Nejlevnější kremace bez obřadu vyjde lehce přes 15 000 Kč, pohřeb do hrobu od 40 000 Kč, podle toho, jakou formu rozloučení zemřelý zvolil. Náklady se hradí nejdřív z pozůstalosti zemřelého, a pokud ta nestačí, přebírají povinnost pozůstalí nebo obec. Dědic ale za náklady pohřbu ručí jen do výše zděděného majetku, pokud si u soudu uplatní výhradu soupisu, a po odmítnutí dědictví neručí vůbec.
Pohřebné od státu ve výši 5 000 Kč dostane jen málokdo. Podle § 47 zákona o státní sociální podpoře na něj má nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, osoba, která vypravila pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte, nebo ten, kdo zajistil pohřbení plodu po potratu nebo po uměle přerušeném těhotenství ze zdravotních důvodů. Když se k pohřbu nepřihlásí žádný příbuzný ani jiný vypravitel, zajistí ho obec, na jejímž území člověk zemřel, a náklady si od pozůstalosti nebo od státu později nárokuje zpátky.
Obsah článku
Kolik stojí pohřeb bez obřadu, s obřadem a do hrobu
Nejlevnější variantou je kremace bez obřadu. Podle přehledu Deníku z 22. června 2026 stojí lehce přes 15 000 Kč a zahrnuje rakev, základní manipulaci s tělem a administrativu.
Kremace s krátkým obřadem v obřadní síni, který obvykle zahrnuje reprodukovanou hudbu, zapůjčený věnec s kyticí a parte, vyjde podle téhož přehledu na něco málo přes 17 000 Kč. Kompletní rozloučení s obřadem a zpopelněním nabízejí pohřební služby od 22 500 Kč, standardní balíček může stát i 28 739 Kč.
Klasický pohřeb do hrobu je nejdražší volbou. Rakev do hrobky stojí kolem 30 000 Kč, vykopání hrobu dalších 9 000 až 12 000 Kč podle ročního období, a k tomu se připočítává hrobové místo a jeho příprava. U náročnějších voleb, jako je zdobený náhrobek nebo rozsáhlá výzdoba, se celková částka může dostat až na nižší stovky tisíc korun.
| Typ pohřbu | Orientační cena |
|---|---|
| Kremace bez obřadu | od 15 000 Kč |
| Kremace s krátkým obřadem | od 17 000 Kč |
| Kompletní rozloučení s obřadem | od 22 500 Kč |
| Klasický pohřeb do hrobu | od 40 000 Kč, u náročnějších voleb i stovky tisíc Kč |
Z čeho se skládá cena pohřbu
Základem ceny je rakev nebo urna, převoz těla a jeho uložení do doby pohřbu. Nejlevnější rakev vyjde na 7 248 Kč, standardní na 15 000 Kč, rakev do hrobky až na 30 000 Kč. Kovová ozdobná urna stojí kolem 1 200 Kč.
K tomu se přidává obřad, pokud ho pozůstalí chtějí, a to pronájem obřadní síně, hudba, řečník a tisk parte. Věnec malých rozměrů stojí od 2 500 Kč, velký kolem 10 000 Kč, pronájem věnce vyjde na přibližně 2 000 Kč. Poslední položkou je samotné uložení, u kremace zpopelnění a výdej urny, u pohřbu do hrobu vykopání hrobu a jeho úprava.
„Šedesát procent dotázaných si není jistých, jak by jejich rodina financovala pohřeb,“ uvedla 30. října 2025 mluvčí pohřební služby Goodbye Lucie Kohoutková.
Pohřebné 5000 Kč a kdo na něj má nárok
Pohřebné není obecná dávka pro každého pozůstalého. Podle § 47 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, má na něj nárok jen osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, osoba, která vypravila pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte, nebo výjimečně ten, kdo zajistil pohřbení plodu po potratu nebo po uměle přerušeném těhotenství provedeném ze zdravotních důvodů.
Výše pohřebného je podle § 48 pevná, 5 000 Kč, a vyplatí se jednorázově. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce, ne u České správy sociálního zabezpečení, a nárok zaniká, pokud žádost nepodáte do jednoho roku od pohřbení podle § 54. Podle platného znění zákona o státní sociální podpoře pohřebné zůstává 5 000 Kč a nejde o součást sloučené superdávky, která od roku 2026 nahradila jiné dávky státní sociální podpory.
Pokud zemřelý zanechal nezaopatřené dítě, mělo by se zároveň prověřit, jestli mu nevzniká nárok na sirotčí důchod, který se žádá podobně jako vdovský nebo vdovecký důchod.
Sociální pohřeb, když se nikdo nepřihlásí
Pokud se do 96 hodin od oznámení úmrtí nepřihlásí žádný vypravitel pohřbu ani poskytovatel zdravotních služeb, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo. Stejně postupuje obec i tehdy, když se nepodaří zjistit totožnost zemřelého do jednoho týdne. Vyplývá to z § 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.
Obec si takto vynaložené náklady následně nárokuje zpátky. Nejdřív přihlásí svou pohledávku do pasiv pozůstalosti v dědickém řízení, a pokud dědické řízení skončí bez výsledku nebo se vede jinde, uplatní náhradu u Ministerstva pro místní rozvoj. Sociální pohřeb tedy neznamená, že náklady zaplatí stát bez náhrady, jen se jejich vymáhání odloží.
Náklady pohřbu jako dluh v dědickém řízení
Náklady pohřbu a opatření pohřebiště se podle § 114 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. hradí z pozůstalosti zemřelého. Pokud pozůstalost nestačí na způsob pohřbu, který si zemřelý zvolil, musí být pohřben alespoň způsobem slušným a přiměřeným místním zvyklostem. Když nestačí ani na to, nastupuje sociální pohřeb podle zákona o pohřebnictví.
Náklady pohřbu se v dědickém řízení počítají jako dluh zůstavitele. Dědic za ně odpovídá podobně jako za ostatní dluhy, které mohou zemřelého tížit, třeba dluhy vymáhané exekucí na důchod. Aby se dědic nemusel bát, že bude platit víc, než kolik zdědí, může si u soudu uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti podle § 1674 až 1676 občanského zákoníku. Podle § 1706 pak dědic s výhradou soupisu ručí za dluhy jen do výše skutečně nabytého majetku.
Další možností je dědictví odmítnout úplně. Podle § 1485 až 1490 občanského zákoníku na to má dědic lhůtu jeden měsíc od chvíle, kdy ho soud vyrozumí o právu dědictví odmítnout, při bydlišti v zahraničí tři měsíce. Kdo dědictví odmítne, se dědicem nestává a za dluhy zůstavitele včetně nákladů pohřbu neručí vůbec. Podrobný postup, jak se dědictví dělí, popisuje článek o tom, jak se rozděluje dědictví ze zákona.
Hrobové místo a jeho nájem
Hrobové místo je samostatný náklad, který se neplatí pohřební službě, ale správci hřbitova, obvykle obci. V Praze platí od 1. července 2025 ceník se čtyřmi kategoriemi hřbitovů, nájemné začíná na 97 Kč za metr čtvereční ročně, na nejžádanějších hřbitovech vyjde na 134 Kč za metr čtvereční ročně. K tomu se připočítává poplatek za služby spojené s užíváním místa, například v Praze Petrovicích 399 Kč za hrobové místo za rok.
Malé urnové místo tak vyjde na přibližně 3 000 až 4 000 Kč na deset let, velký hrob kolem 7 000 Kč na deset let. Nájem se obvykle sjednává na deset let a před koncem lhůty ho musí nájemce prodloužit, jinak o místo může přijít.
Kde sehnat peníze na pohřeb
Pozůstalí mohou peníze na pohřeb najít i tam, kde by je nečekali. Zemřelý mohl mít nevyplacenou splátku důchodu, kterou mu Česká správa sociálního zabezpečení nestihla poslat před smrtí, nebo naopak přeplatek, který se naopak musí vracet. Podrobně to popisuje článek o nevyplaceném důchodu po úmrtí.
Manžel nebo manželka zemřelého by měli zároveň prověřit nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, který se vyplácí zpětně až pět let a lze o něj zažádat i s odstupem. Postup žádosti popisuje článek o vdovském důchodu, výpočet při souběhu se starobním důchodem pak článek o souběhu vdovského a starobního důchodu.
- Zjistěte, jestli zemřelý nenechal peníze na pohřeb vyčleněné, nebo neměl sjednané pohřební pojištění či spořicí účet k tomuto účelu.
- Pokud jste vypravili pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo jeho rodiči, požádejte o pohřebné na Úřadu práce do jednoho roku od pohřbení.
- Prověřte nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod a na případný nedoplatek důchodu zemřelého.
- Pokud dluhy zůstavitele převyšují hodnotu dědictví, zvažte výhradu soupisu pozůstalosti nebo úplné odmítnutí dědictví.
