Zažili jste někdy pocit, že žijete ve snu? Nebo pocit, že nemáte žádnou kontrolu nad svým životem a jste jen vnějším pozorovatelem? Zatímco z metaforického hlediska by s těmito tvrzeními souhlasili mnozí, lidé trpící derealizací zažívají tyto pocity doslovně. Co je derealizace a jaké jsou její symptomy? Je derealizace léčitelná? V dnešním článku se podíváme na tuto zvláštní formu disociativní poruchy.
Co to je derealizace?
Jedná se o mentální stav, ve kterém se člověk nachází oddělen od okolního prostředí. Tento člověk má pocit, že lidé a objekty kolem něj jsou nereálné a to i v případě, že si je velmi dobře vědom abnormálnosti tohoto stavu. Derealizace je velmi podobná stavu depersonalizace, kdy se člověk stejným způsobem oddělí od vlastního těla, myšlenek nebo pocitů, přičemž se v obou případech člověk cítí jako vnější pozorovatel situace. Statisticky toto odpojení se od reality zažije více než polovina populace minimálně jednou za život. Pouze 2% populace však zažívají derealizaci natolik často, že jim je diagnostikována jako disociativní porucha.
S derealizací bývají častokrát spojeny zdravotní predispozice jako deprese, záchvaty úzkosti, amnézie, demence či drogová závislost. Hlavními příčinami derealizace však nejčastěji bývají těžká emocionální traumata z minulosti nebo stres. Obzvláště v případě dětského traumatu je pravděpodobné, že bude dítě hledat útěk ze své situace prostřednictvím oddělení se od reality. Mezi formy traumatu spouštějící derealizaci patří například:
- Fyzické nebo sexuální násilí,
- Domácí násilí,
- Neočekávaná smrt blízké osoby,
- Trauma z nehody nebo přírodní katastrofy,
- Trauma z přežití válečného konfliktu,
- Predispozice od rodiče trpícího závažnou mentální poruchou.
Příznaky derealizace
Derealizace se u člověka nejčastěji projevuje v období dospívání nebo ve stádiu rané dospělosti. Neexistuje však žádný laboratorní test, který by mohl tuto diagnózu odhalit. Standardní postup lékařů v tomto případě zahrnuje otestování pacienta na přítomnost toxických látek v těle. Pokud všechny vyjdou negativně, může být pacientovi doporučen psychoterapeut.
Následně je pacient diagnostikován derealizací v případě, že vidí a zažívá věci, které nejsou reálné, což mu výrazně zasahuje do základního životního fungování. Zároveň může být pacient diagnostikován i v případě, že má dlouhodobě a často opakující se symptomy derealizace. Mezi tyto symptomy patří:
- Svět se zdá být nereálný, falešný nebo utlumený,
- Čas plyne buď příliš pomalu, rychle, nebo neběží vůbec,
- Zvuky z okolního světa působí utlumeně, jsou příliš tiché nebo hlasité,
- Člověk má pocit, že se nachází ve snu nebo v mlze,
- Předměty kolem se zdají být nerealistické buď tvarem, velikostí, nebo jiným způsobem,
- Někdy se může objevit stěna, která odděluje člověka od skutečného světa.
Léčba
Jak se zbavit derealizace? Dobrou zprávou je, že většina lidí trpících derealizací se dokáže zcela vyléčit, někteří dokonce svépomocí. Mnoho lidí trpících touto poruchou se zároveň dokáže naučit zvládat jednotlivé epizody s klidem. V případě, že příznaky derealizace přetrvávají dlouhodobě, nebo se k nim připojí deprese či úzkost, doporučuje se vyhledání lékařské pomoci.
Nejčastější metodou pro léčbu derealizace představuje psychoterapie, díky které má pacient možnost naučit se mluvit o svých zkušenostech a o tom, jak se s nimi vypořádává. Psychoterapeut dokáže prostřednictvím konverzace zároveň navést pacienta na zdravé způsoby zvládání těchto stavů, které jsou obvykle pro každého pacienta odlišné a individuální. Psychoterapie může pacientovi pomoci naučit se:
- Mluvit o svých pocitech a naučit se je slovně vyjádřit,
- Rozpoznat negativní emoce a najít příčiny symptomů, kterými trpí,
- Neklást důraz na zkušenosti, které nejsou reálné,
- Rozptýlit se volnočasovými aktivitami,
- Naučit se být přítomen v realitě prostřednictvím použití pěti smyslů, například hudby nebo držení uklidňující věci.
V případě derealizace pacient obvykle nepotřebuje žádné léky na předpis. Je-li však jeho porucha doprovázena úzkostí nebo depresí, mohou mu být předepsány léky na jejich zmírnění.
