A je to tady – blíží se konec vašeho studia a před vámi se jako Damoklův meč vznáší strašák závěrečné práce (a státnic). V každém studentovi – ať už se mu během studií dařilo sebelépe – alespoň trochu hrkne. Přecijen se jedná o vědeckou práci rozměru, se kterým doposud neměl zkušenosti.
Možná se potýkáte s paralýzou kvůli rozsahu práce, prokrastinací, a nebo jste vždy všechno dělali na poslední chvíli. Napsat bakalářskou či magisterskou práci za jeden den je bohužel v podstatě nemožné…
Co je závěrečná práce na vysoké škole a jaký je její účel?
Podle úrovně studia se jedná buď o bakalářskou, nebo diplomovou práci (magisterské studium). Je to závěrečný projekt, který studenti vypracovávají samostatně a shrnují a aplikují tak látku posledních let studia.
Obsah článku
Jaký má tedy diplomová a bakalářská práce účel?
- akademická kvalifikace: při úspěšném splnění požadavků, (popřípadě také složení státnic a obhajobě) student získává akademický titul;
- shrnutí znalostí: v závěrečné práci studenti mohou demonstrovat to, co se během studia naučili, zároveň také aplikovat principy;
- výzkumný aplikovaný projekt: taková práce je také příležitostí “postavit na nohy” vlastní projekt a nápad, aplikovat vědomosti a rozvinout kritické myšlení v daném oboru;
- možná specializace: bakalářská a diplomová práce v mnoho oborech také mohou mít specializační funkci, která může být prvním kariérním krokem.
Sedm tipů, které vám psaní ulehčí
Závěrečná práce se bohužel nenapíše sama, zároveň to ale není nic nezvládnutelného, jak se vám na začátku – než jste cokoliv napsali – může zdát. Je důležité také myslet na to, že na psaní máte omezený čas a vaše úsilí a plánování by tedy mělo reflektovat i toto. Nikdo neočekává, že za zhruba půl roku napíšete práci srovnatelnou s habilitací, zároveň ale také vaše bakalářská nebo magisterská práce musí splňovat všechny požadavky, které jsou na vás kladeny a které předepisuje vaše fakulta.
1. Výběr tématu
První tip je celkem logický: tím je správný výběr tématu. Každá fakulta a katedra nabízí seznam již předdefinovaných témat, s výběrem vám také může pomoci vedoucí. To se řídí podle individuálního zaměření či zájmu. Pokud si ale chcete vymyslet téma sami, zamyslete se nad tím, čemu jste se během studia věnovali a co vás bavilo nejvíce. Případně také, co byla vaše silná stránka. Zákonitě v závěrečné práci budete dělat něco, co jste doposud nedělali: extenzivní rešerši, experiment, statistické testy apod. Výběrem tématu si ale můžete pomoci a tak si sami určit, jakým směrem se budete ubírat.
Také je důležité podotknout, že byste při výběru měli přemýšlet i nad tím, jaké téma vás bude zhruba půl roku bavit, případně také jakému se v takovém měřítku chcete věnovat.
A v neposlední řadě – čemu se chcete věnovat v budoucnosti – jaké na vás čeká povolání, nebo navazující studium? I to je dobré si promyslet a případně adekvátně přizpůsobit závěrečnou práci.
2. Konkrétní plán a struktura
Než se naplno vrhnete do rešerše a psaní, je dobré mít základní plán a strukturu práce. Toto se během psaní určitě změní, ale spíše minimálně. Obecně není dobré začít bez rozmyslu psát, bez toho, abyste věděli, co přesně musíte zvládnout a jaké kroky musíte podniknout.
Před jakýmkoliv začátkem psaní je také potřeba si rozmyslet konkrétní strukturu vaší práce – nejlepším postupem je většinou rozepsání si tématu rovnou do kapitol, přičemž je dobré si ke každé připsat pár záchytných bodů. Toto vám pak pomůže nejen při samotném psaní a hledání literatury, ale také při prvnotních konzultacích s vedoucím. Tento první plán ale neberte jako směrodatný – během práce se bude mírně měnit.
3. Kolokvium / studijní skupinka
Velmi produktivní pro psaní závěrečné práce mohou být také studijní skupinky s vašimi spolužáky či ostatními studenty, kteří se také zrovna věnují své bakalářské nebo magisterské práci. Samozřejmě je přínosné, pokud to budou studenti ze stejného (nebo podobného) oboru – budete si tak moci povídat a radit o průběhu práce, ale také například doporučovat si knihy či články.
Někteří vedoucí nabízí kolokvia jako součást závěrečného ročníku, nic vám ale nebrání vytvořit si studijní skupinku z vlastní iniciativy. Nejen že si vyměníte nápady a případně si i navzájem pomůžete, pravidelná setkání vám také pomohou konzistentně pracovat.
4. Využití AI pro závěrečné práce
Využití umělé inteligence při psaní prací či plnění domácích úloh se stalo kontroverzním tématem, ačkoliv je AI jen jednou ze skvělých pomůcek, ale záleží jak ji každý individuálně využije. Pokud už jste někdy použili ChatGPT, víte, že je schopen vám nabídnout velké množství informací, to ale bez udání konkrétních zdrojů. To je samozřejmě v případě bakalářské či diplomové práce problém.
Můžete ale najít širokou řadu využití i jinde: například při vytváření struktury práce či časového plánu. Nebo také při práci s literaturou: na shrnutí klíčových bodů a informací. S tímto pak můžete pracovat dál a informace použít jako odrazový můstek.
Využití AI je velmi chytrá metoda při psaní a rešerši, nezapomeňte ale, že za vás práci nenapíše.
5. Konzultace s vedoucím
Spousta studentů zapomíná na to, že vedoucí vaší závěrečné práce vám s postupem a dotazy mohou pomoci a dát vám různé tipy či vás podnětně pošťouchnout.
Je dobré se před každou takovou konzultací připravit: ať už máte jakékoliv otázky a nejistoty. Pokud jdete na konzultaci, mějte jasno v tom, co přesně chcete vědět v momentě, kdy budete na konci schůzky vycházet ze dveří. Určitě si můžete připravit poznámky a psát si je i během samotné konzultace.
6. Management literatury
V každé vědecké práci musí být fakta a tvrzení doložena citacemi. Není nic horšího, než dokončení bakalářské nebo diplomové práce a následovné zjištění, že máte nepořádek v použité literatuře. Je tedy dobré hned od začátku postupovat organizovaně.
Nejprve si zkontrolujte, jakou citační normu vaše fakulta vyžaduje. Tyto se mohou školu od školy lišit, a tak je dobré přesně vědět, jak citace mají vypadat právě ve vaší konkrétní práci. Další práce s literaturou je již na vás:
- wordový dokument se seznamem literatury, který budete průběžně aktualizovat; na konci práce toto jen pak sloučíte s vaší závěrečnou prací;
- citace rovnou do textu, tak, jak je to vyžadováno; tímto si ulehčíte práci, jelikož budete vepisovat citace během samotné práce, ne až na konci;
- citační software (Endnote, Zotero, Mendeley), který funguje jako databáze vaší literatury, zároveň vám ale poskytne hotový seznam zdrojů.
Vyberte si způsob, který je vám nejpohodlnější a který budete používat konzistentně. Každý má své výhody a nevýhody a v podstatě jde o subjektivní preference.
7. Časový rozvrh práce
V neposlední řadě je také dobré mít alespoň hrubý časový rozvrh, kterého se budete držet. V momentě, kdy víte datum odevzdání vaší bakalářské či diplomové práce, si můžete vytvořit časový plán s cíli, které chcete do určitého data mít splněné.
Podle časových možností – u závěrečných prací to bývá zhruba půl roku (potvrďte si ale toto na vaší škole, tento údaj se může minimálně lišit) – si sepište hrubý časový plán. Naplánujte si dostatek času na čtení relevantní literatury, ale také například na závěrečné úpravy, formátování a tisk.
Různé pracovní milníky se liší podle tématu a oboru, může to například ale být:
- vytvoření plánu a struktury;
- rešerše literatury;
- (sběr dat);
- (zpracování dat);
- (analýza dat);
- finalizované kapitoly XY;
- …
Tyto kroky se samozřejmě budou řídit tím, jaký cíl vaše práce má a čemu se přesně věnujete. Mít konkrétní časový plán se ale vyplatí, jelikož vám dává potřebnou strukturu a funguje jako jakýsi odrazový můstek: zajistí, že se práci nebudete věnovat chaoticky. Při plánování vám může pomoci například metoda bullet journal.
Pro sepsání časového plánu (ale také struktury práce) můžete například využít AI (ChatGPT), který vám při vhodném vepsání vstupních informací pomůže vytvořit časový plán se základními cíli.
