Komunální volby skončily v sobotu 10. října 2026 a sečtené hlasy rozhodly o tom, kdo usedne do zastupitelstva. Starostu volí ze svého středu noví zastupitelé a zvolený kandidát k tomu podle zákona o obcích potřebuje nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva. Kandidátka s nejvyšším počtem hlasů proto může skončit v opozici, když se ostatní dohodnou proti ní.
Obsah článku
Jak se hlasy mění na mandáty
V komunálních volbách má každý volič tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se volí. Když zakřížkujete celou kandidátku, dostanou hlas její kandidáti v pořadí na lístku. Pokud k tomu označíte jednotlivá jména u jiných stran, mají přednost a z označené kandidátky dostane hlas jen tolik prvních jmen, kolik hlasů zbude.
Do rozdělování mandátů postupují jen kandidátky, které získaly aspoň 5 procent platných hlasů. Přesněji podle § 45 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. se hranice počítá z celkového počtu platných hlasů vyděleného počtem volených zastupitelů a vynásobeného počtem kandidátů dané strany. U plné kandidátky je to 5 procent ze všech hlasů, u neúplné kandidátky je hranice úměrně nižší.
Když by hranice nedosáhly aspoň dvě kandidátky nebo by postupující strany neobsadily většinu mandátů, snižuje se hranice postupně o jeden procentní bod. Kde kandiduje jediná kandidátka, žádná hranice neplatí.
Mandáty pak Český statistický úřad rozdělí d’Hondtovou metodou. Hlasy každé postupující kandidátky vydělí postupně čísly 1, 2, 3 a dalšími, vzniklé podíly seřadí od největšího a každý podíl v pořadí do počtu volených zastupitelů znamená jeden mandát.
Modelový přepočet a proč vítěz nemusí vládnout
Příklad je vymyšlený. V modelové obci Vzorov se volí 15 zastupitelů a do voleb se přihlásilo pět kandidátek, každá s 15 jmény. Dohromady dostaly 11 900 platných hlasů, hranice 5 procent tedy činí 595 hlasů.
| Kandidátka (modelový příklad) | Hlasy | Podíl hlasů | Podíly, které získaly mandát | Mandáty |
|---|---|---|---|---|
| Kandidátka A | 4 300 | 36,1 % | 4 300, 2 150, 1 433, 1 075, 860, 717 | 6 |
| Kandidátka B | 3 150 | 26,5 % | 3 150, 1 575, 1 050, 788 | 4 |
| Kandidátka C | 2 350 | 19,7 % | 2 350, 1 175, 783 | 3 |
| Kandidátka D | 1 600 | 13,4 % | 1 600, 800 | 2 |
| Kandidátka E | 500 | 4,2 % | nepostupuje, nedosáhla hranice 595 hlasů | 0 |
Poslední, patnáctý mandát připadl kandidátce A za podíl 717 hlasů. Pátý podíl kandidátky B, 630 hlasů, na podíl 717 nestačil, k pátému křeslu jí chybělo zhruba 434 hlasů.
Kandidátka A volby jasně vyhrála, s 36 procenty hlasů má 6 z 15 křesel. Ke zvolení starosty je ale potřeba 8 hlasů zastupitelů. Kandidátky B, C a D mají dohromady 9 mandátů a když se domluví, starostu zvolí bez vítěze voleb.
Křížky u jmen umí zamíchat pořadím
Mandáty dostávají kandidáti podle pořadí na lístku, preferenční hlasy ho ale mohou změnit. Podle § 45 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí se celkový počet hlasů strany vydělí počtem jejích kandidátů. Kdo má nejméně o 10 procent více hlasů, než je tento průměr, postupuje na první místo.
Do hlasů kandidáta se počítají křížky u jeho jména i hlasy, které dostal díky křížku u celé kandidátky. V modelovém Vzorově dostala kandidátka B 3 150 hlasů a má 15 kandidátů, průměr tedy činí 210 hlasů. Kandidát z devátého místa získal celkem 240 hlasů, dosáhl hranice 231 hlasů a posunul se na první místo.
Kandidátka B má 4 mandáty, dostanou je kandidát z devátého místa a původní první, druhý a třetí. Původní čtvrtý zůstane prvním náhradníkem. Pokud hranice dosáhne víc kandidátů, seřadí se podle počtu hlasů.
Náhradník nastupuje dnem, který následuje po zániku mandátu zastupitele z jeho kandidátky. Osvědčení mu podle § 56 zákona o volbách do zastupitelstev obcí předá starosta do 15 dnů od uprázdnění mandátu.
Zákon o obcích v § 87 stanoví, že k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Počítá se z celého zastupitelstva, ne z přítomných. V patnáctičlenném zastupitelstvu je to vždy 8 hlasů, ve 27členném 14 hlasů.
Vítěz s menšinou křesel proto musí hledat partnery. Povolební koalice zákon o obcích vůbec neupravuje. Kdo bude vládnout, rozhodne až volba na zasedání. Předvolební koalice je pro volební zákon jedna volební strana a platí pro ni stejná hranice 5 procent.
Dokud nové vedení nevznikne, vykonává podle § 102a zákona o obcích pravomoci dosavadní rada obce, a to až do zvolení nové rady. Jak strany s voliči pracují před volbami, popisuje článek politický marketing.
Kdy se sejde nové zastupitelstvo
„Státní volební komise vyhlásí celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí sdělením ve Sbírce zákonů,“ uvádí Ministerstvo vnitra v přehledu termínů a lhůt pro volby konané 9. a 10. října 2026, který vydalo v červenci 2026. Od tohoto vyhlášení běží desetidenní lhůta pro návrhy k soudu.
Ustavující zasedání svolává podle § 91 zákona o obcích dosavadní starosta. Konat se musí do 15 dnů ode dne, kdy uplyne lhůta pro podání návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování. Informaci o místě, době a programu zasedání musí obecní úřad podle § 93 vyvěsit na úřední desce aspoň 7 dní předem.
Zasedání řídí zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší zastupitel. Když dosavadní starosta zasedání ve lhůtě nesvolá, učiní to Ministerstvo vnitra. Noví zastupitelé na začátku skládají slib, který začíná větou „Slibuji věrnost České republice“. Kdo slib odmítne nebo ho složí s výhradou, o mandát přichází. Osvědčení o zvolení musí registrační úřad zastupitelům vydat nejpozději do ustavujícího zasedání.
Volba starosty veřejně, nebo tajně
Starostu, místostarosty a v obcích s radou i další radní volí zastupitelstvo ze svých členů, tuto pravomoc mu vyhrazuje § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích. Starosta a místostarosta musí být občany České republiky. Zastupitelem může být zvolen i občan jiného státu Evropské unie, který je v obci přihlášen k trvalému nebo registrovanému přechodnému pobytu a má v ní právo volit. Starostou se stát nemůže.
Zákon o obcích nepředepisuje, zda se volí veřejně, nebo tajně, a o způsobu volby proto rozhoduje samo zastupitelstvo. Podrobnosti jednání upravuje jednací řád, který si podle § 96 vydává. Samotné zasedání je ze zákona veřejné.
Když žádný kandidát nezíská většinu všech zastupitelů, starosta zvolen není. Zákon pro tuto situaci zvláštní postup nemá, volba se opakuje, dokud se většina nenajde. Obec do té doby vede podle § 107 zákona o obcích dosavadní starosta.
Rada obce se volí jen tam, kde má zastupitelstvo aspoň 15 členů. Má lichý počet členů, nejméně 5 a nejvýš 11. Odměny rozebírá článek plat starosty a odměny zastupitelů.
Návrh na neplatnost voleb a co udělá s termínem
Podle § 60 zákona o volbách do zastupitelstev obcí může podat návrh na neplatnost hlasování, voleb nebo volby konkrétního kandidáta každý volič zapsaný ve volebním okrsku dané obce a každá volební strana, jejíž kandidátka byla v obci zaregistrována. Návrh se podává nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků Státní volební komisí a rozhoduje o něm krajský soud.
Návrh má smysl jen tehdy, když bylo porušeno ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek. Krajský soud podle § 90 soudního řádu správního rozhodne do 20 dnů od doručení návrhu. Když vysloví neplatnost volby kandidáta, může zároveň vyhlásit za zvoleného toho, kdo byl zvolen řádně. Osvědčení o zvolení pak registrační úřad vydá do 7 dnů od právní moci rozhodnutí.
Ustavující zasedání posouvá jen návrh na neplatnost voleb nebo hlasování, spor o volbu jednoho kandidáta ho nezdrží. Při takovém návrhu se zasedání koná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o posledním návrhu, pokud soud žádnému nevyhověl. Když soud volby nebo hlasování zneplatní, zastupitelstvo zvoleno není a ministr vnitra podle § 54 vyhlásí do 30 dnů od oznámení usnesení soudu opakované volby nebo opakované hlasování.
Modelově, kdyby Státní volební komise vyhlásila výsledky v úterý 13. října, lhůta pro návrhy by skončila v pátek 23. října. Ustavující zasedání by se bez soudních sporů o volby nebo hlasování muselo konat nejpozději v sobotu 7. listopadu.
Co můžete jako občan udělat
Výsledky za svou obec i preferenční hlasy kandidátů najdete na serveru volby.cz Českého statistického úřadu. Informace o místě, době a programu ustavujícího zasedání musí viset na úřední desce obecního úřadu aspoň 7 dní předem, sledujte ji proto hned po vyhlášení výsledků.
- Porovnejte preferenční hlasy. Zjistíte, kdo se díky křížkům posunul a kdo vypadl.
- Zvažte návrh na neplatnost jen s důkazy. Soud řeší jen hrubé porušení zákona. Pevné lhůty platí i pro volbu senátorů, jejíž první kolo proběhlo ve stejných dnech.
- Zajímejte se, kdo za kandidátkami stojí. Odkud mají peníze politické strany, popisuje článek o financování politických stran.
Na ustavující zasedání si zapište termín z úřední desky a přijďte, uvidíte, kdo pro koho hlasuje. Zápis ze zasedání musí být podle zákona o obcích uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Širší souvislosti rozebírá text o tom, jak silní lídři mohou narušit demokracii.
