Ve škole se učíme mnoho věcí. Učíme se psát, číst, počítat, hlavní města a důležité historické bitvy. Zároveň je i hodně věcí, které se neučíme, jako je finanční gramotnost či kognitivní zkreslení. A to navzdory tomu, že umět spořit anebo vědět, jak funguje náš mozek by pro nás bylo častokrát mnohem užitečnější než znát hlavní město Kyrgyzstánu.
Obsah článku
Co jsou kognitivní zkreslení a proč by se o nich děti měly učit?
Kognitivní zkreslení jsou v psychologii již dlouhou dobu dobře prozkoumané fenomény, které se bohužel dostávají do veřejného povědomí pouze pomalu. Tato zkreslení jsou očekávatelné chyby v našem smýšlení o světě, které děláme pravidelně skoro všichni.
Kognitivní zkreslení jsou zkratky, které vaše mysl používá, když se potřebujete rychle rozhodnout. Mohou způsobit, že jednáte proti svým nejlepším zájmům nebo nejlogičtější variantě. V minulosti pomáhaly lidem přežít. V dnešní době však mohou představovat zátěž a ovlivňovat vaše rozhodování nežádoucím směrem.
Učit se o kognitivních zkresleních neznamená, že je pak náš mozek přestane dělat, ale díky těmto znalostem se dokážeme zastavit a znovu promyslet, zda věci jsou ve skutečnosti takové, jaké se zdají, anebo zda se jedná jenom o očekávanou chybu v našem úsudku.
💡 Tip: Kognitivními zkresleními se ve svých brilantních knihách zabývá třeba Dan Ariely či Daniel Kahneman.
Která kognitivní zkreslení bychom podle Elona Muska měli učit naše děti?
Elon Musk vybral 50 kognitivních zkreslení, o kterých je přesvědčen, že by se o nich mělo učit každé dítě. Které z nich je vám nejbližší a která byste na svůj seznam vybrali vy?
1. Vnímání ostatních
Sami sebe a své činy posuzujeme podle situace, ve které jsme byli. U ostatních připisujeme jejich činy a chování jejich osobnosti či charakteru. (My jsme byli protivní, protože jsme byli unavení, zatímco oni byli protivní, protože mají špatný charakter.)
2. Sebeospravedlnění
Máme pocit, že za naše neúspěchy může situace či neštěstí ale za naše úspěchy neseme odpovědnost a sami jsme jich dosáhli vlastní silou. (U prvního pohovoru jsem pohořel, protože na to místo vybrali šéfova synovce, ale u druhé pohovoru jsem uspěl, protože jsem dobrý.)
3. Favoritismus ve skupině
Upřednostňujeme lidi, kteří jsou v naší skupině, před lidmi mimo skupinu.(Dáváme přednost lidem ze stejného podniku, města či země před lidmi odjinud.)
4. Efekt rozjetého vlaku
Nové nápady a trendy jsou čím dál tím oblíbenější, jak je přijímá více lidí. (Na začátku iPhone vypadá jako blbý nápad, ale když už ho má okolo mě více lidí, najednou se zdá být dobrý.)
5. Skupinové myšlení (Groupthink)
Kvůli touze po konformitě a harmonii ve skupině děláme iracionální rozhodnutí. Často proto abychom zachovali jednomyslnost a minimalizovali konflikty. (Sice s rozhodnutím skupiny nesouhlasím, ale když souhlasí všichni ostatní, tak své pochybnosti neřeknu.)
6. Efekt ozvěny (Halo Effect)
Pokud vidíte dobré vlastnosti člověka, tento pozitivní dojem se přenese do jeho dalších vlastností. To samé platí i pro negativní vlastnosti. (Když si myslíme, že někdo je pečlivý a pracovitý, budeme i o něm myslet, že je i sympatický a společenský.)
7. Morální štěstí
Úspěšný projekt s pozitivními výsledky se zdá být morálnější, než neúspěšný projekt s negativními výsledky. (Platí to často i pro lidi. Viz hypotéza spravedlivého světa.)
8. Falešný souhlas
Věříme, že s námi souhlasí více lidí, než je tomu ve skutečnosti.
9. Všeobecné znalosti (Curse of Knowledge)
Jakmile něco víme, předpokládáme, že to vědí i všichni ostatní. (Proto lidé, kteří se v tématu orientují častokrát zapomenou vysvětlit základní koncepty.)
10. Pocit reflektoru (Spotlight Effect)
Přeceňujeme, jak moc lidé věnují pozornost našemu chování a vzhledu.
11. Snadno dostupné informace
Spoléháme na okamžité příklady, které nás při rozhodování napadnou. (Snadněji v mysli vyvoláme vzpomínku na pád letadla, protože se jedná o větší a medializovanější nehodu. A to i navzdory tomu, že autonehody jsou častější.)
12. Obrana (Defensive Attribution)
Pokud se s obětí ztotožňujeme, budeme ji mnohem více bránit a o to více budeme obviňovat útočníka.
13. Hypotéza spravedlivého světa
Máme sklon věřit, že svět je spravedlivý anebo, že karma funguje. Pak zároveň i předpokládáme, že nespravedlnost je zasloužená. (Když tedy vidíme, že někdo má smůlu a něco se mu nedaří, tak máme sklon k tomu si myslet, že si za to může sám.)
14. Naivní realismus
Věříme, že pozorujeme objektivní realitu a že ostatní jsou iracionální, neinformovaní nebo zaujatí.
15. Naivní cynismus
Věříme, že my pozorujeme objektivní realitu a chceme objektivní dobro, zatímco ostatní lidé jsou ve svých záměrech a činech mnohem více zaujati jen sami sebou a svým prospěchem.
16. Forerův efekt (také znám jako Barnumův efekt)
Snadno sami sebe vidíme ve vágních větách, které ve skutečnosti mohou odpovídat mnoha různým lidem. (Když čteme horoskop máme tendenci věřit, že je skutečně o nás, zatímco ve skutečnosti se jedná o věty, ve kterých se najde každý.)
17. Dunning-Krugerův efekt
Čím méně víte, tím jste jistější. Čím více toho víte, tím méně si věříte. (Blbec si o sobě myslí, že je chytrý a dává své názory jasně najevo. Chytrý člověk o sobě pochybuje a váhá nad tím, zda se ozvat.
18. Kotvení
Při rozhodování se velmi spoléháme na první informace, které vidíme, i když mohou být zcela irelevantní k problému, který řešíme.
19. Automatizace
Spoléháme na automatizované systémy, někdy až příliš důvěřujeme automatickým opravám a měníme tak naše předchozí správná rozhodnutí.
20. Google efekt (Digital Amnesia)
Máme tendenci zapomínat informace, které lze snadno vyhledat ve vyhledávačích.
21. Obrácená reakce (Reactance)
Děláme opak toho, co nám říkají, že máme dělat, zvláště když vnímáme ohrožení osobních svobod.
22. Potvrzující zkreslení (Confirmation Bias)
Máme tendenci najít a zapamatovat si informace, které potvrzují naše předchozí přesvědčení. A zároveň nevnímáme informace, které jsou s naším přesvědčením v rozporu.
23. Obrácený efekt
Vyvracení důkazů má někdy přesně obrácený účinek a naopak nás vede potvrzování našich přesvědčení. (Pokud budu věřit tomu, že je zbytečné třídit odpad, čím více se mě budou chtít ostatní přesvědčit o opaku, tím je pravděpodobnější, že mě v mém současném přesvědčení jen utvrdí.)
24. Přesvědčení o ostatních (Third-Person Effect)
Věříme, že ostatní jsou konzumací masových médií ovlivněni více než my sami. (Ostatní vstřebávají pouze jednostranné informace zatímco můj rozhled je mnohem širší.)
25. Předchozí přesvědčení (Belief Bias)
Sílu argumentu neposuzujeme podle toho, jak silně podporuje určitý závěr, ale podle toho, jak moc je tento závěr v souladu s naším přesvědčením.
26. Opakováním k pravdě (Availability Cascade)
Kolektivní přesvědčení získávají více věrohodnosti tím, že se opakují. Čím častěji se opakují, tím jsou v naší mysli tyto informace dostupnější a tím víc věříme, že jsou pravdivé.
27. Úpadek společnosti (Declinism)
Máme tendenci romantizovat minulost a dívat se na budoucnost negativně, protože věříme, že společnosti/instituce jsou z velké části v úpadku.
28. Preference současné situace (Status Quo Bias)
Máme tendenci preferovat, aby věci zůstaly stejné. Změny oproti současnému stavu často považujeme za ztrátu a to i v případě, že by se naše situace mohla ve skutečnosti zlepšit. Změna znamená opuštění komfortní zóny.
29. Eskalace závazku
Investujeme více do věcí, které nás už něco stály, spíše než abychom naše investice změnili. (Pokud jsme udělali špatné rozhodnutí a naše investice byla špatná, budeme pravděpodobně investovat dál v naději, že se vše otočí. Toto zkreslení platí i pro mezilidské vztahy.)
30. Gamblerův omyl (Gambler’s Fallacy)
Myslíme si, že budoucí možnosti jsou ovlivněny minulými událostmi.
31. Upřednostňování nulového rizika (Zero-Risk Bias)
Raději snížíme malé riziko na nulu, i když jinou volbou můžeme snížit celkové mnohem vyšší riziko.
32. Rámcový efekt (Framing Effect)
Často ze stejných informací vyvozujeme různé závěry v závislosti na tom, jak jsou prezentovány.
33. Stereotypizace
Přijímáme zobecněná přesvědčení, že členové určitě skupiny budou mít stereotypické vlastnosti, ačkoliv nemáme informace o konkrétních jednotlivcích. (Určitě věci si myslíme o řemeslnících, cikánech, asiatech, lidech z vesnice a tyto stereotypy budeme uplatňovat i na jednotlivce, o kterých nemáme konkrétní informace.)
34. Homogenita vnější skupiny (Outgroup Homogeneity Bias)
Členy vnější skupiny vnímáme jako homogenní a naše vlastní vnitřní skupiny jako rozmanitější. (Araby vnímáme jako homogennější skupinu než Čechy.)
35. Důvěra v autority (Authority Bias)
Důvěřujeme názorům autorit a jsme jimi častěji ovlivněni. (Třeba i vzestup influencerů je ukázkou toho, jak rádi věříme lidem, o kterých si myslíme, že jsou v dané oblasti autoritou. Rádi předáváme zodpovědnost jiným, zvlášť pokud si sami v dané věci nejsme jistí.)
36. Placebo efekt
Pokud věříme, že léčba bude fungovat, bude mít často skutečný fyziologický účinek.
37. Klam přeživších (Survivorship bias)
Máme sklon soustředit se na věci, projekty či nápady, které přežily, a přehlížet ty, které selhaly.
38. Vnímání uběhlého času (Tachypsychia)
Naše vnímání času ovlivňují traumata, užívání drog (i alkohol) a fyzická námaha. (Když pracujeme, jsme na párty, nevnímáme, kolik času mezitím skutečně uplynulo.)
39. Zákon triviality (Law of Triviality)
Přikládáme nepřiměřenou váhu triviálním problémům, často se přitom vyhýbáme složitějším problémům. (Raději v práci začnu řešit jednoduchý úkol, který sice nespěchá, ale vím, jak ho udělat, místo toho, abych se pustila do něčeho, co je důležitější, ale s čím si nevím moc rady.)
40. Zeigarnik Efekt
Nedokončené úkoly si pamatujeme více než dokončené. (Ačkoliv během dne zvládnete dokončit mnoho věcí, na konec se cítíte neúspěšně, protože si více pamatujete to nedokončené.)
41. IKEA Efekt
Přikládáme vyšší hodnotu věcem, které jsme částečně sami vytvořili anebo složili.
42. Efekt Bena Franklina
Rádi děláme laskavosti. Je pravděpodobnější, že pro někoho něco uděláme, pokud jsme jim již jednou pomohli, než kdyby tato osoba něco udělala pro nás.
43. Efekt přihlížejícího (Bystander Effect)
Čím více lidí je poblíž, tím menší je pravděpodobnost, že oběti nepomůžeme, protože očekáváme, že pomůže někdo jiný.
44. Ovlivnitelnost (Suggestibility)
Někdy zaměňujeme nápady navržené tazatelem za vlastní vzpomínky. (Především děti jsou k tomu velmi náchylné.)
45. Falešné vzpomínky (False Memory)
Zaměňujeme představivost za skutečné vzpomínky.
46. Falešná představivost (Cryptomnesia)
Zaměňujeme skutečné vzpomínky za představivost.
47. Iluze vzorů (Clustering Illusion)
V náhodných datech a informacích nacházíme vzory, které tam ve skutečnosti neexistují. (Zvláště silné je to u vidění tváří v náhodných vzorech. Někdo viděl obličej na měsíci?)
48. Předpojatost pesimismu (Pessimism Bias)
Někdy přeceňujeme pravděpodobnost špatných výsledků.
49. Předpojatost k optimismu (Optimism Bias)
Někdy jsme příliš optimističtí ohledně dobrých výsledků.
50. Vlastní zaslepenost (Blind Spot Bias)
Nemyslíme si, že my sami trpíme zkresleními a vidíme je na druhých více než na sobě.
Kognitivní zkreslení se nás týká všech. A stejně jako je tomu u optických iluzí to, že vám někdo vysvětlí, že se jedná jenom o iluzi neznamená, že to tak přestanete vidět. Alespoň ale víte, že vás vaše vlastní oči šálí. Je velice nepravděpodobné, že bychom dokázali kognitivní zkreslení odstranit, ale můžeme aspoň vědět, že nás náš mozek šálí.
A pokud se naše děti o těchto zkresleních dozvědí již jako malé, je větší šance, že lépe porozumí lidem okolo sebe a dokážou si svoje postoje a rozhodnutí lépe rozmyslet.
