Tulipánová krize, tulipánová horečka, první ekonomická bublina nebo též nizozemská bublina na trhu s tulipány. To je jen několik nejčastějších názvů pro klíčovou událost vznikajícího kapitalismu, kdy nejzásadnější milníky se odehrály mezi lety 1634 až 1637. Jedná se o jednu z nejznámějších tržních bublin a krachů všech dob. Došlo k ní v Holandsku na počátku až v polovině 17. století, kdy spekulace vyhnaly hodnotu cibulí tulipánů do extrémních hodnot. Na vrcholu trhu se nejvzácnější cibulky tulipánů prodávaly až za šestinásobek ročního platu průměrného člověka nebo za cenu třech domů v Amsterdamu.
🎓 Zajímavost: Před růstem cen se jedna cibulka prodávala za méně než 1 gulden, avšak nedlouho poté cena vyletěla na více než 1200 guldenů.
Tulipánová mánie dnes slouží jako podobenství o nástrahách, k nimž může vést nadměrná chamtivost a spekulace. Často se připodobňuje k dnes populárním kryptoměnám, které mění svojí hodnotu stejně divoce a bez podloženého fundamentu.
Historie a příběh velké tulipánové krize
Tulipány se v Evropě poprvé objevily v 16. století, kdy se sem dostaly po obchodních cestách s kořením, které těmto dovezeným květinám, jež se nepodobaly žádné jiné květině pocházející z kontinentu, propůjčily pocit exotiky a vyjímečnosti. Nizozemsko té doby bylo díky obchodu a několika hojným letům ve skvělé kondici. Bylo zde mnoho obchodníků a bohatých lidí, kteří měli přebytek financí a těžili především ze zámořského obchodu.
Není tedy divu, že se tulipány staly luxusním zbožím určeným do zahrad zámožných lidí, šlechticů i bohatých obchodníků. Tulipány se staly statusovou záležitostí bohatých, na které si měřili svůj úspěch. Po zámožných lidech se kupecké střední vrstvy nizozemské společnosti (které v té době jinde v Evropě neexistovaly v tak rozvinuté podobě) snažily napodobit své bohatší sousedy a také požadovaly tulipány. Zpočátku se jednalo o statusový předmět, který se kupoval právě proto, že byl drahý. Na rozdíl od zlata a drahých kovů však tulipány byly pomíjivé a nedokázaly držet hodnotu.
🎓 Zajímavost: Pohledem doby je zajímavé, že při tulipánové krizi zasáhlo Nizozemsko také dýmějový mor, který nemilosrdně pokosil třetinu obyvatel větších měst. V těchto kulisách se odehrávala honba za statusem, obchodem, spekulací a bohatstvím,
Zároveň však bylo známo, že tulipány jsou notoricky křehké a bez pečlivého pěstování snadno uhynou. Na počátku 16. století začali profesionální pěstitelé tulipánů zdokonalovat techniky pěstování a místní produkce těchto květin a založili prosperující obchodní odvětví, které přetrvalo dodnes.
Když se Holanďané dozvěděli, že tulipány mohou růst ze semen nebo poupat, která vyrůstají na mateřské cibuli. Cibulce vyrostlé ze semen trvalo sedm až dvanáct let, než vykvetla, ale samotná cibule mohla vykvést již následující rok. Takzvané zlomené cibule byly typem tulipánu s pruhovaným, vícebarevným vzorem namísto jediné jednolité barvy, který se vyvinul z mozaikového kmene viru, který květinu napadal. Paradoxně tento vir způsobil jedinečnost jednotlivých květin a vzbudil ještě větší zájem lidí. Tyto variace způsobené virem byly katalyzátorem, který způsobil rostoucí poptávku po vzácných tulipánech s rozbitými cibulkami, což nakonec vedlo k jejich vysoké tržní ceně.
V roce 1634 zachvátila Holandsko tulipánománie a horečka. Mezi Holanďany byla touha vlastnit cibulky tulipánů tak velká, že zanedbávali běžný průmysl země a obyvatelstvo se až do nejnižších vrstev pouštělo do obchodu s tulipány.
Jedna cibulka mohla mít hodnotu až 4 000 nebo dokonce 5 500 florénů – vzhledem k tomu, že florény z roku 1630 byly zlaté mince nejisté váhy a kvality, je těžké přesně odhadnout jejich dnešní hodnotu v dolarech. To znamená, že nejlepší z tulipánů by stály v dnešních penězích až 15 miliónů korun (mnohé cibulky se však obchodují v rozmezí 500 000 Kč až 1500 000 Kč. V roce 1636 byla poptávka po tulipánech tak velká, že byla zřízena pravidelná tržiště pro jejich prodej na amsterdamské burze, v Rotterdamu, Haarlemu a dalších městech.
🎓 Zajímavost: Tulipány byly do Holandska dovezeny v roce 1593, přičemž k jejich rozkvětu docházelo především v letech 1634 až 1637.
V té době se do akce zapojili profesionální obchodníci a zdálo se, že každý vydělává peníze už jen tím, že vlastní některé z těchto vzácných cibulovin. Skutečně se tehdy zdálo, že cena může jít jen nahoru a že vášeň pro tulipány bude trvat věčně. Lidé začali nakupovat tulipány s pákovým efektem, využívali maržové derivátové kontrakty, aby nakoupili více, než si mohli dovolit. Ale stejně rychle, jako začala, se důvěra rozplynula. Koncem roku 1637 začaly ceny klesat a už se nikdy se již nevrátily zpět. Vyspělý kapitalismus ukázal svoji odvrácenou tvář.
Velký podíl na tomto rychlém poklesu měla skutečnost, že lidé nakupovali cibuloviny na úvěr a doufali, že své půjčky splatí, až cibuloviny se ziskem prodají. Jakmile však ceny začaly klesat, byli držitelé nuceni likvidovat – prodat své cibuloviny za každou cenu a vyhlásit přitom bankrot. Stovky lidí, kteří ještě před několika měsíci začali pochybovat o tom, že v zemi existuje něco jako chudoba, se náhle ocitli v pozici vlastníků několika cibulí, které nikdo nechtěl koupit, a to i za ceny odpovídající čtvrtině jejich ceny. V roce 1638 se ceny tulipánových cibulí vrátily tam, odkud přišly.
Jak bublina praskla?
Koncem roku 1637 bublina splaskla. Kupující oznámili, že nejsou schopni zaplatit vysokou cenu, která byla za cibuloviny dříve dohodnuta, a trh se rozpadl. Pro národní hospodářství to sice nebyla zničující událost, ale podkopala společenská očekávání. Událost zničila vztahy postavené na důvěře a ochotě a schopnosti lidí platit.
Holandští kalvinisté vykreslovali přehnanou scénu ekonomické zkázy, protože se obávali, že konzumní boom poháněný tulipány povede ke společenskému úpadku. Trvali na tom, že tak velké bohatství je bezbožné, a toto přesvědčení přetrvává dodnes.
Pro většinu obyčejných obyvatel Holandska té doby byla Tulipánová krize bizardním jevem a řešili své problém s klasickou obživou a drtivými vlnami nemocí jako byl dýmějový mor. Ovšem i tito lidé se často do lákavé cesty za bohatstvím přimíchali.
Tulipánová krize poutá představivost veřejnosti již po několik generací, ukazuje sílu kapitalismu a stala se námětem několika knih včetně románu Tulipánová horečka od Deborah Moggachové.
Tulipánové šílenství zachvátilo ve 30. letech 17. století všechny vrstvy nizozemské společnosti. Skotský novinář Charles Mackay ve své slavné knize Vzpomínky na mimořádné lidové bludy a šílenství davů z roku 1841 napsal, že od nejbohatších obchodníků až po nejchudší kominíky se vrhli do tulipánové horečky úplně všichni, kupovali cibulky za vysoké ceny a prodávali je ještě dráž.
Nizozemští spekulanti za tyto cibulky utráceli neuvěřitelné částky, ale květy z nich rostly jen týden – mnoho obchodních společností vzniklo pouze za účelem obchodu s tulipány. Koncem třicátých let 17. století však obchod dosáhl svého vrcholu.
Vznik futures kontraktů
Navíc vzhledem k časovému rozložení pěstování tulipánů existovalo vždy několikaleté zpoždění mezi tlakem poptávky a nabídkou. Za normálních podmínek to nebyl problém, protože budoucí spotřeba byla nasmlouvána na rok či více dopředu. Protože k nárůstu cen v roce 1630 došlo tak rychle a poté, co již byly cibuloviny na daný rok zasazeny, pěstitelé by neměli možnost zvýšit produkci v reakci na cenu.
Kvůli takovému zpoždění produkce a skutečnosti, že pěstitelé uzavírali legální smlouvy o pozdějším prodeji tulipánů (podobné termínovaným kontraktům) futures kontrakty, které byly nizozemskou vládou důsledně vymáhány, ceny rostly z toho prostého důvodu, že dodavatelé nemohli uspokojit veškerou poptávku. Skutečný prodej nových cibulí tulipánů se totiž po celé období pohyboval na běžné úrovni.
—
Tento příběh o krásných květinách a vyspělé obchodní společnosti se stal oblíbeným u ekonomů vysvětlujících investování do akcií a morálním ponaučením, že chamtivost je špatná a slepá honba za cenami může být nebezpečná. Z Tulipánové krize se stala pohádka o morálce a trzích, která připomíná, že co jde nahoru, musí jít dolů. Navíc se této pohádky chopila církev jako varování před hříchy chamtivosti a hrabivosti. Stala se tak nejen kulturním podobenstvím, ale také náboženskou apologií. Holandsku ovšem z této krize zůstal tulipán jako symbol země a tulipánová pole jsou doménou právě této země.
