Občas si všichni klademe otázku, z čeho se vlastně skládá náš život. Ať už hledáme smysl života nebo rovnováhu v naší akrtuální životní situaci, v obou případech se můžeme setkat s touto otázkou. Říká ti něco pojem kolo života? Tento pojem pochází již ze starověké buddhistické filozofie, existuje však také jeho moderní adaptace vytvořená západní kulturou. V dnešním článku si představíme základy obou interpretací kola života a také to, jak nám radí najít v našem životě balanc.
Co je to kolo života?
Kolo života je koncept, který je rozšířen stejně tak ve východní filozofii jako v západní. Jednotlivé interpretace tohoto konceptu se však v daných filosofiích liší, a proto je důležité pochopit, jaký je mezi nimi rozdíl. To, v čem se však obě filozofie shodují, je, že kolo života představuje životní balanc a slouží nám jako nástroj, díky kterému tento balanc můžeme dosáhnout.
Kolo života v hinduismu a buddhismu
Kolo života představuje ústřední koncept buddhistické a hinduistické filozofie, známý také pod názvem Bhavačakra. Jedná se o Buddhovu vizi o tom, jak funguje vesmír. Kolo života představuje kruh, který je ohraničen třemi prstenci složenými z více úseků. Ve své moci ho drží Yama, tedy postava, která v buddhistické a hinduistické filozofii představuje smrt a pomíjivost. Žádné emoce, situace ani stavy v kole nejsou stálé. Buddhovo učení říká, že budeme-li se držet určitých myšlenek a způsobů chování, nikdy se nám nepodaří dosáhnout osvícení a vystoupit z tohoto cyklu ven.
Kolo začíná úvodním kruhem, ve kterém najdeme zvířata prase, hada a kohouta. Tato zvířata reprezentují ignoraci, nenávist a závislost, což jsou lidská chování, která nám brání v dosažení pozitivní karmy a osvobození se z cyklu. Karma představuje čin, který nás vede k dosažení výsledku, po kterém toužíme. Tento čin se obvykle spojuje s jedním ze tří chování, které nám brání vymanit se ven z cyklu. Pokud se nám však podaří překonat tyto negativní emoce, posuneme se do vyšší sféry, která nás přiblíží k osvícení.
V druhém prstenci kola se nachází šest světů, přičemž v každé z nich čelíme rozličným výzvám, které záleží na našem postupném pokroku a skutcích, které jednáme v předchozích životech. Těmito šesti světy jsou:
- Pekelné bytosti,
- Hladoví duchové,
- Zvířata,
- Lidské bytosti,
- Polobohové,
- Bohové.
V posledním prstenci se nachází karma, která rozhoduje o našem dalším životě, smrti nebo znovuzrození. Tento fenomén je v buddhistické tradici nazýván také jako Samsara.
Člověk zažívá během svého života dobré i špatné události, které ho vedou za snahou dosáhnout štěstí. Pokud během této snahy svými činy podlehne ignoraci a nenávisti vůči jiným nebo závislosti na pozitivních pocitech, získá špatnou karmu, která ho bude doprovázet do dalšího života. Následky své karmy bude nést dokud se z nich nepoučí, nedosáhne osvícení a nepodaří se mu vymanit z tohoto cyklu.
Kolo života v západní tradici
Zatímco východní filozofie vnímá kolo života jako cyklus ovlivněný naší karmou z předchozích životů, západní filozofie se zaměřuje spíše na naši současnou životní situaci. Občas se ocitneme v bodě, kdy určitý aspekt našeho života vyžaduje příliš mnoho pozornosti a energie. Ať už se jedná o práci nebo krizi ve vztahu, pokud nám životní komplikace znemožní soustředit se na ostatní části našeho života, vymykají se nám z rukou a stávají se nevyváženými. Ke znovunalezení rovnováhy nám pak může pomoci právě kolo života.
Kolo života v tomto případě funguje jako myšlenková mapa našeho vlastního života. Tento koncept poprvé vytvořil autor motivační literatury Paul J. Meyer. Jedná se o kruh rozdělený na několik částí, které reprezentují nejdůležitější oblasti našeho života a důležitost, kterou jim přikládáme. Jednotlivé části jsou individuální a odlišné pro každého z nás, proto je tento koncept velmi subjektivní. Pokud chceš použít tuto formu kola života k nalezení vlastní rovnováhy, postup je následující:
1. Najdi své nejdůležitější životní oblasti
Pro začátek je důležité, aby sis stanovil, které oblasti tvého života jsou pro tebe těmi nejdůležitějšími. Můžeš začít uvažovat nad tím, jaké role hraješ ve svém osobním a pracovním životě, například: dcera, sestra, matka nebo manažer, kolega, přítel. Zároveň nezapomeň na oblasti, které jsou pro tebe důležité osobně, ať už jsou to koníčky, vzdělání, nebo finanční svoboda či rodinný život.
2. Napiš je do jednotlivých částí kola
Když si stanovíš nejdůležitější části svého života, rozděl diagram na úseky a do každého úseku napiš příslušnou část.
3. Ohodnoť každou oblast svého kola
Každou z částí ohodnoť podle toho, kolik času jí reálně ve svém životě věnuješ. Můžeš to zkusit například pomocí bodového systému: 10 bodů přiděl části, které věnuješ maximum svého času, a 0 bodů té, na kterou zapomínáš. Zapiš si své hodnocení do jednotlivých částí diagramu.
4. Zamysli se nad ideální životní rovnováhou
Zamysli se nad tím, jak upravit svůj život tak, aby byl vyvážený. Rovnováha neznamená to, že musíš mít v každé oblasti pokaždé stejný počet bodů. Právě naopak, jsou situace, kdy určitá oblast našeho života vyžaduje více pozornosti než jiné. Mysli však na to, že si občas je třeba najít čas i na oblasti, které pro tebe v daném momentě nejsou právě prioritními.
💡 Tip: Pokud tě zajímá nejen to, jak najít životní balanc, ale také to, jak najít smysl života, rozhodně ti doporučujeme náš článek o japonském učení ikigai.
