Pod pojmem financování politických stran si lze trochu mylně představit pouze získávání prostředků na předvolební kampaně. Výdaje stran ovšem nesouvisejí pouze s jejich politickým marketingem. Také v období, kdy přímo neprobíhají předvolební kampaně mohou být výdaje značné. “Provozní” náklady přímo souvisejí s velikostí a organizační strukturou politického subjektu.
Obsah článku
Kde na to berou, aneb zdroje financování
Při představě velikosti některých stran a rozsahu určitých kampaní se nutně nabízí otázka, kde na to berou. Příjmy stran jsou momentálně vymezeny novelou zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Novela (z. č. 302/2016 Sb.) je účinná od 1. 1. 2017 a připouští následující zdroje příjmů:
- Státní podpora
- Vnitřní zdroje
- Dary, zápůjčky, úvěry
Státní podpora – fix a “kilo” za váš hlas
Nárok na stálý příspěvek vzniká straně, která získala ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. Stálý příspěvek činí ročně 6 mil. Kč. Za každých dalších započatých 0,1 % hlasů obdrží strana ročně 200 tis. Kč. Obdrží-li strana více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nenavyšuje. V praxi to znamená, že strana, která se dostane do sněmovny má nárok na 10 mil. Kč.
Navíc politické straně, která ve volbách získala nejméně 1,5 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč. Zejména velkých stran se pak týká příspěvek na mandát poslance a senátora ve výši 900 tis. Kč a příspěvek na mandát člena zastupitelstva kraje ve výši 250 tis. Kč ročně. Problém se státní podporou je ten, že může být sama o sobě motivací k nástupu do politiky za účelem sebeobohacení.
Vnitřní zdroje financování
Dalším zdrojem příjmů je vlastní činnost/vnitřní zdroje. Jedná se zejména o příspěvky členů strany, příjem z akcí pořádaných stranou a příjem vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob. Avšak předmětem podnikání těchto právnických osob musí být dle zákona pouze:
- provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání,
- publikační a propagační činnost,
- pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo
- výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.
Dary, zápůjčky, úvěry
Ano, politické subjekty si také mohou půjčovat a některé strany jsou dokonce výrazně zadluženy (např. závazky ČSSD na konci r. 2017 činili 410 mil. Kč). Nemohou si však vzít půjčku od FO nebo PO.
V případě darů zákon stanovuje široký výčet subjektů, od kterých nesmějí strany dary přijímat. Ze zřejmých důvodů se jedná především o stát, státní podniky a právnické osoby s majetkovou účastí státu. Právě dary dělají nejčastěji problém z hlediska transparentnosti příjmů politických stran.
Největší a nejbohatší? Hnutí ANO
Není nad reálný příklad, a koho jiného si vybrat než vítěze posledních voleb, ale především zřejmě nejbohatší politickou stranu? Dle finančních výkazů (r. 2017) mělo samotné hnutí ANO výnosy přes 300 mil. Kč a vykázalo zisk 143 mil. Kč. Z toho 263 mil. Kč obdrželo ANO formou státní podpory za úspěšný volební výsledek. “Jen” 33 milionů z výnosů tvořily dary a členské příspěvky přinesly pouze čtyři miliony.
Na co tyto prostředky hnutí ANO mimo jiné využilo? V případě voleb do Sněmovny lze sice utratit maximálně 90 miliónů korun, toto omezení se však netýká komunálních voleb. Hnutí ANO tak mělo dle slov hlavního manažera Jana Richtera utratit za kampaň předcházející komunálním a senátním volbám v roce 2018 přibližně 150 mil. Kč.
