V posledních letech v České republice dochází k rozvoji a rozšíření alternativních forem vzdělávání a školství. Tyto alternativní školy se snaží přinést inovativní přístup a nabídnout dětem a rodičům možnost výběru mezi různými formami vzdělávání. Uvažujete, že pro své dítě chcete něco jiného než klasickou školu? Zmapovali jsme pro vás nejrozšířenější možnosti pro usnadnění výběru.
Obsah článku
Možnosti alternativního vzdělávání
Alternativní formy vzdělávání nejsou nic nového a začaly se u nás rozvíjet hlavně po listopadu 1989. Většina alternativních škol spadá pod kompetenci státních subjektů, nikoliv soukromých institucí. Z těchto škol by měly vycházel děti se stejnými znalostmi jako ze škol klasických.
Tyto alternativní formy se liší od tradičního vzdělávání v mnoha ohledech, jako je organizace výuky, vztah učitel-žák, zodpovědnosti žáka a vztah k učebním plánům a standardům. Cílem je nabídnout dětem a rodičům jiný pohled na vzdělávání a umožnit jim rozvoj dětí v souladu s jejich potřebami a schopnostmi.
Existuje několik překážek a problémů, které brání rozvoji alternativních forem vzdělávání, jako finanční náročnost, administrativní překážky a nedostatek informací o těchto formách vzdělávání.
Někteří zastánci tradičního vzdělávacího systému vnímají alternativní školy jako místo, kde si děti pouze hrají a nic se nenaučí, zejména ne disciplíně a kázni. Na druhé straně zastánci alternativních škol kritizují strnulost klasického vzdělávacího systému a hodnocení pomocí známek, které podle nich ničí přirozenou chuť dítěte učit se novým věcem.
Je důležité, aby se vzdělávací systém snažil nabídnout co nejvíce možností pro děti a jejich rozvoj. Tradiční vzdělávací systém by se měl učit od alternativních forem vzdělávání a snažit se přinést inovativní přístup a zlepšit kvalitu vzdělávání pro všechny děti.
Montessori pedagogika
Koncept Montessori pedagogiky založila italská lékařka Maria Montessori. Zakládá se na principu, že děti mají vrozenou potřebu se učit a rozvíjet své schopnosti. Dítě se ponechává v relativní svobodě, aby si mohlo vybrat aktivity, které ho zajímají, a pracovat na nich vlastním tempem. Cílem je podpora vývoje dítěte tak, aby mohlo rozvíjet své schopnosti, talenty a zájmy v souladu se svými potřebami.
Učitelé v Montessori školách jsou pouze průvodci a pozorovatelé, kteří pomáhají dětem najít a rozvíjet jejich vlastní schopnosti. Děti velmi brzy pracují samostatně za pomoci speciálních učebních pomůcek.
Výuka probíhá ve věkově smíšených skupinách. Montessori pedagogika je do značné míry založena na samostatnosti a zodpovědnosti dítěte, proto je problematické, pokud do Montessori školy umístí rodič dítě zvyklé na odměny a tresty nebo plnění pokynů. Takovému dítěti bude lépe v klasické škole, využívající podobný způsob motivace. Velmi vhodné je, aby dítě před nástupem do Montessori školy, navštěvovalo Montessori školku. V MŠ se pracuje s materiály, na kterých staví metodika ve škole.
Seznam vzdělávacích zařízení naleznete na stránkách Montessori ČR.
Waldorfská pedagogika
Waldorfskou pedagogiku založil filosof Rudolf Steiner. Tato pedagogika klade důraz na celostní vzdělávání a vývoj dítěte. Školy se snaží rozvíjet kreativitu, intuici a praktické dovednosti dítěte. Waldorfská škola se zakládá na antropozofické filozofii, která vychází z názoru, že člověk má tělesnou, duševní a duchovní stránku, které se musí rozvíjet současně. Děti se učí pomocí praktických a kreativních aktivit, jako je např. zemědělství, malování, hraní na hudební nástroje a divadlo.
Rozložení učiva je výrazně rozdílné od tradičních škol. Většina dětí zvládne čtení během druhého ročníku. Tento posun oproti běžné škole souvisí s metodou nácviku psaní a čtení. V matematice se naopak postupuje rychleji, než je obvyklé. Navíc se děti od 1. třídy učí hře na hudební nástroj, cizímu jazyku a mají dva zvláštní předměty (formy a eurytmii).
Více informací a seznam škol naleznete na webu Asociace waldorfských škol.
Svobodné školy
Svobodné školy se odlišují od tradičních škol tím, že přistupují ke vzdělávání s větší mírou svobody a flexibility. Tyto školy umožňují studentům, aby se podíleli na rozhodování o tom, co a jak se budou učit.
Ve svobodných školách se využívá alternativních metod výuky. Vyučování se často uskutečňuje v menších skupinách, což umožňuje větší individuální pozornost pro každého studenta. Důraz je kladen na rozvoj kreativity a kritického myšlení, spíše než na reprodukci informací.
Svobodné školy se snaží vytvořit pozitivní a podpůrné prostředí pro studenty, což zahrnuje respektování jejich potřeb a zájmů. Tyto školy se často zaměřují na celkový rozvoj studenta, včetně emocionálního a sociálního rozvoje.
Asociace svobodných demokratických škol pod sebou sdružuje 17 škol, které se nachází, jak ve velkých městech, tak i v těch menších, jako je Tišnov nebo Planá.
Daltonská pedagogika
Daltonská pedagogika byla vyvinuta v roce 1919 americkou pedagožkou Helen Parkhurstovou. Základem je individualizovaný přístup ke každému žákovi, který si sám volí, co a jak se bude učit.
Vyučování je rozděleno do tzv. pracovních plánů, které obsahují cíle a úkoly pro každého žáka. Žáci pracují v týdenních blocích a mají možnost volného pohybu v rámci školy. Pedagogové zastávají roli poradců, kteří pomáhají žákům plánovat své učení a poskytují individuální zpětnou vazbu. Daltonská pedagogika se zaměřuje na rozvoj kritického myšlení, samostatnosti a spolupráce mezi žáky.
V českých školách se bohužel z daltonského plánu čerpají pouze prvky. Vyučuje se v daltonských blocích např. dvakrát týdně po dvou vyučovacích hodinách (v nižších třídách méně, ve vyšších více). Blok je většinou zaměřen na procvičování a opakování látky.
Tento vzdělávací systém je velice oblíbený a rozšířený v Jihomoravském kraji. Více informací naleznete na webu občanského sdružení Czech Dalton.
Kritika alternativního vzdělávání
Alternativní vzdělávání bývá často terčem kritiky. Některé z těchto kritik se mohou vztahovat pouze na některé konkrétní alternativní vzdělávací metody a neplatí pro všechny.
Mnohé alternativní školy mohou být příliš dogmatické a uzavřené vůči novým výchovným postupům a faktům. Kritice v této souvislosti nejčastěji čelí waldorfské školy kvůli antroposofickým principům a prvkům sektářství, které vnucují žákům specifický pohled na svět a vytváří u nich určité vzorce chování. Proti tomu se však příznivci waldorfské školy tvrdě ohrazují.
Většinu předmětů ve waldorfské škole učí pouze jeden učitel, a proto vznikají obavy ze snížení odborné úrovně výuky. V této souvislosti se objevují také úvahy, zda takto dlouhodobý vztah mezi žáky a učitelem nevyvolává jejich přílišnou závislost na jedné autoritě. Kritické úvahy se objevují i v souvislosti s rozdělením vyučování na epochy, kdy se žáci po několika týdnech intenzivního studia jednoho předmětu s tím stejným předmětem setkají až za delší čas. Waldorfští učitelé to obhajují tak, že dlouhodobá výuka jednoho předmětu umožňuje intenzivnější zapamatování dané látky.
Také Montessori škola je terčem kritiky, a to hlavně pro absenci autority a finanční náročnost pomůcek, které jsou nezbytnou součástí výuky.
Dalším kritizovaným jevem je přílišná volnost, která bývá u alternativních škol obecně kritizována. Pokud učitel neumí včas zasáhnout a žákům je svěřena bezmezná volnost, hrozí riziko, že žáci nebudou plnit vzdělávací cíle. Existují tak obavy z nedostatečného začlenění absolventů do společnosti a nízké uplatnitelnosti na trhu práce, ale není k dispozici relevantní výzkum nebo statistiky k podpoře těchto tvrzení.
Velkým nedostatkem alternativních škol je neexistující kvalitní evaluace vzdělávacích výsledků a porovnání s výsledky žáků tradičních škol a nízká připravenost učitelů pro práci v alternativních školách na pedagogických fakultách.
💡 Tip: Přečtěte si také článek: Výhody a nevýhody lesních školek.
