Peníze z životního pojištění po smrti pojištěného obvykle nedostávají dědicové, ale obmyšlená osoba, kterou pojištěný sám určil v pojistné smlouvě. Teprve když obmyšlený chybí nebo svého práva nenabyl, nastupuje náhradní pořadí podle občanského zákoníku, a až na posledním místě v něm jsou dědici. Článek vysvětluje, kdo peníze dostane, jak zjistit, že zemřelý pojistku měl, a jak dlouho má pojišťovna na výplatu.
Obsah článku
Kdo je obmyšlená osoba a jak ji pojištěný určuje
Pojištěný nebo pojistník určuje v pojistné smlouvě osobu, které má v budoucnu vzniknout právo na pojistné plnění. Právo samo ale obmyšlenému vzniká až ve chvíli, kdy skutečně nastane pojistná událost, tedy smrt pojištěného, podle § 2832 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Obmyšlených může být určeno i víc najednou, s podílem na vyplácené částce u každého z nich.
Obmyšleného lze podle smlouvy kdykoliv změnit písemným dodatkem u pojišťovny, bez souhlasu dosavadního obmyšleného. Pokud smlouvu ve prospěch obmyšleného sjednal někdo jiný než sám pojištěný, třeba zaměstnavatel u skupinového pojištění, potřebuje k uzavření takové smlouvy i k pozdější změně obmyšleného souhlas pojištěného podle § 2826 občanského zákoníku.
Komu peníze připadnou, když obmyšlený chybí nebo zemřel dřív
Podle § 2831 občanského zákoníku platí, že pokud pojištěný obmyšleného neurčil, nebo obmyšlený právo na plnění nenabyl, třeba zemřel dřív než pojištěný a náhradník nebyl ve smlouvě uveden, nabývá právo na plnění nejdřív manžel pojištěného, a pokud ho pojištěný nemá, jeho děti.
Druhý odstavec téhož paragrafu, § 2831 odst. 2, pak řeší další dvě úrovně náhradního pořadí. Pokud chybí i manžel a děti, přechází právo na rodiče pojištěného, a když nejsou ani ti, až na posledním místě v celém pořadí nabývají právo na plnění dědici pojištěného. Zákon mluví výslovně o manželovi, ne o partnerovi ve společné domácnosti bez sňatku. Nesezdaný partner proto automaticky nic nedostane, pokud ho pojištěný výslovně nejmenoval jako obmyšleného.
Patří pojistné plnění do dědictví
Dokud existuje obmyšlená osoba s nabytým právem, peníze se nestávají součástí pozůstalosti a notář jako soudní komisař se jimi v dědickém řízení nezabývá. Vyplácí se obmyšlenému přímo, bez čekání na skončení dědického řízení a mimo ně.
Do dědictví se pojistné plnění dostane jen tehdy, pokud ho podle § 2831 odst. 2 nabydou dědici pojištěného, tedy jako poslední možnost v popsaném pořadí. V tu chvíli se rozdělí mezi dědice stejně jako ostatní majetek zesnulého, podle závěti nebo podle zákonné dědické posloupnosti, kterou popisuje článek dědictví ze zákona.
Od 1. ledna 2026 navíc platí nová povinnost pojišťoven podle novely občanského zákoníku, aktivně dohledat a do šedesáti dnů od zjištění úmrtí vyrozumět každou obmyšlenou osobu dopisem, emailem nebo do datové schránky. Dřív pojišťovna vyrozumívala obmyšleného jen tehdy, pokud jeho kontaktní údaje znala nebo je mohla zjistit z evidence, do které má přístup.
Stejná novela od 1. ledna 2026 zavádí i čtyřletou promlčecí lhůtu pro uplatnění nároku na pojistné plnění. Obmyšlený by si proto nárok neměl nechávat ležet bez uplatnění, i když na jeho vymáhání formálně má čtyři roky.
Jak zjistit, jestli měl zemřelý životní pojištění
Pokud pozůstalí netuší, jestli měl zesnulý sjednané životní pojištění, pomůže formulář Dohledání obmyšlené osoby na webu Česká asociace pojišťoven, na adrese cap.cz/dohledani-obmyslene-osoby. Vyplní se jméno a příjmení zemřelého, případně i dřívější, rodné číslo nebo datum narození, datum úmrtí a adresa trvalého pobytu, a k tomu kontakt tazatele a jeho vztah k zemřelému.
Česká asociace pojišťoven žádost rozešle členským pojišťovnám, které mají podle jejího doporučení na dohledání sedm pracovních dní. Petr Koblížek z České asociace pojišťoven k formuláři 9. prosince 2024 uvedl, že „pokud pojišťovna zjistí, že zemřelá osoba u ní byla k datu úmrtí pojištěna pro případ smrti, kontaktuje oprávněnou osobu nebo zahájí kroky k jejímu dohledání“.
Výsledek pátrání se ale sdělí jen tomu, kdo je sám obmyšlenou osobou, kvůli mlčenlivosti pojišťovny vůči cizím osobám. Kdo jen tápe, zda zesnulý pojistku měl, a sám obmyšleným není, se tak dozví jen to, že se žádost rozeslala, ne konkrétní výsledek pátrání.
Jak nahlásit pojistnou událost a jaké doklady doložit
Úmrtí pojištěného se pojišťovně oznamuje bez zbytečného odkladu podle § 2796 občanského zákoníku. V praxi jde o formulář hlášení pojistné události na webu nebo na pobočce pojišťovny, ke kterému se dokládá úmrtní list nebo jeho úředně ověřená kopie, číslo pojistné smlouvy, doklad totožnosti oprávněné osoby a bankovní spojení pro výplatu. Jiné doklady a jinou lhůtu vyžaduje banka u peněz na účtu zemřelého a jiné zase pohřební služba u pohřebního pojištění.
Pojišťovna může podle okolností smrti vyžádat i lékařskou zprávu o příčině úmrtí nebo pitevní protokol, zvlášť když šlo o úraz nebo jiné neobvyklé okolnosti a výše plnění nebo nárok na něj závisí na příčině smrti. Přehled dalších kroků po úmrtí blízkého shrnuje článek co zařídit po úmrtí.
Jak dlouho šetření trvá a kdy pojišťovna peníze vyplatí
Pojistitel musí podle § 2797 občanského zákoníku zahájit šetření bez zbytečného odkladu po nahlášení pojistné události. Šetření by měl ukončit nejpozději do tří měsíců od oznámení, a pokud to v této lhůtě nestihne, musí na žádost oprávněné osoby písemně sdělit důvody, proč se šetření protahuje (§ 2798 občanského zákoníku).
Pojistné plnění je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření, ne od data úmrtí ani od nahlášení pojistné události. Celková doba od úmrtí k výplatě se tak liší případ od případu, u jednoduchých případů jde o týdny, u sporných nebo složitějších i o měsíce.
Musí se pojistné plnění zdanit a co s dluhy zemřelého
Pojistné plnění vyplacené v případě smrti pojištěného je od daně z příjmů fyzických osob osvobozené podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Výjimka z osvobození platí jen u kombinovaného pojištění pro případ dožití vypláceného jednorázově nebo jako důchod kratší než deset let, čistě rizikové pojištění pro případ smrti se jí nedotýká.
Obmyšlená osoba navíc neplatí odměnu notáři za vedení dědického řízení, protože peníze jím neprocházejí. Odměnu notáře u skutečného dědictví popisuje článek kolik stojí dědické řízení.
Dluhy zemřelého přecházejí na dědice spolu s majetkem, ale jen do výše nabytého dědictví. Pokud má pojistné plnění určeného obmyšleného, věřitelé zemřelého na něj nemohou sáhnout, protože peníze nejsou součástí pozůstalosti ani majetkové podstaty v insolvenčním řízení. Teprve když plnění spadne do dědictví kvůli chybějícímu obmyšlenému, počítá se do majetku, ze kterého se uspokojují dluhy zůstavitele, jak popisuje článek dluhy po zemřelém.
Peníze na účtu zemřelého, 4 situace, kdy je dostanete dřív
Jak vybrat pojištění majetku a osob?
Dědictví [2022] Právo, závěť i odmítnutí
Správně si nastavit životní pojištění není těžké, ovšem velmi důležité
9 kroků, co zařídit po úmrtí blízkého, a kolik stojí
