Invalidní důchodce má nárok na vyšší slevu na dani, na zdravotní pojištění hrazené státem, na snížený limit doplatků za léky a často i na osvobození od poplatku za televizi a rozhlas. Konkrétní výhody se liší podle stupně invalidity a u některých dávek, třeba příspěvku na mobilitu nebo na péči, nestačí mít přiznaný invalidní důchod. O každou z nich se musí požádat zvlášť a doložit vlastní podmínky.
Obsah článku
Sleva na dani podle stupně invalidity
Invalidní důchodce má nárok na slevu na dani z příjmu, i když vlastní invalidní důchod dani nepodléhá a žádnou daň z něj neodvádí. Sleva se uplatní na příjem ze zaměstnání, podnikání nebo pronájmu a liší se podle stupně invalidity.
Podle § 35ba odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, patří poplatníkovi se stupněm invalidity prvním nebo druhým základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 korun ročně, poplatníkovi s invaliditou třetího stupně rozšířená sleva ve výši 5 040 korun ročně. Kdo má navíc průkaz ZTP/P, může si uplatnit i slevu na jeho držitele ve výši 16 140 korun ročně, a to vedle slevy na invaliditu, ne místo ní. Slevu na invaliditu neztrácí ani ten, komu invalidní důchod zanikl kvůli souběhu se starobním důchodem, pokud invalidita dál trvá (§ 35ba odst. 1 písm. c) a d) téhož zákona).
Slevu uplatňuje zaměstnanec prohlášením poplatníka u mzdové účetní, OSVČ v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podle § 35ba odst. 3 zákona se počítá jako jedna dvanáctina roční částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny, a uplatní se bez ohledu na to, jestli invalidní důchodce zároveň pracuje, podniká nebo pronajímá nemovitost. Podrobný přehled toho, jak se z důchodu odvádí daň, popisuje článek o dani z důchodu.
Zdravotní pojištění a přivýdělek bez omezení
Invalidní důchodce může pracovat i na částečný úvazek s nízkou mzdou a zaměstnavatel mu nemusí dopočítávat zdravotní pojištění do minimální mzdy jako u běžného zaměstnance. Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, patří poživatelé důchodu z důchodového pojištění mezi takzvané státní pojištěnce, za které část zdravotního pojištění hradí stát, a to u invalidního důchodu ve všech třech stupních.
Díky souběhu se zaměstnáním se na invalidního důchodce nevztahuje minimální vyměřovací základ, vyměřovacím základem zůstává jeho skutečná hrubá mzda za daný měsíc. Podrobnosti, jak se zdravotní pojištění u důchodců počítá, shrnuje článek o zdravotním pojištění důchodců.
Výdělek k invalidnímu důchodu zákon neomezuje, a to bez výjimky. Česká správa sociálního zabezpečení k tomu uvádí, že předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů, a totéž platí bez ohledu na to, jestli jde o zaměstnání, nebo podnikání. Z výdělku se odvádí jen sociální a zdravotní pojištění z pracovního příjmu, samotný invalidní důchod odvodům nepodléhá.
Doplatky na léky a poplatek za televizi
Platí invalidní důchodce za léky stejně jako ostatní pojištěnci? Jen částečně. Ochranný limit na doplatky za recepty a zdravotnické prostředky má podle § 16b zákona č. 48/1997 Sb. nižší hranici pro invaliditu druhého a třetího stupně, ne pro první stupeň.
Všeobecná zdravotní pojišťovna uvádí, že pro dospělého člověka je limit nastaven na 5 000 korun ročně, zatímco pojištěnci ve třetím stupni invalidity, kteří pobírají důchod, a pojištěnci uznaní invalidními ve druhém nebo třetím stupni bez vyplácení důchodu mají limit snížený na 500 korun. U dětí mladších 18 let a u pojištěnců starších 65 let je hranice ročního limitu 1 000 korun. Po přečerpání limitu v daném kalendářním roce pojišťovna přeplatek doplácí zpět, podrobnosti k vlastnímu doplácení popisuje článek o limitu doplatků na léky.
U poplatku za televizi a rozhlas se invalidita sama o sobě neuznává. Plné osvobození podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 348/2005 Sb. mají jen osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, ať žijí osaměle, nebo společně v jedné domácnosti s dalšími lidmi. Ostatní invalidní důchodci se mohou od poplatku osvobodit jedině přes příjmovou podmínku v § 4 odst. 2, tedy pokud jejich čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí nedosahuje 2,15násobku životního minima, samotného nebo v součtu s příjmy celé domácnosti. O osvobození se žádá přímo u České televize a Českého rozhlasu.
Příspěvek na mobilitu a na péči není automatický
900 korun měsíčně je základní výše příspěvku na mobilitu podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí. Přiznaný invalidní důchod ani stupeň invalidity samy o sobě na příspěvek nárok nezakládají, protože o něj musí žadatel zvlášť požádat na úřadu práce a doložit, že se opakovaně a pravidelně v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje. Nejčastěji se přiznává lidem s průkazem ZTP nebo ZTP/P, podmínky a postup žádosti shrnuje článek o příspěvku na mobilitu.
Stejně samostatné řízení čeká na žadatele o příspěvek na péči, který posuzuje Úřad práce nezávisle na invalidním důchodu i na průkazu osoby se zdravotním postižením. Hodnotí se v něm míra závislosti na pomoci druhé osoby při zvládání základních životních potřeb, ne diagnóza ani stupeň invalidity. Může se tak stát, že člověk s invalidním důchodem třetího stupně na příspěvek na péči nedosáhne, zatímco jiný s nižším stupněm ho dostane v plné výši, pokud bez cizí pomoci skutečně nezvládne domácnost ani základní úkony. Podobně odděleně se řeší i samotný průkaz osoby se zdravotním postižením, který podrobně popisuje samostatný článek, invalidita sama o sobě průkaz nezakládá.
Jak nepřijít o invalidní důchod
Může invalidní důchodce přijít o dávku, i když se jeho zdravotní stav nijak náhle nezměnil? Ano, a nejčastějším důvodem bývá kontrolní lékařská prohlídka. Česká správa sociálního zabezpečení k mýtům o invalidních důchodech uvádí, že zdravotní stav zpravidla není neměnný a v průběhu času může docházet k jeho zlepšení nebo naopak zhoršení, a proto se stupeň invalidity pravidelně přezkoumává v termínu, který určí posudkový lékař při předchozím posouzení.
Výsledkem kontroly může být potvrzení dosavadního stupně, přeřazení na nižší nebo vyšší stupeň, případně úplný zánik invalidity, pokud pokles pracovní schopnosti klesne pod 35 procent. Na nárok na slevy a dávky popsané výše nemá vliv výdělek, zato má zásadní váhu nová lékařská dokumentace, kterou žadatel k prohlídce donese. Kdo s výsledkem kontroly nesouhlasí, může do třiceti dnů od doručení rozhodnutí podat písemné námitky u ČSSZ podle § 88 zákona č. 582/1991 Sb. Mezi časté chyby, kvůli kterým lidé o nárok přijdou zbytečně, patří tyto.
- nedoloží novou lékařskou zprávu k posledním obtížím, přestože ji mají k dispozici,
- nedostaví se na kontrolní prohlídku v určeném termínu a nenahlásí důvod,
- nepodají včas námitky proti rozhodnutí o snížení stupně,
- spoléhají, že nárok na výhody a dávky vyplyne automaticky bez vlastní žádosti.
Po dosažení důchodového věku se invalidní důchod každého stupně mění na starobní, podrobnosti a to, co se s výplatou v tu chvíli stane, vysvětluje článek o invalidním důchodu v 65 letech. Kompletní přehled toho, jak se invalidní důchod počítá a kolik v jednotlivých stupních vychází, najde čtenář v článku o výši invalidního důchodu, konkrétní diagnózy a procenta poklesu pracovní schopnosti pak v tabulce nemocí pro invalidní důchod.
