Strach z odmítnutí je vlastní pouze a jedině člověku. Homo sapiens má natolik vyvinutý emocionální kvocient (EQ), že je schopen pociťovat něco podobného „vystrašení z neuznání okolím“. Co to vlastně strach z odmítnutí je? Podívejte se na následující popis:
Strach z odmítnutí je iracionální strach, který nás důsledně přesvědčuje, že nejsme pro okolí dost dobří, a toto nás tudíž nepřijme kvůli našim:
- Názorům
- Vzhledu
- Osobnosti
- Hodnotám
- Přesvědčení
- Chování
- Vystupování
Dovedete si představit, jaká hysterie a panický strach musí trpícího stravovat pokaždé, kdy pomyslí, kvůli čemu všemu by mohl být okolím zavrhován? Bez ohledu na učený popis tohoto psychologického jevu, jedna věc je jasná – jedná se o velmi oslabující strach, který významně ovlivňuje naše každodenní rozhodování a jednání.
💡 Tip: Začtěte se do kvalitních knih o seberozvoji a uvědomte si díky nim hodnotu vlastní osobnosti.
Psychiatři z Bostonské univerzity poukazují:
Ve skutečnosti budete pod vlivem strachu z odmítnutí dělat věci, které byste normálně nedělali, pokud jste se jej neděsili.
Obsah článku
Anatomie odmítnutí aneb Proč nám tolik záleží na mínění ostatních?
Pravidla komunikace bývají ošemetná, není proto divu, že obor psychologie neustále rozšiřuje pole své působnosti o nová vysvětlení a rady. Zásadní otázkou v problematice odmítnutí je, proč nám vlastně tolik záleží na názorů jiných lidí?
Psychiatři uvozují téma předestřením několika zásadních dotazů:
- Co nešťastné ženě nedovolí opustit manžela nebo milence?
- Co brání někomu, kdo je v zaměstnání nešťastný, podat výpověď?
- Do jaké míry jsou naše rozhodnutí potlačována obavami z toho, co by si ostatní o nás pomysleli?
- Co nás nutí si myslet, že teprve cesta, kterou nám někdo schválí, je ta správná?
- Proč nám chybí zdravá úroveň sebereflexe?
Potřeba „schválení“ je v nás zakořeněná odmalička. Schválení od ostatních (primárně od rodičů) nám dává pocit větší sebeúcty. Jsme přesvědčeni, že uznání okolí koresponduje s naší skutečnou hodnotou, tudíž přímo úměrně souvisí s tím, jak si vážíme sebe samých.
🎓 Zajímavost: Osoby trpící strachem z odmítnutí tzv. “podkuřují” jiným, tzn. jsou ochotni se pro jejich spokojenost uštvat. To z nich činí v očích druhých opovrženíhodné otroky.
Osobnostní kouč Tom Ferry tvrdí, že na světě existují toliko dva druhy „rozhodujících se“ (neboli Decision Makers), a to:
- Internal Decision Makers – tedy ti, co se tzv. „rozhodují vnitřně“
- External Decision Makers – ti, jejichž rozhodnutí závisí na úsudku okolí
Co tyto dvě skupiny definuje? Vysvětlím to, jak nejlépe dokáži, dále v textu.
Internal Decision Makers aneb Osoby rozhodující se samostatně
Sem patří lidé, kteří vše dopodrobna analyzují, každý krok, každý možný výsledek, každou možnou překážku – a nikdy o tom s nikým nemluví.
Neznamená to ovšem, že jim nezáleží na mínění ostatních. Ve skutečnosti je to právě naopak. Pouze si v životě zažili odmítnutí tolikrát, že se bojí dalšího „spálení“. Rozhodli se proto činit rozhodnutí na vlastní pěst, aby je strach z dalšího odmítnutí příliš nestravoval.
External Decision Makers aneb Osoby závislé na názoru druhých
Externí „rozhodovatel“ neustále baží po názorech jiných lidí. Žádá je o schválení postupů otázkami typu „Líbí se vám tento nápad?“, „Myslím si to správně?“, „Mám pravdu?“, „Dělám tu věc dobře?“, a dotazy jako „Vypadám v těch šatech hezky?“ a „Nakoupil/a jsem to správně?“.
Sami se považují za týmové hráče, protože chtějí do řešení problému zapojit co nejvíce lidí. Ve skutečnosti ale jen nedokáží udělat krok vpřed bez ověření a souhlasu jiných. Podívejte se na následující příběh:
Máte nápad na vlastní byznys, který vám přijde senzační a neotřelý. Říkáte si, že jste právě nalezli „díru na trhu“, jejíž zaplnění vám vydělá miliony. Svěříte se s nápadem šéfovi nebo bližním…a ti vám do očí řeknou, že o větší hlouposti dlouho neslyšeli. PRÁSK! Přehnal se přes vás mrazivý arktický vítr ještě dříve, než jste se vůbec mohli realizovat! Co se stalo s odhodláním? Zemřelo spolu s odmítnutím. Názor někoho jiného pro vás znamenal daleko více než samotný nápad.
Je vám to povědomé? Také kladete větší důraz na mínění ostatních než na vlastní rozhodovací schopnost? Pokud ano, pokaždé si vzpomeňte na Marka Zuckerberga, kterému po předložení návrhu na Facebook šéf řekl, že „nikdo nebude trávit tolik času spojováním se s přáteli na počítači!“
Závislost na názoru druhých potlačuje to, kým skutečně jsme aneb „Když to udělám, řeknou…!“
Strach z odmítnutí a závislost na mínění druhých ovlivňuje takové aspekty života, o kterých si to možná ani neuvědomujete. Například rozhodnutí řídit určité auto, žít v určitém městě, poslat své dítě do soukromé školy, nosit značkové oblečení, drahé hodinky na zápěstí, zvolit dovolenkovou destinaci – všechny tyto skutečnosti jsou spojeny s tím, co „schvalují“ druzí (výběrem „těch správných“ postoupíte v jejich očích na žebříčku hodnot).
Harvardští psychologové dodávají:
Závislost na tom, co si myslí ostatní, s sebou nese i další riziko. Potlačuje naši přirozenost, udržuje nás v alternativě očistce, v němž jen celý život přemýšlíme o tom, co na naše jednání řeknou druzí, a šíleně se obáváme jejich odmítnutí a zavržení.
🎓 Zajímavost: Původcem strachu z odmítnutí nejčastěji bývá nešťastné dětství. Jedna skupina dětí je rodiči ignorována a dostává více zákazů než pochval, druhá je naopak rozmazlována, přesvědčována o své dokonalosti a srážka s realitou je potom bolestná.
Stále máte pocit, že se vás strach z odmítnutí a hysterická neuróza netýkají? Skvěle! Pak zkuste:
- Zítra do práce přijít v teplákové soupravě.
- Vyměnit sportovní vůz za permanentku do autobusu.
- Přestat navštěvovat posilovnu.
- Přestat nosit make-up.
- Přestat si barvit vlasy.
- Vejít do kanceláře nadřízeného a hodit mu na stůl výpověď.
- Říct doma partnerovi, že nejste ve vztahu šťastni.
- Nemít strach z odmítnutí od muže a sebevědomě jej v baru oslovte.
Najednou vás statečnost opouští, nemám pravdu? Není to tak snadné. O tom, jak se zbavit strachu, budou pojednávat další kapitoly, ale něco vám přeci jen poradím už nyní:
Přestaňte se starat o výsledek aneb Nenechávejte se vláčet úsudkem nepovolaných!
Jediným způsobem, jak se od této závislosti úplně osvobodit, je nestarat se o výsledek. Chce to praxi a odvahu klást nad úroveň názoru okolí jiné hodnoty. Pamatujte, že názor není fakt. Je to pouze pohled někoho jiného na problém, který je založen jen na osobním úsudku, a proto by neměl mít žádný dopad na vaše vlastní rozhodování!
Kouč Tom Ferry uvádí 6 zaručených signálů, podle kterých spolehlivě poznáte, že závisíte na mínění druhých a podléháte strachu z odmítnutí:
- Zajímá vás, co si ostatní o vás řeknou a jak o vás smýšlejí.
- Máte spoustu dobrých nápadů – jakmile jim však vaše okolí nevyjádří dostatečnou podporu, okamžitě se jimi přestáváte zabývat.
- V poslední dekádě jste vynaložili obrovské jmění za drahá auta, oblečení a šperky jen proto, aby si jich okolí na vás všimlo.
- Neustále bažíte po souhlasu jiných a bojíte se jejich odmítnutí.
- Bojíte se mluvit na veřejnosti.
- Bojíte se vyjádřit svůj vlastní názor.
Ferry dodává, že pasují-li na vaši osobnost alespoň čtyři výše zmíněné body, trpíte závažným strachem z odmítnutí a vedete neplnohodnotný život. Jak se jednou provždy vymanit z nekonečného kruhu plytkých úsudků a nespolehlivých „souhlasů“ od okolí, která vám stejně nic dobrého nepřinesou? Posuňte se spolu se mnou do kapitol, které vám přiblíží anatomii odmítnutí a poradí, jak se zbavit stresu a strachu.
Anatomie odmítnutí neboli „Mám strach, že okolí zjistí, jak moc k ničemu jsem!“
Strach z odmítnutí je jeden z nejhlouběji zakořeněných strachů v životě člověka. Jako bioložka vám mohu zprostředkovat poučení z úžasných článků:
- The Fear of Rejection isn’t psychological, it’s biological, it’s in our DNA. (Veronica Winter)
- Rejection And Physical Pain Are The Same To Your Brain. (Nicole F. Roberts)
- Deconstructing the Fear of Rejection: What Are We Really Afraid Of? (John Amodeo, Ph.D.).
Víte, jaké druhy strachu rozlišujeme? Nejzákladnější dělení hovoří o strachu:
- Atavistickém – tj. vrozeném (strach z výšek, ze tmy, z bouře, apod.)
- Naučeném – tj. získaném zkušenostmi a představivostí (strach ze ztráty zaměstnání, ze stáří, z osamělosti, apod.)
Strach z odmítnutí patří někam mezi ně. Jedná se samozřejmě o děs vypěstovaný věkem a naší imaginací, ale tendenci bát se názoru jiných lidí a jejich odmítnutí máme z veliké části vrozenou. To ostatně potvrzuje i článek V. Winterové, podle níž je strach z odmítnutí podložen biologicky a je tzv. „obsažen“ přímo v naší DNA.
Evoluce nás naprogramovala tak, abychom odmítnutí pocítili až v morku kostí. Je to jeden ze způsobů, jak si vůdci kmenů prvních lidí vynucovali poslušnost ‚plebsu“. Strach z odmítnutí proto není psychologický fenomén. Je zakořeněn přímo v našich buňkách.
Strach z odmítnutí sahá do daleké minulosti – až do éry prvních lidí!
Takto hovoří světově proslulý historik a romanopisec Steven Pressfield, a jeho poznatky jsou fascinující. Strach z odmítnutí (angl. Fear of Rejection) sahá do daleké minulosti, až do dob, kdy lidé žili v kmenech. Odmítnutí se v těch dobách rovnalo smrti, protože jedinec (odvržený kolektivem) nemohl bez svého kmene (a tepla ohně) přežít.
V dnešní moderní době se s odmítnutím potýkáme takřka denně. Homo sapiens je společenský tvor, což činí odmítnutí od druhých emocionálně ještě daleko bolestivější. O tom hovoří i Nicole Robertsová v časopise Forbes, když upozorňuje, že „odmítnutí a fyzická bolest je pro náš mozek jedno a to samé“.
🗣️ Nicole Robertsová říká: Odmítnutí bolí. Nejen citově. Ono bolí doopravdy. Náš mozek sice nezpracovává emocionální a fyzickou bolest stejně, ale kaskáda následných dějů poměrně podobná je. Neurovědci vyzkoumali, že se při odmítnutí a fyzické bolesti shodně uvolňuje tzv. mu-opioid („lék proti bolesti“).
Generace „vztahů“ na sociálních sítích aneb Největší semeniště opovržení a odmítání vůbec
Dnešní mladá generace je doslova „zaplavena“ opioidy. Musí být, protože éra sociálních sítí přímo vybízí k rýpání, kritice, odmítání, opovržení a zneuznání. Je to paradoxní, nemyslíte? Na první pohled nejde o skutečné vztahy, vždyť dopisující si osoby od sebe mnohdy dělí i světadíly, přesto je „styk“ natolik blízký a intimní, že dovoluje pěstovat opovržení a odmítnutí.
V momentě, kdy k této nepříjemnosti dojde (např. se vám sledující na Instagramu nevybíravě vysmějí), záleží na tom, kolik mu-opioidů váš mozek vyprodukuje. Je-li to dost, sžíravá „bolest duše“ pomine poměrně brzy a vy se rychle oklepete. Pokud je přírodního opioidu málo a má pomalý nástup účinku, začnete propadat zoufalství, depresi a pocitům, že jste úplně k ničemu. V tomto poměrně složitém procesu sehrají roli dvě oblasti mozku – amygdala (ta zpracuje sílu emočního prožitku) a cingulární kortex (určí, zda se vám vlivem odmítnutí změní či nezmění nálada).
Odmítnutí od jiných je pro nás ekvivalentem prohry a kromě dopadů na emoční stránku osobnosti s sebou nese i další rizika:
- Snížení našeho IQ (potvrzeno studií z Case Western Reserve University)
- Nárůst agresivity
- Problémy s kontrolou emocí
- Problémy s uvolňováním „správných“ hormonů
- Dezorientace
- Frustraci z vlastního neúspěchu
Střípky z psychologické poradny – Jak překonat strach z odmítnutí? Jde to vůbec?
Na samotném začátku článku jsem popsala strach z odmítnutí jako „iracionální strach“, a to proto, abych mohla dále v textu poukázat na to, že iracionální vůbec není. Je pochopitelný, hluboko zakořeněný a zrozený v dobách, kdy byl jeden závislý na názoru druhého, a pokud se mu znelíbil, byl „vyhoštěn“ z kmene a vydán napospas jisté smrti.
Laik je pravděpodobně obeznámen se „slabou variantou“ strachu z odmítnutí, tedy dysmorfofobií. Dysmorfofobická porucha postihuje takřka výhradně dospívající děti, které trpí utkvělou představou, že jejich tělesnou schránku hyzdí nějaká deformace, která na ně přitahuje nežádoucí pozornost, po níž přichází na řadu výsměch, poukazování, případně otevřená kritika a opovržení kolektivem.
🗣️ Psychiatři radí: Okolí si málokdy všímá nedostatků, které teenageři považují za do očí bijící. Spíše si posléze všimnou okatých snah tyto „deformace“ skrýt, např. volným oblečením, parukami, příčesky, čepicemi, brýlemi, vycpávkami nebo výrazným líčením. Místo návštěv dermatologů, plastických chirurgů a nutričních terapeutů je doporučována konzultace s psychiatrem, pokud vás tento problém trápí.
Dospělí jedinci dysmorfofobií trpí v daleko menší míře, u nich už opravdu mluvíme spíše o strachu z odmítnutí. Dá se účinně léčit? Psychiatři ubezpečují, že to možné je – s trochou úsilí a chutí se změnit.
Desatero bojovníka se strachem z odmítnutí aneb Hysterie vám nesluší!
Strach z odmítnutí je pochopitelný důsledek naší vrozené touhy být někým „hodnotnějším“. Antičtí myslitelé pojmenovávali tento hluboce zakořeněný strach „hysterií“ a dodávali, že „hysterie není ničím zvláštním ani u mužů“. Nemáme se za ni stydět, nemáme ji potlačovat, naopak je dobré pokusit se ji léčit. Jak?
Edukativní webový portál healthline.com sdílí 10 zásadních pravidel, jak úspěšně bojovat se strachem z odmítnutí:
- Uvědomte si, že se týká nás všech.
- Udělejte si jasno ve svých pocitech.
- Snažte se v odmítnutí vidět příležitost k seberozvoji.
- Připomínejte si pravidelně, že za to stojíte.
- Mějte vyhlídky do budoucna.
- Vypozorujte, co vás na odmítnutí nejvíce zamrzí.
- Postavte se svému strachu.
- Vyhýbejte se podceňování vlastní osoby.
- Najděte skupinu lidí (např. na sociálních sítích), která si prochází tím samým, co vy.
- Navštivte psychologa a konzultujte s ním své potíže.
Pravidlo 1: Uvědomte si, že strach z odmítnutí se týká nás všech
Většina lidí zažije odmítnutí alespoň několikrát v životě, například:
- Přítel ignoruje váš návrh na schůzku.
- Byl/a jste odmítnut/a při pozvání na rande.
- Nedostal/a jste pozvání na spolužákův večírek.
- Váš partner vás opouští kvůli někomu jinému.
Ne všechny životní události dopadnou tak, jak doufáte. Připomínejte si, že odmítnutí je běžná součást života – něco, s čím se každý v určitém okamžiku setká. To vám může pomoci děsit se méně.
Pravidlo 2: Udělejte si jasno ve svých pocitech
Nezáleží na zdroji odmítnutí – důležité je, že pekelně bolí. Ostatní lidé mohou onu záležitost považovat za maličkost a vyzývat vás, „abyste to rychle překonali“. Bolest duše ale může přetrvávat, zvláště pokud máte vyšší citlivost k odmítnutí.
🎓 Zajímavost: Odmítnutí může zahrnovat i další nepříjemné emoce, jako jsou rozpaky a trapnost.
Nikdo nemůže říct, jak se doopravdy cítíte, kromě vás. Než se budete moci začít zabývat svými pocity, je důležité si je uvědomit. Budete-li je „zlehčovat“ a „házet za hlavu“, nikdy nic nevyřešíte a svému strachu se nepostavíte.
Pravidlo 3: Snažte se v odmítnutí vidět příležitost k seberozvoji
Možná se vám to nezdá, ale odmítnutí může poskytnout příležitost k seberozvoji a růstu.
Řekněme, že se ucházíte o práci, kterou opravdu chcete, absolvujete skvělý pohovor, ale práci nedostanete. To vám určitě zklame a zamrzí. Ale když se znovu podíváte na svůj životopis, zjistíte, že by nebylo na škodu osvojit si některé nové dovednosti, nebo se např. naučit používat nový typ softwaru. To vás donutí popřemýšlet, co změnit, abyste v budoucnu ohromili svým CV.
Po několika měsících si uvědomíte, že tato nová znalost vám otevřela dveře k pozicím s vyššími platy, na které jste dříve neměli kvalifikaci.
🎓 Zajímavost: Přeformátování vašeho strachu v příležitost k růstu usnadní zmírnění bolesti ze selhání a odmítnutí.
Pravidlo 4: Připomínejte si pravidelně, že za to stojíte
Odmítnutí je často jednoduše případem neshodujících se potřeb. Některým lidem ale chybí dobré komunikační dovednosti nebo si myslí, že vyjádřením svého názoru padnou u ostatních v nemilost, a tak v sobě pěstují pocit, že jsou k ničemu, a to jim drasticky snižuje sebevědomí.
Budování sebevědomí vám může pomoci zapamatovat si, že jste hodni lásky, uznání a respektu. A vy jste! Psychologové z Bostonské univerzity radí dodržovat tyto lehké úkony ke zvýšení sebevědomí:
- Napište si do deníku, pro co jste na sebe v poslední době hrdí.
- Sepište si seznam pěti úkonů k procvičení osobních hodnot.
- Připomeňte si, že za to stojíte.
- Každý den se ubezpečujte, že jedno odmítnutí není konec světa.
Pravidlo 5: Mějte vyhlídky do budoucna
Nenechejte se odmítnutím zdrtit, to je cesta do pekel. Vždy mějte „po ruce“ nějakou činnost, jejímž soustavným vyvíjením budete moci zapomenout na křivdy, které se vám staly.
Léčba hysterie není snadná a prvních několik odmítnutí budete brát hodně osobně. Možná natolik, že obrazně ztratíte vůli k životu. Důležité je nepropadnout zoufalství a najít si práci, která vám pomůže se se zklamáním snáze vyrovnat.
💡 Tip: Sepište si žebříček životních hodnot a cílů a těch se držte!
Pravidlo 6: Vypozorujte, co vás na odmítnutí nejvíce zamrzí
Žádné odmítnutí není stejné a i vy jakožto „akceptor“ budete u každého z nich cítit něco trochu odlišného.
🗣️ Psychiatři radí: Vytvořte si „hierarchii strachu“ neboli seznam bodů souvisejících s vaším strachem z odmítnutí. Postupujte v něm krok po kroku a vypozorujte, která „část odmítnutí“ vás zamrzela nejvíce. Toto je součást velmi účinné terapie. Můžete to zkusit sami, ale terapeut vám také může pomoci.
Pravidlo 7: Postavte se svému strachu
Po odmítnutí je snadné upadnout do jámy „plné sebekritiky a negativního sebehodnocení“. Pomyslíte si: „Věděl/a jsem, že to pokazím,“ „Nepřipravil/a jsem se dost dobře,“ „Mluvil/a jsem až příliš,“ nebo „Jsem tak nudný/á.“
To však jen posiluje víru, že odmítnutí bylo vaší chybou, ačkoli to tak vůbec nemusí být. Pozitivní myšlení ne vždy zajistí, že situace dopadne dobře, ale může pomoci zlepšit vaši perspektivu. Když se povzbudíte a budete se podporovat, pravděpodobně uvěříte ve svůj vlastní potenciál k dosažení cílů.
💡 Tip: Hledáte inspiraci a máte dost volného času? Zhlédněte nejlepší motivační filmy a vezměte si z nich ponaučení.
Pravidlo 8: Vyhýbejte se podceňování vlastní osoby
Za každých okolností si připomínejte, že jste hodnotná lidská bytost a pokuste se nespoléhat na názory jiných lidí.
🎓 Zajímavost: Pozitivní sebehodnocení je polovinou úspěchu léčby strachu z odmítnutí.
💡 Tip: Víte, že na pozitivním sebehodnocení se dá zapracovat? Přečtěte si článek o rozvoji pozitivních vlastností a buďte v obraze!
Pravidlo 9: Najděte skupinu lidí (např. na sociálních sítích), která si prochází tím samým, co vy
Trávit času s lidmi, kterým na vás záleží – to může posílit vaše sebevědomí a pomoci nalézt odpovědi na otázky.
Skupiny „spolutrpících“ na sociálních sítích nabízejí povzbuzení, pohodlí, útěchu a pochopení. Když budete vědět, že vaši známí jsou nablízku, stává se proces odmítnutí méně děsivým.
💡 Tip: Neznáte-li ve vašem okolí nikoho, kdo trpí tím samým, co vy, dejte šanci on-line seznamkám!
Bostonští odborníci varují:
Obavy z odmítnutí mohou mít dlouhodobé následky, včetně ustrnutí na jednom místě a vedení nekvalitního života.
Je možné překonat obavy z odmítnutí „na vlastní pěst“, ale profesionální podpora je někdy prospěšná. Zvažte kontakt s terapeutem, pokud máte strach z odmítnutí, protože:
- Vede k úzkosti nebo záchvatům paniky.
- Brání vám ve věcech, které chcete dělat.
- Způsobuje zoufalství v každodenním životě.
- Znásobuje stres a riziko vzniku přidružených zdravotních problémů.
💡 Tip: S terapeutem můžete vést prospěšné motivační rozhovory, které vám poskytnou odpovědi na spoustu otázek.
