Rorschachův test: Jak funguje a co může prozradit?

Rorschachův test inkoustových skvrn je metoda užívána v psychologii k rozboru osobnosti. Využívá projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty. Co o vás těchto 10 pečlivě vybraných karet může prozradit?

Rorschachův test

Tento test koncipoval švýcarský psychiatr Hermann Rorschach. Svůj test poprvé představil v roce 1921. Test obsahuje deset karet. Nejedná se o libovolné skvrny. Původně Rorschach ručně namaloval mnoho inkoustových skvrn, které nechal otestovat na lidech, a z nich vybral pouhých deset, které vyvolávaly nejvíce reakcí a nejvíce podněcovaly fantazii testovaných osob.

Test obsahuje pět karet černobílých, dvě černo-červené na bílém pozadí a tři barevné. Všechny skvrny jsou souměrné dle vertikální osy procházející středem karty.

Rorschach test vyvinul jako nástroj pro diagnostiku schizofrenie, což je duševní nemoc související se selháváním myšlenkových procesů a sníženým vnímáním emocí. Jeho záměrem nebylo karty používat jako obecný test osobnosti. Své závěry publikoval v knize s názvem Psychodiagnostik.

Jako projektivní test osobnosti, se inkoustové skvrny poprvé použily až v roce 1939. Interpretace obrázků se používá k posouzení emocionálního stavu, osobnostních rysů a myšlenkových procesů pacienta.

Rorschachovy následovníci ve snaze zjednodušit a sjednotit vyhodnocování testu sestavili přehledy nejběžnějších odpovědí spolu s jejich vysvětlením. Vznikl tak seznam, ve kterém se jednoduše vyhledá význam odpovědí.

Rorschachův test je jedním z nejznámějších projektivních testů, ale také jedním z nejkontroverznějších a jeho validitu a spolehlivost někteří odborníci zpochybňují.

Princip a diagnostika testu

Princip Rorschachova testu spočívá v interpretaci toho, co pacient vidí v inkoustových skvrnách. Ve skvrnách může vidět různé tvary nebo celé scény, které odhalují pacientovy emoce, myšlenky a fantazie. Při testu je důležité eliminovat zkreslující vlivy. Z toho důvodu psycholog sedí vedle testované osoby, a nikoliv naproti ní, čímž sníží pravděpodobnost, že ovlivní odpovědi vlastním chováním, gesty nebo výrazy.  Odpovědi, ale i vědomé a nevědomé reakce, psycholog interpretuje jako indikátor osobnosti nebo mentálního stavu pacienta. Rorschachův test se používá k hodnocení psychologických stavů, jako je duševní nebo osobnostní porucha.

Existuje několik různých kritérií, která se používají k hodnocení odpovědí pacienta, včetně počtu a druhu tvarů, které pacient vidí, a způsobu, jakým se k těmto tvarům vyjadřuje.

Počet tvarů, které pacient vidí ve skvrně, může indikovat schopnosti rozlišovat a analyzovat informace. Pokud pacient vidí mnoho různých tvarů, vyhodnocuje se jako kreativní a schopen vidět věci z různých úhlů pohledu. Na druhou stranu, pokud pacient vidí pouze jeden nebo dva obrazce, může to znamenat, že má problémy s analýzou informací.

Druh tvarů, které pacient vidí, také hraje významnou roli v diagnostice. Například, když pacient vidí převážně zvířecí nebo lidské tvary je pravděpodobně silně emocionálně zapojen do světa kolem sebe. Geometrické tvary znamenají, že je posuzovaná osoba racionální a logicky myslící.

Ten, koho zaujmou barvy, je emocionální a výbušný, zatímco lidé soustředící se na tvar mají rozvinuté rozumové schopnosti. Závislé osoby s pasivními postojí ve skvrnách vidí malá zvířata, impulzivní zase pohybující se živočichy. Masky na obličeji naznačují neochotu projevit se.

Významný je i způsob vyjadřování. Když pacient popisuje obrazce jako „krásné“ nebo „strašné“, může to znamenat, že je silně emocionální.

Podle některých badatelů může test odhalit sklony k sebevraždám. Nedokáže ale příliš vypovídat o inteligenci nebo míře úzkostlivosti, přestože k tomuto účelu se v minulosti hojně využíval.

Kontroverznost metody

Existuje řada odpůrců Rorschachova testu, kteří kritizují jeho použití jako metody psychologické diagnostiky. Odpůrci vidí test jako snahu o objektivní analýzu osobnosti ze skvrn vyvolávajících subjektivní reakce. Problémem může byt také vlastní cenzura myšlenek pacienta. Za hlavní nedostatky se považuje:

1. Standardizace: Rorschachův test není standardizován, existují velké rozdíly v interpretaci odpovědí.
2. Objektivita: Jedná se o subjektivní metodu, protože interpretace odpovědí závisí na názoru psychologa.
3. Validita: Neexistuje dostatek důkazů, které by podporovaly platnost Rorschachova testu jako metody psychologické diagnostiky.
4. Diskriminační potenciál: Test může být diskriminační vůči určitým skupinám, jako jsou například minoritní skupiny nebo pacienti s mentálním postižením.
5. Etika: Metoda vyžaduje, aby se pacient otevřel svým soukromým myšlenkám a prezentoval je, což může být eticky problematické.

Je důležité mít na paměti, že Rorschachův test má své omezení a není jedinou metodou pro diagnostiku osobnosti nebo mentálního stavu. Kombinuje se s dalšími metodami, aby bylo dosaženo co nejpřesnějšího výsledku.