Domů » TOP 8: Nejlepší seznamovací hry nejen pro dospělé

TOP 8: Nejlepší seznamovací hry nejen pro dospělé

od Daniela Adamová

Seznamování občas představuje pořádný oříšek. Naštěstí pro všechny stydlíny, introverty i velké skupiny lidí existují seznamovací hry, které s tímto úkolem lehko pomohou. Podívejte se na nejlepší seznamovací hry a icebreakery, které využijete ve společnosti dospělých i dětí.

Seznam nejlepších seznamovacích her a icebreakerů

Najdeme hned několik různých příležitostí pro seznamovací hry. Učitelky a pedagogové je ocení na začátku školního roku nebo na táborech, manažeři a vedoucí velkých týmu je používají při prvotním seznámení členů týmu. Zapamatovat si jména a základní informace o lidech se však hodí i při nejrůznějších oslavách a společenských událostech. Pokud hledáte inspiraci na nejlepší seznamovací hry, jste na správném místě.

Seznamte se!

Jak už název napovídá, u této hry se zaručeně seznámí všichni se všemi. Je vhodná jak pro děti, tak pro dospělé a nepotřebujete k ní žádné pomůcky. Doporučuji ji vyzkoušet na táboře nebo třeba první školní den.

Pravidla:

Hráči si sednou do kruhu tak, aby měli volné ruce a stehna. První hráč se začne představovat a vše, co říká musí doprovázet tleskáním rukama nebo plácáním do stehen, podle toho, zda vyslovuje krátkou nebo dlouhou slabiku. Tlesknutí představuje krátkou slabiku a plácnutí dlouhou. Pokud se hráč splete udělá se mu čárka na čelo nebo třeba musí splnit nějaký předem určený trest.

Po představení se na něco ptá dalšího v pořadí. Všichni vždy musí odpovídat celými větami. Záludné otázky, které vyžadují dlouhou odpověď, jsou vítány, jelikož se zvyšuje šance, že se někdo splete.

Macháček

Někteří z vás možná Macháčka znají jako hru s alkoholem na párty, ale osvědčila se i jako vhodný icebreaker. Sice není založena na zapamatování jmen, ale k hlubšímu poznání svých spoluhráčů u ní určitě dojde. Hraní Macháčka doporučuji spíše v dospělém kolektivu.

Pomůcky:

  • 2 kostky, při větším počtu lidí mohou putovat i dvě dvojice kostek

Pravidla:

Hráči si sednou do kruhu. První z nich hodí kostkami a výsledek zakryje rukama tak, aby jej nikdo neviděl. Dvě čísla, které mu padnou, spojí do jedné číslice, například 4 a 2 bude 42. Vždy se snaží o vyšší kombinaci (nezvolí tedy variantu 24). Číslo si může i vymyslet, nemusí mluvit podle pravdy, nebojte hned pochopíte proč.

Toto číslo řekne hráči po své pravici a ten mu odpoví, zda mu věří či ne. Pokud ANO musí jej přehodit. Vezme si tedy kostky a musí hodit vyšší číslo než 42. Takto se jede po celém kruhu a samozřejmě nejde přehazovat do nekonečna, tudíž logicky brzy začne někdo lhát. Jestliže hráči nevěříte, musí vám ukázat kostky. Podle toho, zda lhal nebo ne, se napije buď on (jakožto lhář) nebo vy (jakožto napálený). Pití můžete vyměnit za vtipné, osobní otázky o sobě, abyste se lépe poznali. Ukázáním kostek kolo končí a začíná nové.

Pravidla však zdaleka ještě nekončí. Pokud někdo hodí dvě stejná čísla, řekne, že hodil například 3 indiány (dvě trojky). Indiáni jsou nad všemi číselnými kombinacemi výše, lze je tedy přehodit pouze dalšími a vyššími indiány. V tomto případě 4, 5, 6 indiány.

Nejlepší kombinací čísel je samotný Macháček, tedy 2 a 1. Pokud někdo hodí tyto dvě čísla, zakřičí na celé kolo „Macháček!“ a pijí všichni. Kolo tedy začíná od znovu.

Umíte dobře lhát svým spoluhráčům?

Nikdy jsem…

Hra Nikdy jsem… se hodí spíše pro dospělé a většinou se hraje s alkoholem. Avšak pokud patříte mezi vyznavače zdravého stravování a alkohol vyřazujete z jídelníčku, můžete tuto hru klidně hrát se zdravým smoothie nápojem. Přece jen jde o to, dozvědět se něco o ostatních, což se díky této hře určitě povede.

Nepatří sice mezi klasické seznamovací hry s účelem zapamatovat si jména v kolektivu, ale rozhodně prohloubí vaše vztahy ve skupině a dozvíte se něco nového.

Pravidla:

Pohodlně se usaďte se sklenkou něčeho dobrého k pití a uvolněte se. Bude to jízda. Můžete si určit pořadí ve skupině, ve kterém budete mluvit nebo může promluvit vždy ten, kdo má nějaký nápad. Hráč začne větu Nikdy jsem a dodá něco, co nikdy neudělal. Ostatní hráči se poté napijí v závislosti na tom, zda danou věc někdy udělali či ne. Pijí všichni, kteří by při vyslovení stejné věty lhali, tudíž danou věc už někdy udělali.

Můžete se zabývat lehkými tématy, které nikoho neurazí nebo zajít do větších pikantností. Záleží na tom, jak pevné a hluboké vztahy ve skupině máte. Nikdy byste však neměli lhát a vše, co se ve skupině dozvíte by mělo zůstat tajemstvím.

Příklady vět:

  • Nikdy jsem nekouřil/a cigarety.
  • Nikdy jsem jsem neměl/a sex se svým nadřízeným.
  • Nikdy jsem nejedl/a brouky.
  • Nikdy jsem nepřebral/a partnera/ku svému kamarádovi/ce.
  • Nikdy jsem nic neukradl/a v obchodě.
  • Nikdy jsem neskákal/a s padákem.

Inzeráty

Tato hra vyžaduje větší prostory, ideálně více místností a lepší organizaci. Hodí se však i pro velké skupiny lidí a užijí si ji i děti.

Pomůcky:

  • Předtištěné inzeráty, papíry a tužky, krabice nebo box, nástěnka

Pravidla:

Každý z hráčů dostane od organizátorů předtištěný inzerát s připravenými otázkami a kolonkami, které vyplní. Charakter otázek není určen – může se jednat o klasiky jako oblíbená hudba, film nebo můžete popustit svoji fantazii a ptát se na názor na dinosaury apod. Tento inzerát vyplní a podepíše svým vymyšleným pseudonymem nebo značkou.

Každý svůj inzerát zavěsí na nástěnku tak, aby ostatní nemohli tušit, komu který inzerát patří. Poté si všichni mohou přečíst všechny inzeríty naráz a odpovědět pouze na ty, které je zaujaly.

Odpovídají na samostatný papír a svůj vzkaz donesou (ideálně do jiné místnosti) na zřízenou poštu, kterou představuje nějaký box nebo krabice. Musí uvést, komu je inzerát určen i svoji poznávací značku. Jednou za čas organizátoři vyberou poštu a rozdělí ji svým majitelům. Může tedy vzniknout celá korespondence mezi některými z účastníků.

V poslední části se ukončí dopisování a hráči si sednou do kruhu. Nahlas se předčítají jednotlivé inzeráty a ostatní hádají, komu patří. Autor se přizná až na úplný závěr.

Seznamovací BANG!

Bang se stal velmi oblíbenou karetní hrou, avšak v tomto případě si odložte karty stranou a připravte se na pořádný kovbojský souboj. Hra je vhodná spíše pro děti, kteří si u ní užijí spoustu zábavy. Nebudete potřebovat žádné pomůcky, stačí prostorná místnost a ruce.

Pravidla:

Hráči si stoupnou do kruhu a jeden doprostřed. Tento hráč z rukou vytvoří pistoli a začne se otáčet dokola. Jakmile se zastaví a ukáže na nějakého hráče, musí si dotyčný co nejrychleji dřepnout. Dva hráči vedle dřepícího se dostávají do souboje tím, že na sebe namíří ruce ve tvaru pistole a vystřelí – respektive snaží se rychle říct správné jméno toho druhého.

Hráč, který řekne jméno rychleji, zůstává ve hře a druhý vypadává a stává se z něj pouze divák. Mohou nastat různé sporné situace:

  1. Kulky se střetnout (řeknou jméno stejně rychle), odrazí se od sebe a zůstávají oba.
  2. Někdo splete jméno = vždy vypadává, i když byl první.
  3. Hráč, který si má dřepnout, to nestihne a jeden z hráčů vedle něj řekne jméno rychleji. Potom vypadávají oba.
  4. Zbydou poslední dva hráči. Mají mezi sebou duel, což znamená, že si stoupnou zády k sobě a organizátor říká čísla. Vždy když se jedná o násobek 2 musí oba hráči udělat krok vpřed, když se jedná o jiné číslo, musí se co nejrychleji otočit a říct jméno toho druhého.

Výměna identity

Výměna identity může sloužit nejen jako hra k seznámení, ale také jako úvod k nějakému programu o empatii nebo terapii, jelikož se hráči mají za úkol vcítit do role ostatních. Nepotřebujete žádné pomůcky a největší efekt zažijete při větším kolektivu lidí.

Pravidla:

Lidé si mezi sebou ve dvojicích mění identity následujícím způsobem: Položí ruku na čelo toho druhého, řeknou si jméno a jednu věc, kterou mají rádi. Například: „Já jsem Adam a mám rád čtení zajímavých knih.“ Tím si vyměnili těla.

Poté pokračují dál a vyměňují si identity s ostatními hráči. Nyní však již neříkají své jméno, ale identitu, kterou získali. Takto postupují dál a dál a měli by si vyměnit identitu s co nejvíce lidmi. Po určitém čase by měli zase najít tu svoji a odejít ze skupiny tak, aby se našli postupně všichni.

Po hře může následovat reflexe díky otázkám jako: Jaká identita vám nejvíce vyhovovala? Jako kdo jste se cítili nejhůře/nejlépe?

Co máme společného?

Mezi skvělé seznamovací hry také patří hra Co máme společného? Hraje se ve skupinkách, jejíž členi by se mezi sebou ideálně neměli vůbec znát. Čím větší skupinky zvolíte, tím těžší hra bude.

Pomůcky:

  • papíry, tužky

Pravidla:

Každá skupinka dostane papír a tužku a za určitý časový úsek (např. 10 minut) mají sepsat co nejvíce bodů, které mají všichni ve skupině společné. Například: Ve jméně každého z nás je D. Všichni máme sestru. Každý hrajeme na hudební nástroj apod.

Vyhrává samozřejmě skupina, která má nejvíce společných bodů. S výsledky se poté dá dále pracovat pomocí společného předčítání a rozebírání.

Seznamovací hry pro děti představují skvělý způsob učení jmen hrou.

Dvě tváře

Hra Dvě tváře se může považovat taky za určitou techniku sebereflexe a pokud ji budete hrát ve skupině jistě se o ostatních dozvíte mnoho zajímavého. Vyzkoušet si ji však můžete i úplně sami. Jestliže zvolíte tento postup, doporučuji nejdříve splnit dané zadání a až poté si přečíst druhou část s otázkami.

Pomůcky:

  • papír, tužka

Pravidla:

Každý si najde klidné místo u stolu a za pouhých 10 minut popíše svoji osobu dvěma pohledy na sebe. Jedním co nejpozitivnějším pohledem a druhým naopak co nejvíce negativním. Může zahrnout vše, co se mu povedlo, nepovedlo, co má či nemá, veškeré své vlastnosti a charakteristiky, které ho napadnou. Může se zaměřit jak na materiální, tak na duchovní stránku osobnosti.

V druhé části organizátor (nebo on sám) položí několik níže uvedených otázek nebo svých vlastních. Počká vždy až si dotyční rozmyslí odpověď a pak pokračuje další otázkou.

Otázky:

  1. Který z pohledů se vám psal lépe?
  2. Kterou tvář jste popisovali více na základě minulosti?
  3. Kterou tvář ukazujete lidem okolo sebe? Znají obě?
  4. Vnímají lidé rozdíl mezi vašimi tvářemi?
  5. Do jakého prostředí jste zasadili popis svých tváří? Šlo o to samé prostředí nebo pokaždé jiné? (např. prostředí ze školy, práce, osobního života)
  6. Kterou tvář máte radši a jak s nimi pracujete?

Poté může nastat společná reflexe, kdy každý řekne co si zapsal (nemusí vše) a co si při hře uvědomil.

Pokud znáte nějaké skvěle seznamovací hry nebo icebreakery, které nám v seznamu chybí, určitě se nebojte napsat nám je do komentáře. Nebo nám napište, zda jste nějakou z nich využili v praxi a jak se vám osvědčila.

Články, které stojí za přečtení: