Co je deflace a jaké má důsledky i nebezpečí? Otázka na tělo pro všechny renomované ekonomy. Dala by se přirovnat k ohni, který je dobrým sluhou, ale špatným pánem. Deflace je naprostým opakem inflace, která znehodnocuje naše těžce vydělané a uspořené peníze. Prospěšná je pouze v krátkodobém horizontu, dlouhodobě je spíše negativním jevem, který snadno způsobí stagnaci celé ekonomiky.
Obsah článku
Co se rozumí pod pojmem deflace?
Deflace je protipólem inflace. Jedná se o posilování kupní hodnoty financí měřené ročním indexem spotřebitelských cen. Projevuje se poklesem cenové hladiny zboží a služeb, což spotřebiteli umožňuje si za stejné peníze nakoupit více než v minulosti. To sice zpočátku působí pozitivně na zákaznické jednání, ale ve svém důsledku vede k navyšování reálné dluhové zátěže a následným ekonomickým problémům.
Co způsobuje deflaci?
Deflace je specifickým jevem, který vzniká při nedostatečné emisi peněz. Dochází k ní v situaci, kdy je na trhu nadbytek zboží i služeb a nedostatek financí nutných pro jejich zakoupení a následnou spotřebu. Deflaci lze ovlivňovat monetární politikou, která rozhoduje o stahování nebo emisi peněz do oběhu. V rámci České republiky o tomto procesu rozhoduje Česká národní banka.
Jaké jsou ekonomické důsledky deflace?
Na ekonomické důsledky deflace je možné nahlížet dvojím způsobem. Pokud dochází k deflaci krátkodobě, lze říci, že je pro ekonomiku jako takovou prospěšná. Někdy je deflace vyvolaná i záměrně k nezbytné regulaci trhu a zabránění devalvace cen. Ovšem z dlouhodobého hlediska se stává pastí, která ekonomiku a její rozvoj postupně zastavuje. Spotřebitelé nemají potřebu utrácet peníze, ani investovat.
Pozitiva krátkodobého působení deflace:
- Snižování cen zboží a služeb.
- Menší obava obyvatelstva i firem z nedostatku financí.
- Větší zájem o produkty i služby ze strany obyvatel i firem.
- Podpora vzniku nových pracovních míst.
- Eliminování tzv. stagflace, k níž dochází v období recese (jedná se o kombinaci vysoké inflace a hospodářské krize).
- Aktivace ekonomického růstu.
Negativa dlouhodobého působení deflace:
- Dochází k rozvoji deflační pasti.
- Pokles cen zboží a služeb vede ke snížení tržeb a snížení zisku.
- Snižování mezd.
- Snižování nákladů.
- Nižší zisky a nižší tržby signalizují propuštění zaměstnanců a omezování výroby (schází prostředky na financování výroby).
- Snížení zájmu o investice do akcií, podílových listů, kryptoměn, investice do zlata.
- Nárůst nezaměstnanosti.
- Růst státního dluhu.
- Postupná ekonomická stagnace.
Statistická deflace
Statistická deflace je specifickým postupem, při němž nominální hodnotu ukazatele přepočteme na reálnou hodnotu prostřednictvím cenového indexu spotřebitelských cen. Pro správné vyhodnocení tohoto ukazatele je nutné si zvolit rovnoměrné časové období, zpravidla rok, které nám umožní srovnat ceny ve sledovaném období a porovnat je s předešlým obdobím. Na základě srovnání je možné stanovit cenový index (deflátor).
Úvěrová deflace
Úvěrová inflace bezprostředně souvisí s nákupem nemovitostí, jejich financováním prostřednictvím hypotéky a různými ekonomickými cykly. Bankéři musí být při poskytování úvěrů velmi obezřetní, bedlivě sledovat vývoj cen nemovitostí i cenu akcií. Úvěrová deflace vede ke snižování úrokových sazeb, snižování cen zboží, snižování zisků a následným problémům, které mohou snadno celou ekonomiku zastavit.
Deflace tažená poptávkou
Deflace tažená poptávkou je pro obchodníky obecně ryze negativním a obávaným jevem, neboť snižuje jejich marže. Jejich podnikatelská činnost je tím ohrožena, obchodníkům schází prostředky na nákup dalšího zboží i nové investice. Opakem je deflace tažená nabídkou, jež obchodníkům výrazně napomáhá ke snižování nákladů a uvolňování prostředků pro další investice do různých komodit.
Co se skrývá pod pojmem inflace?
Inflace je vnímána jako proces snižování hodnoty finančních prostředků v ekonomice. Je provázena zvyšováním cen zboží, služeb i nemovitostí a nutností vydávat za ně více peněz. Pro její stanovení se běžně používá index spotřebitelským cen (co si zákazník za určitou hodnotu peněz reálně může koupit), index cen výrobků (je přesně specifikovaný pro různé obory a odvětví) a deflátor HDP (nevychází ze spotřebitelského koše).
Co způsobuje inflaci?
Inflace a její příčiny spočívají v nárůstu fyzického objemu finančních prostředků v ekonomice v závislosti na množství výrobků a služeb, za něž jsou směňovány. Čím více peněz je emitováno, tím více jich potřebujeme k nákupu zboží a služeb. Inflace je vnímaná jako negativní jev, který podobně jako deflace způsobuje ekonomickou recesi, nerovnováhu i vážné obavy na straně zaměstnanců, zaměstnavatelů, obchodníků i bank.
Jaké důsledky nám přináší inflace?
Zásadním a velmi špatně vnímaným důsledkem je zdražování. To se následně promítá do všech oblastí lidského života a způsobuje nerovnováhu. Inflace je provázena vyšší mírou nejistoty. Pracně naspořené prostředky ztrácí svou hodnotu, cena zboží, služeb i úvěrů vzrůstá. Tento jev zpravidla ve své počáteční fázi „rozhýbe“ ekonomiku, ale při svém dlouhodobém trvání vede k tzv. inflační spirále, která naopak vede k ekonomické recesi.
Pozitivní důsledky inflace:
- Zvyšování minimální i reálné mzdy.
- Dlužníci získávají pocit, že jejich dluh není tak vysoký.
- Investoři hledají zajímavé příležitosti pro investici, která překoná výši inflace.
- Krátkodobě dochází k ekonomickému růstu.
- Zvýšení zájmu o investování do zlata, kryptoměn, uměleckých děl či sbírek, cenných známek.
Negativní důsledky inflace:
- Rostoucí míra napětí a nejistoty ve společnosti.
- Vyšší ceny zboží i služeb.
- Zdražování nemovitostí i úvěrů.
- Rostou náklady na výrobu produktů i služeb.
- Zvyšování nájemného.
- Omezování tvorby nových pracovních míst a redukce zaměstnanců.
- Horší dostupnost vlastního bydlení.
- Nižší zájem zahraničních investorů.
Jaké druhy inflace rozlišujeme?
Na inflaci, její projevy i důsledky je možné nahlížet různým způsobem. Inflaci je možné měřit, korigovat i přímo ovlivňovat prostřednictvím monetární politiky i zásahu státu. Podle způsobu projevu a následků pro celou ekonomiku rozlišujete tyto typy inflace:
- Mírná (skrytá, nemá zásadní vliv na eliminaci hospodářského růstu a extrémní zvyšování cen).
- Pádivá (dochází při ní nejprve k ekonomickému růstu, zvyšování mezd, růstu cen obecně a následkem těchto faktorů se měna postupně začíná destabilizovat).
- Hyperinflace (extrémní stupeň inflace, kterou se nepodařilo zavčasu korigovat a jejím následkem je devalvace finančních prostředků. Peníze jako takové ztrácí funkci prostředku pro směnu).
Jak dosáhnout inflačního cílování?
Inflačním cílováním se rozumí specifický postup centrální banky, která oznámí veřejnosti prostřednictvím médií, jakého procenta inflace by v daném období reálně chtěla dosáhnout. Tento postup vychází z komplikovaných matematických propočtů a centrální banka se na základě empirické zkušenosti snaží docílit stanoveného procenta inflace. Centrální banka se tak snaží včasně eliminovat riziko náhlého růstu inflace a následné ekonomické nestability.
Co se rozumí dezinflací?
Dezinflace je formou mírné inflace, která signalizuje postupné snižování inflace. Její procentuální míra je zpravidla nižší než v předchozím sledovaném období. Je provázena poklesem cenových hladin za nákup zboží i služeb i úrokových sazeb. Ekonomové ji vnímají jako „nastartování“ ekonomické rovnováhy, dobrých podmínek pro žádoucí ekonomický růst a rozvoj celé společnosti. Nesmí ovšem přejít do stádia deflace, která opět vyvolá stagnaci.
Co je deflace a jaké má důsledky i nebezpečí? Deflace i inflace jsou ekonomické jevy, které nemusí být vždy negativní pro aktuální vývoj ekonomického dění, ale je nezbytné jejich aktivní sledování a správná analýza. Jejich negativní vývoj je možné regulací ovlivnit. Pro běžného občana to znamená nutnost věnovat pozornost ekonomickým informacím a zajímat se o problematiku příležitosti investic v době krize. Nákup nemovitosti v období hospodářské recese za nižší cenu a následný pronájem bytu je jednou z nich. Drobní střadatelé si dnes také mohou dovolit investici do zlata, která má funkci uchovatele hodnoty.
