Jistě znáte starou latinskou mravní zásadu „memento mori“ neboli „Pamatuj na smrt!“. Její podstatou je upozornění na lidskou pomíjivost a smrtelnost. Ačkoli se nám to teď zdá neuvěřitelné, na Zemi máme jen vyměřený čas. Podle zásady memento mori bychom se měli po celý život vlastně připravovat na smrt.
Trochu morbidní, říkáte si? To jistě, když se smrt snažíme bagatelizovat a ignorovat, je jakákoli zmínka o ní strašlivá. Když ji ale přijmeme jako součást žití, je to nevyhnutelná nutnost. O problematice pamatování na smrt pojednávali už aténští filozofové.
🗣️ Sokrates poznamenal: Opravdoví filozofové se připravují k umírání a smrt je ze všech lidí jim nejméně strašná.
Memento mori přináší vizuální připomínku pomíjivosti lidské existence a kromě toho je i uměleckou tradicí sahající až do starověku. Pojďme přestat předstírat, že smrt neexistuje, raději se s ní sžijme! V tomto článku si připomeneme jedno univerzální moudro, a to „Musíme tam všichni!“, tak z toho nedělejme takové drama. Naučte se zklidnit nervy!
💡 Tip: Pronikněte do tajů mystična a nahlédněte do tematických Knih o seberozvoji.
Obsah článku
Význam fráze Memento mori aneb „Nebuď přehnaně sebevědomý, bdí nad tebou Smrt!“
Latinské dvousloví memento mori se stalo takřka součástí běžné mluvy. Používáme jej v obyčejné konverzaci a máme mlhavou představu o jeho významu. Ale vědět „trochu“ a „úplně“ je rozdíl. Nemělo by se používat bez rozmyslu a bezduše, protože skrývá hluboký význam.
V doslovném překladu to znamená „Pamatuj, že musíš zemřít!“. Fráze má původ ve starověkém Římě, kdy otroci doprovázející vojevůdce na vítězných přehlídkách šeptali tato slova velitelům do ucha jakožto připomínku jejich smrtelnosti. Upozorňovali je, aby se nenechali pohltit arogancí, hrdostí a přehnaným sebevědomým, poněvadž i nad nimi „bdí Smrt“ a nebude se rozpakovat odvést je s sebou.
Koncept mementa mori se stal známým i ve výtvarném umění, a to od středověku po současnost. Zahraniční web dailystoic.com poutavě vypráví o tradici starořímských otroků ve smyslu „připomínky, kterou ve svém životě zoufale potřebujeme“ neboli „Reminder We All Desperately Need“.
🗣️ Připomínka zní takto: Při vojenském triumfu římského generála se oči publika přilepí právě na něj, opulentní osobnost stojící vpředu. Jen málokdo si všimne nenápadného generálova pobočníka, stojícího hned za ním a šeptajícího mu do ucha „Pamatuj, že jsi smrtelník!“. Přesně tato upomínka je něco, co ve svém životě zoufale potřebujeme.
💡 Tip: Nebojte se smrti! Pokud se chcete bát, pusťte si radši kvalitní mysteriózní film!
„Všichni zemřeme. Předstírat opak je naivní!“ řekl myslitel Seneca
Připomínka vlastní pomíjivosti je něco, čemu bychom se neměli vyhýbat. Naopak. Musíme to mít neustále na paměti. Odborníci souhlasí, že je snazší předstírat neexistenci smrti, dělat vše proto, abychom se myšlenkám na ni vyhnuli a hrát si na to, že se nezakládá na pravdě. Je to ale krátkozraké.
🗣️ Psychologové dodávají: Naše ego utíká před vším, co nám připomíná realitu, která je v rozporu s pohodlnou smyšlenkou, kterou jsme si vytvořili. Jsme zkamenělí hrůzou podívat se na život takový, jaký je. Skutečnost je přitom tak prostá – Umřeme. Všichni kolem nás zemřou. Nemá smysl předstírat cokoli jiného.
Takováto připomenutí jsou součástí filozofie memento mori. Starodávné praxe a činnosti uvědomující si přítomnost Smrti sahají až do starověké minulosti:
- Sokrates tvrdil, že správná filozofie není nic jiného než přemýšlení o umírání a smrti.
- Buddhismus řeší zásadu „maranasati“ neboli „Pamatování na smrt“.
- Súfistům se říká „lidé z hrobů“, protože často navštěvují hřbitovy, aby meditovali a popřemýšleli o smrtelnosti a pomíjivosti.
🎓 Zajímavost: Pojem súfismus znamená cestu či stezku, která se dá chápat jako cesta duše k bohu.
Nejen morbidita, ale i bezstarostná radost ze života!
V průběhu historie získala zásada memento mori mnoho podob. Někteří, jako starořečtí generálovi poradci, tam byli, aby pána před Smrtí pokořili a upozornili na její serióznost a hluboký význam. Jiné podoby byly vymyšleny, aby naopak inspirovaly k chuti do života. Například esejista Michel de Montaigne měl rád staroegyptský zvyk, kdy se během slavností vynesla lidská kostra, a přítomní aplaudovali: „Pij a buď veselý, až zemřeš, budeš vypadat takto!“
🗣️ Historikové poznamenávají: Zní to morbidně a neuvěřitelně. Kdo chce myslet na smrt?! Nikdo. Na druhou stranu – co kdybychom se přestali bát smrti a byli ochotni ji přijmout jako nevyvratitelný fakt? Co kdyby přemýšlení o této skutečnosti bylo jednoduchým klíčem k naplněnému a šťastnému životu? Nebo k naší svobodě – jak řekl Montaigne: „Cvičit smrt znamená cvičit svobodu. Muž, který se naučil umírat, se naučil, jak nebýt otrokem.“
V tomto případě by se k zásadě memento mori hodilo i carpe diem neboli „Užívej dne!“. Není nutné brát smrt moc vážně a přemýšlet o ní dnem i nocí. Podstatou zásady je mít ji podvědomě na paměti a tu připomínku využít k žití naplno, nikoli na půl plynu. Je třeba myslet pozitivně.
💡 Tip: Žít naplno znamená i propojení vnitřní a vnější motivace! Zjistěte, jak na to.
Memento mori v umění aneb „Prach jsi a v prach se obrátíš!“
Pamatování na smrt a vůbec koncept smrti a umírání se v umění objevuje odnepaměti. Výtvarné umění, sochařství, nebo film a hudba – memento mori se stalo lákadlem všech možných druhů umělckého ztvárnění. Od tradičního zobrazování „náboženských výjevů“, které měly malé člověčenstvo upozorňovat na monstróznost Smrti, jsme se posunuli ke gotickému znázornění lidských ostatků a lebek.
Zajímavým postřehem je zápis Marka Aurelia v soukromém deníku, kam si poznamenal: „Právě teď byste mohli zemřít. Nechte ho [život], aby určil, co děláte, říkáte a myslíte.“, což měla být osobní připomínka, abyste TEĎ žili plným životem a nečekali. Na zajímavá ztvárnění mementa mori se podívejte v další kapitole.
💡 Tip: Sestavte si žebříček životních cílů a začněte žít svůj život naplno!
Memento mori v obrazech – Zátiší s lebkou i Vanitas, pomíjivost života!
Znáte zobrazení mementa mori na obrazech? Lebky, zkřížené hnáty, lidské ostatky, kostry – to vše jste určitě viděli na nejednom plátně. Motiv smrti je dnes ve výtvarném umění zneužíván, autoři si totiž myslí, že jednoduše navodí pocit zmaru a strachu.
Odpoutejme se nyní od prvoplánových vyobrazení umírání a smrtelnosti a zaměřme se na ikonické obrazy, které měly za cíl probudit v člověku pocit nicotnosti a pomíjivosti. Které obrazy (příp. rytiny, sochy, …) s tématikou mementa mori patří mezi skvosty?
Relikt neznámého autora – „Korálek z korunky“
Drobný korálek z koruny vyobrazuje tvář Ježíše Krista. Odhaduje se, že pochází ze 16. století.
🎓 Zajímavost: V období renesance a baroka umělci do svých obrazů často začleňovali symboly smrtelnosti, od prvoplánových motivů lebek, až po subtilnější odkazy, jako jsou vadnoucí květiny nebo hodiny (symbol ubíhajícího času).
Johann Melchior Gutwein – rytina Vanitas
Rytina německého výtvarníka Johanna Melchiora Gutweina (aktivně tvořil v letech 1727 až 1733).
Vanitasovo zátiší, populární v průběhu nizozemského zlatého věku 17. století, kombinuje symboly smrtelnosti a přepychového vyobrazení hmotného bohatství. Tím tvoří morální alegorii o pošetilosti lidské marnosti a trvalosti smrti.
Gerrit Willemsz Heda – Danse Macabre neboli Tanec smrti
Olej na plátně od nizozemského malíře Gerrita Williemsze Heda (tvořil v 18. století).
Další variantou tématu memento mori je Danse Macabre neboli tanec smrti. Jedná se o pozdně středověkou alegorii univerzality smrti = tanec smrti spojuje všechny bez rozdílu. Danse macabre se skládá ze Smrtky vedoucí taneční postavy všech věkových skupin a společenských vrstev až do hrobu.
Philippe de Champaigne – Zátiší s lebkou
Francouzský malíř Philippe de Champaigne vytvořil v 17. století slavný obraz Zátiší s lebkou neboli Vanitas.
Obraz který ukázal tři základní symboly existence – tulipán (život), lebka (smrt) a přesýpací hodiny (čas). Originální malba je součástí žánru označovaného jako Vanitas, forma uměleckého zpracování ze 17. století se symboly smrtelnosti, které podněcují reflexi o pomíjivosti života.
Mince Memento mori
Každá mince je ručně vyráběna ve Spojených státech tamní mincovnou působící v Minnesotě od roku 1882.
Daily Stoic nabízí ojedinělý medailon Memento Mori. Mince jsou navrženy ke každodennímu nošení v kapse k doslovnému a nevyhnutelnému připomenutí, že „teď už můžete opustit život“. Někdo ji považuje dokonce za life-hack.
Znáte českou videohru Memento mori? Pojďte vyšetřit krádež obrazů v Rusku!
Unikátní česká videohra studia Centauri Production je povedenou adventurou, v níž je vaším úkolem vyšetřit krádež obrazů z petrohradské Ermitáže.
🗣️ Popis příběhu hry na GameExpres.cz: Plukovník Ostankovič, velitel speciálního útvaru policie v Petrohradě a muž, který dal v sázku svou čest slibem, že pod jeho velením se neztratí z Ermitáže jediný předmět, dostane zprávu o krátkém výpadku alarmu v muzeu. Je mu jasné, že se něco děje, proto si vyžádá pomoc své kolegyně z Interpolu Larisy Světlové. Ta se obrátí na svého informátora a talentovaného falzifikátora Maxe Dunranda. Společně vyšetřují podezřelou krádež obrazů z jednoho z nejslavnějších muzeí umění na světě.
🎓 Zajímavost: Memento mori nás nabádá abychom žili, jako kdybychom umírali.
Křesťanští myslitelé na závěr předkládají hluboké moudro. Říkají: „Život je dar. Smrt je nevyhnutelná. Nemrhej tím nejvzácnějším darem ze všech darů tím, že spěcháš do nicoty. Nepromarni své dny hnaním se za zařízeními, potěšením, povýšením nebo množstvím jiných věcí, které ve skutečnosti nejsou podstatné. A pokud máš pokušení, vzpomeň si na hrob, před kterým nemůžeš utéct. Žij pro věčnost. Miluj Ježíše, miluj ostatní, promíjej, pros o odpuštění, dávej obětavě, buď pokorný, usiluj o nadpřirozený život svatosti. Vše menšího je jen ztráta času. Ve zkratce: Žij, jako kdybys umíral. Protože umíráš.“
💡 Tip: Přestaňte dumat nad zbytečnostmi a inspirujte se 11 tipy, které vám objasní, jak být šťastný.
