Domů » Žij a nech žít: Cesta ke štěstí a spokojenosti?

Žij a nech žít: Cesta ke štěstí a spokojenosti?

od Dominika Veselá

Na moudru „Žij a nech žít“ je nejúžasnější jeho stručnost a výstižnost. Stačí čtyři slova (a stejně tolik slabik), abychom si ujasnili, jak vést svůj život. Všímej si svého a nepleť se do záležitostí, do kterých ti nic není. Jednoduché jako facka. Je to doopravdy tak snadné?

Spousta umělců se vyžívá v rozpitvávání citátů a tento není výjimkou. Hovoří o „výstižném mottu lidské vzájemnosti“ a “ideologickém vzoru žití“, zatímco psychologové podotýkají, že o nic tak iluzorního nejde. Princip „žij a nech žít“ neříká nic o tom, jak má člověk žít. Naopak. Učí, jak člověk žit nemá.

🗣️ Harvardští vědci vysvětlují: Co se skrývá pod pojmem žít a nechat žít? Řečeno bez obalu – hleďte jen na svůj byznys a nezasahujte do života někoho jiného. Každý ať si svobodně jedná podle své vlastní vůle.

Co motto znamená pro běžného člověka? A lze ho nějak využít ve vlastní prospěch, např. k vydělávání peněz? Dozvíme se dále v textu.

Žij a nech žít je základní pravidlo spravedlnosti.
Žij a nech žít je základní pravidlo spravedlnosti. | Zdroj: servingsmile.org

💡 Tip: O principu Žij a nech žít můžete s psychologem vést i smysluplné motivační rozhovory. Nebojte se říct svůj názor!

Žij a nech žít – Co o tomto principu říkají psychologové?

Live and let live, po našem žij a nech žít. To, co o citátu říkají odborníci, dalece přesahuje slovníkovou definici.

🗣️ Ta ostatně zní takto: Lidé by měli akceptovat způsob, jakým žijí ostatní, zvláště pokud dělají věci jiným způsobem, než na jaký jsme zvyklí my.

K rozšíření této elementární poučky se používají další slova a fráze, např.:

  • Ctnost,
  • Otevřenost,
  • Tolerance,
  • Spolupráce,
  • Respekt,
  • Život v harmonii s ostatními,
  • Neodsuzovat,
  • Nekritizovat a
  • Nebýt agresivní.

Přesně takový by měl člověk být, aby dodržel pravidlo citátu „Žij a nech žít“. Alespoň podle psychologů. K tématu se po celá léta vyjadřují i myslitelé z nejrůznějších oborů lidského působení, nejen chování a psychiky. Nutno podotknout, že mnohé jejich dedukce stojí za zamyšlení. Posuďte sami.

Žij a nech žít.
Žij a nech žít, neodsuzuj, ber život takový, jaký je. | Zdroj: quotefancy.com

Žij a nech žít podle univerzitních profesorů

Zpovídat vysokoškolské profesory není běžné, ale když si s tím někdo dá práci, výsledek stojí za to. Umí se důkladně zamyslet a jejich myšlenky stojí za zaznamenání.

🗣️ Otázka zněla jasně: Co se podle vás skrývá v mottu žij a nech žít?

  • András Bozsik, Univerzita v Debrecenu

Pro mě to znamená slušně a poctivě pracovat, nelhat, nekrást, nezabíjet, nevykořisťovat, nepodvádět ostatní, neškodit biosféře … (a) dát ostatním stejná práva, která mohu mít a očekávat já, včetně stejných požadavků a povinností.

  • Ali hadi Ghawl, Univerzita Of Al-Qadisiyah

Citát vyjadřuje myšlenku, že všichni by měli být schopni žít svůj život způsobem, kterým chtějí, bez ohledu na to, co si o nich ostatní mohou myslet.

  • Isam Issa Omran, Technická univerzita Al-Furat Al-Awsat

Princip vyjadřuje, jak bychom se měli chovat k ostatním, ať už věříme nebo nevěříme jejich náboženství, nebo způsobu myšlení.

  • Violeta Janusheva, Univerzita St. Kliment Ohridski

To (bez obalu) znamená starat se o svůj vlastní byznys a nezasahovat do života někoho jiného. Každý může svobodně jednat podle své vlastní vůle.

  • David Charles Wright – Carr, Univerzita Guanajuato

V každém okamžiku života se rozhodujeme a inteligentní volba znamená působení minimálních škod lidem, zvířatům, rostlinám a dalším složkám životního prostředí. Také to znamená kultivovat schopnosti předvídat důsledky našich činů.

🎓 Zajímavost: Je v lidské přirozenosti považovat za lepší to, čemu rozumíme. Cokoli neznámého podezíráme z nekalosti. Nedůvěřujeme tomu. Bohužel čím více soudíme, tím více zaostáváme za přijetím vlastní osoby.

Co to znamená? Inu, definujeme-li sami sebe na základě „vžitých“ norem, o nichž předpokládáme, že jsou lepší než kterékoli jiné, nejenže nepřijímáme ostatní osoby, ale ani sebe.

Nekritizuj, neodsuzuj. Žij a nech žít.
Nekritizuj, neodsuzuj, nesnaž se nikoho měnit. Prostě žij a nech žít. | Zdroj: emotionalsobrietyandfood.com

💡 Tip: Máte problém s hledáním svého místa ve světě? Vytvořte si nástěnku vizí a cílů, ta vás intuitivně povede.

Je fráze žij a nech žít cestou ke štěstí?

V krátké a výstižné frázi se skrývá hluboká životní lekce. Nepřijmete-li okolí takové, jaké je, nedokážete přijmout ani sami sebe.

🗣️ Ezoterikové by k tomu dodali: Žij a nech žít neznamená ‚Všímej si jen svého a máš vyhráno‘. Právě naopak. Naučte se žít v harmonii a ostatními, akceptovat jejich způsob života a neodsuzovat je. Když to dokážete, najdete vnitřní mír.

Webová stránka cynthasis.com doporučuje položit si pár nervy drásajících otázek.

  • Kolikrát v životě se ztrácíme v bídě a kolik nás to vlastně stojí?
  • Co nebo kdo nás frustruje?
  • Proč se zatěžujeme myšlenkami typu:
    • „Kdyby jen jednou mohl …“
    • „Proč nemůžu být tím, kdo …?“
    • „Proč nedokážu…?“?
  • Jak často se necháme stravovat žárlivostí a závistí?
  • Proč máme tendence být lepší než jiní? Proč kvůli tomu měníme návyky?

Nyní trocha historie. Kdo poprvé řekl „Žij a nech žít“? Fráze pochází od Holanďanů. Nachází se ve sbírce obchodního práva The Ancient Law – Merchant, kterou sestavil G. De Malynes v roce 1622. Tento kodex práva napsali středověcí obchodníci, aby řídili obchod v celé Evropě, severní Africe a Malé Asii. V angličtině ji poprvé vyřkli v roce 1678, v „A Compleat Collection of English Proverbs“, od Johna Raye.

💡 Tip: Chcete být šťastní a vést spokojený život? Podívejte se na 11 způsobů, jak být šťastný a inspirujte se!

Myslet na druhé? Ano, ale nic se nesmí přehánět!

Podle nich je nutné brát v potaz potřeby ostatních, ale nic se nesmí přehánět, protože pak přicházejí na řadu ony nervy drásající otázky a zpochybňování vlastních kompetencí. A to nás může psychicky zničit.

🗣️ Psychologové proto radí: ‚Nechat žít‘ znamená, že není naší odpovědností opravit, změnit nebo udělat pro jiného. Ano, jako rodiče jsme zodpovědní za své dítě, ale jsme zodpovědní i za to, že nabízíme možnost volby. Jako spolupracovníci jsme schopni odevzdat svou část práce, ale zabývat se chybami nebo nedostatky ostatních nám nepomůže vydat ze sebe to nejlepší.

Žít a nechat žít!

Nenacházet se v izolované bublině.

Pomoci, když k tomu máme prostor a možnosti.

Brát v potaz přání a potřeby ostatních.

Ale přemýšlet i o sobě.

Nenechat se ušlapat a zničit.

Řídit se radou „Žij a nezapomínej“.

💡 Tip: Sepište si žebříček životních hodnot a cílů a soustřeďte se alespoň na okamžik jen na sebe a své problémy.

Proč je žití podle principu Žij a nech žít tak těžké? Altruismus nemáme vrozený!

Princip „Budu žít tak, abych nikoho neodsuzoval, nechám ho na pokoji, aby si nažíval podle vlastních představ. Maximálně mu sem tam pomůžu, když bude potřebovat.“ je sice obdivuhodný, ale z hlediska člověka jako živočišného druhu naprosto nepřirozený. Proto nám činí takové potíže se ho dlouhodobě držet.

Archeologové, antropologové, evoluční psychologové a historici opakovaně nacházejí důkazy, že dodržování fráze Žij a nech žít nás odchyluje od přirozeného chování. Konkurovat si s ostatními, to děláme odpradávna, máme to zakódované v genech. Koneckonců je to přirozené – naši nejprimitivnější předci byli náchylní ke konfrontaci v situacích, kdy byl nedostatek zdrojů životně důležitých pro přežití. Kdykoli se cítili ohroženi, jejich instinkty je vedly k boji s jakýmikoli zvířaty nebo lidmi z jiného kmene. Teambuilding se rozhodně nepěstoval.

V takových případech byla spolupráce vnímána jako přemrštěný (až idiotský) luxus. Srovnávání vlastních potřeb s ostatními mohlo být smrtelné. Jakákoli známka ochoty podělit se o omezené zdroje mohla vést ke smrti hladem, nadměrnému vystavení živlům nebo k naprostému odevzdání se těm bojovnějším, než jsou oni sami.

Je sice pravda, že naše vysoce vyvinuté mozky nás učinily přizpůsobivějšími a vhodnějšími k přežití (i altruismu). Ale protože jsme stále součástí živočišné říše, jsme až příliš náchylní jednat primitivními způsoby, které nejsou nijak zvlášť obdivuhodné. Rozvíjet pozitivní vlastnosti jsme se naučili „pod tlakem“.

🗣️ Evoluční biologové podotýkají: Vrozené mechanismy přežití rozhodně neodrážejí naši schopnost velkorysosti, empatie, soucitu nebo altruismu. Když někdo vlastní to, co chceme, po čem bolestně toužíme, z hloubi nitra cítíme nutkání to „ulovit“ a přivlastnit si to. Potom si chceme užívat opojné „vítězné kořisti“.

Je princip Žij a nech žít správný?
Není v tom trochu alibismu? Neznamená Žij a nech žít jinými slovy „Nezajímá mě to. Nemám na to názor“? Co myslíte? | Zdroj: pinterest.com

Pomáháme, protože se stydíme!

Altruismus je nám z hlediska evoluce vzdálený, protože někde uvnitř jsme stále tím lovcem, co musí uchvátit co největší kořist pro sebe, aby přežil. Psychologové jsou v pokušení svalit vinu na lidské ego. A o to jde! Chceme si připadat lepší než ostatní, což by mám umožnilo cítit se oprávněně při plnění svých tužeb nezávisle na jiných, a (přinejmenším relativně) zanedbávat touhy a potřeby druhého. Zdá se, že tato „sobecká“ vlastnost je tou, která znovu a znovu kompromituje naši schopnost žít svůj život na základě ideálů, kterým vědomě všeobecně tleskáme.

🎓 Suma sumárum: Chceme pomáhat druhým, ale vlastně nechceme. V hloubi duše toužíme, aby jejich majetky připadly nám. To teprve rozvoj mozku umožnil tyto myšlenky pohřbít a v rámci „provinilosti, že o něčem takovém vůbec uvažujeme“, naopak nabídnout pomocnou ruku. Paradox, že ano?

Amy z Teorie velkého třesku vám přednese další důkazy o tom, že fráze Žij a nech žít zkrátka moc dobře nefunguje.

Články, které stojí za přečtení: