Na naší fotce z 11. října se nad peřejnatou Divokou Orlicí klene kamenný most s jediným obloukem. Koryto je plné balvanů a kolem stojí buky a jehličnany v podzimních barvách. Místo se jmenuje Zemská brána.
Jméno znamená bránu do země České, protože tudy řeka z hraničních hor vtéká do vnitrozemí Čech. Kdo chtěl přes hranici načerno, využíval po setmění lávku níž v údolí a zboží nosil z Pruska. Pašování tu vyvrcholilo po první světové válce.
Zaujal nás kontrast kamenného oblouku a divoké vody pod ním. Ta řeka přitom po staletí tvořila zemskou hranici.
Obsah článku
Odkud se vzalo jméno Zemská brána
Divoká Orlice tu protíná snížený hřbet Orlických hor a výrazné rulové skály kolem řečiště působí jako vstupní brána do Čech. Řeka, která po staletí tvořila zemskou hranici, se tu navíc stáčí do vnitrozemí a její údolí je pomyslnou bránou do země České.
Na druhém břehu leželo Kladsko, které bylo od roku 1344 pevnou součástí zemí Koruny české. V roce 1742 ho po slezských válkách získalo Prusko a z řeky se stala hranice se cizím státem, po roce 1945 připadlo Kladsko Polsku.
Proč tudy chodili pašeráci a kdo se skrýval ve skále
Pašerácká lávka není kamenný silniční most z fotky. Je to lávka níž v údolí a dojdete k ní po modré turistické značce od mostu směrem na Klášterec nad Orlicí.
Původně ji postavili pro dřevorubce a formany, kteří sváželi dřevo z panských lesů. Pašeráci ji ale využívali především v nočních hodinách a zboží nosili z Pruska.
Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i jako úkryt pro pašeráky. Lávku už několikrát strhla voda a vždy ji obnovili, současná podoba pochází z roku 2002 po ničivé povodni.
Do stejného kraje patří zbojník Ledříček. Podle webu Orlické hory NET se asi šedesátimetrová Ledříčkova skála tyčí nad pravým břehem Orlice a v její spodní části je dobře vidět jeskyňka, ve které podle tradice žil.
Ledříček je historicky doložená postava z první poloviny 19. století. Bohatým bral, chudým dával, uměl se převlékat a nechyběla mu odvaha. Několikrát ho chytili, vždy utekl a ve své jeskyni žil za stálého pronásledování téměř dvacet let.
Nakonec neunikl. Když se před vojáky spěchal ukrýt ve své skrýši, přetrhl se pod ním provaz, zřítil se z výšky asi deseti metrů a zabil se.
Průlomové údolí Divoké Orlice a přírodní rezervace
Řeka tu napříč sníženým hřbetem vyhloubila hluboké údolí v pevných, ale rozpukaných rulách. Skalní výchozy tvoří sněžnické ortoruly a v zaříznutém údolí najdete jeskynní výklenky a obří hrnce, tedy kruhové prohlubně, které v kameni vytočila vířící voda s kameny.
Údolí je od roku 1987 přírodní rezervací o rozloze přes 88 hektarů. Chrání balvanité řečiště, lesy na svazích a louky v těsném okolí řeky. Lesy tvoří hlavně druhotné smrčiny s jedlí, bukem a javorem klenem, doplňují je zbytky květnatých bučin.
Botanicky nejzajímavější je bezlesé okolí řeky, kde se mísí horské druhy splavené z vyšších poloh s podhorskými, které sem vystupují průlomovým údolím. Roste tu bledule jarní i kamzičník rakouský, který má v Orlických horách severní hranici rozšíření.
Kdy vznikl kamenný most z fotky
Podle webu Orlické hory NET most postavili čeští a italští kameníci v letech 1901 až 1903. Vede po něm silnice z Českých Petrovic do Bartošovic v Orlických horách, má jediný oblouk a stojí na začátku údolí.
V letech 2004 až 2005 prošel kompletní rekonstrukcí v rámci opravy silnice II/311. Dvanáct metrů dlouhou pískovcovou klenbu rozebrali a postavili znovu, šířka vozovky zůstala a po stranách přibyly chodníky pro pěší a pohodlné sestupy k řece. Oprava stála jedenáct milionů korun a most je zčásti obložen původními kameny.
Opravený most předali veřejnosti v květnu 2005, při přestavbě navíc zlepšili přístup na naučnou stezku a rozšířili parkoviště u rezervace. „Ze silnice se na stezku vedoucí kolem Divoké Orlice vstupovalo obtížně, stavbaři proto cestu zpevnili a upravili. Dokonce jsou tam pohodlné kamenné schůdky,“ řekl 19. 5. 2005 pro deník Mladá fronta Jan Mocek, tehdejší vedoucí správy CHKO Orlické hory.
Jaké opevnění stojí u řeky
Údolí překonává linie československého opevnění z let 1936 až 1938. Po proudu od mostu stojí přímo na břehu řeky samostatný pěchotní srub R-S 54 Na potoku.
Blízkost řeky vynutila atypické jednopatrové řešení a hlavní výzbrojí byl těžký kulomet v pancéřové kopuli. Srub byl v roce 1938 dokončen a vyzbrojen, z objektu se zachovaly železobetonové stěny. Za ním po proudu navazují lehké objekty, takzvané řopíky.
Kdy tu jezdí vodáci a co připomíná pamětní deska
Soutěska láká i vodáky. Podle vodáckého průvodce raft.cz má úsek od Zemské brány ke Klášterci nad Orlicí obtížnost WW II+ a začátek rezervace leží hned za zatáčkou pod mostem, kde se obtížně zastavuje. Horní úsek je splavný jen krátce z jara při tání.
U Pašerácké lávky stojí pamětní deska obětem vodáctví na Divoké Orlici. Nápis začíná slovy „Milovaná řeka nás přijala do své náruče“ a deska nese datum 9. dubna 2005.
Naučná stezka Zemská brána, parkování a kdy jet
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Délka | necelých 2,5 km |
| Typ a obtížnost | pěší, střední |
| Zastavení | 10 s panely a interaktivními prvky pro děti |
| Začátek | silniční most mezi Bartošovicemi v Orlických horách a Čihákem |
| Konec | osada Amerika nad Kláštercem nad Orlicí |
| Značení | modrá turistická značka |
Trasa je jednosměrná a končí v osadě Amerika, takže si zpáteční cestu naplánujte předem. Na kole je úsek mezi mostem a Pašeráckou lávkou po levém břehu nesjízdný.
Podle obce České Petrovice je parkoviště před mostem ve směru z Bartošovic malé, na zhruba osm aut. Zaparkovat se dá i u Orlické chaty U Rampušáka a největší parkoviště je v Klášterci nad Orlicí.
Na podzim se buky v údolí barví jako na naší fotce, na jaře u řeky rozkvétají bledule. Při jarním tání a po dešti počítejte s vyšším vodním stavem a kluzkými kameny, takže se vyplatí obuv s pořádným vzorkem, ať už pohorky, nebo trailovky.
Výlet se dá protáhnout po proudu k Klášterci nad Orlicí a k přehradě Pastviny. Další cíle najdete v přehledu 50 tipů, kam na výlet v České republice a v článcích o nejkrásnějších místech v ČR, kam vyrazit na výlet i která musíte navštívit.
Kdo se z výletu nechá nalákat na víc dní, najde inspiraci v 10 tipech na nejlepší evropské treky a seznam výbavy v článku o několikadenním výšlapu.
