Osobní rozvojTop články Marcela Levinská Borecká: Úspěch chce značnou dávku odvahy až drzosti od Aneta 1. prosince, 2022 publikoval Aneta Publikováno 1. prosince, 2022Aktualizováno 13. prosince, 2022 Marcela Levinská Borecká je výtečnou malířkou, která se se svými obrazy dostala i na zahraniční veletrhy. K malování se dostala až v dospělosti a je skvělou ukázkou toho, že úspěch může přijít i v oblasti, ve které byste to v mládí nečekali. V rozhovoru se s námi podělila o to, co ji inspiruje a baví, ale také o to, jak na ni působí dnešní doba. Obsah Prohlédnout si obsah → 1 Jaká byla vaše cesta k umění a k malířství? 2 Co pro vás byly přelomové mezníky v životě a v kariéře? 3 Jaký je váš největší úspěch a jaké jsou vaše cíle do budoucna? 4 Jaké jsou vaše nejnovější projekty? 5 Jaký je podle vás klíčový faktor úspěchu? 6 Co vám jde snadno od ruky a s čím naopak bojujete? 7 Kdo je pro vás inspirací a prezentuje zajímavé myšlenky? 8 Jaké denní rituály doporučujete? 9 Co byste vzkázala svému mladšímu já? 10 Jaká investice (časová a finanční) si myslíte, že vás v životě posunula nejdál? 11 Jaké jsou hlavní trendy vašeho oboru? 12 Jakým způsobem vás ovlivnila současná doba? 13 Stručné odpovědi: Jaká byla vaše cesta k umění a k malířství? K malířství jako profesi jsem se dostala oklikou. Vystudovala jsem totiž ekonomii na VŠE v Praze. Ve skutečnosti jsem do svých 33 let vůbec netušila, že budu někdy dělat mozaiky a profesionálně se živit malováním obrazů. Ve škole jsem měla ráda hodiny kreslení hlavně proto, že nás při nich nikdo nezkoušel. Od malička jsem měla mnoho zájmů: balet, umělecká gymnastika, jazzgymnastika, divadlo pro děti s živými herci, později také s loutkami, zpěv, jazzdance, step. Jsem i absolventkou Lidové školy umění ve hře na kytaru, obor klasická kytara. Tolik zájmů, ale žádný základ pro budoucí solidní profesi, a tak se stalo, že při rozhodování o VŠ studiu, padla volba na ekonomii – obzvláště vhodný obor pro uplatnění „holky“ v reálném životě za hluboké totality. Co pro vás byly přelomové mezníky v životě a v kariéře? Rok 1989, rok osvobození naší republiky od komunismu, byl významný i pro mne. Kolega v práci – Tunisan – mne seznámil s technikou mozaiky. Okamžitě jsem věděla, že právě to chci dělat. Materiál na první mozaiky jsem štípala obyčejnými štípacími kleštěmi na menší kostičky s rukama ponořenýma do igelitové tašky, aby se střepy příliš nerozlétávaly do okolí. V kuchyni před televizí jsem totiž s napětím sledovala převrat a šťastný vývoj listopadových událostí. Nikdy jsem nenavštěvovala žádné kurzy kreslení (to až mnohem později). Jen pro radost vznikaly v určitých „vlnách“ skupinky perokreseb nejprve na motivy orientálních měst, určitě pod dojmem z četby Pohádek Tisíce a jedné noci zpracovaných pro děti. Soubor perokreseb na pražské motivy vznikl až o 10 let později. Zkusila jsem ještě jeden experiment, tentokrát s olejovými barvami, které mi daroval kamarád před odchodem na vojnu. Tehdy v 18 letech, před mým vstupem na VŠE, jsem namalovala 3 obrazy podle reprodukcí z kalendáře (Gauguin, Janeček, Špála). A pak najednou, po 16 letech, jsem si dokázala, že umím nejen nakreslit, ale také do mozaiky převézt obličej a figuru. Dnes se věnuji především malbě akrylovými barvami. Marcela Levinská Borecká: Ve snu Jaký je váš největší úspěch a jaké jsou vaše cíle do budoucna? Zatím se mi povedlo virtuálně vystavovat na veletrzích v USA. V době covidu, kdy byly veškeré světové výstavy ve fyzické podobě zastaveny, mne oslovila společnost Redwood Art Group s nabídkou zúčastnit se veletrhu ve virtuální podobě. Nakonec z toho byla účast na 3 veletrzích. Do budoucna bych ráda vystavovala na veletrzích i osobně. Jaké jsou vaše nejnovější projekty? Momentálně připravuji nové webové stránky, pracuji na nových obrazech a přemýšlím o vhodném prostoru a době, kdy uspořádat další výstavu. Marcela Levinská Borecká: Zelené pahorky Jaký je podle vás klíčový faktor úspěchu? Vytrvalost, píle, trpělivost a víra. A chce to ještě navíc i značnou dávku odvahy až drzosti, když máte představit výsledky svého snažení veřejnosti. Měla jsem také velké štěstí na spoustu přátel a laskavých lidí, kteří mi při mém hledání a tápání pomáhali. Co vám jde snadno od ruky a s čím naopak bojujete? Když bych měla mluvit o své profesi, tak se mi snadno začíná nový obraz. Pak přichází chvíle nejistoty a pochybností, která se může protáhnout i na několik týdnů. Takže vlastně bojuji s dokončením obrazu. Ale je to různé, někdy se obraz „vyloupne“ za pár dní. Nejlepší je pochybnosti přehlížet a obraz tzv. vysedět. A i když tyhle fáze znám a vím, že se opakují, dovedou mne docela nepříjemně zaskočit. Kdo je pro vás inspirací a prezentuje zajímavé myšlenky? Fascinují mne staré civilizace a stále přicházející informace o nových archeologických nalezištích například v Jižní Americe, ale i jinde ve světě. Takže na YouTube sleduji občas nové příspěvky, které zveřejňuje např. Klaus Dona, Michael Tellinger, Vladimir Kudin, Graham Hancock, Brian Foerster a další. Marcela Levinská Borecká: Pražské siluety Jaké denní rituály doporučujete? Doporučila bych každému si pravidelně po ránu zacvičit třeba jen 5 – 10 minut a pak si dát studenou sprchu. Sama to dělám nepravidelně, a to jen v některých obdobích, kdy mám víc energie, takže bych to měla doporučit i sobě. Co byste vzkázala svému mladšímu já? Méně se kritizuj a více se raduj ze života. Jaká investice (časová a finanční) si myslíte, že vás v životě posunula nejdál? I za totality jsem se snažila naučit cizí jazyky, i když výhled, že někdy použiji např. angličtinu nebo francouzštinu, byl skoro nulový. A přece ta šance přišla. Mohla jsem pak dělat průvodce pro cestovní kancelář Adventura a China Tours a vidět kus světa, který se pro mne stal velkou inspirací pro mou práci. Jsem absolvent 2 cyklů klasické hry na kytaru v LŠU a nikdy mne ani ve snu nenapadlo, že by se mi to mohlo hodit i jako zdroj obživy. A teď sama učím hru na kytaru a velkou radost mi dělá vedení kroužku zpívání s kytarou lidových písní se skupinkou, která vznikla při Kulturním centru na Praze 4. Pohání mne to objevovat a učit se písně nové. Mnohokrát společně žasneme nad krásou textů (i moudrostí) a melodií a vždy se rozcházíme s pocitem příjemného startu do nového dne. Docela se někdy divím, jak se mi nakonec zúročily aktivity z mého dětství a mládí, podobné to mám totiž i s vedením kurzů pilates a zdravotní tělesné výchovy. Jaké jsou hlavní trendy vašeho oboru? Trendy? Asi bych mohla mluvit o digitalizaci a velkém nástupu nových technologií i do oblasti výtvarného umění, v mém případě malířství. Mně toto propojení není blízké, ale samozřejmě záleží na tom, jak a k jakým účelům je využité. Pokud je vedeno snahou a úsilím ukázat za každou cenu něco nového a neobvyklého, tak to považuji za samoúčelné. Pořád si myslím, že v díle sochaře, malíře, skláře, kováře je nejpodstatnější a nejzajímavější práce jeho vlastníma rukama. V ateliéru Jakým způsobem vás ovlivnila současná doba? Současná postcovidová doba a na ni navazující šílená agrese na Ukrajinu umělcům život rozhodně zkomplikovaly, tedy soudím podle sebe, ale myslím, že se to vztahuje na velkou většinu umělců. Chápu to, jsou nutnější a pro život důležitější jiné potřeby, koho by napadlo, že 1000 km od nás budou lidé utíkat do krytů, aby si zachránili holé životy. Mluvit o úspěchu mi dnes proto dost dobře nejde, to šlo tak možná před 10 – 12 lety. Stručné odpovědi: Nejoblíbenější citát? Nikoho z blízkých lidí v životě neber jako samozřejmost. Nejoblíbenější autor? Je jich mnoho, nemohu říci jen jedno jméno. Richard Bach, Jack Schaefer, O´ Henry, Ernest Hemingway, Jack London, Arnold Elliott, Ambroise Vollard. Kniha, která vás v životě nejvíce inspirovala? Spíš mohu říci, která mne inspiruje momentálně. Je to kniha Tajemství jednoduché cesty od Mabel Katz, která je o starodávném havajském učení ho´oponopono. Nejoblíbenější aplikace? SkyView. Koníček, u kterého si nejlépe odpočinete? Plavání v moři a povalování se na písku na sluníčku. efektivitainspiracemotivacemyšlenípodnikánírozhovor 1 FacebookTwitterPinterestLinkedinEmail Aneta Moje cesta vedla přes mezinárodní vztahy, angličtinu, do Kolumbie, k motorkám a procestování Jižní Ameriky. Živím se copywritingem a navrhováním UX řešení. Po letech pátrání jsou má práce a koníček jedno a to samé. Předchozí článek TOP 5: Nejlepší lyžařská střediska v ČR Následující článek K čemu slouží a jak vést focus group? Články, které stojí za přečtení: P/E: Co ukazatel znamená a jak využít při investování do akcií? Jak se naučit a trénovat lucidní snění? Stoicismus: Co se můžeme naučit od starověkých filozofů? Plná moc k zastupování: Postup i VZOR ke stažení zdarma Šárka Chapman: Vždy následuj svou intuici Móda pro plnoštíhlé: Co nosit a co vynechat?