Robert Kiyosaki kdysi býval TEN nejlepší top guru osobních financí. Jeho jméno a kniha se prakticky staly synonymem toho, jak má vypadat finanční řízení chodu domácnosti. Lidí, kteří nadšeně četli knihu “Bohatý táta, chudý táta”, je spousta. Jenže když jeho vlastní firma zbankrotovala a když přešlo velké nadšení, začaly se objevovat i skeptické názory na to, co ve své knize vlastně učí. Pojďme se tedy podívat na to, které rady přetrvaly zkoušku času a prvotní humbuk.
Obsah článku
1. Finanční vzdělání a šetrnost
Jedna ze základních rad, která obstojí vždy a před každým, je Kiyosakiho důraz na finanční vzdělání. Vaše, vašich dětí, všech. Nutno přiznat, že se jedná o jednu z oblastí, která na školách dodnes často chybí. Již od malička je důležité cvičit se v tom, jaký udělat finanční plán, kolik co stojí, kolik je potřeba ušetřit, kolik se může utratit.
Ruku v ruce s důležitostí vzdělání v oblasti peněz a rozpočtování patří rada, že z každé výplaty je potřeba něco ušetřit. Kiyosaki říká, že bohatí se od chudých liší v jedné důležité věci: Chudí nejprve utrácejí a z toho, co jim zbyde, pak šetří, zatímco Bohatí nejprve šetří a z toho, co jim zbyde, potom utrácejí. To dává smysl.
2. Vezměte své finance do vlastních rukou
Jako u každého správného amerického řečníka i v této knize můžete slyšet zvučný hlas, který volá a povzbuzuje: “Pojďte do toho! Vy na to máte! Jenom vy jste strůjcem svého štěstí! Vezměte své finance do vlastních rukou! Nikdo jiný to za vás neudělá! …” Klasický duch amerického snu. Energie, kterou vysílá do svého okolí, je tak nakažlivá, že sedíte na okraji židle a nemůžete se dočkat, až budete moci vše převést do praxe.
Propagací zodpovědného přístupu k životu a nespoléhání se na nikoho jiného, si mě Robert Kiyosaki rozhodně získal a i tentokrát se jedná o radu, kterou určitě ráda předám vlastním dětem. Navzdory americké rétorice, která se čte dobře, když je člověk puberťák, ale o trochu hůře o několik let později.
3. Aktiva versus pasiva! Co kupovat?
Jedna z konkrétnějších rad jak vydělat peníze, kterou je potřeba vyzdvihnout, je Kiyosakiho rozdělení věcí na aktiva a pasiva. Ačkoli se nejedná o rozdělení, které by prošlo u účetní, je intuitivní a pochopí jej úplně každý. Aktiva jsou všechny věci, které peníze přinášejí, zatímco pasiva jsou věci, které peníze spotřebovávají.
Byt, který koupíte a pronajímáte, je aktivum. Zatímco auto, které vás neustále něco stojí, je pasivum. Zároveň ale byt, ve kterém sami bydlíte, je pasivum, protože je potřeba do něj stále něco investovat a opravovat ho. Zatímco auto, které pronajímáte pro rozvážkovou službu, je aktivum. A Kiyosaki samozřejmě radí investovat do aktiv a nikoliv do pasiv.
V čem podnikat konkrétně se zde sice nedozvíte (kromě Kiyosakiho jednoznačné oblibě světa realit), ale myšlenka aktiv a pasiv je velice jednoduchá a věřím, že pro mnohé může být užitečná.
4. Jaký je rozdíl mezi dobrým a špatným dluhem?
Čtvrtou radou, která rozhodně stojí za využití, je poučení o tom, že existují dobré a špatné dluhy. Pokud si vezmete dluh na spotřebu, na Vánoce a na dovolenou, potom je to špatný dluh, který žádné peníze nepřinese. Naopak dluh na investování do věcí, které přinesou peníze, je dobrý a určitě je vhodné takový dluh mít. Půjčování peněz tedy není vždy špatným rozhodnutím.
V zásadě se jedná o podobnou myšlenku jako v bodě 3. Dluh na získání aktiv, je dobrý. Hypotéka na to, abyste si koupili byt, který budete pronajímat, je dobrá. Dluh na koupení auta, které budete splácet a ještě po vás bude více peněz vyžadovat, je špatný.
5. Učte se ze svých chyb! Riskujte! Myslete ve velkém!
Kiyosakiho kniha je zajímavá ne tolik pro konkrétní finanční rady (kterých zase tolik není), ale spíše pro styl myšlení a pohled na svět. Vaše myšlenky a činy musí být velké, protože jinak zůstanete stále chudí. Myslete ve velkém, mějte velké sny, jednejte tak, aby se vaše sny naplnily. Učte se! Stále se vzdělávejte, protože v dnešním světě je právě mysl a její schopnost adaptace na nové podmínky to, co z vás udělá skutečného boháče.
Nebojte se riskovat a prohrávat. Rozdíl mezi bohatými a chudými je ten, že bohatí se pokoušejí stále dokola a znovu, nenechají se porazit a nenechají toho, co si předsevzali, dokud nezvítězí. Chudí neuspějí a vzdají se. Bohatí se ze svých chyb učí.
Jako nejpozitivnější bych hodnotila právě Kiyosakiho snahu dodat čtenáři odvahu k tomu, aby sám sebe vidět jako největší aktivum, vzdělával se, riskoval, snil a dělal to, co ho jednou učiní bohatým.
Přečíst si knihu od Roberta Kiyosakiho?
Možná bych neměla být tak přísná a případně bych měla svůj názor uvést nějak kulatně. Ale já bych jednoznačně a stručně řekla, že ne. Možná ale spíš proto, že se nejedná o můj styl a mám pocit, že je možné najít stejné a častokrát lepší rady někde jinde. A zároveň se vyhnete té kontroverznější části, která mě osobně byla vyloženě proti srsti.
Kiyosaki si užívá stereotypy. Na plné čáře vyhrává bohatý odvážný prodejce, který je zosobněním amerického snu, kterého může dosáhnout kdokoli. Jeho bohatý táta je chytrý a neohrožený podnikatel. Zatímco ti, kteří jsou zaměstnaní, jsou loseři, slaboši a blbci, kteří budou vždy trpět chudobou.
💡 Tip: Pokud hledáte nějakou knihu o finanční gramotnosti a investování do začátku, tak bych doporučil Nejbohatší muž v Babylóně.
Stejně tak rada o tom, že si člověk má vyplatit peníze nejprve sobě a potom až všem ostatním, včetně lidí, kterým dluží či předtím než zaplatí daně, je přesně ta stejná praktika, která přivedla jeho vlastní firmu ke krachu. Není z mého pohledu úplně morální. I když on myšlenku dále rozvádí tak, že poté, co si vyplatí sám sobě, tak nutnost vydělat si peníze na zaplacení dluhů a daní je to, co ho motivuje k tomu, aby pracoval tvrději. Stejně mě úplně nepřesvědčil a myslím, že určitá sebereflexe by zde byla na místě.
Možná správná odpověď na otázku “Přečíst si knihu Bohatý táta, chudý táta?” zní “Klidně”, jen se nenechte zmást jeho americkým stylem a velkými řečmi. A vyberte si z toho to, co Vám přijde přínosné. Určitě tam takové myšlenky jsou.
P.S.: I když se Robert Kiyosaki pokoušel čtenáře přesvědčit, že se jedná o skutečný příběh, tak v průběhu let vyplynulo, že “bohatý táta” je pouze fiktivní postava. Což sice není u beletrie nic špatného, ale zklamání je neodvratné, pokud se vás celou dobu snaží přesvědčit, že se jedná o příběh podle skutečné události.