Šárka Chapman je transformační koučka, která provází ženy změnou jejich mindsetu, energie a reality. Její velkou vášní je manifestace vizí a snů a práce s podvědomím. V rozhovoru prozradila, jak postupovat při zhmotňování přání a jaké techniky pomohly jí a jejímu manželovi k vysněnému domu v anglickém Cornwallu.
Obsah článku
1. Šárko, co je manifestace přání?
Manifestace neboli zhmotnění znamená, že to, co si přejeme, převedeme do hmoty. Ať je to naše vysněné bydlení, partner, peníze. Naše přání začíná vždy myšlenkou. Všechno kolem nás, co člověk vytvořil, byla nejdřív myšlenka.
2. Dobře, a jak mám při tom postupovat?
Postup má šest kroků. První naprosto klíčová věc je ujasnit si, co vlastně chci a dát si záměr. Protože spousta lidí úplně neví, co chce a mluví v neurčitých pojmech. Třeba “Chci víc peněz” nebo “Chci si najít partnera” Ale jak to vypadá konkrétně?
Důležité podle mě také je nechat se vést intuicí a pozorovat, kam nás to volá, přestože se to někdy může zdát bláznivé a nerealizovatelné. Protože to, že nás tam vede naše srdce a naše intuice, znamená, že je to pro nás možné! I když třeba zatím nevíme, jak na to.
Zároveň to neznamená, že musíme mít napoprvé hned finální vizi. Potřebujeme ale vědět, kam směřujeme i bez toho, aniž bychom znali každý další krok.
3. Jaké jsou další kroky? Co třeba téma bydlení. Asi nestačí říct si, že chci hezky bydlet?
Nestačí. Druhým krokem je, že musíme být opravdu konkrétní. Chci dům, chci byt, chci zahradu, jak velkou? Chci také bazén? Klidně si to všechno sepište na papír, čím konkrétnější budete, tím lépe. Mně se moc líbí přirovnání s objednáním jídla v restauraci, tam také neřeknete jen: “Mám hlad.” Ale objednáte si třeba pizzu se špenátem.
Právě prozkoumat naše velké sny je skvělou příležitostí prozkoumat si své strachy a limitující přesvědčení. Prostě to, čemu věříme, že můžeme mít, to dostáváme.
Třetí krok je, že musíme být v té energii dostatku, že už je to pro nás dostupné. Poté se musíte naladit se na to, jak se tam chci cítit a vizualizovat si to. Konkrétně třeba to, jak si na tu velkou zahradu nesete kafe, kolem běhají děti a pak společně skočí do bazénu. A ladit se na tuto emoci a vibraci.
Dalším důležitým krokem je jít do akce a jít tomu přání naproti. Hledat to bydlení snů, aktivně se o něj zajímat. A závěrečný krok – ponořit do důvěry, že se všechno děje pro nás, uvolnit se, nelpět na tom a nechat to k sobě přijít.
4. Jaké chyby lidé dělají při manifestaci přání?
Asi tou největší je, že slevují ze svých požadavků a dávají si jeho splnění do budoucnosti. Například chtějí dům s velkou zahradou a bazénem, pak ale přijde to jejich limitující přesvědčení, že to přece není možné, a tak si řeknou, že bude stačit jen menší domek nebo byt s terasou. Slevují, ale pak už to vlastně není jejich přání.
Naše podvědomí nerozlišuje mezi imaginací a realitou, takže je potřeba říkat svému podvědomí to, co chceme žít. Až tomu uvěříme a podvědomí na tuto skutečnost přeladíme, začneme dělat rozhodnutí, která se zhmotní do té reality, kterou si přejeme.
💡 Tip: Přečtěte si rozhovor s Šárkou Chapman o její životní cestě a důležitosti důvěry ve vlastní intuici.
5. Mám se k tomu seznamu přání vracet, číst si ho a ladit se na něj pravidelně?
Ladit se na něj ano, ale není potřeba se k němu vědomě každodenně vracet. Myslím si, že to není nutné. Já to dělám tak, že se ladím na tu vibraci, napíšu si to a úplně na to zapomenu. Pak si třeba pročítám svůj manifestační deník a vidím, co všechno se mi splnilo. Chápu, že když někdo s manifestací přání začíná, tak si to pořád potřebuje připomínat, pak se ale může stát to, že na těch přáních začne lpět. A to je přesně to, co jde proti zhmotňování.
6. Jaké manifestační techniky byste doporučila?
Manifestačních technik je více, ale není potřeba je používat všechny. Mnohem efektivnější je vybrat si právě ty, které sedí konkrétně vám. Mně například skvěle fungují pozitivní afirmace, vizualizace a také to, když o tom někomu říkám nahlas. O manifestačních technikách jsem napsala článek, ve kterém se jim věnuji více podrobně. Protože spoustě lidem nefungují třeba vision boardy a nevědí, proč nebo co mohou zkusit místo nich.
7. Vy jste si manželem zhmotnili nádherný dům v anglickém Cornwallu, jaký je jeho příběh?
Před 6 lety jsme si dali záměr, že chceme najít ideální domov pro naši rodinu. Já jsem Češka, můj muž je Angličan, žili jsme v Polsku ve Varšavě a přáli jsme si žít v Anglii. V Cornwallu se nám moc líbilo a řekli jsme si, že tady chceme najít ideální dům. Rok jsme sem jezdili a ujasňovali si lokalitu, věděli jsme třeba, že chceme být u moře a mít na něj výhled. Dům jsme našli, ale byl ve velmi špatném stavu a vhodný akorát na totální rekonstrukci. Když jsme ho znovu stavěli, chtěli jsme, ať je v souladu s našimi hodnotami, kterými jsou mimo jiné etika a ekologie. Na střeše máme louku, pod ní dům pro netopýry, hmyzí hotel, jezírko.
Hybatelem byl silný záměr – chceme najít nový domov. Potom jsme šli do akce – hledali jsme, přeorganizovali rodinný budget, koupili dům. Měli jsme vizi – neustále jsme se na ni ladili, drželi energii a důvěřovali, že se všechno děje pro nás. Například takto k nám na doporučení přišel skvělý projektový manažer, špička ve svém oboru, který je jinak celý rok naprosto vytížený komerčními nemovitostmi. Našimi hlavními manifestačními technikami bylo mluvit o našem přání nahlas a vizualizace – i pomocí virtuální reality. Měli jsme takové ty speciální brýle, joysticky a z obýváku v Polsku jsme se procházeli rozestavěným domem v Anglii.
8. Jak moc je podle vás v manifestaci přání důležitá společná partnerská vize?
S mým mužem máme velké vize, společné i individuální. A je podle mě skvělé, když se můžou partneři vzájemně podporovat a fungovat jako energetický tým. To vnímám jako důležité – být na stejné vlně, i když třeba každý trochu jinak, a podporovat se. Lépe se tím drží energie pro to, co si přejete, a držíte směr.
