unáhlená rozhodnutí. Namísto toho aktivně sleduje příležitosti. Expert je „hlavou projektu“ a organizaci plánů přenechává jiným.

Hráč

Tento člověk se nebojí riskovat. Vybírá si projekty bez jasného výsledku. Kvůli takovému hazardu se snaží získat co největší podporu. Jak se říká, risk je zisk.

Vykonavatel

Vykonavatel sleduje příležitosti, které může realizovat až do konce. V jeho práci není žádný risk, pouze jistota.

K čemu je manažerská typologie?

Podle směřování firmy a typů projektů je důležité vybírat si i manažery. Každý má svoje klady, ale i zápory. Jestli jste šéf firmy nebo manažer, zkuste přihlédnout i k této nové typologii.

Startup, Tabule, Místnost, Uvnitř, Dospělí, Kancelář
Jaký typ manažera je vhodný pro Váš projekt?

Co si vzít z typologií?

Typologie jsou od starověku prostředek, jak rozumět a chápat lidi. Až dodnes vzniklo mnoho nových koncepcí.

Přestože se běžně typologie využívají k hledání pracovních míst, není to jediný důvod, proč jim věnovat pozornost. V době, kdy si lidé navzájem nerozumí a sami sobě se ztrácejí, je průzkum vlastního já zajímavý způsob, jak se poznat. Přesto výsledky berte vždy s rezervou.

Články, které stojí za přečtení: