Ohlašovací živnost: Volná | Vázaná | Řemeslná

2,9K

Lákalo vás někdy pracovat na živnost? Máte pocit, že stávající zaměstnání pro vás ztrácí atraktivitu? Horší se platové podmínky, vázne komunikace s nadřízeným a loňský zaměstnanecký benefit byl také zajímavější. To jsou jasné signály, které naznačují nutnost změny. Založit si vlastní živnost a zařídit si život po svém je nasnadě. Máte přehled o živnostech?

Stručná odpověď. Ohlašovací živnosti jsou tři. Řemeslná vyžaduje výuční list, maturitu v oboru nebo praxi, vázaná zpravidla osvědčení, autorizaci nebo odborné vzdělání podle přílohy č. 2 živnostenského zákona a volné stačí plná svéprávnost a bezúhonnost. Ohlášení stojí 1 000 Kč, elektronicky 800 Kč, a oprávnění vzniká dnem ohlášení. Koncesovanou živnost smíte provozovat až po udělení koncese.

Co se rozumí pod pojmem živnost?

Živností se podle zákona č. 455/1991 Sb. § 2 rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 3 přesně vymezuje, které lidské aktivity nejsou a nemohou být považované za živnost.

Jedná se o tyto aktivity:

1. Provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě.
2. Využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory.
3. Výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu.
4. Restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
5. Provádění archeologických výzkumů.
6. Činnost soudních tlumočníků a soudních překladatelů.
7. Výkon znalecké činnosti znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, nakládání s látkami zařazenými do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení a činnost provozovatelů kolektivních systémů podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Živnostenský zákon také přesně stanovuje, které lidské činnosti nemohou být provozovány na základě živnostenského oprávnění, neboť se na ně vztahuje speciální zákonné opatření.

Z poměrně dlouhého výčtu profesí, který si můžete ověřit v živnostenském zákoně, stojí za zmínku tyto: práce úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, aktivita burzovních dohodců, práce advokátů, notářů, patentových zástupců, soudních exekutorů a dalších.

Před vlastním zahájením činnosti je tedy nutné se nejprve dobře zajímat o předmět podnikání a v předstihu si ověřit, zda splňujete podmínky stanovené zákonem. Také je nutné znát podmínky kladené ohledně fungování provozovny.

Tip: Nechte se motivovat dalším příspěvkem: Barbora Stodůlková: Živnostenský list v 19 letech byl přelomový

Členění živností

Živnostenský zákon dělí živnosti na ohlašovací a koncesované. Jaký je mezi nimi rozdíl? Ohlašovací živnost je možné provozovat při splnění zákonem stanovených podmínek a stačí ji pouze ohlásit na příslušném úřadě.

Koncesovanou živnost může občan provozovat pouze na základě udělené koncese. K jejímu získání musí splnit požadované kvalifikační požadavky a prokázat odbornou způsobilost. Živnostenský zákon se jí věnuje v § 26 a 27.

Příklady koncesovaných živností

Koncesované živnosti vyjmenovává příloha č. 3 živnostenského zákona. Patří mezi ně například výroba lihovin a prodej lihu a lihovin, výroba a prodej zbraní a střeliva, nakládání s výbušninami, ostraha majetku a osob, provozování cestovní kanceláře, pohřební služba nebo výroba paliv a distribuce pohonných hmot.

O koncesi rozhoduje živnostenský úřad, který si k žádosti vyžádá stanovisko příslušného státního orgánu, u pohřební služby třeba krajské hygienické stanice (§ 52). Oprávnění vzniká až dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci (§ 10), a za žádost zaplatíte stejně jako za první ohlášení, 1 000 Kč.

Které živnosti jsou ohlašovací?

Za ohlašovací považujeme živnost řemeslnou, vázanou a volnou. Čím se od sebe liší? Pro získání řemeslné a vázané živnosti je nutné doložit odbornou způsobilost vymezenou zákonným stanovením, u některých i praxi v oboru. Volná živnost odbornou způsobilost nevyžaduje (§ 19 a 25 živnostenského zákona).

Živnost ohlašovací řemeslná

Živnostenský zákon o ní pojednává v § 21 a 22, kde přesně vymezuje požadavky ohledně odborné způsobilosti (zpravidla výuční list nebo maturitní vysvědčení) i požadované praxe. Podmínkou je také ohlášení činnosti na živnostenském úřadě.

V příloze č. 1 k zákonu 455/1991 Sb. najdete přesné a podrobné informace o profesích, které spadají do kategorie řemeslných živností. Také je zde popsaná obsahová náplň jednotlivých živností. Před zahájením vlastní samostatné činnosti je vhodné se s ní seznámit, aby se zamezilo pozdějším nesouladům s úřady.

Mezi řemeslné živnosti patří tyto profese:

• Řeznictví a uzenářství
• Mlékárenství
• Mlynářství
• Pekařství, cukrářství
• Zámečnictví, nástrojářství
• Obráběčství
• Zednictví
• Kosmetické služby
• Pedikúra a manikúra
• Zpracování kůží a kožešin
• Kominictví
• Opravy silničních vozidel a další

Volná živnost má jediný předmět podnikání, výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a dělí se na 80 oborů z přílohy č. 4. V ohlášení uvedete obory, které budete vykonávat (§ 45 odst. 4). Změna oboru v rámci volné živnosti se nezpoplatňuje.

Tip: Čtěte také článek ohledně založení živnosti: Jak si zařídit živnostenský list (živnostenské oprávnění)?

Odpovědný zástupce, když vám chybí odborná způsobilost

U řemeslné, vázané ani koncesované živnosti nemusíte odbornou způsobilost splňovat sami. Podle § 11 živnostenského zákona můžete živnost provozovat prostřednictvím odpovědného zástupce, kterému se běžně říká garant. Je to fyzická osoba, která je s vámi ve smluvním vztahu a odpovídá vám za řádný provoz živnosti a dodržování živnostenských předpisů.

Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky, tedy plnou svéprávnost, bezúhonnost a odbornou způsobilost, a jeden člověk může tuto funkci zastávat nejvýše pro čtyři podnikatele. K ohlášení přiložíte jeho souhlas s ustanovením. Podpis musí být úředně ověřený, pokud ho neučiní přímo na úřadě nebo nepodepíše způsobem s účinky vlastnoručního podpisu (§ 46).

Garanta potřebujete po celou dobu, kdy podnikáte bez vlastní odborné způsobilosti. Jeho ustanovení i konec funkce oznámíte úřadu do 15 dnů a za odcházejícího musíte do 15 dnů ustanovit nového (§ 11 odst. 5 a 8). Lhůta pro nového neplatí, když je provozování pozastavené nebo úřadu oznámíte jeho přerušení, viz článek o pozastavení nebo přerušení živnosti.

Jak živnost ohlásit a kolik to stojí

Živnost ohlásíte na kterémkoli obecním živnostenském úřadě (§ 71), přes Czech POINT nebo elektronicky přes Portál živnostenského podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu. Poplatek za první ohlášení činí 1 000 Kč, za každé další 500 Kč. Elektronické podání ho podle § 9 zákona o správních poplatcích snižuje o 20 %, na 800 a 400 Kč, přes Czech POINT naopak připlatíte 50 Kč.

Oprávnění vzniká dnem ohlášení a úřad vás do 5 pracovních dnů zapíše do živnostenského rejstříku a vydá výpis, kterému se dodnes říká živnostenský list (§ 10 a 47). S ohlášením se můžete přihlásit i k nemocenskému pojištění, které je u OSVČ dobrovolné. Přílohy a celý postup popisuje článek jak na založení živnosti krok za krokem.

Jakou evidenci musí živnostník vést

Pokud jste našli odpověď na náročnou otázku, zda volit mezi zaměstnáním či podnikáním, máte nyní jako živnostníci povinnost vést evidenci podle toho, jak budete danit příjmy, a to přehledně a prokazatelně. Účetnictví ale jako fyzická osoba většinou vést nemusíte.

Podle § 1 odst. 2 zákona o účetnictví ho povinně vede jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, podnikatel s obratem nad 25 milionů Kč za předchozí rok a společník ve společnosti, kde je aspoň jeden ze společníků účetní jednotkou. Dobrovolně ho může vést kdokoli.

Ostatní živnostníci mají tři možnosti. Daňová evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů zachycuje příjmy, výdaje, majetek a dluhy. Kdo uplatňuje výdaje procentem z příjmů, vede záznamy o příjmech a evidenci pohledávek (§ 7 odst. 8).

V paušálním režimu se při splnění podmínek nepodává daňové přiznání. Paušalista, jehož příjmy spadají pod různá procenta výdajů, vede záznamy o příjmech, aby prokázal, že nepřekročil limit zvoleného pásma (§ 7a odst. 8).

Nemusíte se bát. I to má své světlé stránky. Účetní agendu můžete svěřit do rukou odborníka. Pokud si troufáte vést evidenci sami, stojíte před další ožehavou otázkou. Uplatňovat výdaje procentem z příjmů, nebo vést podrobnou evidenci o výdajích?