Dáváte přednost seberozvojovým knihám před beletrií? Možná nevíte, že právě čtení beletrie vás může v seberozvoji významně posunout dál.
Celá řada vědeckých studií prokázala, že čtení beletrie má velmi přínosný vliv na lidský mozek, sociální chování i fyzické tělo. Zatímco literatura faktu vám může poskytnout mnoho informací o tom, jak na sobě pracovat, beletrie představuje práci na sobě v praxi.
Obsah článku
Co patří do beletrie?
Beletrie je fantazijní svět smyšlených postav a dokonale propracovaných příběhů, které jsou částečně, nebo zcela založeny na fikci. Ověřená fakta v nich tedy s největší pravděpodobností nenajdete, zato vás ale dokážou beletristické knihy naprosto pohltit a současně vám promasírují mozkové závity.
Zajímá vás, co znamená beletrie a jaké knihy do ní patří? Tento termín (z francouzského belles-lettres = krásná literatura) byl původně označením pro veškerou uměleckou literaturu včetně poezie. Dnes se jím ale označuje pouze umělecká próza, do které se řadí nejen klasické romány pro ženy, ale také science fiction, fantasy, povídky, young adult, horory, humoristické knihy, historické romány nebo třeba napínavé detektivky. V tomto širokém rozpětí si určitě každý dokáže najít to své.
💡 Tip: Přečtěte si nejprodávanější a nejčtenější knihy posledních let.
Fenomén zvaný „hluboké čtení“ (deep reading)
Kouzlo beletrie tkví především v její schopnosti navodit stav, který vědci označili jako deep reading neboli „hluboké čtení“. Jedná se o pomalé a zcela pohlcují čtení, které zažíváme v případě, že nás děj knihy naprosto strhne. K tomu dochází tehdy, když je příběh vykreslen bohatým jazykem, metaforami a vyvolává v nás emoce.
Psycholog Victor Nell ve své knize Lost in a Book: The Psychology of Reading for Pleasure podrobně vysvětluje, že během čtení můžeme dokonce zažít stav podobný hypnotickému transu nebo snění během spánku. Pokud jsme totiž chráněni před rozptylováním, naše čtení se zpomalí a vnímání se ještě více prohloubí. K tomuto stavu ovšem nedochází při běžném čtení informací z internetu. V tomto případě se totiž jedná o pouhé dekódování slov a čtení mobilu či z tabletu dokonce prochází zcela jinými strukturami mozku, než když čteme vytištěný text na papíru. Ani čtečky knih proto nedokážou mozek plně zapojit a hmotnou knihu nahradit. Zdá se, že na klasických tištěných knihách tedy opravdu něco je.
Ve studii Washingtonské univerzity, která byla publikována v časopise Psychological Science (2009), zkusili vědci skenovat mozek během čtení beletrie. Zjistilo se, že mozek mentálně simuluje děj knihy a situace z textu se přidávají k našich osobním zkušenostem. Během čtení beletrie jsou totiž aktivovány ty oblasti mozku, které používáme při podobné činnosti v reálném světě. Hluboké čtení tedy rozhodně není pasivní činností, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Proč číst beletrii a ne pouze literaturu faktu?
Schopnost beletrie navozovat hluboké čtení s sebou přináší spoustu benefitů, které nás mohou pozitivně stimulovat. K těm nejzajímavějším patří následující výčet pěti zásadních důvodů, proč číst beletrii.
1. Přečtením knihy si zvýšíte IQ
Čtení vyburcuje náš mozek do akce, protože ho nutí zapojit hned několik funkcí najednou. Dle výzkumných pracovníků z Emory Univerzity dokáže čtení beletrie způsobit dokonce dlouhodobé neurologické změny v mozku, které jsou podobné svalové paměti. Po přečtení knihy dochází k těmto změnám v levém spánkovém laloku, který je oblastí jazykové inteligence. Je také známým faktem, že čtení knihy zvětšuje naši slovní zásobu, zlepšuje komunikativní dovednosti i písemné vyjadřování. Pravidelná mentální stimulace mozku proto může pomoci zpomalit Alzheimerovu chorobu i demenci, zlepšuje paměť a zpomaluje pokles mozkových buněk až o 15 %. Všechny tyto faktory mají nesmírně příznivý vliv na naši mozkovou činnost a celkově přispívají k vyšší inteligenci.
2. Čtení beletrie vám přinese nové zážitky
Díky čtení románů můžete zažívat rozmanitá dobrodružství, na která byste si možná ani sami netroufli. Jak už jsme si řekli, stav hlubokého čtení dokáže v mozku napodobovat události z knihy tak, jako kdybyste je skutečně prožívali a vnímáte je jako vlastní nabytou zkušenost. Jinými slovy, váš mozek má zkrátka problém rozpoznat to, co se stalo reálně a to, co jste pouze četli. Kniha je tedy skvělou variantou pro případ, že např. nemůžete vyrazit na dovolenou. Pár dní s knihou dokonale odvede vaši pozornost od každodenních starostí a po přečtení se budete cítit nabití novými prožitky.
3. Literární postavy rozvíjejí naši empatii
Vlivem knih na naše sociální chování se v roce 2013 zabývala Americká asociace psychologů, která potvrdila, že čtení knih zlepšuje naši empatii a prosociální chování. Během čtení beletrie je totiž aktivní ta část mozku, která posuzuje emoce. Knihy nám dopodrobna popisují nejrůznější životní situace a umožňují nám podívat se i dovnitř hlav jednotlivých postav, včetně těch záporných. Díky tomu se dokážeme např. v detektivce vcítit do postavy sériového vraha či psychopata a snadněji chápeme jejich motivy i vnitřní pohnutky. Čtení beletrie nám tedy pomáhá rozvíjet naši empatii, zbavuje nás předsudků a významně rozšiřuje naši emoční inteligenci.
4. Beletrie působí proti stresu a depresi
Existuje mnoho způsobů, jak snížit každodenní stres a kniha zrovna patří k těm variantám, které se praktikují snadno a skoro nic vás nestojí. Čtení totiž uklidňuje a dokáže vás zbavit stresu. Dle vědců dokonce stačí číst denně 6 minut na to, abyste vyplavili stres z těla. Během deep reading se totiž vaše tepová frekvence stabilizuje a napětí ve svalech se uvolní. Výzkum také prokázal, že čtení knihy přispívá ke zlepšení stavu lidí trpících depresí nebo úzkostmi. Zklidňující schopnost beletrie lze využít i při problémech s usínáním. Pár řádků před spaním uklidní vaši rozběhanou mysl a vyčistí vám hlavu. Pro mnoho lidí je proto čtení knihy před spaním pravidelným večerním rituálem, bez kterého si nedokážou usínání ani představit.
5. Čtením knihy se hubne!
Že se dá při sezení s knihou akorát tak přibrat? Čtení beletrie rozhodně není nicnedělání. Právě schopnost mozku simulovat popisované prožitky totiž může příznivě působit i na fyzickou stránku. Při čtení se aktivuje centrální mozková brázda, která odpovídá za naši motoriku. Když tedy čtete pasáž, kde hlavní postava utíká před svým pronásledovatelem, aktivita neuronů v mozku způsobí zapojení odpovídajících svalů těla, které jsou k běhu potřeba. Je také prokázáno, že mozek spotřebuje během čtení velké množství energie a v průměru lze za 30 minut strávených nad knihou spálit až 42 kalorií! Pokud tedy nebudete při čtení knihy konzumovat jeden dortík za druhým, nějaké ty kalorie za den spálíte i bez běhání.
💡 Tip: Přečtěte si také tipy na knížky pro povinnou maturitní četbu.
Čtení beletrie vs. sledování televize
I když možná namítáte, že u sledování filmů či seriálů se dá také dobře relaxovat, v porovnání se sledováním děje na obrazovce má kniha opět navrch. Sledování televize či notebooku z nás totiž dělá pasivní konzumenty, kteří do sebe přijímají jen mihotající obraz a zvuk. Je to dáno tím, že při sledování filmu dokážeme vědomě zachytit jen velmi málo informací. Do hlavy postav vidíme jen okrajově a pasivně očekáváme, co se dozvíme z dialogů. Nevýhodu také představuje nízké zapojení pozornosti, jelikož děj filmu se odvíjí dopředu bez našeho přičinění, a je proto velmi snadné odbíhat myšlenkami jinam ve chvílích, které nás dostatečně nezaujmou. K podobnému efektu dochází také při poslechu hudby, která je sice fajn, ale současně je abstraktní, beztvará, a kvůli tomu často zabírá pouze pozadí naší mysli, nikoliv její obsah.
Oproti tomu čtení vyžaduje aktivní zapojení našeho mozku každou sekundu. Bez věnování plné pozornosti knize se totiž příběh neodvíjí. Sami určitě znáte, že pokud na vás při čtení někdo začne mluvit nebo vám zazvoní mobil, musíte si danou pasáž přečíst znovu, jelikož byste jinak nevěděli, co se v knize děje. Právě plná pozornost, která je pro čtení knihy potřebná, je klíčová pro naše dokonalé odreagování a současně posílení mozkových funkcí.
Zde tedy vidíte, že důvodů proč číst knihy a alespoň někdy sáhnout po beletrii je velmi mnoho a některé můžou být navíc zcela zásadní pro váš osobní rozvoj. I když v dnešní digitální době máme všichni tendenci raději trávit čas na sociálních sítích, je určitě dobré si umět udělat čas i na kvalitní knihu.
💡 Tip: Chtěli byste se stát spisovatelem? Pak vás může zaujmout článek o tom, jak napsat úspěšnou knihu.
