Pohřebné 5 000 Kč, kdo ho dostane a kdo ne

3

Pohřebné je jednorázová dávka 5 000 Kč ze zákona o státní sociální podpoře. Nárok na ni ale nemá každý pozůstalý, i když si to řada lidí myslí. Dostane ji jen ten, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo kdo pohřbil rodiče nezaopatřeného dítěte.

Běžný dospělý pozůstalý na pohřebné nárok nemá, ani když pohřeb celý zaplatí ze svého. Do konce roku 2007 dostal pohřebné každý, kdo pohřeb vypravil, od 1. ledna 2008 zákon č. 261/2007 Sb. okruh žadatelů zúžil jen na rodiče nezaopatřeného dítěte a toho, kdo takové dítě pohřbil, a od té doby se znovu nerozšířil.

Kdo má na pohřebné nárok podle zákona

Podle § 47 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, vzniká nárok na pohřebné osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti. Dítě musí ke dni smrti splňovat podmínky trvalého pobytu na území České republiky podle § 3 téhož zákona.

Druhou skupinou je osoba, která vypravila pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte, pokud tento rodič ke dni smrti rovněž splňoval podmínky trvalého pobytu. Výjimečně náleží pohřebné i tomu, kdo zajistil pohřbení plodu po potratu nebo po uměle přerušeném těhotenství provedeném ze zdravotních důvodů.

Příjem rodiny se u pohřebného nezjišťuje ani netestuje, dávka nezávisí na majetku ani výdělku žadatele. Podle § 48 zákona jde o pevnou částku 5 000 Kč vyplacenou jednorázově.

Pokud po zesnulém zůstalo nezaopatřené dítě, stojí za to zároveň prověřit nárok na sirotčí důchod, o který se žádá samostatně u České správy sociálního zabezpečení.

Kdo na pohřebné nárok nemá

Mimo tyto dvě skupiny pohřebné nenáleží nikomu. Nedostanou ho manžel ani manželka, kteří pohřbili svého partnera bez nezaopatřených dětí, ani dospělé dítě, které vypravilo pohřeb rodiči bez dalších nezaopatřených dětí v rodině, ani vnouče, sourozenec nebo jiný příbuzný zesnulého.

Nárok nevzniká ani tehdy, pokud zesnulé dítě nebo rodič nesplňovali podmínku trvalého pobytu v Česku. Pohřebné tak zůstává výjimkou pro úzkou skupinu žadatelů, ne obecnou dávkou pro truchlící rodiny, a většina pozůstalých proto náklady pohřbu musí zaplatit z pozůstalosti nebo z vlastních peněz, jak popisuje článek o tom, kolik stojí pohřeb.

Pozůstalý manžel nebo manželka bez nezaopatřených dětí tak na pohřebné nárok nemá a náklady pohřbu řeší jako kterýkoli jiný dědic. Případnou ztrátu příjmu po zesnulém partnerovi pak může zmírnit vdovský nebo vdovecký důchod, o který je potřeba zažádat samostatně u České správy sociálního zabezpečení.

Kde a do kdy o pohřebné požádat

Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce podle místa trvalého pobytu žadatele, ne u České správy sociálního zabezpečení ani u obce. Jde elektronicky s využitím elektronické identity nebo zaručeného podpisu, datovou schránkou, osobně na úřadu, nebo v listinné podobě poštou podle § 67 zákona.

Lhůta pro podání je jeden rok ode dne pohřbení. Podle § 54 zákona o státní sociální podpoře nárok po uplynutí této lhůty zaniká a dávku už nejde přiznat ani dodatečně, proto se s podáním žádosti nevyplácí otálet.

Co k žádosti doložit

Žádost má formulář s označením E124 a je ke stažení na webu Ministerstva práce a sociálních věcí nebo přímo na pobočce Úřadu práce. K žádosti je potřeba úmrtní list zesnulého, doklad o vypravení pohřbu, obvykle faktura pohřební služby na jméno žadatele, a doklad o vztahu k zesnulému, u dítěte třeba rodný list.

Úřad práce o žádosti rozhoduje podle § 66 zákona, nárok vzniká dnem vypravení pohřbu a jeho úhrady. Doklad o zaplacení pohřbu je dobré uschovat hned po zaplacení faktury, protože bez něj úřad žádost nemůže posoudit.

Sociální pohřeb, když se nikdo nepřihlásí

Právo rozhodnout o pohřbu a jeho způsobu má podle § 114 občanského zákoníku nejprve sám zesnulý, pokud si to za života určil, jinak přechází postupně na manžela, děti, rodiče, sourozence a jejich děti. Pokud do 96 hodin od oznámení úmrtí pohřeb nezajistí žádná z těchto osob ani poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzita provádějící pitvu, postará se o něj obec, na jejímž území člověk zemřel. Vyplývá to z § 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.

Obec zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí a náklady si následně nárokuje zpátky, nejdřív z pozůstalosti zemřelého, a když to nejde, u Ministerstva pro místní rozvoj. Podrobně to popisuje článek o tom, kolik stojí pohřeb bez obřadu.

Odkud ještě sehnat peníze na pohřeb

Mimo pohřebné a sociální pohřeb existuje víc cest, jak náklady pokrýt. Peníze může mít vyčleněné přímo zesnulý, třeba na zvláštním spořicím účtu určeném na pohřeb, ke kterému se pozůstalí za určitých podmínek dostanou dřív, než skončí celé dědické řízení, vysvětluje článek o penězích na účtu zemřelého.

Náklady pohřbu se dají uplatnit i jako dluh vůči pozůstalosti, a pokud si dědic u soudu uplatní výhradu soupisu podle § 1674 až 1676 občanského zákoníku, ručí za ně podle § 1706 jen do výše toho, co skutečně zdědí. Podrobnosti popisuje článek o dluzích po zemřelém.

Zaměstnavatel zesnulého ani pozůstalých nemá ze zákona povinnost na pohřeb finančně přispívat. Nárok na placené pracovní volno podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. se ale odvíjí od příbuzenského vztahu k zemřelému, při úmrtí manžela, partnera nebo dítěte na 2 dny a na další den k účasti na pohřbu, při úmrtí rodiče, prarodiče, vnoučete nebo sourozence na 1 den k účasti na pohřbu. Kdo pohřeb některé z těchto osob sám obstarává, má nárok na den navíc. Některé firmy k tomu pozůstalým vyplatí i jednorázovou sociální výpomoc, pokud to umožňuje jejich kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, záleží na rozhodnutí konkrétního zaměstnavatele.

„Šedesát procent dotázaných si není jistých, jak by jejich rodina financovala pohřeb,“ uvedla 30. října 2025 mluvčí pohřební služby Goodbye Lucie Kohoutková. Dopředu na podobnou situaci se dá připravit i pohřebním nebo životním pojištěním, které vyplatí sjednanou částku pozůstalým nebo přímo pohřební službě a obvykle nevstupuje do dědického řízení.

Jak postupovat, když na pohřeb nemáte

Postup, jak sehnat peníze na pohřeb, se dá shrnout do několika kroků. Širší přehled toho, co všechno je potřeba zařídit po úmrtí blízkého, najdete v samostatném článku o tom, co zařídit po úmrtí.

1. Zjistěte, jestli zesnulý nezanechal peníze určené přímo na pohřeb nebo sjednané pojištění.
2. Prověřte, jestli se pohřeb týká nezaopatřeného dítěte nebo jeho rodiče, a pokud ano, požádejte o pohřebné na Úřadu práce do jednoho roku od pohřbení.
3. Dohodněte se s ostatními dědici, že náklady pohřbu uhradí pozůstalost dřív, než se rozdělí zbytek majetku.
4. Když dědictví nestačí ani na skromný pohřeb a nikdo jiný ho nezajistí, obraťte se na obec podle místa úmrtí, která zajistí sociální pohřeb.