Jak jednat s hysterickým člověkem? Nestyďte se vyklidit jeviště, radí psychologové!

2,3K

Život s hysterickým člověkem se podobá jízdě na horské dráze. Nejdřív vystoupáte vzhůru, kde jste zahrnutí láskou a péčí, abyste vzápětí spadli do propasti plné výčitek a obviňování. Jednání s člověkem, o kterého se pokouší hysterický záchvat, je umění hodné ocenění, jež si neosvojí každý.

🎓 Zajímavost: Zatímco jedni přirovnávají život s hysterikem k očistci, druzí si nemohou vynachválit „adrenalin“, který jim při jednání s někým takovým zaplavuje žíly.

Psycholožka Laura Janáčková hovoří o životě s hysterickým partnerem jako o „pohybu na velice tenkém ledě“. V začátku vztahu je vše vášnivé, strhující a plné emocí, což může druhého z dvojice (toho klidného) vzrušovat. Když ale projevy hysterie překročí únosnou mez, začíná období výčitek, manipulace, emoční lability a teatrálnosti.

Jak správně jednat s hysterikem? Určitě ne oplácením křiku, hádkou a argumentováním. „Musíte se naučit zachovat klid a v klíčovém okamžiku raději vyklidit pole,“ doporučuje Janáčková a další odborníci. Pojďte se spolu se mnou podívat, co se hysterickým lidem odehrává v hlavě a odkud se jejich popudlivost bere.

💡 Tip: Hysteričtí lidé by se měli dozvědět co nejvíce informací o seberozvoji. K tomu jim pomůže tento článek.

Histriónská porucha osobnosti aneb Proč je hysterie takové drama?

Slovo „histriónský“ v názvu poruchy znamená „dramatický a přehnaný“. Lidé trpící hysterií vykazují některé společné znaky, charakteristické pro tuto chorobu, namátkou:

• Mají intenzivní a nestabilní emoce,
• Vnímají sami sebe značně zkresleně,
• Dělá jim problém realistická sebereflexe,
• Jejich sebeúcta závisí na „souhlasu“ okolí,
• Šíleně touží, aby si jich někdo všiml,
• Chovají se nevhodně a teatrálně, aby upoutali pozornost.

🗣️ Psychiatři dodávají: Hysterie je častější u žen než u mužů a patrná je nejvíce v období dospívání, nebo těsně po něm.

Dnes je termín hysterie používán k popsání všech duševních stavů, jejichž hlavním rysem je „emoční nestabilita“ a jakákoli reakce, která je v dané situaci přehnaná. A ačkoli se jedná o často popisovanou psychickou anomálii, z Diagnostického manuálu duševních chorob (DSM) byla odstraněna v roce 1980.

🎓 Zajímavost: Dnes se většinou u jedinců trpících hysterií diagnostikuje disociační porucha, případně přidružená porucha osobnosti. Hysterie málokdy figuruje jako hlavní spouštěč psychické instability, obvykle je spíše důsledkem, např. deprese.

💡 Tip: Jak budovat zdravé mezilidské vztahy? Poradíme vám, jak na to. Nahlédněte do našeho článku!

Symptomy hysterie – Nezvladatelný vztek a pocit nedocenění

Mezi typické symptomy hysterie patří:

1. Nervozita,
2. Dušnost,
3. Úzkost,
4. Mdloby,
5. Nespavost,
6. Podrážděnost,
7. Dramatické pohyby.

Laura Janáčková doplňuje, že hysteričtí lidé jsou:

• Nenasytní,
• Věčně nespokojení,
• Urážliví,
• Prohnaní (často si např. vynucují pozornost ‚útěkem do nemoci‘, kdy předstírají dušnost, křeče, nebo tachykardii),
• Úskoční,
• Zlomyslní,
• Ignorantští.

🎓 Zajímavost: Termín hysterie vychází ze starořeckého slova hysteria, což znamená děloha.

Věří se, že slovo poprvé použil Hippokrates, který si všechny příznaky hysterie spojil s „pohybem ženské dělohy na různých místech těla“. Dávní myslitelé věřili, že děloha může volně cestovat ženským tělem, což vede k nestejnorodým příznakům (podle toho, kde se právě nachází).

Webová stránka webmd.com detailně popisuje typické chování hysterických lidí. Uvádí, že hysterici:

• Jsou nepříjemní, když nejsou středem pozornosti,
• Oblékají se nevhodně a často obtěžují okolí svým koketním chováním,
• Rychle mění nálady,
• Jednají velmi dramaticky a teatrálně zveličují události, kterými byli svědky,
• Na první pohled vypadají a jednají neupřímně,
• Jsou až příliš zaměřeni na vlastní zevnějšek,
• Neustále vyžadují ujištění a souhlas okolí,
• Jsou přecitlivělí na kritiku,
• Špatně nesou klid a velmi rychle se znudí,
• Zanechávají rozpracovanou práci nedodělanou a přeskakují z jedné činnosti na druhou,
• Jednají bez rozmyslu,
• Ve skrytu duše mají pocit, že jsou k ničemu,
• Jsou sebestřední a takřka nikdy neprojevují zájem o blízké,
• Mají problémy se setrváním ve vztahu (brzy je začne nudit),
• Jakmile jim naznačíte, že je opustíte, začnou vyhrožovat sebevraždou a zahrnou vás výčitkami.
• Svírá je strach z odmítnutí.

Nejsilnějším příznakem hysterie je všudypřítomný vztek. Psychiatři připouštějí, že např. v začátcích vztahu se mohou trpící snažit působit radostně a spokojeně, nicméně vzhledem k nestálosti jejich emocí toto brzy pomine. Nedlouho po navázání vztahu začínají být podezřívaví, přehnaně žárlí, vyčítají sebemenší (i neexistující) chyby a především – doslova se zalykají vztekem.

💡 Tip: Přečtěte si o tom, co s člověkem udělá patologická žárlivost!

🎓 Zajímavost: Osoby trpící hysterií mají velmi často dokonalou pracovní morálku a v zaměstnání odvádějí skvělé výkony. Problém nastává teprve v osobním životě.

💡 Tip: Přečtěte si náš článek o tom, jak zvládat vztek! Není na škodu trochu vychladnout.

Nahlédněte do svatyně hysterie aneb „Historické milníky popudlivosti!“

Záhada hysterie hrála hlavní úlohu v časném vývoji psychoanalýzy. Sigmund Freud, který studoval u Jean-Martina Charcota, se dostal k nejzajímavějším případům tohoto francouzského neurologa, a mohl pozorovat jeho pacienty přímo v ordinaci.

Doktor Charcot mimo jiné pozoroval u hysterických osob značný nárůst epizod epilepsie. Poté, co publikoval studii, v níž odmítl hysterii spojovat výhradně se ženskými rozmnožovacími orgány, upadl v nemilost. V jeho výzkumu dále pokračoval právě Freud s kolegou Josefem Breuerem.

🗣️ Freud dokázal: Traumatická zkušenost vede nevědomky ke vzniku tělesných symptomů.

Po výzkumu rekonstrukce potlačených vzpomínek a volných asociací přišel s metodami, jak takovýmto pacientům ulevit. Dopomohl mu k tomu nejslavnější případ mladé ženy, jakési Anny O., která měla příznaky hysterie. Anna zjistila, že pouhé mluvení o problémech s terapeutem má zásadní dopad na její blaho. Nazvala tuto léčbu „mluvící léčbou“ a dodnes se jí říká řečová (komunikační) terapie.

Hysterie už nikoli, prosím! Říkejte mi deprese!

V průběhu 20. století se pojem hysterie pomalu vytrácí, nahrazuje jej termín (a diagnóza) deprese a úzkosti. S poklesem pacientů s hysterií v západních kulturách se zvedá počet lidí trpících depresí a úzkostí (zejména v letech 1949 až 1978). Přispívají k tomu i moderní diagnostické metody, které osvětlují některé omyly z minulosti, např. odhalují onemocnění, která byla dříve popsána jako hysterie, jako epilepsii a neplodnost.

🗣️ Odborníci vysvětlují: Od 80. let se o hysterii jako takové v našich kruzích nehovoří. Tento pojem byl nahrazen termíny „histriónská porucha osobnosti“, „disociační porucha“ a „konverzní porucha“. Hysterií je nazýváme soukromě.

🎓 Zajímavost: V některých zahraničních kulturách je např. rozhodnutí neoženit se/nevdat se příznakem vážné mentální poruchy, i hysterie.

Co je hlavní příčinou histriónské duševní poruchy? Vědci se nemohou shodnout!

Přesná příčina hysterie není dodnes uspokojivě vysvětlena, odborníci se ale domnívají, že při jejím vývoji hrají roli jak naučené, tak zděděné faktory.

🗣️ Psychiatři doplňují: Tendence histriónské poruchy objevovat se u několika osob v rámci jedné rodiny nás vede k domněnce, že existuje genetická náchylnost k této chorobě.

Děti rodičů trpících touto poruchou často opakují podobný vzorec chování, a to tak, jak jej odpozorují. Mezi další faktory, které sehrávají úlohu v rozvoji hysterie, patří:

• Nedostatek konstruktivní kritiky ze strany rodičů,
• Velká přísnost a trestání (i za nepatrné) chyby a nedostatky,
• Pochvala pouze v případě, kdy dítě splní do puntíku to, co si na něj rodič „vymyslí“,
• Nepředvídatelná pozornost věnována dítěti, které pak není schopné vytušit, jak se v té které situaci správně chovat,
• Individuální temperament jedince (někteří lidé jsou podle odborníků náchylnější k duševním poruchám než jiní),
• Způsoby, jakými rodiče učí dítě zvládat stresové situace (tzn. špatný příklad ze strany rodičů vede k budoucí emoční nestabilitě a nevhodnému chování).

💡 Tip: Hysterici, kteří jsou zvyklí žít v chaosu, potřebují záchytný bod. Tím může být striktní nástěnka vizí a cílů, podle níž se budou léčit.

Odborné publikace uvádějí, že příčiny hysterie jsou:

1. Neurologické,
2. Genetické,
3. Psychoanalytické.

Neurologické příčiny vzniku hysterie

Studie prokázaly korelaci mezi histriónskou poruchou a hladinou neurotransmiterů. Jedinci s diagnostikovanou hysterií mají senzitivní mozkové systémy, odpovědné na syntézu noradrenalinu.

🎓 Zajímavost: Když je navíc prokázána vysoká hladina norepinefrinu, je diagnóza hysterie takřka stoprocentně jistá. Norepinefrin způsobuje úzkosti, deprese a přehnané reakce.

Genetické příčiny vzniku hysterie

Dánská studie s dvojčaty prokázala korelaci 0,67, podle níž je hysterie dědičná. Celou studii si můžete prohlédnout zde.

Psychoanalytické příčiny vzniku hysterie

Psychoanalytické (Freudovské) teorie jsou sice vesměs kritizovány, podle některých expertů se však hodí minimálně k zamyšlení.

🗣️ Freud v nich říká zhruba toto: Na začátku stojí scestný postoj jednoho z rodičů (většinou matky), jehož podstatou se podmíněná láska založená na očekáváních, která ale dítě nikdy nemůže naplnit. Důležitým projevem hysterie je jak chtíč, tak neschopnost doopravdy milovat. Chtíč je projekcí nedostatku schopnosti pacienta skutečně milovat a kognitivně se rozvíjet v průběhu dospělosti. Výsledkem toho jsou ‚emocionálně mělcí‘ jedinci, přičemž příčinou neschopnosti bezpodmínečně milovat je nějaký traumatický zážitek v dětství – smrt blízkého, rozvod rodičů, případně nenaplnitelná očekávání ze strany rodičů.

Hysterie se projevuje především v partnerských vztazích. Sdílíte-li domácnost s někým popudlivým, můžete se vsadit, že existuje konkrétní traumatizující zážitek z dětství, který jej „nutí“ se chovat tak, jak se chová.

🗣️ Jung tvrdil: Hysterici jsou jak bezradní králíčci. Netuší, co je vlastně v životě správné, jak se dobře chovat ve vztazích a co se od nich očekává. K tomu navíc touží „udělat šťastnými především sami sebe“, mají pocit, že po nešťastných událostech z minulosti si to zaslouží. O pocity blízkých jim nejde.

Léčba hysterie – Je něco takového vůbec možné?

Léčba hysterie není snadná, zejména proto, že si hysterici myslí, že vůbec žádnou pomoc nepotřebují. Bývají výbušní a chaotičtí, což ztěžuje stanovení léčebného plánu.

🗣️ Psychiatři objasňují: Hysterici pomoc vyhledávají až v momentě, kdy se k hysterickým epizodám přidá i deprese a úzkost (např. po nepodařeném vztahu).

Základem léčby hysterie je psychoterapie. Při ní se odhalí motivy pacienta, obavy, které jej sužují a vzorce chování. Odborník vysvětluje, které podvědomé a zažité reakce v různých situacích jsou přehnané až nevhodné a pokouší se pacienta motivovat k lepšímu chování.

Mezi schválené léčebné postupy patří:

• Konverzační terapie – mluvení o vlastních pocitech, zklidnění nervů.
• Funkční analytická psychoterapie – identifikuje pacientovy nedostatky v mezilidském kontaktu.
• Rozkódování chování pacienta – terapeut se pokouší navodit správnou „atmosféru“ a sledovat pacienta tzv. v akci; posléze vyhodnocuje jeho chování přímo „na místě“. Pomáhá rozvíjet pozitivní myšlení.

💡 Tip: Nerozpakujte se s psychoterapeutem vést smysluplný a motivační rozhovor! Pomůže vám dostat se z kruhu vzteku a frustrace.

Jak jednat s hysterickým člověkem? Buďte jako Forrest Gump – prostě utíkejte!

Hysteričtí lidé jsou mistři pasivní agresivity. Do přímé konfrontace se sice také pustí, ale na první pohled „nevinná“ manipulace je pro ně charakterističtější.

Co znamená, že někdo trpí pasivní agresivitou? Inu, takoví lidé potlačí okaté známky hněvu, ale ve svém nitru neskutečně zuří. Tuto „vnitřní“ zlost pak vyjadřují „pasivně agresivními způsoby“. Například:

1. Předstírají, že neslyší, když je o něco žádáte, nikterak nereagují,
2. Šíří drby a zlomyslné poznámky o osobách, které se jich „dotkly“,
3. Jsou vámi posedlí,
4. Snadno vybuchnou a staví se do pozice oběti,
5. Vyhrožují sebepoškozujícím chováním, pokud se nebudete chovat podle jejich představ,
6. Snaží se chovat a jednat tajuplně,
7. Ignorují ostatní,
8. Demonstrují „zlomyslný úšklebek“.
9. Vydírají pláčem, nemocí, nebo sebevraždou.

🗣️ Psychiatři radí: Dejte si pozor na hysteriky využívající k manipulaci pasivní agresivitu! Nikdo vás nenutí umět s popuzeným člověkem vycházet. Nejlepší rada zní: ‚Když už to nezvládáte, vykliďte scénu a nechejte hysterika, ať se vyvzteká sám!!

Zkuste to s ním po dobrém!

Odborníci doporučují držet se tohoto seznamu při jednání s hysterickým člověkem:

• Nehádejte se!
• Máte-li z agresora strach, přizvěte „na pomoc“ třetí osobu!
• Získejte emocionální odstup!
• Pokuste se s hysterikem přijít na spouštěč jeho vzteku!
• Nabídněte společné řešení problému!
• Snažte se rozvinout jeho pozitivní charakterové vlastnosti!
• Mluvte klidně a nekritizujte!

💡 Tip: Pokuste se hysterickému člověku ukázat, jaké to je být šťastný. Tento článek vám v tom pomůže!

A když nezabere ani jedno z toho, prostě se dejte na útěk! Vyjít s člověkem, který propadá hysterii, je umění, které si ne každý dokáže osvojit.

Autoři poučné publikace Proč mi děláš scény?! aneb Máte doma hysterického partnera radí:

1. Hysterické výlevy partnera berte jako zajímavý přírodní úkaz. „Pozorovat zatmění rozumu je skoro stejně fascinující jako sledovat zatmění měsíce!“ dodávají,
2. Nikdy se při jednání s hysterikem nevracejte do minulosti! Striktně řešte jen přítomnost,
3. Nepoužívejte (V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ!) řečnické otázky typu „Přijde ti to normální?“ nebo „Co takhle se nad sebou zamyslet?!“. Bohužel pro vás dovádějí hysteriky k nepříčetnosti a jejich (nevědomým) vyřčením si vysloužíte mravokárnou přednášku plnou výčitek,
4. Vyeliminujte ze svého slovníku slova jako „vždy“, „pokaždé“, „nikdy“, „stále“, „nikdo“, apod. Nepoužívejte je ani v legraci, hysterik jim „nerozumí“ a dráždí jej.

Dobrou službu odvádějí trefné Murphyho zákony aneb „Hysterie v umění!“

Murphyho zákony určitě znáte, o tom nepochybuji. Šestici těch nejvýstižnějších (tzn. vztahujících se k hysterickým lidem) vyjmenovávají dokonce i vzdělávací weby.

🗣️ Psychiatři žádají: Uvědomte si, že hysterii nelze vyléčit. Pouze můžeme zmírnit její projevy, a to pomocí terapií a psychofarmak. Dostat ale hysterika k lékaři je někdy nadlidský úkol.

Pojďme se nyní podívat, co k tématu poznamenal Murphy:

1. Oznámíte-li své plány příliš brzy, je to špatně. Manžel(ka) na to za tu dobu zapomene.
2. Oznámíte-li své plány příliš pozdě, je to špatně. Manžel(ka) nebude mít čas se jim přizpůsobit.
3. Optimální doba informování manžela(ky) nebyla zatím odhalena. Vždy je buď příliš brzo nebo příliš pozdě.
4. Důsledky neadekvátní hlasitosti sdělení jsou stejné jako v zákoně č.1 a 2. Buď se vaše zpráva nedostala ke sluchu manžela(ky), protože jste ji šeptali, anebo jste šíleně řvali a nebylo vám rozumět.
5. Hledá-li protějšek cokoli, co právě nyní nutně potřebuje, je nasnadě, že jste to někam založili vy, a to bez ohledu na to, zda jste tak skutečně učinili.
6. Když při optimálních astrologických podmínkách váš partner ztracenou věc najde, a to v prostoru vám neznámém či jinak nedosažitelném, nikdy se vám neomluví za to, že vás podezíral a peskoval. Protože stejně za to můžete vy! 

🎓 Zajímavost: Hysterie u mužů je odlišná od hysterie u žen. Zatímco hysteričtí muži se často stylizují do rolí mravokárců, kteří kritizují cokoli (od špatného počasí, až po vaše rodiče, kteří si dovolili porodit tak nechápavého tvora, jako jste vy), hysterické ženy se dobrovolně derou buď do pozice „zneuznaných chudinek“, nebo naopak „krutých bohyní pomsty“. Ani jedna vyhlídka není právě lákavá!

💡 Tip: Neobviňujte se, když vám jednání s hysterikem nejde! Přestaňte se kritizovat a dívejte se do budoucnosti!