Michaela Malčíková je koučka, která se věnuje osobním a profesním drahám svých klientů a její misí je pomoct jim najít správný balanc v obou sférách. Zjistila, že pokud chce kdokoliv změnit přístup k životu, dobrá rada nestačí. Je třeba si na to přijít sám a začít pracovat – především na sobě.
Obsah článku
1. Jaká byla vaše cesta ke koučinku?
Vždy jsem v sobě vnímala potřebu pomáhat lidem. Často to ale v mých zaměstnáních sklouzávalo k řešení problémů za druhé nebo mechanickému poradenství podle univerzálního manuálu. Bralo mi to spoustu energie a pak mě frustrovalo, že se mými radami lidé buď neřídili nebo i řídili, ale spokojení stejně nebyli. Hledala jsem proto možnosti, jak to dělat jinak, až jsem objevila koučovací techniky.
2. V čem přesně spočívá váš přístup?
Jako koučka klientům neradím, nepodsouvám svoje názory, nehodnotím, ani je nesoudím. Koučovací proces funguje jako nástroj ke zvědomění si myšlenek a mnohdy jejich vůbec prvnímu vyslovení nahlas. Kouč kladením otázek pomáhá klientovi nacházet řešení. Moji klienti oceňují tu respektující, naslouchající, podporující formu rozhovoru, důvěrný a bezpečný prostor a čas jen pro sebe. Nabízím jim jiný způsob přemýšlení zaměřený na nalezení vlastních cest, které povedou k cíli.
3. Co si od vás klienti odnáší?
Zkuste se zamyslet nad tématem z osobní nebo profesní sféry, se kterým se už dlouho potýkáte a nemůžete se z něj vymotat. Máte to? A teď si představte, že za hodinu přijdete na to, jak se pohnout z místa. A takovou sílu má koučink. Lidé si svá řešení nosí v sobě, jen občas přes stromy nevidí les. A od toho jsme tu my, kouči, abychom jim pomohli překážky na cestě zvládat rychleji, efektivněji a s lehkostí. Koučink ale není gaučink, od klienta předpokládá aktivní spolupráci.
4. Čeho byste chtěla dosáhnout a jaké jsou vaše cíle do budoucna?
Už před lety jsem zvolila cestu budování dobrého jména koučinku a v té bych chtěla pokračovat dál. Byla bych ráda, aby se v českém prostředí více dbalo na rozdíly mezi pojmy kouč, mentor, lektor, poradce, terapeut, psycholog, školitel apod. Aby se lidé lépe orientovali a nebáli se těchto služeb využít, aby věděli, jak kouče poznat a podle čeho ho vybrat. Ve společnosti dodnes koluje řada nepravd a předsudků, a to bych ráda změnila.
5. Podle čeho tedy kouče poznat a jak ho vybrat?
Předně bych chtěla zdůraznit, že kouč je odborná profese, a tedy ne každý se takto může označovat. Podobně jako ne každý se štětkou přes rameno si může říkat kominík. Kouč má patřičné dlouhodobé vzdělání v oblasti koučinku ukončené certifikací u akreditované společnosti odkazující se k Mezinárodní federaci koučů (ICF) nebo Evropské radě pro mentorink a koučování (EMCC). Koučem se opravdu nestanete za víkend.
Dál se zavázal k dodržování etického kodexu, který zaručuje, že klientovi svým postupem neublíží, a že ten má vždy situaci ve svých rukách. Setkala jsem se s podnikateli, kteří s koučinkem začínali, ale vytvořili si časem své vlastní postupy, což je v pořádku, ale taky je fér nazývat činnosti správnými jmény. Koučink má svá pravidla a postupy, a pokud je nedodržujeme, není to koučink.
6. Jaké jsou vaše nejnovější projekty?
Ráda bych čtenáře pozvala do Uherského Hradiště na neformální snídani s tématem Jak se posouvat dál v profesním i osobním životě. Akce se uskuteční v prostoru HUB 123 ve čtvrtek 1. června 2023 od 8 hodin. Budu se těšit, že se setkáme osobně.
7. Co pro vás byly přelomové mezníky v životě a v kariéře?
Vždy to byly ty body, kdy jsem poznala, že už se nějaká situace vyčerpala. Že pracovnímu místu nebo i člověku v mém životě nemám co víc dát a ono/on mně.
8. Jaký je podle vás klíčový faktor úspěchu?
Začít podnikat kroky, které k úspěchu povedou. Každý považujeme za úspěch něco jiného, takže moje kroky budou jiné než ty vaše, a to je skvělé.
9. Co vám jde snadno od ruky a s čím naopak bojujete a máte pocit, že v tom máte stále mezery?
Jako introvertovi se mi dobře daří budovat důvěru mezi mnou a klientem. V literatuře jsem k tomu našla výraz tichá síla. Ubrat bych měla v přesvědčování nepřesvědčitelných, koučovat jde stejně jen toho, kdo chce a má mysl otevřenou.
10. Jaký je trend ve vašem oboru?
Sama se snažím dostat koučink do povědomí veřejnosti a otevřít ho i lidem, kteří se třeba domnívají, že si ho nemůžou finančně dovolit nebo že je to technika pro vrcholové manažery, ne pro obyčejné lidi.
Podílím se například na projektu Růžová mašinka. Jeho smyslem je podpořit lidi v neziskovém sektoru a pomáhajících profesích, kdy jim poskytujeme 5 hodin bezplatného koučinku. Začátkem roku finančně podpořilo růst svých zaměstnanců MŠMT, takže koučink mohli využít i učitelé. To jsou trendy, které budu ráda následovat.
11. Koho byste doporučila sledovat na sociálních sítích? Kdo je pro vás inspirací a prezentuje zajímavé myšlenky?
Podržím se tématu koučování a doporučila bych svého mentora, kterým je Václav Szakál. Ten kromě koučovacích webinářů a výcviků připravuje také podcast Být koučem.
12. Co byste vzkázala svému mladšímu já?
Ať už se budeš věnovat čemukoliv, každá dovednost tě posune a bude se ti v budoucnu hodit.
13. Jaká investice (časová a finanční) si myslíte, že vás v životě posunula nejdál?
Každá investice do sebe. V roce 2019 jsem se vydala na Svatojakubskou cestu a od té doby se dějí úžasné věci, že se ani nestačím divit. Poutnické putování odstartovalo sérii velkých změn a sbírání hromady zkušeností. Jednou z nejlepších investic do vzdělání byl samozřejmě koučovací výcvik a navazující certifikace.
Stručné odpovědi:
1. Nejoblíbenější citát?
Jediná jistota je změna.
2. Nejoblíbenější zákusek?
Likérová špička
3. Kniha, která vás v životě nejvíce inspirovala?
Malý princ
4. Nejoblíbenější aplikace?
Spotify
5. Koníček, u kterého si nejlépe odpočinete?
Jakákoliv rukodělná činnost. Ať už je to šití, vyřezávání z překližky nebo pletí záhonů.
