Jistě znáte někoho, jehož otázky působí jako útok. Jenom takovou otázku slyšíte a už se vám začíná stahovat žaludek, ale vlastně na tu otázku neumíte správně odpovědět. A nakonec odcházíte s hořkým pocitem a ani nevíte pořádně proč.
Vysvětlíme si nejen, jak takové otázky vznikají, ale i jak se jim bránit a jak se naučit na ně odpovídat, protože tato dovednost patří mezi základní slovní sebeobranu, kterou rozhodně není dobré podceňovat, protože tyto otázkou častokrát znamenají nepřímý slovní útok.
Obsah článku
Co jsou otázky z předpokladem?
Otázka s předpokladem obsahuje alespoň jednen neověřený předpoklad, se kterým dotazovaný pravděpodobně nemůže souhlasit. Tento typ otázky staví dotazovaného do nevýhodné a obranné pozice, protože jakákoliv odpověď na danou otázku připouští pravdivost uvedeného předpokladu.
Například otázka „Přestali jste už svého mazlíčka týrat?“ obsahuje předpoklad, že jste se svého mazlíčka skutečně týrali. Pokud odpovíte “ne” znamená to, že jej stále týráte. Pokud odpovíte “ano” připouštíte správnost předpokladu.
Otázky s předpokladem formuluje tazatel často způsobem, který nutí dotazovaného, aby odpověděl způsobem, který potvrzuje tento problematický předpoklad, spíše než způsobem, který by si normálně k odpovědi vybral. Pokud s takovými lidmi komunikujete častěji, jistě víte, co je frustrace. A je na čase se jim začít bránit.
Jak takové otázky poznat?
Ze začátku může být jejich rozpoznávání obtížné, ale stačí trocha praxe. Níže uvádíme příklady takových otázek s předpokladem. Všechny předpokládají něco neověřeného, s čím by mohl vyslýchaný nesouhlasit. Brzy zjistíte, že vlastně všechny otázky jsou si podobné.
“Opravdu podporujete tohoto hrozného politika?”
Tato otázka předpokládá fakt, že diskutovaný politik je opravdu hrozný. Pokud tedy respondent odpoví „ano“, protože daného politika podporuje, pak jeho odpověď zároveň znamená, že souhlasí s tímto hodnocením.
“Myslíš, že bychom toho zločince měli odsoudit?”
Tato otázka předpokládá, že diskutovaná osoba je skutečně zločinec. Pokud tedy respondent věří, že je tato osoba nevinná, a odpoví „ne“, aby ukázal, že si nemyslí, že je odsouzení správné, pak jeho odpověď neúmyslně znamená, že souhlasí s tím, že tato osoba je ve skutečnosti zločincem.
“Přijímáte fakt, že většina vědeckých studií tuto teorii nepodporuje?”
Tato otázka předpokládá skutečnost, že většina vědeckých studií danou teorii skutečně nepodporuje. Pokud respondent řekne „ne“, pak jeho odpověď bezděčně naznačí, že s tímto předpokladem souhlasí a že prostě odmítá přijmout tento fakt.
“Chceš říct, že podporuješ nová pravidla, jen abys mě naštval, nebo jsi tak hloupý, abys věřil, že je to dobrý nápad?”
Tato otázka je uspořádána způsobem, který přiměje respondenta, aby nesouhlasil s jednou ze dvou částí, což zároveň znamená, že souhlasí s tou druhou.
Konkrétně, pokud respondent řekne „ne“, aby ukázal, že nesouhlasí s myšlenkou, že pravidla podporuje jen proto, že je „dost hloupý, aby v ně věřil“, pak z jeho odpovědi vyplývá, že zákon podporuje, jen aby obtěžoval druhou osobu. Předpokladem v tomto případě je skutečnost, že toto jsou jediné dva důvody, proč by mohl podporovat nová pravidla.
“Jste natolik naivní, abyste věřili mainstreamovým médiím, nebo vám prostě nezáleží na tom, abyste zjistili pravdu?”
Tato otázka je podobná předchozí, protože je uspořádána způsobem, který chce přimět respondenta, aby nesouhlasil s jednou ze dvou zahrnutých klauzulí, což bezděčně naznačuje, že souhlasí s tou druhou. I zde platí, že předpokladem je, že toto jsou jediné dva důvody, proč člověk může věřit mainstreamovým médiím.
“Kdy jsi přestal podvádět ve škole?”
Otázky s předpokladem nemusí být na ano/ne. I tato otázka obsahuje předpoklad, že jste někdy ve škole podváděli. Nebývají ovšem tak časté, protože dávají širší pole pro odpověď a oběť se z nich může snáze dostat.
Jak odpovědět na otázku s předpokladem?
Chcete-li odpovědět na otázku s předpokladem způsobem, který ji neguje, musíte ji nejprve rozpoznat. Jakmile si uvědomíte, že je vám položena taková otázka, zda jsou nejlepší strategie, jak reagovat:
1. Odpovídejte způsobem, který odmítá předpoklad.
To zahrnuje buď explicitní, nebo implicitní odmítnutí problematického předpokladu. Vaše odpověď se proto může lišit od toho, co se vás tázají osoba snaží přimět, abyste řekl. Pokud se vás například zeptá: „Přestali jste podvádět při testech ve škole?“, pak namísto odpovědi pomocí ano/ne, odpovězte slovy: „Nikdy jsem při žádných testech nepodváděl“.
2. Upozorněte na mylnou úvahu.
To uděláte tak, že na problém výslovně upozorníte a prokážete, že obsahuje nevhodný předpoklad. Případně můžete také použít podobný případ otázky s předpokladem namířeným zpět na tazatele.
Na to můžete navázat odmítnutím předpokladu a tím, že požádáte osobu, která otázku položila, aby svou formulaci zdůvodnila. Pokud se vás například zeptá: „Kdy přestanete podvádět při testech?“ můžete odpovědět slovy: “Nikdy jsem nepodváděl při žádném testu, tak proč mě z toho obviňuješ?”
3. Ignorujte otázku nebo na ni odmítněte odpovědět.
V některých případech můžete explicitně odmítnout odpovědět na otázku s předpokladem nebo ji zcela ignorovat. Uvědomte si však, že v některých případech může odmítnutí odpovědět na otázku nebo její ignorování také vzbudit dojem, že s předpokladem souhlasíte. Proto nejprve poukažte na mylnou úvahu v otázce a zdůvodněte tak, proč na ni neodpovídáte.
💡 Tip: Pokud vás téma zajímá, přečtěte si článek 7 Tipů: Jak na umění slovní sebeobrany?
Otázky s předpokladem: úmysl nebo nepozornost?
Lidé někdy kladou otázky s předpokladem neúmyslně, aniž by si uvědomovali, že to dělají, nebo aniž by chápali co jejich otázka znamená. Abyste mohli efektivně odpovídat na otázky s předpokladem, musíte nejprve rozpoznat, zda to tazatel dělá vědomě. Pokud budete pozorně naslouchat, zjistíte to nejsnáze z tónu řeči. Pak můžete buď odpovědět způsobem, který odmítne problematický předpoklad, poukázat na klamné uvažování nebo odmítnout na otázku odpovědět.
Je možné, že sami používáte otázky s předpokladem, aniž byste si toho byli vědomi. Jedná se o velice problematickou praktiku právě, pokud jsou předpoklady, na kterých stavíte mylné. Nejen, že jsou takové otázky značně nepříjemné, ale výrazně komplikují komunikaci mezi oběma stranami.
Otázky s předpokladem nejsou vždy problematické
Otázky s předpokladem ovšem nejsou vždy považovány za problematické. Problémem se stávají ve chvíli, kdy je předpoklad nesprávný, zavádějící anebo se snaží dostat dotazovaného do nepříjmené situace. Pokud je tedy předpoklad, který otázka obsahuje, platný, to znamená, že s ním souhlasí všichni účastníci diskuse, pak se otázka obecně nepovažuje za problematickou.
Zvažte například následující otázku:
“Na jaký film se chceš dnes večer dívat?”
Toto je otázka, která předpokládá, že osoba, které se otázka klade, chce sledovat film s tázající osobou.
Pokud respondent nemá zájem sledovat film s tázající se osobou, pak se jedná o otázku s předpokladem, která nutí dotazovaného, aby odpověděl způsobem, který tento předpoklad potvrzuje. Pokud ovšem se dotazovaný opravdu na nějaký film dívat chce, tak je tato otázka naprosto v pořádku.
Celkově mnoho otázek, které lidé používají v každodenní komunikaci, obsahuje předpoklady, které jsou považovány za rozumné, a úplné vyhýbání se těmto předpokladům je vysoce neefektivní. Otázky jako takové nejsou obecně považovány za problém, pokud předpoklad, který obsahují, odpovídá situaci.
Zkuste také článek, jak poznat psychopata nebo o rozvíjení intuice.
