Nesnášenlivost lepku je v našich končinách poměrně dobře známá a rozšířená, přesto s její seriózní diagnózou mívají problém i renomovaní lékaři. Jestliže se nezajímáme o holá fakta, vystačíme si se záměnou prosté alergie na lepek s mnohem vážnější celiakií. Nutno podotknout, že obě zdravotní nepříjemnosti souvisejí s reakcí na lepek (neboli gluten), ale rozhodně nejsou to samé.
Obsah článku
Lepek neboli gluten
Co to tedy vlastně lepek je?
Lepek je souhrnný název pro skupinu glykoproteinů vyskytujících se ve většině rostlin z rodu trávovitých, tedy v ječmeni, pšenici, žitě a ovsu.
Lepek patří do skupiny tzv. silných alergenů, přesto je považován za zdravou a potřebnou složku obilnin. Kvalita a množství lepku charakterizuje jakost pšeničné mouky a těsta z ni vytvořeného. Jednoduše se dá říci, že čím více kvalitního lepku se v mouce vyskytuje, tím lepší a nadýchanější těsto z ní vyrobíte.
Proč lidé nekonzumují lepek, když u nich nebyla zjištěna alergie?
Bezlepková dieta je fenoménem dnešní doby. Takřka každý ji chce vyzkoušet, protože lidé se soustředí prvořadě na slovo „dieta“. Evokuje u nich možnost shodit přebytečná kila a nezajímají se o to, že je především určena k úlevě od nepříjemností, které provázejí alergii na lepek nebo celiakii. Špičkoví gastroenterologové ale upozorňují, že bezlepková dieta (z angl. gluten-free diet) není vhodná pro zdravé osoby.
U celiaků je prospěšnost bezlepkové diety potvrzena bezpočtem vědeckých studií, ale u lidí, kteří tímto autoimunitním onemocněním netrpí, nikdy nebyl podán přesvědčivý důkaz o tom, že by prospívala jejich zdraví. Právě naopak. Jakmile se zcela zdravý člověk vědomě rozhodne, že ze svého jídelníčku vyškrtne veškeré celozrnné potraviny, podstupuje riziko vzniku srdečních chorob.
Zdraví lidí odmítající konzumaci lepku jsou dále vystavení riziku:
- Poškození oběhového systému
- Zvýšení hladiny triglyceridů
- Zvýšení hladiny špatného cholesterolu
Není radno si jen tak zahrávat a experimentovat s bezlepkovým jídelníčkem a vysazováním některých potravin. Do budoucna si tak můžete zadělat na pořádné problémy.
Omezení lepku může ovšem přispět k vyšším fyzickým výkonům a větší mentální pohodě. Cestou tedy je omezení konzumace lepku na přiměřenou hladinu, což může přispět k našim lepším fyzickým výkonům. Výsledkem pro zdravého člověka by mělo být, že lepek není jed a že z jeho konzumace není třeba mít strach. Snížení dávek potravin s lepkem může ale pozitivně ovlivnit fungování lidského organismu.
Jaký je rozdíl mezi alergií na lepek a celiakií?
Uznávaní gastroenterologové tvrdí, že nejpřísnější dietu drží celiak. Zatímco zdraví lidé zahánějí hlad jakýmkoli jídlem, na které mají zrovna chuť, lidé trpící celiakií musejí pečlivě zvažovat, co zkonzumují. Jejich dietními opatřeními se ale inspirují i ti, kteří mají nespecifické zažívací problémy, ale nemají lékařsky potvrzenou celiakii.
Celiakie
Jedná se o celoživotní onemocnění autoimunitního typu, které je způsobené nesnášenlivostí lepku. Po průniku složek lepku střevní sliznicí dojde k jejich metabolickému zpracování, jehož výsledkem jsou autoprotilátky, jež zkříženě reagují právě v buňkami střevní sliznice.
Obecně se dá říci, že celiak si ve vlastním těle vytvoří molekuly, které napadají jeho střevo. Ve finále dojde k destrukci střevních klků, povrch střeva se zmenšuje a snižuje se jeho schopnost zpracovat některé těžko stravitelné složky potravy, například zmíněný lepek. Ten zůstává nestráven ležet ve střevech a způsobuje potíže.
Celiakie se může projevit v dětství i v dospělosti a nese s sebou nemalá zdravotní rizika včetně malabsorpčního syndromu.
Mezi typické příznaky celiakie patří:
- Plynatost
- Křeče v břiše
- Pokles váhy
- Nadýmání
- Únava
- Zácpa nebo průjem
Některé projevy nejsou zcela typické, ale přesto je lze spojit s celiakií. Patří sem:
- Lámavost nehtů
- Neurologické potíže (deprese, nespavost, …)
- Neplodnost
- Chudokrevnost
- Špatné jaterní testy
- Zvýšená kazivost zubů
- Afty
- Bolesti kloubů
- Lepkový ekzém
Udává se, že k celiakii se přidružuje na dvě stě nejrůznějších na první pohled nespecifických projevů a příznaků a teprve dobrá diagnóza je dokáže všechny propojit.
Jedinou možností léčby celiakie je celoživotní striktní dodržování bezlepkové diety. Jediným obdobím, kdy je povoleno (nebo dokonce nařízeno) konzumovat lepek, je těsně před vyšetřením krve. Správná diagnóza se opírá o tři pilíře – vyšetření protilátek v krvi, biopsii a vyšetření predisponujících genů. Pokud mají být protilátky v krvi přítomny, musí mít možnost na něco reagovat. Proto je esenciální konzumovat lepek alespoň tři týdny před odběrem krve, protože pokud by pacient okamžitě nasadil bezlepkovou dietu, lékaři by se dopracovali k falešně negativnímu výsledku.
Alergie na lepek
Lidé si často pletou celiakii s tzv. alergií na pšenici. U alergické reakce nedochází k vyhlazení mikroklků střevní sliznice, ale naopak k jejímu otoku, přičemž se přidružují i typické kožní reakce, například kopřivka a ekzémy. Diagnostika alergie na lepek se opírá o vyšetření protilátek z krve.
Alergii na lepek se v lékařských kruzích vznešeně říká neceliakální intolerance lepku. Klasická celiakie bývá diagnosticky vyloučena a objevují se příznaky dyspeptického syndromu (tj. nespecifické trávicí obtíže). Pacienti s alergií na lepek vědí, co nejíst, poněvadž podobně jako celiaci musejí dodržovat bezlepkovou dietu, ačkoli ne tak striktně.
Mezi typické příznaky lepkové intolerance patří:
- Nadýmání
- Kožní projevy (ekzémy, kopřivka)
- Únava
- Zácpa
- Pálení žáhy
- Nevolnost až zvracení
- Malátnost
- Bolesti svalů
Zkušení gastroenterologové čím dál častěji popisují nešvar, kdy se zcela zdraví lidé straní lepku, ačkoli netrpí žádnou alergií, neřkuli celiakií. Z hlediska jejich zdravotního stavu to není dobré, protože pro nezatížené je lepek zdravý a kromě jiného obsahuje i řadu důležitých minerálů a vitaminů.
Nesnášenlivost lepku
V mnohých studiích narazíte na popis lepkové intolerance, kterážto bývá zaměňována s výše popsanou alergií na pšenici. Mnohdy autoři opravdu myslí totéž, ale je dobré si uvědomit, že ačkoli příznaky jsou podobné, nejedná se vždy nutně o tu samou záležitost.
Hlavním rozdílem mezi alergií a nesnášenlivostí lepku je, že u druhé jmenované neexistuje žádný spolehlivý marker, který by se dal diagnostikovat. A jelikož intoleranci doprovázejí na první pohled nespecifické potíže, nelze ji určit jinak než vyloučením dvou prvotních onemocnění, tj. alergie a celiakie. Jakmile jsou obě zdravotní komplikace vyloučeny, je načase nasadit bezlepkovou dietu.
Člověk s lepkovou intolerancí by měl dodržovat bezlepkovou dietu alespoň jeden rok.
Jestliže příznaky po nasazení diety vymizí, můžete lepek po jednom roce opět začlenit do jídelníčku. Pokud se projevy nesnášenlivosti vrátí, je bezpečné stanovit diagnózu lepkové intolerance.
Na rozdíl od celiakie nemusejí lidé trpící nesnášenlivostí lepku dodržovat bezlepkovou dietu striktně a natrvalo. Stejně jako u alergiků postačí středně důkladná dieta, ale zatímco u lidí s alergií se nedoporučuje vůbec kdy k potravinám s lepkem vracet, ti, co mají intoleranci, se mohou po jednom až dvou letech pokusit pomalu jej konzumovat. Avšak s obezřetností.
