Domů » Argumentační fauly: Co to je a jak se s nimi vypořádat?

Argumentační fauly: Co to je a jak se s nimi vypořádat?

od Lenka Štěpánková

Argumentační faul je výrok, jehož smyslem je vyhrát spor, a to bez ohledu na to, zda mluvčí prezentuje pravdivé názory a fakta. Dochází tak k porušení pravidel logického důkazu. Takový mluvčí zpravidla cílí na emoce a strach nebo využívá neznalosti protistrany. Argumentačních faulů existuje velké množství. A vždy je potřeba přemýšlet nad tím, jak oslabit manipulátora.

🎓 Zajímavost: Úmyslné argumentační fauly často využívají manipulátoři. Bývají důležitou součástí propagandy nejen politické, ale i ve vztazích. Znáte nejčastější druhy manipulace ve vztahu?

1. Argumentační faul „Ad hominem“

V překladu se jedná o argument k člověku. Tento argumentační faul vzniká tak, že mluvčí neargumentuje k věci, ale přímo negativně hodnotí nebo osočuje svého oponenta, útočí na něj. Poukazuje na jeho negativní vlastnosti, charakter nebo i vzhled, čímž se ho snaží ponížit. Objevit se mohou také pejorativní označení. Je to snad nejčastější a zároveň nejtěžší argumentační faul, neboť dochází k narušení diskuze a v mnoha případech i k jejímu ukončení.

Typy argumentačního faulu ad hominem

Mezi časté typy argumentačního faulu ad hominem patří apel na věk, kdy podle mluvčího je oponent příliš mladý nebo naopak starý na to, aby měl smysluplné názory. Podobné je to také v případě apelu na zkušenost, kdy mluvčí dává najevo, že člověk bez osobní zkušenosti vůbec nemá právo o dané problematice hovořit.

🎓 Zajímavost: Mezi argumentace ad hominem patří také tu quoque, kdy mluvčí upozorňuje na údajné pokrytectví protistrany. Objevuje se rovněž útok na motiv.

Argumentační faul Hitlerem

Tento argumentační faul patří mezi opravdu těžké fauly typu ad hominem. Opět zde nejde o faktickou argumentaci, nýbrž o útok na osobu oponenta nebo jeho vlastnosti. Agrese mluvčího je o to výraznější, že je protistrana přirovnávána k jednomu z nejhorších diktátorů všech dob Adolfu Hitlerovi. Patří sem výroky typu: „To by neudělal ani Hitler.“ nebo „Stejně tak tomu bylo za Hitlera.“ Záleží na tom, co se zrovna mluvčímu hodí. Je tedy jasné, o co mluvčímu jde – chce naprosto zdiskreditovat oponenta.

2. Argumentační faul „Slaměný panák“

Slaměný panák patří mezi nejčastější argumentační fauly. Mluvčí upraví argument svého oponenta tak, že ho zjednoduší nebo rovnou zesměšní. Proti této verzi – slaměnému panáku – pak argumentuje. A má to velmi jednoduché, slaměný panák se nemůže bránit, neboť je vytvořen tak, aby bylo co nejsnazší ho přebít argumenty. Zároveň to vyvolává dojem, že protistrana zastává názory, které se ale s původním výrokem vůbec neslučují.

💡 Tip: Jak poznat argumentační faul slaměný panák? Věty manipulátora většinou začínají takto: „Takže říkáte/tvrdíte, že…“ a následuje velmi zjednodušená až zesměšněná formulace původního argumentu protistrany. Dokonce to může dojít tak daleko, že si řečník výrok oponenta úplně vymyslí.

3. Argumentační faul „Šikmá plocha“

Podstatu tohoto argumentačního faulu dobře vystihuje jeho alternativní anglický název Domino Fallacy. Domino efekt ostatně spočívá v tom, že lehké drcnutí do jedné z kostek zapříčiní pád všech ostatních. A podobně je postaven i argumentační faul šikmá plocha, podle něhož nepatrné jednání má za následek řadu negativních, mnohdy až dramatických událostí, které se na sebe nabalují jako sněhová koule. Mluvčí se tak snaží vyvolat v ostatních strach, často tvrdí, že ony děsivé následky jsou nevyhnutelné. Nemá k tomu však žádné důkazy.

4. Další časté argumentační fauly

  • falešná stopa – mluvčí do diskuze přináší nesouvisející fakta, aby se mu podařilo odvést pozornost jinam, svést ostatní na falešnou stopu
  • apel na lid – podle mluvčího musí být něco pravda, protože to říkají lidé
  • sloučení společnou vlastností – jedna společná vlastnost vede k totožnému závěru o dvou věcech
  • důkazní břemeno – místo toho, aby mluvčí dokázal pravdivost svého tvrzení, si vynucuje, aby ho protistrana vyvrátila, předává jí břemeno
  • falešné dilema – podle mluvčího existují jen dvě možné varianty, a to extrémní, nic mezi, ve skutečnosti jich přitom je celá řada

🎓 Zajímavost: K některým argumentačním faulům může docházet nezáměrně, a to zpravidla vlivem kognitivních zkreslení. V takovém případě hovoříme o řečnické chybě nebo argumentačním omylu.

Články, které stojí za přečtení: