Termín nezaměstnanost označuje situaci, kdy člověk či spíše lidé aktivně hledají zaměstnání, ale nemohou ho najít. To je definice, ovšem počítají se do toho i lidé, kteří hledají práci spíše jen na oko. Nezaměstnanost je považována za klíčový ukazatel stavu ekonomiky.
Nejčastěji používaným měřítkem nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti. Vypočítá se vydělením počtu nezaměstnaných osob počtem osob v pracovní síle a je vyjádřena procentem.
- Vysoká míra nezaměstnanosti signalizuje hospodářské potíže, zatímco extrémně nízká míra nezaměstnanosti může signalizovat přehřátí ekonomiky. Oba stavy jsou problém
- Nezaměstnanost lze klasifikovat jako frikční, cyklickou, strukturální nebo institucionální.
- Údaje o nezaměstnanosti shromažďují úřady práce a ČSÚ.
- Mnohé vlády nabízejí nezaměstnaným osobám malý příjem prostřednictvím podpory v nezaměstnanosti, pokud splňují určité požadavky.
- Nejnižší nezaměstnanost na světě mají Katar nebo Kambodža.
- Z vyspělých států Evropy s tržním hospodářstvím patří Česká republika na špici. Nezaměstnanost se pohybuje od 2-5 %. Často je ČR i před Německem a má nejnižší nezaměstnanost v EU.
- Řecko a Španělsko patří naopak na chvostu v EU. V těchto zemích se dlouhodobě pohybuje nezaměstnanost okolo 25 %. Průměr EU bývá okolo 11 %.
Mnohé vlády nabízejí pojištění v nezaměstnanosti některým nezaměstnaným osobám, které splňují podmínky nároku na podporu. V České republice známe toto pojištění jako podporu v nezaměstnanosti a je brána jako běžná součást, s kterou lidé počítají a berou tuto podporu jako automatickou.
Obsah článku
Porozumění nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je klíčovým ekonomickým ukazatelem, protože signalizuje schopnost (nebo neschopnost) pracovníků získat výdělečnou práci a přispívat k produktivnímu výkonu ekonomiky. Více nezaměstnaných pracovníků znamená nižší celkovou ekonomickou produkci.
Definice nezaměstnanosti nezahrnuje osoby, které opouštějí pracovní sílu z důvodů, jako je odchod do důchodu, vyšší vzdělání a invalidita. Nejčastější formy zaměstnání je klasické HPP nebo podnikání na živnostenský list.
Příznak ekonomické tísně
Nezaměstnaní pracovníci si musí po dobu nezaměstnanosti udržet alespoň existenční životní úroveň. To znamená, že ekonomika s vysokou nezaměstnaností má nižší produkci, aniž by se úměrně tomu snížila potřeba základní spotřeby.
Vysoká a přetrvávající nezaměstnanost může signalizovat vážné potíže v ekonomice a dokonce vést k sociálním a politickým otřesům.
Příznak přehřátí ekonomiky
Nízká míra nezaměstnanosti naopak znamená, že ekonomika s větší pravděpodobností vyrábí téměř na plnou kapacitu, maximalizuje produkci, podporuje růst mezd a dlouhodobě zvyšuje životní úroveň. To je i případ České republiky.
Extrémně nízká nezaměstnanost však může být také varovným signálem přehřívající se ekonomiky, inflačních tlaků a napjatých podmínek pro podniky, které potřebují další pracovníky.
Kategorie nezaměstnanosti
Zatímco definice nezaměstnanosti je jasná, ekonomové dělí nezaměstnanost do mnoha různých kategorií. Dvě nejširší kategorie jsou dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. Pokud je nezaměstnanost dobrovolná, znamená to, že člověk opustil své zaměstnání dobrovolně a hledal si jiné zaměstnání. Pokud je nedobrovolná, znamená to, že člověk byl propuštěn nebo zbaven zaměstnání a nyní si musí hledat jinou práci.
Typy nezaměstnanosti
Nezaměstnanost – dobrovolnou i nedobrovolnou – lze rozdělit do čtyř typů.
1. Frikční nezaměstnanost
Tento typ nezaměstnanosti je obvykle krátkodobý. Frikční nezaměstnanost je také nejméně problematická z ekonomického hlediska. Nastává, když lidé dobrovolně změní zaměstnání. Poté, co člověk opustí firmu, přirozeně potřebuje čas, aby si našel novou práci. Podobně se k frikční nezaměstnanosti přidávají absolventi, kteří teprve začínají hledat práci a vstupují do pracovního procesu.
Frikční nezaměstnanost je přirozeným důsledkem skutečnosti, že tržní procesy vyžadují čas a informace mohou být nákladné. Hledání nového zaměstnání, nábor nových pracovníků a přiřazování správných pracovníků ke správným pracovním místům vyžaduje čas a úsilí. To má za následek frikční nezaměstnanost.
2. Cyklická nezaměstnanost
Cyklická nezaměstnanost je kolísání počtu nezaměstnaných pracovníků v průběhu hospodářských vzestupů a poklesů, například v souvislosti se změnami cen ropy. Nezaměstnanost roste v období recese a klesá v období hospodářského růstu.
Předcházení cyklické nezaměstnanosti a její zmírňování v období recese je jedním z hlavních důvodů studia ekonomie a různých politických nástrojů, které vlády používají ke stimulaci ekonomiky v období poklesu hospodářských cyklů.
3. Strukturální nezaměstnanost
Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku technologických změn ve struktuře ekonomiky, v níž fungují trhy práce. Technologické změny mohou vést k nezaměstnanosti pracovníků vytlačených z pracovních míst, která již nejsou potřebná. Příkladem takových změn je nahrazení koňské dopravy automobily a automatizace výroby,
rekvalifikace těchto pracovníků může být obtížná, nákladná a časově náročná. Vyřazení pracovníci často končí buď jako nezaměstnaní na delší dobu, nebo zcela opustí pracovní sílu.
4. Institucionální nezaměstnanost
Institucionální nezaměstnanost je důsledkem dlouhodobých nebo trvalých institucionálních faktorů a pobídek v ekonomice. K institucionální nezaměstnanosti mohou přispívat následující faktory:
Vládní politiky, jako jsou vysoké minimální mzdy, štědré programy sociálních dávek a restriktivní zákony o povoláních. Přidávání sociálních dávek je obecně cestou k navýšení nákladů státu a špatným signálem k pracujícím lidem, kteří zemi živí. Dále jevy na trhu práce, jako jsou efektivní mzdy a diskriminační přijímání zaměstnanců
Nezaměstnanost v České republice a USA
Na počátku 90. let se celková míra nezaměstnanosti pohybovala po hranicí 4 %, avšak do roku 2000 díky zavírání různých podniků a optimalizaci narostla nezaměstnanost až na rekordních 9 %. Následně nezaměstnanost opět klesala, avšak prudký nárůst způsobila ekonomická a finanční krize v roce 2008. To se nezaměstnanost přehoupla přes 7 %. Následovalo pomalé období růstu až do období COVIDU. Právě před pandemií dosáhla nezaměstnanost svého minima, což bylo neuvěřitelných 1,9 %. V roce 2023 se podíl nezaměstnaných pohyboval okolo 3,5 %.
Nezaměstnanost je velmi svázána v tržních ekonomikách s vývojem trhu a má vliv na cenu akcií i trhů. Přestože americká vláda začala sledovat nezaměstnanost ve 40. letech 20. století, nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána během Velké hospodářské krize, kdy nezaměstnanost v roce 1933 vzrostla na 24,9 %.
V letech 1931 až 1940 se míra nezaměstnanosti držela nad 14 %, ale následně klesla na jednocifernou hodnotu. Tam se udržela až do roku 1982, kdy se vyšplhala nad 10 %. V roce 2009, během velké recese, nezaměstnanost opět vzrostla na 10 %. V dubnu 2020, uprostřed pandemie koronaviru, dosáhla nezaměstnanost 14,8 %. V únoru 2023 činila míra nezaměstnanosti 3,6 %. Je tak vidět, že v USA nezaměstnanost mnohem rychleji skáče a reaguje na vývoj trhu.
Jaké jsou hlavní příčiny nezaměstnanosti?
Existuje řada příčin nezaměstnanosti. Patří mezi ně recese, deprese, technologická zlepšení, outsourcing pracovních míst a dobrovolný odchod z jednoho zaměstnání za jiným a také nastavení špatných podmínek od státu. Například přílišná sociální štědrost. To se stalo v Řecku a Španělsku.
Jaké jsou 3 typy nezaměstnanosti?
Dnešní ekonomové poukazují na tři hlavní typy nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklickou. Frikční nezaměstnanost je výsledkem dobrovolných změn zaměstnání v rámci ekonomiky. Frikční nezaměstnanost se přirozeně vyskytuje i v rostoucí a stabilní ekonomice, protože pracovníci mění zaměstnání. Strukturální nezaměstnanost může způsobovat trvalé poruchy v důsledku zásadních a trvalých změn, které se odehrávají ve struktuře ekonomiky.
Tyto změny mohou marginalizovat skupinu pracovníků. Patří k nim technologické změny, nedostatek relevantních dovedností a přesun pracovních míst do zahraničí. Cyklická nezaměstnanost se týká úbytku pracovních míst, k němuž dochází během změn v hospodářských cyklech.
Přečtěte si také o profesionálním zakončení emailu nebo o nejmenším státu na světě.
