Stručná odpověď. Největším rybníkem v Česku je Rožmberk u Třeboně. Podle katastru má 647 hektarů, samotná vodní plocha při běžné hladině měří 489 hektarů a hráz je dlouhá 2 430 metrů. Postavili ho v letech 1584 až 1590 podle návrhu Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Druhé a třetí místo patří jihočeským rybníkům Bezdrev a Horusický, jejich pořadí se ale podle zdroje liší.
Česká republika je známá nejen svými historickými památkami, ale také bohatou přírodní scenérií, kterou dotvářejí četné rybníky. V tomto článku se zaměříme na největší rybníky v ČR, jejich historii, vznik a význam pro krajinu a ekosystém. Tato vodní díla mají nejen kulturní a historickou hodnotu, ale také představují důležitý ekologický prvek.
Obsah článku
1. Rožmberk
Rožmberk je největší rybník v České republice. Nachází se v Jihočeském kraji, nedaleko města Třeboň. Stavbu rybníka zahájil v roce 1584 rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, dokončena byla v roce 1590.
Katastrální výměra Rožmberka je 647 hektarů, vodní plocha při běžné hladině měří 489 hektarů a hráz je dlouhá 2 430 metrů. Původně byl vybudován jako ochrana proti povodním a pro chov ryb, především kaprů. Návštěvníky láká hlavně podzimní výlov, od roku 2025 je na hrázi otevřené Rybářské muzeum a přes historické kamenné mosty u Staré Hlíny vedou trasy pro pěší a cyklisty.
Rožmberská bašta se nachází severně od rybníka vedle sádek. Jedná se o patrovou zděnou stavbu se zachovanou renesanční sgrafitovou omítkou. Rybářství Třeboň ji uvádí jako historickou, památkově chráněnou rybářskou baštu.
Jakub Krčín, stavitel Rožmberka
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan se narodil v roce 1535 a od roku 1569 byl regentem, tedy nejvyšším správcem rožmberského panství. Na Třeboňsku navázal na dílo staršího rybníkáře Štěpánka Netolického. Založil mimo jiné rybník Nevděk, dnešní Svět u Třeboně, a rozšířil Dvořiště, Záblatský nebo Opatovický rybník.
Rožmberk budoval od roku 1584 šest let přímo na řece Lužnici. Aby hráz vydržela velkou vodu, nechal současně vykopat Novou řeku, která odvádí část vody z Lužnice do Nežárky. Původní rybník měl kolem 1 060 hektarů, později se hladina kvůli výnosnějšímu chovu ryb snížila. Krčín zemřel v roce 1604 a jeho jméno dnes nese rybářská střední škola v Třeboni.
Je Rožmberk největší rybník na světě?
České zdroje Rožmberk často označují za největší rybník na světě. Platí to ale jen v úzkém smyslu slova, tedy pro uměle vybudovanou nádrž s hrází, kterou lze napustit i vypustit a která slouží hlavně k chovu ryb. V jiných jazycích se rybník od jezera nebo přehradní nádrže takto přesně neodlišuje, proto se světové srovnání dělá těžko.
Svou skutečnou velikost Rožmberk ukázal při povodni v srpnu 2002. Tehdy zadržel až 70 milionů kubíků vody a zaplavil kolem 2 300 hektarů. Přítok odhadovaný na 700 kubíků za sekundu rybník snížil na odtok 270 kubíků za sekundu a hráz povodeň vydržela.
Výlov Rožmberka
Rožmberk se obvykle loví jednou ročně v polovině října a jeho slavnostní výlov patří k největším rybářským akcím v Česku. Podle Rybářství Třeboň na něj v roce 2019 přišlo 53 tisíc lidí. Protože se rybník kvůli Lužnici nesmí hnojit ani přikrmovat, úlovek bývá jen kolem 150 tun ryb, převážně kaprů.
V roce 2026 se ale slavnostní výlov Rožmberka nekoná. Rybářství Třeboň ho 27. srpna 2026 zrušilo kvůli nedostatku vody, v jeho rybnících chybí asi 40 % vody, tedy zhruba 30 milionů kubíků. O případném pozdějším výlovu rozhodne vývoj hydrologické situace. Místo něj rybáři zvou na Dny s třeboňskými rybáři, které budou 16. a 17. října 2026 od 9 do 16 hodin na sádkách v Třeboni.
2. Bezdrev
Bezdrev je podle katastrální výměry druhý největší rybník v ČR a nachází se také v Jihočeském kraji, nedaleko Hluboké nad Vltavou. Produkcí ryb se řadí na přední místa. Vybudovat ho nechal v letech 1490 až 1492 Vilém z Pernštejna, tehdejší majitel panství Hluboká. Rybník dostal svůj název dle toho, že původní bažina byla beze stromů, tzv. bez drev.
Má rozlohu 425 hektarů a je známý především díky chovu ryb a rekreačnímu využití. Na Bezdrevu bývají pořádány jachtingové závody. Bezdrev je součástí ptačí oblasti Českobudějovické rybníky, kde lze spatřit mnoho druhů vodních ptáků. Jeho okolí je vhodné pro cykloturistiku a pěší výlety.
3. Horusický rybník
Horusický rybník, nacházející se nedaleko Veselí nad Lužnicí, je třetí největší rybník v ČR s rozlohou 415 hektarů. Rybník vybudovali podle návrhu Štěpánka Netolického v roce 1512. Horusický rybník je součástí rozsáhlé soustavy rybníků v okolí Třeboně a je důležitý jak pro chov ryb, tak pro regulaci vodního režimu v oblasti.
V zimě se na rybníku vyskytuje orel mořský. V jihovýchodní části rybníka byla zřízena národní přírodní památka Ruda na ochranu rašeliniště a v západní části se nachází přírodní rezervace Horusická blata.
4. Dvořiště
Rybník Dvořiště, který leží v Jihočeském kraji, má rozlohu 388 hektarů. Dobudoval ho v letech 1363 až 1367 Ješek z Kosovy Hory, tehdejší majitel lomnického panství, tedy ještě za vlády Karla IV. Tento rybník je jedním z nejstarších v ČR, v roce 1582 ho rozšířil Jakub Krčín.
Dvořiště je známé především chovem kaprů, ryba jde po výlovu přímo do prodeje. Na březích je rozsáhlá chatová oblast a loděnice pro jachtaře, v srpnu se tu jezdí závod Modrá stuha Dvořiště.
5. Velký Tisý
Velký Tisý, který se nachází v blízkosti města Třeboň, má rozlohu 317 hektarů. Tento rybník založil pravděpodobně v roce 1505 Štěpánek Netolický. Je součástí chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Velký Tisý je významným hnízdištěm a tahovým stanovištěm mnoha druhů ptáků, což z něj činí oblíbenou lokalitu pro ornitology a milovníky přírody.
Spolu s rybníkem Malý Tisý je od roku 1957 součástí národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý, která chrání důležité hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků.
6. Máchovo jezero
Máchovo jezero, původně nazývané Velký rybník nebo také Dokské jezero, se nachází v severních Čechách nedaleko města Doksy. Tento vodní útvar vznikl v roce 1366 z iniciativy českého krále Karla IV., který nařídil založení rybníka pro hospodářské účely, především chov ryb a zásobování vodou.
Jezero je pojmenováno po českém básníkovi Karlu Hynku Máchovi, který sem ve 30. letech 19. století opakovaně jezdil a do okolí jezera zasadil děj Máje. Úředně nese jezero i okolní kraj Máchovo jméno od roku 1961. Toto romantické místo se stalo důležitou součástí české literatury díky Máchovým popisům a básním.
Dnes má Máchovo jezero rozlohu 312 hektarů a je centrem rekreační oblasti Máchův kraj. Je oblíbeným místem pro letní dovolenou díky písečným plážím, které přitahují návštěvníky z celé země.
Máchovo jezero nabízí širokou škálu rekreačních aktivit, včetně plavání, windsurfingu, jachtingu, rybolovu a dalších vodních sportů. Kolem jezera vede několik turistických a cyklistických tras, které umožňují návštěvníkům objevovat krásy okolní přírody.
7. Záblatský rybník
Záblatský rybník se nachází nedaleko Třeboně. S rozlohou 310 hektarů patří mezi největší rybníky v České republice. Vybudovat ho nechal v letech 1475 až 1479 Zdeněk ze Šternberka. V 16. století, během rozsáhlého rozvoje rybníkářství v této oblasti, který vedl k vytvoření unikátní rybniční soustavy, ho rozšířil Štěpánek Netolický a později Jakub Krčín, který zvýšil a zpevnil hráz.
Dnes slouží Záblatský rybník především k chovu ryb. Rybník však není jen místem hospodářského významu, ale také důležitou přírodní lokalitou. V západní části rybníka a jeho okolí se nachází přírodní rezervace Záblatské louky.
8. Nesyt
Rybník Nesyt, osmý největší rybník v České republice, se nachází v chráněné krajinné oblasti Pálava, nedaleko města Mikulov. S rozlohou 296 hektarů je také největším rybníkem na Moravě. Rybník vznikl pravděpodobně v letech 1414 až 1418 na panství Lichtenštejnů, kde se rybníky na jižní Moravě připomínají už v listině z roku 1332.
Využívá se především k chovu ryb. Je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky a na západním břehu se nachází národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu. Rybník je také významnou ornitologickou lokalitou.
9. Žehuňský rybník
Žehuňský rybník je největším rybníkem ve středních Čechách a devátým největším rybníkem v České republice. Nachází se v okrese Kolín, poblíž obce Žehuň. Rybník má rozlohu přibližně 258 hektarů. Založili ho v letech 1492 až 1497 na příkaz krále Vladislava II. Jagellonského. Jeho stavba byla součástí rozsáhlých projektů na rozvoj rybníkářství v této oblasti, které měly za cíl zvýšit produkci ryb pro královský dvůr a městské trhy.
Žehuňský rybník slouží především k chovu ryb, zejména kaprů, amurů a štik. Kromě svého hospodářského významu je rybník také důležitým ekologickým prvkem v krajině.
Rybník a jeho okolí tvoří významný biotop pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Je chráněn jako národní přírodní památka Žehuňský rybník, která chrání mokřadní biotopy a vzácné druhy ptáků. Tato oblast je chráněna i v rámci soustavy Natura 2000.
Chráněné území je významným hnízdištěm pro mnoho druhů ptáků, včetně volavek, čápů a dalších vodních ptáků. Kromě ptáků zde lze nalézt i vzácné druhy rostlin, které jsou typické pro mokřadní a vodní prostředí.
Zajímavost: Natura 2000 je celoevropská síť chráněných území, která má za cíl ochranu přírodních stanovišť a druhů, které jsou z hlediska ochrany přírody v Evropě významné.
10. Dehtář
Rybník Dehtář, jeden z velkých rybníků v jižních Čechách, se nachází poblíž města České Budějovice. S rozlohou 246 hektarů je desátým největším rybníkem v České republice. Založili ho v 15. století během rozmachu rybníkářství v jižních Čechách, které mělo za cíl zvýšit produkci ryb pro místní trh a královský dvůr.
Dehtář má velký význam především pro chov ryb, zejména kaprů, což je hlavní komodita místního rybníkářství. Rybník obhospodařuje Rybářství Hluboká, které se stará o udržování jeho ekologické stability a vysoké produkce ryb.
V roce 2009 byla v rámci vytváření soustavy Natura 2000 vyhlášena ptačí oblast Dehtář o rozloze 352 ha.
Kdy a kde se loví velké rybníky
Podzimní výlovy probíhají obvykle od září do listopadu. Před výlovem se rybník postupně vypouští a ryba se stahuje do loviště pod hrází. Ráno rybáři rozdají síť zvanou nevod, rybu v lovišti zatáhnou, na třídicím stole ji ručně roztřídí a po metrácích váží. Podle Rybářství Hluboká je pohled z hráze nejatraktivnější právě ráno.
Velké rybníky se neloví každý rok. Bezdrev loví Rybářství Hluboká jednou za dva roky, vždy v lichém roce, takže nejbližší výlov bude na podzim 2027. Jednou za dva roky se loví také Dvořiště, naposledy 3. až 6. listopadu 2025, jeho nejbližší výlov bude proto pravděpodobně také na podzim 2027. Pořadatelé zveřejnili tyto termíny podzimních výlovů 2026.
- Dehtář, 26. až 28. října 2026, pořádá Rybářství Hluboká
- Vrkoč u Pohořelic, 30. října až 1. listopadu 2026, pořádá Rybníkářství Pohořelice
- Amerika u Františkových Lázní, 28. a 29. října 2026
- Regent u Chodové Plané nedaleko Mariánských Lázní, 5. a 6. listopadu 2026
Na Třeboňsku jsou termíny kvůli suchu nejisté. Horusický rybník se obvykle loví koncem října a Svět začátkem listopadu, v roce 2026 ale jen pokud bude v rybnících dost vody. Než vyrazíte, ověřte si aktuální termín přímo u pořadatele. Ryba z výlovu míří na sádky nebo do dalších rybníků a část kaprů se prodává před Vánoci, kdy kapr patří k nejznámějším vánočním tradicím a zvykům.
Proč se rozloha rybníků v různých zdrojích liší
Údaje o rozloze se liší podle toho, co se měří. Katastrální výměra je plocha pozemku rybníka v katastru nemovitostí, vodní plocha při běžné, takzvané hospodářské hladině bývá menší. U Rožmberka je to 647 proti 489 hektarům a rozdíl slouží jako rezerva pro zadržení povodňové vody. Žebříček v tomto článku uvádí katastrální výměry podle Seznamu rybníků v Česku na Wikipedii.
Rozcházejí se i samotní hospodáři. Rybářství Třeboň uvádí u Rožmberka výměru 644 hektarů a u Horusického rybníka 439 hektarů. Rybářství Hluboká uvádí u Bezdrevu 424,6 hektaru a řadí ho až na třetí místo. Podle katastrálních údajů je naopak Bezdrev druhý s 425 hektary a Horusický rybník třetí s 415 hektary.
Jiné zdroje, například samostatná hesla na Wikipedii, uvádějí u Dvořiště 337 hektarů, u Máchova jezera 284 hektarů, u Nesytu 288 až 306 hektarů a u Dehtáře 233 hektarů, Rybářství Hluboká přitom u Dehtáře uvádí téměř 261 hektarů. Na tom, že je největší Rožmberk, se shodnou všechny zdroje. U dalších míst žebříčku berte čísla spíš jako orientační.
Který rybník má nejvíc vody
Podle objemu vody vypadá pořadí jinak než podle rozlohy, protože většina velkých rybníků je mělká. Rožmberk zadrží při běžné hladině asi 6,3 milionu kubíků, Dvořiště 6,65 milionu a Máchovo jezero přibližně 6,8 milionu kubíků vody.
Staňkovský rybník u hranic s Rakouskem s rozlohou 241 hektarů bývá označován za nejhlubší a nejobjemnější rybník v Česku. To ale platí jen podle vyšších údajů, hloubka se uvádí 8,5 nebo 16 metrů a objem 6,63 nebo 20 milionů kubíků. Podle nižšího údaje o objemu ho předčí Dvořiště i Máchovo jezero.
Největší rybníky mimo jižní Čechy
Z první desítky leží sedm rybníků v jižních Čechách. Největším rybníkem mimo ně je Máchovo jezero v Libereckém kraji, největším na Moravě Nesyt u Mikulova. Druhým největším moravským rybníkem je Jaroslavický rybník u Znojma s rozlohou 245 hektarů, jedenáctý v celé republice.
Ve středních Čechách vede Žehuňský rybník na Cidlině, na Vysočině Velké Dářko u Žďáru nad Sázavou s rozlohou 206 hektarů. Nesyt patří k národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, takže výlet k němu snadno spojíte s Lednicko-valtickým areálem.
Máchovo jezero slouží na rozdíl od jihočeských rybníků hlavně k rekreaci, s plážemi, kempy a vodními sporty, zatímco velké rybníky na Třeboňsku jsou především chovné. Další tipy na výlety k vodě i jinam najdete v přehledu kam na výlet v České republice.
Historie a význam rybníkářství v ČR
Rybníkářství má v České republice dlouhou a bohatou historii, sahající až do středověku. První rybníky se zakládaly již ve 12. století, ale největší rozmach rybníkářství nastal v 15. a 16. století, kdy se stalo významnou součástí hospodářství mnoha šlechtických rodů. Mezi nejvýznamnější rybníkáře patřili Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan a Vilém z Pernštejna, kteří založili mnoho z největších a nejznámějších rybníků v ČR.
Rybníky sloužily nejen k chovu ryb, ale také jako zásobárny vody, ochrana proti povodním a regulace vodního režimu v krajině. V průběhu staletí se rybníky staly důležitými ekologickými lokalitami, kde žijí mnohé druhy rostlin a živočichů, a významnými rekreačními oblastmi.
Kde je v Česku nejvíc rybníků
Nejznámější rybniční krajinou je Třeboňsko, známé tradičním chovem ryb. Podle UNESCO, které tu v roce 1977 vyhlásilo biosférickou rezervaci o rozloze 70 tisíc hektarů, je v ní 460 rybníků propojených kanály a stokami, většinou z 14. až 16. století. Třeboňské rybníky jsou od roku 1990 mokřadem mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy, Třeboňská rašeliniště od roku 1993.
V celém Česku je podle Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka zhruba 24 tisíc rybníků s katastrální plochou 52 tisíc hektarů. Zadržují víc než 420 milionů kubíků vody a ročně se z nich vyloví asi 19 300 tun ryb, z toho 85 % tvoří kapr.
Dřív bylo rybníků mnohem víc. Podle kapitoly Jana Pokorného a Jana Květa v příručce The Wetland Book, kterou v roce 2018 vydalo nakladatelství Springer, bylo v 16. století na území dnešního Česka asi 20 tisíc rybníků o rozloze 180 tisíc hektarů. Průměrný roční výnos ryb z hektaru přitom od středověku vzrostl ze 70 na 450 kilogramů.
Ekologický a rekreační význam rybníků
Rybníky hrají klíčovou roli v udržování ekologické rovnováhy v krajině. Jsou domovem mnoha druhů vodních rostlin a živočichů, včetně ohrožených druhů. Rybníky také slouží jako důležité hnízdiště a tahové stanoviště pro mnoho druhů ptáků.
Kromě ekologického významu mají rybníky také velký rekreační potenciál. Rybníky jsou oblíbenými destinacemi pro rybáře, turisty a milovníky přírody. Nabízejí možnosti pro koupání, rybaření, vodní sporty a relaxaci v přírodě.
Budoucnost rybníkářství v ČR
I přes některé výzvy, jako znečištění vod a změny klimatu, zůstává rybníkářství důležitou součástí českého hospodářství a kultury. Moderní rybníkáři se snaží zachovat tradice a zároveň inovovat metody chovu ryb a péče o rybníky. Důraz se klade na udržitelnost, ochranu životního prostředí a zachování biodiverzity.
V budoucnu se očekává, že rybníkářství bude hrát stále důležitější roli v ochraně vodních ekosystémů a v poskytování rekreačních a turistických možností pro širokou veřejnost. Jak citlivé je hospodaření s vodou, ukázal rok 2026, kdy v rybnících Rybářství Třeboň chybělo asi 40 % vody a slavnostní výlov Rožmberka se musel zrušit.
Tip: Hledáte inspiraci na dovolenou? Mohl by vás zajímat článek: TOP 15: Nejkrásnější místa v ČR, kam vyrazit na výlet!
