Václav Laurin a Václav Klement založili v Mladé Boleslavi dílnu na jízdní kola v roce 1895. Za třicet let z ní vyrostla firma, která vyráběla motocykly i automobily a v roce 1925 se spojila se Škodovými závody v Plzni. Jejich společné jméno nese nejvyšší výbavový stupeň vozů Škoda, cesta k němu ale vedla přes reklamaci rozbitého kola, požár továrny a vynucené spojení s větším hráčem.
Obsah článku
Reklamace kola, která nasměrovala Klementa k vlastní dílně
Václav Klement pracoval jako knihkupec a zároveň prodával jízdní kola německé firmy Seidel & Naumann. V červenci 1894 jí poslal reklamaci na vadné kolo, rám byl zkroucený a řetěz pořád padal. Dopis napsal česky.
Firma reklamaci odmítla s tím, že ji přijme jen v jazyce, kterému bude rozumět. Odpověď Klementa rozhořčila, podle Škoda Storyboard ho ale zároveň přesvědčila, že si má kola začít vyrábět sám. Původní dopis je uložený v Národním technickém muzeu v Praze.
Z dílny na kola firma se jménem Slavia
Krátce před Vánoci 1895 založil Klement s mechanikem Václavem Laurinem v Mladé Boleslavi dílnu na opravu a výrobu jízdních kol. Laurin se vyučil zámečníkem a do firmy přinesl technickou stránku, Klement obchodní vedení a obchodní kontakty z knihkupectví.
Za rok měla dílna 21 zaměstnanců a vyráběla pět modelů kol pod značkou Slavia. Poptávka rostla rychleji, než oba zakladatelé čekali, a dílna se brzy rozšiřovala o další budovy přímo v Mladé Boleslavi.
Nabídku kol postupně doplnili o dětské modely, dámská kola i tříkolky, aby pokryli co nejširší okruh kupujících. Výroba se rozšiřovala i do dalších budov přímo v Mladé Boleslavi.
Motocykl s motorem jinde, než byl zvyk
18. listopadu 1899 představili Laurin a Klement své první dva motocykly, modely Slavia A a B. Motor měly umístěný níž v rámu než tehdejší konkurence, což zlepšovalo stabilitu i chování stroje v zatáčkách.
Motocykly se rychle staly vývozním artiklem a firma s nimi uspěla i v zahraničních závodech. Úspěch na dvou kolech dal oběma mužům kapitál i zkušenost na další krok, vlastní automobil.
První automobil Voiturette A a jeho cena v dělnických mzdách
Svůj první automobil, Voiturette A, poprvé předvedli 29. října 1905, registraci k provozu dostal 18. ledna 1906 a veřejnosti ho ukázali na pražském autosalonu 15. dubna 1906. Motor měl výkon 7 koní a vůz dosahoval rychlosti až 40 kilometrů za hodinu.
Základní verze stála 3 600 korun, běžný dělník si tehdy vydělal kolem 2 korun na den. Cena vozu tak odpovídala přibližně 1 800 denním mzdám dělníka, což při zhruba 300 pracovních dnech v roce vychází na přepočet kolem šesti let mzdy. Do roku 1907 vyrobili v Mladé Boleslavi 44 kusů Voiturette A.
Nástupce, model B, se stal prvním automobilem vyráběným ve větším množství, do roku 1908 ho opustilo z továrny kolem 250 kusů. Podobnou cestu od řemesla k velké výrobě prošel o pár desetiletí dřív i Tomáš Baťa, i on začínal v malé dílně a skončil u tisíců zaměstnanců.
Akciová společnost a jednička v monarchii
19. července 1907 se firma zapsala do obchodního rejstříku jako akciová společnost. Zaměstnávala kolem 600 lidí, Laurin vedl technický úsek jako technický ředitel, Klement stál v čele jako generální ředitel.
Podle webu Epochaplus.cz se Laurin & Klement před první světovou válkou stala největším výrobcem automobilů v Rakousku-Uhersku. Firma kromě osobních vozů vyráběla motory, hasičské vozy i motorový pluh a koupila konkurenční libereckou automobilku RAF, místo stavby vlastní nové továrny tak koupila hotovou výrobní kapacitu i zákazníky.
Požár, konkurence a spojení se Škodou
V noci z 27. na 28. června 1924 vypukl v mladoboleslavském závodě požár, který zničil velkou část výrobních hal. Výrobu obnovili už v listopadu, poválečná hospodářská krize a levnější konkurence ale firmu dál tlačily k hledání silnějšího partnera.
27. června 1925 se Klement sešel s prezidentem Škodových závodů Josefem Šimonkem na jeho zámku v Lobči. „Máte na to jenom pět minut. A buďte rád, že zůstanete ředitelem,“ řekl mu tehdy Šimonek při podpisu smlouvy o spojení, napsal server Epochaplus.cz. Klement smlouvu podepsal a ve firmě zůstal jako generální rada bez přímých výkonných pravomocí.
Vozy s logy obou firem na chladiči jezdily až do roku 1929, samotná firma Laurin & Klement byla z obchodního rejstříku vymazána v prosinci 1925. Vynucené spojení s větším hráčem potkalo později i řadu dalších českých firem, cestu z malé firmy k velkému byznysu jinak zvládli třeba Petr Kellner nebo Ivo Lukačovič.
Co zůstalo z Laurina a Klementa ve Škodovce
Václav Laurin po spojení se Škodou zůstal ve vedení jen v čestné funkci, vzhledem k věku mu přenechali hlavně konzultace k novým vozům. V roce 1928 vážně onemocněl a v prosinci 1930 zemřel.
Václav Klement naopak firmě pomáhal energicky až do své smrti 13. srpna 1938. Financoval sirotčinec i vzdělání chudých studentů a v roce 1931 sepsal knihu o historii motorismu. Podobně se o rozvoj svého oboru a okolí staral i Pavel Baudiš nebo Josef Průša, oba patří mezi nejbohatší Čechy historie dvacátého století.
V roce 1935 vyhledal Klement u svých bývalých zákazníků tři původní motocykly Laurin & Klement, upravil je pro výstavu a daroval je Národnímu technickému muzeu, čímž založil jeho sbírku motocyklů. Podle muzea obsahovala tato sbírka k 28. únoru 2014 celkem 138 motocyklů.
Podle dat Marketing Mineru si lidé v říjnu 2026 hledali spojení laurin a klement zhruba 2200krát za měsíc, vrchol byl v září 2026 kolem 5000 hledání. Většina souvisejících dotazů ale míří k výbavovému stupni Laurin & Klement u modelů Octavia, Superb nebo Kodiaq, ne k historii firmy, jméno obou mužů se tak nejčastěji objeví jen jako nápis na palubní desce auta.
