Nárok na dva důchody, český a slovenský, mají lidé s pracovní historií z obou zemí, tedy z bývalého federálního Československa, nebo z doby po jeho rozdělení, kdy pracovali nejprve v jedné zemi a pak v druhé. Nárok na český i slovenský díl se posuzuje samostatně podle pravidel obou států.
Kdo nárok v obou státech splňuje a bydlí v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarsku, podá obvykle jen jednu žádost u České správy sociálního zabezpečení nebo u Sociálnej poisťovne. Instituce si pak podklady mezi sebou vyměňují samy.
V praxi to znamená, že řada lidí s pracovní historií z obou zemí nepobírá jeden důchod, ale dva dílčí důchody vedle sebe, každý od jiné instituce a podle jiných pravidel.
Obsah článku
Komu patří důchod z Česka a komu ze Slovenska
Nárok na dva důchody se nejčastěji týká lidí, kteří část pracovního života strávili v bývalém federálním Československu a část po jeho rozdělení 1. ledna 1993. Stejně tak se dotýká lidí, kteří po vstupu obou zemí do Evropské unie v roce 2004 pracovali nejprve v Česku a pak na Slovensku, nebo naopak.
Nárok na český i slovenský díl se posuzuje samostatně podle pravidel každého státu, tedy podle jeho vlastní hranice pro potřebnou dobu pojištění a důchodový věk. Přiznání důchodu v jednom státě proto neznamená automatické přiznání i v druhém, a naopak nesplnění podmínek u jednoho dílu nebere nárok na díl druhý. Týká se to třeba situace, kdy by jinak šlo zvážit předčasný důchod jen z jednoho státu.
Jak se dělí doba pojištění ze společného státu
Pro dobu před 1. lednem 1993 platí Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení, která se prozatímně používala od 1. ledna 1993 a platnosti nabyla 3. května 1993. Podle jejího článku 20 se tato doba započítá tomu státu, kde měl váš zaměstnavatel sídlo ke dni rozdělení federace, nebo naposledy předtím.
- Zaměstnavatel měl sídlo v Česku, doba patří Česku a posuzuje ji ČSSZ
- Zaměstnavatel měl sídlo na Slovensku, doba patří Slovensku a posuzuje ji Sociálna poisťovňa
- Bez zaměstnavatele na území tehdejšího Československa rozhoduje místo vašeho trvalého pobytu ke dni rozdělení federace
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 obecně koordinuje důchody mezi členskými státy Evropské unie a má přednost před staršími dvoustrannými smlouvami, s výjimkami podle přílohy II nařízení. Mezi tyto výjimky patří ustanovení, která vycházejí ze zvláštních historických okolností a jsou pro pojištěnce výhodnější, a proto zůstávají v platnosti. Dělení dob pojištění z doby společného státu se tak dál řídí článkem 20 smlouvy mezi ČR a SR, ne obecnými unijními pravidly.
Jedna žádost stačí na oba důchody
Osoba, která byla důchodově pojištěna ve více členských státech Evropské unie, nemusí podávat žádost v každém z nich zvlášť. Stačí podat žádost o starobní důchod v zemi bydliště, u nás na okresní, pražské nebo brněnské správě sociálního zabezpečení, případně elektronicky v ePortálu ČSSZ. Taková žádost se potom považuje za podanou i ve druhém státě.
ČSSZ posoudí český nárok a vaši českou dobu pojištění a podklady o slovenské době předá přímo Sociálnej poisťovni. Obě instituce si pak informace vyměňují mezi sebou, žadatel sám nic na Slovensko přeposílat nemusí.
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 platí totéž, pokud bydlíte v jiném státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarsku, žádost podáte u tamní instituce a ta ji předá dál. Pokud v okamžiku žádosti podmínky pro druhý stát nesplňujete, třeba tam nemáte dost let pojištění nebo nejste v důchodovém věku, požádáte o jeho díl zvlášť později, až nárok vznikne, a datum pro posouzení se pak řídí tím pozdějším podáním.
Jak dlouho vyřízení trvá
Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o český důchod je 90 dnů. Podle ČSSZ se ale tato lhůta spolehlivě dodržuje u žádostí bez mezinárodního prvku. Pokud žadatel získal dobu pojištění i v zahraničí, ČSSZ musí vyčkat na součinnost zahraniční instituce, v tomto případě Sociálnej poisťovne, a konkrétní počet měsíců navíc tiskové zprávy úřadu neuvádějí.
Před podáním žádosti se vyplatí zkontrolovat osobní list důchodového pojištění, tedy jaké doby pojištění má u vás ČSSZ evidované. „Všem klientům doporučujeme, aby už v produktivním věku pravidelně využívali naši Informativní důchodovou aplikaci (IDA). Vyhnou se tak v budoucnosti nepříjemným překvapením při podání žádosti o důchod,” říká ústřední ředitel ČSSZ František Boháček (8. listopadu 2023). Aplikace IDA ale zobrazuje jen doby evidované v Česku, slovenskou část si proto ověřte přímo u Sociálnej poisťovne nebo na společném česko-slovenském poradenském dni, který se dvakrát ročně konává střídavě v obou zemích.
Dílčí důchod a jeho výše
Když vám nárok vznikne v obou státech, nedostanete od žádného z nich plný důchod. Místo toho vám každý stát vypočítá dílčí důchod, tedy poměrnou část toho, co by vám náleželo, pokud by celá vaše doba pojištění patřila jen jemu.
Výpočet probíhá tak, že se nejprve stanoví teoretická výše důchodu, podobně jako u běžného výpočtu důchodu, jako by se celá vaše doba pojištění započítala v daném státě. Z té se pak vyplatí jen podíl, který odpovídá poměru skutečné doby pojištění v tomto státě k úhrnu dob pojištění získaných v Česku i na Slovensku. Stejný princip platí i pro minimální výši důchodu, která se u dílčích důchodů poměřuje stejným poměrem dob pojištění.
Dorovnávací přídavek platí dál, jen pro málokoho
Někdy se mluví o takzvaném srovnávacím přídavku, zákon ale používá pojem dorovnávací přídavek a upravuje ho v paragrafech 106a až 106c zákona o důchodovém pojištění. Jeho dřívější širší podobu zrušilo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, nová a užší úprava platí od 1. prosince 2013 a je účinná i po poslední novelizaci zákona.
Nárok na něj má jen úzká skupina lidí, která splní všechny tyto podmínky zároveň.
- Má aspoň 25 let československé doby pojištění získané před 1. lednem 1993, za kterou jí byl po tomto datu přiznán slovenský starobní důchod
- Po rozdělení federace si doplnila alespoň jeden rok české doby pojištění v letech 1993 až 1995
- Pobírá současně český i slovenský starobní důchod
- Rozdíl, který se podle vzorce vypočítá, vyjde kladný
Přídavek se stanovuje jako rozdíl mezi hypotetickým českým důchodem a součtem obou skutečně vyplácených důchodů, slovenský díl se přepočítává kurzem ČNB, a jeho výše se znovu posuzuje každý rok k 31. lednu.
Výplata slovenského důchodu do Česka a zdanění
Sociálna poisťovňa vyplácí svůj díl na bankovní účet v eurech, pro účet v zahraniční bance potřebuje jeho IBAN a kód BIC, podobně jako ČSSZ u výplaty důchodu v lednu. Pokud chcete peníze na českém účtu v korunách, přepočet provádí vaše banka svým vlastním kurzem v den, kdy platbu připíše, nikoli kurzem ČNB. Banka si za směnu obvykle účtuje poplatek, nebo si ho promítne do méně výhodného kurzu, takže na účet nedorazí přesně částka podle kurzu ČNB.
Pro daň z příjmu se oba důchody, český i slovenský, sčítají do jedné částky. Součet je osvobozený od daně do úhrnné roční výše 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku, pro rok 2026 to je 806 400 Kč při minimální mzdě 22 400 Kč. Co tuto hranici přesahuje, už se musí zdanit jako ostatní příjem.
