Jednodenní půst – v tomto článku se dozvíte vše o tom, proč půst držet, co přináší a jaké jsou účinky. Naše těla jsou pravidelně zaplavována škodlivinami, jejichž odstranění nemusí být tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jednodenní půst může pomoci zredukovat nežádoucí usazeniny v organismu, jako například přebytek tuku a škodlivé cukry.
Půst je zdravější cestou i lékem k vyvážení dnešní tučné, přeslazené a chemicky upravované stravy. Zatímco jednodenní půst může zkusit opravdu kdokoliv bez větší přípravy, tak náročnější a velmi populární je také třídenní půst, který dokáže spustit procesy v těle, které za den hladovění tělo nezapočne.
Půst můžeme definovat jako proces jedince nebo skupiny zřeknutí se potravy, a to buď zcela nebo částečně, tj. vyloučit z jídelníčku nevhodné potraviny a zanechat v něm jen ty povolené. Tak jako tak má půst konkrétní osobě přinést pozitivní přínos.
Takto hovoří o půstu odborníci. Ačkoli se může zdát, že 24 hodinový půst je výdobytkem moderní doby, není tomu tak. Už naši předci před staletími se postili, čímž podporovali vlastní cit pro skromnost, udržovali svá těla zdravá a v dobré kondici. Tím častokrát přišli na kloub tomu, jak být šťastní. Mnohdy v historii byl takový jednodenní i vícedenní půst také nedobrovolný, když lidé zkrátka neměli co jíst. To se nám ale již dnes nestává. Pokud máme méně peněz, tak naopak dle průzkumů sklouzávám k těm nejméně zdravím potravinám a fast foodům.
Co takový jednodenní půst zahrnuje? A skutečně hraje roli v udržení dobrého zdraví?
Obsah článku
Jaká jsou pravidla jednodenního půstu a jak správně držet jednodenní půst?
Stojí před vámi důležité rozhodnutí – jednodenní půst ano či ne? Pokud si odpovíte kladně, je namístě něco o této problematice nastudovat. Nejde totiž o to, držet hladovku, ale sofistikovaně a chytře snížit příjem potravy na minimum, a to tak, aby z toho vaše tělo mělo dobrý pocit, nikoli aby se vystresovalo. Jak na půst?
Jak tedy správně držet jednodenní půst? Nutriční terapeuti mluví jasně:
Neuvrhněte své tělo do šoku tím, že z hodiny na hodinu zcela vynecháte příjem jakýchkoli kalorií a budete pouze pít čistou, nejlépe destilovanou vodu. Tím organismu spíše ublížíte.
Ti samí experti, kteří přišli s touto radou, také dodávají, že pokud si chcete jeden den bez jídla co nejvíce zpříjemnit, vsaďte na osvědčené ovocné a zeleninové šťávy. Ty totiž bleskurychle nastartují detoxikační a očistné procesy v těle a budou mít blahodárné účinky na znovunabytí sil.
Odborné detoxikační publikace RNDr. Petra Fořta, CSc. předkládají detailní body zejména pro postníky začátečníky:
- Na samotném začátku volte spíše půldenní půst. Snězte zdravou snídani a lehký oběd, a poté přejděte na popíjení vhodných tekutin. Další jídlo si dopřejte až druhý den ráno.
- Prvnímu jednodennímu půstu by měl předcházet alespoň pětidenní zdravý a vyvážený jídelníček. Jezte zdravé pokrmy a pijte dostatek bylinných čajů a šťáv. Po této proceduře bude přechod pouze na tekutiny daleko snazší.
- Zvolte si vhodný den pro postění. Pro někoho je to sobota (nebo neděle), poněvadž půst jde v mnoha případech ruku v ruce s větší únavou, proto jsou voleny dny volna. Jiní ale dávají pro očistný den přednost spíše dlouhému dni v týdnu, kdy jsou v práci a na jídlo nemají ani pomyšlení.
- Důsledně dbejte na příjem ovocných šťáv, zejména těch „očistných“, jako je citrusová, pomerančová nebo grapefruitová. Půst plný zeleninových šťáv se hodí spíše pro delší postění (nejlépe k pětidennímu půstu).
- Pijte také hodně čajů, nejlépe kopřivových. Naopak se vyhýbejte mátovému, protože ten podporuje vylučování žluči, čímž podpoří váš hlad.
- Pokud vás přepadne nesnesitelný hlad, snězte pár kousků kvalitního a čerstvého ovoce. Tím tělo spolehlivě “ošálíte” a navíc mu dopřejete i detox.
Je lepší jednodenní půst nebo dlouhodobější postění?
Mnozí lidé řeší následující dilema – je lepší držet dlouhodobý půst jednou za čas nebo ten jednodenní každý týden? Vyznavačka zdravého životního stylu Věra Stádníková hovoří jasně ve prospěch delšího postění.
Doslova říká:
Krátkodobý půst není vhodný, pokud uvažujete o kompletní očistě těla. Hodí se k rychlé obnově energie a redukci únavy, ale jakmile hned po postním dni začnete jíst normálně, všechny škodliviny se ve vašem těle obnoví. K úplnému a zbrusu novému restartu se hodí delší půsty, nejméně však pětidenní, nejlépe např. týdenní nebo osmidenní. Díky nim se můžete třeba zbavit závislosti na čokoládě, alkoholu nebo příliš pikantním jídle.
Dále hovoří, že jednodenní půsty fungují jako skvělá „udržovačka“, dlouhodobé efekty ale nemají. Navíc dodává, že úplné vyčištění těla od zplodin a škodlivin nezpozorovala ani po jednadvaceti dnech. K totální obnově prý dochází až tak za čtyřicet dnů. To je samozřejmě extrémní výkon. Většina lidí skončí maximálně u dvoudenního nebo třídenního půstu, která mají prokazatelné efekty na vaše zdraví.
Jaké jsou účinky a přínosy jednodenního (ale i delšího) půstu?
Rad, jak na správnou detoxikaci a hubnutí, je nespočet. Pokud k půstu přistupujeme zodpovědně a držíme se rad odborníků, může nám pomoci zredukovat přebytečná kila a nezdravé zlozvyky, jako pití alkoholu, kávy a přejídání tučným jídlem. Jestliže ale na postění pohlížíme jako na moderní vymoženost nebo módní doplněk, můžeme se se zlou potázat.
Mezi nejzásadnější výhody postění jistě patří snížení hladiny stresu a nastolení pohody.
Renomovaní američtí výživoví poradci sestavili seznam čtyř hlavních benefitů, které krátkodobé (a opakující se) půsty přinášejí. My vám je shrneme v následujících odstavcích. Samozřejmě pokud cvičíte a chcete nabrat svalovou hmotu, tak půsty nejsou úplně vhodné. Některé organismy reagují poměrně masivním úbytkem hmotnosti a odnáší to především svaly, nikoliv tuk.
Náš tip: Chcete se stresu zbavit jednou provždy? Inspirujte se v článku Jak se zbavit strachu a zbytečného stresu.
1. Pomáhá udržovat hladinu krevního cukru
Několik studií zjistilo, že půst může zlepšit hladinu cukru v krvi, což by mohlo být užitečné zejména pro osoby ohrožené cukrovkou. Jedna studie u 10 lidí s diabetem 2. typu ukázala, že krátkodobý přerušovaný půst významně snížil hladinu cukru v krvi.
Tento efekt byl zaznamenán zejména po ránu, kdy byla u nenajedeného člověka pozorována dlouhodobě stabilní hladina krevního cukru. Nicméně je důležité mít na paměti, že tento fenomén funguje různě u mužů a žen. Zatímco např. třítýdenní postění může mít negativní vliv na ženské tělo, u mužů nemusí být pozorován žádný efekt.
2. Bojuje proti zánětům
Ačkoli akutní zánět patří mezi přirozené imunitní procesy používané k potlačení infekcí, jakmile stav dospěje do stádia chronického zánětu, můžeme pociťovat zvýšenou negativní zátěž našeho těla. Dlouhodobé záněty se vysokou měrou podílejí na vzniku chronických srdečních vad, rakoviny a revmatoidní artritidy.
Krátkodobé jednodenní půsty dokáží potlačit hladinu zánětlivých markerů a podpořit lepší tělesnou kondici, jak naznačují výsledky studie, která na 50 vyšetřených dospělých jedincích potvrdila významnou redukci chronických zánětů a zlepšení imunitního systému.
Stejného efektu dle odborníků dosáhneme i půldenním půstem. U zvířat navíc při podmínkách podobných hladovce (tj. výrazné snížení přísunu kalorií v žrádle) byl pozorován menší výskyt chronických zánětů, zejména roztroušené sklerózy.
U lidí bylo vždy přirozené, že se střídaly časy hojnosti a časy nedostatku. Pro člověka je krátkodobé hladovění přirozené a rozhodně v drtivé většině zdraví prospěšné.
O dalších možnostech, jak zlepšit imunitu, se dočtete v článku 11 tipů a rad na posílení imunity.
3. Zlepšuje mozkové funkce a brání vzniku neurodegenerativních chorob
Výzkum se sice většinou omezuje na zvířata, přesto několik studií ukázalo, že půst může mít silný vliv na zdraví mozku. Jeden experiment na myších ukázal, že praktikování přerušovaného půstu po dobu 11 měsíců zlepšilo jak funkci, tak strukturu mozku. Jiné studie na zvířatech uvádějí, že půst by mohl chránit zdraví jejich mozku a zvýšit tvorbu nervových buněk, což by pomohlo zlepšit kognitivní funkce.
Co se neurodegenerativních chorob týče, tak půst může chránit před nemocemi, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. K vyhodnocení účinků půstu na mozkové funkce u lidí je však zapotřebí více studií.
Tip: Hledáte další skvělý návyk, který Vám zlepší život podobně jako půst? Zkuste ranní studenou sprchu nebo saunování.
4. Pomáhá při hubnutí omezením příjmu kalorií a nastartováním metabolismu
Základní motivací, proč se vůbec pouštíme do postění, je pochopitelně hubnutí. Účinky jednodenního půstu na úbytek hmotnosti jsou známé. Nelze říci, že čtyřiadvaceti hodinovou očistnou kúrou shodíte desítky kilogramů, můžete si ale rozpohybovat stagnující metabolismus a aktivovat rychlejší spalování tuků. U některých jedinců může působit ovšem i tak, že tělo je šokováno a při dalším příjmu potravy se snaží ukládat ještě více tuku.
Některé výzkumy zjistily, že krátkodobé půsty mohou nastartovat metabolismus zvýšením hladiny neurotransmiteru norepinefrinu, kterýžto se podílí na úbytku hmotnosti.
Resting energy expenditure in short-term starvation is increased as a result of an increase in serum norepinephrine.
Zauner C, Schneeweiss B
Jeden přehled ukázal, že celodenní půst by mohl snížit tělesnou hmotnost až o 9 % a výrazně redukovat tělesný tuk během 12 – 24 týdnů.
Pravidelný půst pomáhá i v prevenci vleklých onemocnění, jako jsou nejrůznější alergie. Striktním hlídáním jídelníčku a občasným postěním můžete výrazně zlepšit např. alergii na lepek. Půstem dáte také odpočinout svému trávicímu systému, který jinak pravidelně zásobujete různorodou stravou. Celý trávicí trakt má tak šanci si alespoň na chvíli odpočinout.
K zakončení kratších půstů je vhodné některé ovoce a nebo jednoduchá zdravá večeře. Rozhodně byste se ale po půstu neměli přejídat.
Jaké jsou typy půstu?
- Křesťanská církev
Křesťané si zvolili pátek jako postní den a v jídle se striktně omezují i v období adventu, tj. 40 dnů před Velikonocemi, počítáno od Popeleční středy. Určení Velikonoční neděle závisí na prvním jarním úplňku. Křesťané během postění neignorují jídlo zcela, pouze nejí maso (kromě rybího) a vyhýbají se alkoholu. Ve zbytku adventní očisty se spokojují jen s jedním jídlem denně.
- Pravoslavná církev
Výpočet postního období je pro pravoslavné podobný jako pro křesťany. Hlavní rozdíl závisí na formě postění. Pravoslavní totiž nejí absolutně nic živočišného původu a zcela zakázán mají také olivový olej, dokonce i panenský.
- Židovské náboženství
Židé jsou známí třemi postními dny – jom kipurem, Esteřiným půstem a půstem prvorozených před svátkem pesach. Veškeré úkony jsou při těchto událostech neodmyslitelně spjaté nejen s očistou těla, ale také duše.
- Buddhističtí mniši
Ti nejedí od poledne jednoho dne do rána dne následujícího. Mohou se postit i několik týdnů, kdy se věnují modlitbám a meditacím.
- Islám
Nejznámější islámská postní událost – ramadán – je spjata s periodou, jenž je ohraničena západem a východem Slunce. V této době nesmí člověk jíst ani pít žádné tekutiny.
Jednodenní půst není žádným extrémem a měl by si jej vyzkoušet každý. Je zajímavé sledovat, jak tělo funguje, když se najednou stopne příjem potravy. Možná budete překvapeni i vy. Minimálně si uvědomíte, kolik času denně řešíte přípravu a konzumací jídla. V den půstu najednou máte tolik času navíc, že až nevíte co s ním. Koukáte na hodiny, když je čas snídaně, svačiny, oběda, večeře. Můžete si místo jídla udělat jiný rituál, kterým v tyto dny jídlo nahradíte (například procházku). Také je zajímavý pocit, když najednou tělo přepne na vnitřní zdroje a vy přestanete mít hlad i bez toho, aniž byste se najedli.
