Adam Smith byl skotský ekonom, filozof a spisovatel 18. století, který je považován za otce moderní ekonomie. Proč? Hlavní myšlenky Adama Smitha se dozvíte na následujících řádcích. Tyto myšlenky by měl znát každý, kdo za zajímá o společnost, ekonomii a investování.
Smith se stavěl proti merkantilismu a byl hlavním zastáncem ekonomické politiky laissez-faire tedy volného trhu. Ve své první knize Teorie mravních citů Smith navrhl myšlenku neviditelné ruky trhu. Ta je velmi dobře známá do dnes a je určitým předpokladem pro fungování kapitalismu. Stojí na principu tendence volných trhů regulovat se pomocí konkurence, nabídky a poptávky a vlastního zájmu.
Smith je také známý vytvořením konceptu hrubého domácího produktu (HDP) a svou teorií vyrovnávání mzdových rozdílů. Podle této teorie mají kvalifikovaná, nebezpečná nebo nežádoucí zaměstnání tendenci platit vyšší mzdy, aby na tyto pozice přilákala pracovníky. Jednoduché pravidlo. Smith si byl také vědom toho, že v úspěšné společnosti by mělo být možné si peníze snadno půjčit a také peníze investovat. Obě tyto operace dělají společnost a jedince výkonnější a úspěšnější. Dlouhodobé držení bohatství ve zlatě nic nepřinese držiteli a už vůbec ne společnosti.
Smithovým nejvýznamnějším příspěvkem k oboru ekonomie byla jeho kniha přeložená do češtiny jako Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776.
Bohatství národů
Přestože je Bohatství národů označováno za první velké dílo politické ekonomie, je ve skutečnosti pokračováním filozofického tématu započatého v Teorii mravních citů. Konečným problémem, k němuž se Smith obrací, je, jak vnitřní boj mezi vášněmi a “nestranným divákem” – vysvětlený v Morálních citech z hlediska jednotlivce – působí v širší aréně samotných dějin, a to jak v dlouhodobém vývoji společnosti, tak z hlediska bezprostředních charakteristik dějinné etapy typické pro Smithovu dobu.
Odpověď na tento problém vstupuje do V. knihy, v níž Smith nastiňuje čtyři hlavní stadia organizace, jimiž společnost prochází, pokud není zablokována válkami, nedostatkem zdrojů nebo špatnou politikou vlády:
- původní stav lovců
- druhé stadium kočovného zemědělství
- třetí stadium feudálního neboli panského hospodaření
- čtvrté a poslední stadium obchodní vzájemné závislosti
1. Proč je volný trh dobrý?
Filozofie volného trhu klade důraz na minimalizaci role státních zásahů a daní na volných trzích. Ačkoli Smith prosazoval omezenou vládu, považoval vládu za zodpovědnou za sektor vzdělávání a obrany země. Souhlasil tedy se státem.
Od Smithe pochází myšlenka neviditelné ruky trhu, která řídí síly nabídky a poptávky v ekonomice. Podle této teorie každý člověk tím, že se stará sám o sebe, nechtěně pomáhá vytvářet nejlepší možný výsledek pro všechny.
Hypotetický řezník, sládek a pekař v této ekonomice doufají, že vydělají peníze prodejem výrobků, které lidé chtějí kupovat. Pokud budou efektivně uspokojovat potřeby svých zákazníků, budou se těšit finanční odměně. Podnikají sice proto, aby vydělali peníze, ale zároveň poskytují kvalitní služby či výrobky, které lidé chtějí. Smith tvrdil, že tento druh systému vytváří bohatství pro řezníka, sládka a pekaře a vytváří tak bohatství pro celý národ a společnost. Z lidské psychiky vyplývá, že člověk raději bude dělat více na svém, než méně na cizím. Podnikání a živnostníci jsou tak páteří ekonomického systému podle Adama Smitha.
2. Neviditelná ruka trhu
Podle Smithova přesvědčení a teorie je bohatý národ (můžeme brát také jako společnost) ten, který je obydlen občany produktivně pracujícími na svém zlepšení a řešení svých finančních potřeb. V takovém hospodářství by podle Smitha člověk investoval své bohatství do podniku, který mu s největší pravděpodobností pomůže dosáhnout nejvyššího výnosu při dané míře rizika.
Teorie neviditelné ruky je často prezentována spíše jako přirozený jev, který vede volný trh a kapitalismus směrem k efektivitě prostřednictvím nabídky a poptávky a soutěže o omezené zdroje, než jako něco, co vede k blahobytu jednotlivců.
Podle Smitha je nezbytný institucionální rámec (nastavení zákonů a herního pole), který lidi nasměruje k produktivnímu podnikání, jež je prospěšné pro společnost. Tento rámec se skládá z institucí, jako je soudní systém určený k ochraně a podpoře svobodné a spravedlivé hospodářské soutěže.
Zkuste také článek o složeném úročení nebo o tulipánové bublině.
3. Hrubý domácí produkt (HDP)
Myšlenky obsažené v knize Bohatství národů stály u zrodu konceptu hrubého domácího produktu (HDP) a změnily obchod s dovozem a vývozem. Před vydáním knihy Bohatství národů země deklarovaly své bohatství na základě hodnoty svých zlatých a stříbrných ložisek.
Smith však byl k merkantilismu velmi kritický a proto tvrdil, že země by měly být hodnoceny na základě úrovně své výroby a obchodu. Na základě tohoto pojetí vznikl ukazatel HDP pro měření prosperity dané země.
V době vydání Bohatství národů se mnoho zemí zdráhalo obchodovat s jinými zeměmi. Smith tvrdil, že by měla být vytvořena volná směna, protože obě země na tomto obchodu profitují. Dnes bychom řekli, že je to win-win situace.
V důsledku této změny postoje k obchodování došlo k nárůstu dovozu a vývozu. Smith také prosazoval legislativu, která by obchodování co nejvíce usnadnila. Jeho myšlenky jsou tak půdou pro vznikající globalizaci a vyšší specializaci. Každá země dělala to, v čem byla nejlepší a měla pro to nejlepší podmínky.
Adam Smith je nazýván “otcem ekonomie” díky svým teoriím o kapitalismu, volném trhu a nabídce a poptávce.
Adam Smith napsal knihy Bohatství národů, Teorie mravních citů, Přednášky o spravedlnosti, policii, příjmech a zbraních a Eseje o filosofických tématech.
Zákon vlastního zájmu, zákon konkurence a zákon nabídky a poptávky byly tři zákony ekonomie, které sepsal Adam Smith.
