V hodinách českého jazyka jsme se setkali s různými slohovými útvary, mezi nimi byla i úvaha. Ta je mezi žáky velmi oblíbená. Většina si při výběru tématu řekne, že při úvaze je důležité uvažovat, což přeci zvládne každý. Jenže napsat dobrou úvahu je těžší, než by se mohlo zdát. Proto následující návod je určen (nejen) pro maturanty.
Obsah článku
Co je to úvaha?
Při výběru maturitního tématu si řeknete, že nejste spisovatelé, abyste se hrnuli do vyprávění nebo že zpráva je pro amatéry bez fantazie. Úvaha vás zaujme zajímavým tématem, ke kterému máte co říct. Nezapomeňte, že i ta má svoje nástrahy, a proto si nyní tento útvar představíme.
Jak je z názvu úvahy zřejmé, při psaní je podstatné zamýšlet se (uvažovat) nad daným tématem nebo problémem. Toto ovšem nestačí k vytvoření skvělé práce. Podstatné je zaměřit se na problematiku z různých úhlů pohledu, přestože daný názor nesdílíte (tedy z hlediska pro a proti).
Než si vybere úvahu jako téma svojí slohové práce, položte otázky: “Dokážu vyjádřit názory obou stran? Dokážu popsat úhel pohledu, který nesdílím?”
Vytvořte si pomyslnou nebo písemnou strukturu práce, ve které rozeberete argumenty i protiargumenty. Jestli nemůžete přijít na žádné podstatné závěry nebo si myslíte, že nejsou dost patřičné, raději si vyberte jiný slohový útvar.
💡 Tip: Jestli vám dělá při učení problém paměť, vyzkoušejte tipy z článku 7 nejlepších triků: Jak na trénink paměti?
Jak napsat úvahu?
Nyní ten nejdůležitější bod – jak napsat úvahu. V následujících odstavcích si blíže představíme, jakým jazykem psát úvahu a jakým způsobem má být členěna.
Úvaha a její jazyk
Jako u jiných slohových útvarů, i úvahu piště vždy pouze spisovným jazykem. Přestože je úvaha subjektivní, vyhýbejte se expresivním a citově zabarveným slovům jako jsou citoslovce nebo přespříliš částic. Tento přehršel by vašemu textu mohl spíše uškodit.
V úvaze popisujete svůj vlastní postoj. Proto k jeho vyjádření využijte výrazy typu “myslím si”, “podle mého názoru” nebo “domnívám se”. Jistě vymyslíte řadu dalších. Dejte si pozor, aby se výrazy neopakovaly.
I přes to, že úvaha není umělecké povahy, neostýchejte se využívat odvážné obraty, jimiž mohou být řečnické otázky nebo její vznesení.
Struktura textu
Všechny slohové práce musí plnit strukturu –úvod, tělo textu, závěr – přičemž jejich náležitosti se liší podle povahy textu. Jak vypadá struktura úvahy?
1/ Nadpis
Nezapomeňte na sílu nadpisu. Podle dobře či špatně napsaného nadpisu hodnotíme práci a tvoříme si úsudek o tom, jak bude vypracována a jaké bude její téma. Proto si i u nadpisu dejte záležet, aby doopravdy korespondoval s tématem, o němž chcete psát. Pokud by se tak nestalo, hodnotitel maturitní práce by ji hned mohl označit jako nedostačující.
2/ Úvod
V úvodu představte téma nebo problém, jímž se budete zaobírat, a to nejlépe skrze otázku (“přežijí knihy dnešní internetovou dobu?”). Jestli vám vybrané téma dovolí, už zde můžete vyjádřit svůj názor skrze řečnické otázky.
3/ Tělo úvahy
Následuje text úvahy s vašimi argumenty a protiargumenty. Dejte si pozor, abyste neskákali od jedné myšlenky k druhé. Proto si teze rozdělte do dvou odstavců, kdy odstavec 3A popisuje argumenty pro a 3B protiargumenty. Takto strukturovaný text bude dávat větší smysl vám samotným i hodnotiteli.
4/ Závěr
Na konci práce shrňte dohromady téma, vaše názory nebo řešení, kterými jste se zabývali. Závěr úvahy neslouží k tomu, abyste si prosadili názor a získali monopol na pravdu. Ne, takto úvaha nefunguje. Jde o to se zamyslet, uvažovat o problému nejen z pohledu jedné strany, ale i z druhé.
Jelikož jde o subjektivní text s vašimi názory, nebojte se přiznat, že nevíte, jakým způsobem řešit onen problém, nebo že váš názor je odvážný, a proto se neshoduje s většinovým. Pokud si nejste jistí (či odvážní?) řešení problému můžete vyřešit řečnickou otázkou (“každý má svůj názor”).
💡 Tip: Jste stále ve stresu? Vyzkoušejte tipy z článku, který vám pomůže se ho zbavit.
Ukázka úvahy
Každý maturant zná náležitosti maturitních prací, ale opakování je matka moudrosti, a proto si je raději připomeneme.
Na vypracování práce máte hodinu a půl. Za tento čas si vyberete jedno z témat, sepíšete práci nanečisto a poté ji přepíšete naostro. Nezapomeňte psát krasopisně (nebo alespoň tak, aby váš rukopis přečetl i cizí člověk).
Rozsah práce musí mít alespoň 250 slov. Nebojte se, že by váš text nebyl hodnocen, pokud by mu chybělo pár slov do tohoto limitu. Jestliže práce bude mít nad 220 slov, bude hodnocena.
Hlavní podmínkou je, že text musí splňovat náležitosti daného slohového útvaru. Pokud se od něj odkloníte, vaše práce bude negativně hodnocena. Proto se v žádném případě se neodchylujte od tématu. Jestli je tématem “Je Batman dobrák, nebo padouch?” nepiště o tom, že dáváte přednost jiným hrdinům.
Při psaní práce se snažte kultivovaně vyjadřovat. To neznamená, že se máte dopředu šprtat ze slovníku cizích slov. Pište spisovně a s rozumem. Přespříliš intelektualismů, jejichž významům doopravdy nerozumíte, vynechte.
Nyní se můžeme zaměřit na ukázkovou úvahu, která je napsána na téma “Doba internetová. A co knihy? Zpracování: úvaha o budoucnosti knih”.
Přežijí knihy dobu internetu?
Dnešní společnost je rychlá a uspěchaná. Ženeme se do škol, do prací, za vysněnými úspěchy, ale přitom nemáme čas na život, převážně kvůli internetu, na němž najdeme vše od telefonního čísla na nejbližší pizzerii, odpovědi v testu nebo celé knihy. Proto se musíme zeptat, zda právě knihy přežijí dnešní internetovou dobu?
Myslím si, že knihy byly vždy důležité pro společnost. Dodnes z nich bereme moudrost předchozích generací a jsou zdrojem informací. Je toto jedinou funkcí knih? Podle mě ne, protože se odnepaměti v knihách ukrývají příběhy, jejichž četba nám od dětství rozvíjí fantazii, učí uvažovat a také gramatická pravidla. V neposlední řadě musím zmínit, že knihy tu jsou stále pro nás. Nepotřebují signál, baterii nebo přístup k elektřině jako internet.
Na druhou stranu musíme zvážit dnešní dobu. Lidé po práci raději dají přednost zábavě, jako jsou internet a televizní seriály. Důvod je ten, že u knih nelze jedním okem hledět do telefonu. Jistě každý student mi dá za pravdu, že na internetu najde všechny potřebné informace během pár kliknutí. Kdo by nedal přednost rychlosti před několikahodinovým pátrání v knihách? Nakonec se domnívám, že je potřeba zmínit příliš vysokou cenu knih. Jak jsem zmínila, na internetu během chvilky nalezneme vše včetně knih, jejichž nelegální kopie kolují ke stažení po webu. Proto nemůžeme být překvapeni, že si lidé rozmyslí koupi knihy za tři sta korun.
Internet je snadný pomocník pro vyhledávání aktuálních zpráv. Avšak jeho nevýhodou je pomíjivost. Proto si myslím, že se informace musí ukládat do pevného média, jímž jsou knihy. Ty dokáží uchovat vědomosti napříč časem, ale i přenášet zajímavé příběhy.
Shrnutí úvahy
Náš text je napsán v souladu s daným zadáním (řešíme budoucnost knih v době internetu). Má náležitosti úvahy (projevy subjektivního názoru, otázky, argumenty a protiargumenty).
Práce je strukturována na odstavce, kdy každý odstavec má svou funkci – úvod k představení problému, následující dva odstavec s argumenty a s protiargumenty a nakonec závěr, v němž se sumarizuje vlastní názor.
Jazykem úvahy je neutrální spisovná čeština. Její délka je 260 slov, což je nad minimem.
Tipy k tomu, jak napsat dobrou práci
Ať už píšete jakoukoliv práci, tak existuje pár dobrých pravidel, kterých se držet, aby nakonec vše dobře dopadlo. A to bez ohledu na to, jaký typ práce zpracováváte.
1. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
K tomu, aby vaše práce byla dobrá, čtivá a dávala smysl, potřebujete být vypsaní. To znamená, že čím více toho napíšete, tím budete lepší. Važte si učitelů, kteří s vámi psaní slohů nacvičují, ačkoliv to není příliš velká zábava. Díky tomu budete mít většinu potřebných dovedností tak říkajíc v prstech a půjde vám to mnohem snáze. Pokud máte učitele, kteří kladou důraz na něco jiného, tak se můžete “vypsat” doma. Není to nejzábavnější náplň na odpoledne, ale věřte, že za to budete rádi.
Nejlepší bude, pokud si k tomu najdete kamaráda či jinou spřízněnou duši. Pak stači si vzít seznam témat a jedno po druhém začít zpracovávat. Práce si navzájem přečtěte a okomentujte. Co se vám líbilo? Co se vám nelíbilo? Bylo něco, čemu jste nerozuměli, anebo něco, co mohlo být vyjádřeno lépe? Učíte se nejen tím, že sami píšete, ale i tím, že komentujete ostatní práce.
2. Napište si osnovu
Možná vás ve škole nebavilo nejdřív psát osnovu a chtěli jste se pustit rovnou do díla. Jenomže tím trochu riskujete, že se odkloníte od tématu anebo na něco důležitého zapomenete. Třeba se tak pustíte do argumentů pro, že vám nakonec nezbyde čas na argumenti proti. Osnova vás nutí k ukázněnosti a k tomu, abyste si nejprve srovnali myšlenky. A to se na práci vždycky pozná.
3. Veďte si seznam chyb
Nikoho nebaví patlat se ve vlastních chybách. Nejčastější strategie je špatnou část začmárat tak, že už nikdy nikdo nepozná, co jste původně napsali. Zkuste ale ke svým chybám zaujmout jinačí postoj. Jedná se o místa, kde se můžete naučit, jak být lepší. Veďte si seznam, kam si stručně poznamenáte, v čem byl problém. Čárky ve větě? Vyjmenovaná slova? Přílišné opakování slov? Nadbytečné hovorové výrazy?
Tento seznam pravidelně používejte při kontrole.
4. Udělejte důkladnou kontrolu
Snad neexistuje text, který by byl hned na poprvé úplně správně anebo který by alespoň nemohl být při kontrole vylepšen. Ať už se jedná o to, že jste začali větu, pak jste se zamysleli a dokončili ji jinak, a proto nesedí k sobě správné vazby, anebo vám někde chybí nebo přebývá písmenko? Je to normální a stává se to všem, proto kontrolu rozhodně nepodceňujte. Zvláště u maturity ne.
A zde přichází ke slovu seznam vašich obvyklých chyb. Pokud víte, že vám dělají problém čárky ve větě, zaměřte se právě na ně. Kontrolu vždy dělejte vědomě a s ohledem na oblasti, o kterých víte, že vám dělají potíže. Nezapomeňte ani na stylistiku. Text si přečtěte nahlas (pokud si cvičíte psaní doma) anebo alespoň polohlasně (pokud již píšete maturitní písemku), díky tomu odhalíte mnoho míst, která nezní dobře.
5. Ovládněte stres
Jistě jste slyšeli mnoho lidí říkat, jak maturity vlastně jsou jednoduché a že o nic nejde. Jenomže cítíte se tak? Sice z odstupu let se možná na okamžik maturity také budete dívat s přezíravým nadhledem, ale v tuto chvíli je pravda taková, že se jedná o jednu z největších zkoušek, kterou máte před sebou. A to znamená stres a psychické vypětí.
Zjistěte, jak ve stresu reagujete a hlavně, jak se v tu chvíli uklidnit. Možná vám pomůže nějaká vůně, možná malý předmět do ruky. Možná víte, že při stresu máte tendenci nejíst a nespat a to potom zhoršuje vaše výsledky. Vyzkoušejte třeba dechová cvičení či meditaci, které vám se stresem pomohou. Pak už se bude psát jedna radost.
Co si zapamatovat?
Maturitní zkoušce se přezdívá “zkouškou dospělosti”. Neukazujete pouze svoji připravenost a znalosti, ale také to, jak dokáže obstát proti vysokému stresu. Není čas na experimenty, volte raději takové téma, které vám sedne a víte, že ho jistě zvládnete. Přejeme hodně štěstí a pevné nervy.
💡 Tip: Jestli se topíte v negativních myšlenkách, dopřejte si pořádnou nálož pozitivity.
