Také milujete procházky v přírodě? Šumění stromu, hvízdání ptáků a vůně lučního kvítí, to je lék pro duši i tělo. Co ale dokáže tento estetický zážitek neskutečně zkazit je, když po cestě zakopnete o odhozenou plechovku od piva nebo když ze škarpy ucítíte smrad z rozkládajících se odpadků, kterých se tímto nevybraným způsobem někdo zbavil. Naše lesy, háje ale i městské parky jsou přitom odpadků plné. A proč? Protože jsou lidé líní ujít párk kroků ke koši nebo je jim to prostě jedno. Den Země má proto za cíl uklidit to, co jsme jako lidé způsobili. Pooukazuje také na důležitost ochrany přírody.
💡Tip: Víte, jak ekologicky nakupovat bez zbytečných plastových obalů? Zjistěte v dalším článku, jak fungují bezobalové obchody.
Obsah článku
Den Země se slavil již v roce 1970
Možná by se zdálo, že je zájem o ekologii pouze současnou záležitostí, avšak není tomu tak. Den Země se poprvé slavil již v roce 1970 na popud mírového aktivisty Johna McConnella, který svoji vizi přednesl na konferenci UNESCO. Den, kdy se začal slavit se stanovil na datum 22. dubna. Například u nás je však časté, že se oslava přesouvá na nejbližší víkend. Letos se tak slavil 23. dubna.
Prvního ročníku se v USA účastnili především školáci a studenti. Předpokládá se, že se ho zúčastnilo až 20 milionů z nich. Námětem je přitom vždy snaha o zvýšení povědomí ohledně environmentálních otázek a ochrany přírody.
U nás se Den Země začal slavit až v roce 1990, tedy ještě za Československa.
Den Země: program
Náplň programu není nijak pevně definovaná. Každá škola, město, země či klub si může stanovit vlastní pravidla a aktivity. Nejdůležitější je však zachovat hlavní myšlenku popsanou v předchozí kapitole.
Nejčastější náplní dne je sběr odpadků a čištění okolí. Většinou se na domluveném místě sejde skupina dobrovolníků, kteří do přinesených pytlů na odpadky sbírají vyhozené smetí z okolí. Může to zabrat pár desítek minut nebo i hodiny. Po práci se většinou všichni sejdou a mají nějaký odpočinkový program za odměnu.
Školy zase často pořádají edukační programy pro děti, různé přednášky, divadelní představení a výstavy. Environmentální vzdělávání je totiž důležité již od dětství. Je třeba děti naučit běžným ekologickým návykům, třeba třízení odpadu.
Den Země pořádájí také samotné obce nebo města či městské části, které mají rovněž svůj vlastní program, například festivaly, koncerty nebo pochody.
💡Tip: Znáte carsharing? Sdílení automobilů je nejen levnější ale také ekologičtější. Zjistěte, jak na to.
Hodina Země
Ačkoliv není Hodina Země součástí Dne Země, je vhodné ji nyní zmínit. Slaví se jen pár týdnů před Dnem Země, 26. března. Zavedl ji v roce 2007 Světový fond na ochranu přírody v Austrálii, když po dobu jedné hodiny úplně vyplo osvětlení slavné opery v Sidney. Cílem akce je upozornit na zbytečné plýtvání s energiemi a snaha o využívání obnovitelných zdrojů.
Funguje to tak, že se všechna dopředu přihlášená města, obce, budovy či instituce v domluvený čas na hodinu vypnou. Čím více subjektů se k akci přidá, tím větší vizuální efekt se dostaví. Zároveň všichni, kdo se akce zapojí, symbolicky slibují šetrnější a ekologičtější chování k energiím během celého roku.
Proč je důležité se o přírodu zajímat?
Možná si říkáte, proč je to všechno tak důležité kvůli pár odpadkům v příkopě. O těch pár odpadků ale nejde, smysl je mnohem hlubší. Těžký průmysl, těžba nerostných surovin, kácení pralesů, vypouštění plynů z továren, vyvážení odpadů do oceánů, to vše a mnoho dalšího viditelně i neviditelně mění stav naší planety.
Například v důsledku lidské činnosti a produkci takzvaných skleníkových plynů dochází k oteplování planety. Dnes je podle statistik teplota planety o celý stupeň vyšší než tomu bylo na konci 19. století! Cílem různých ekologických snah a aktivit je udržet toto ohřívání na maximálně 2 °C. Možná se vám to zdá jako zanedbatelné množství, ale podívejte se, co jen tento pouhý stupeň dokázal.
Například podpořil tání ledovců. To je problematické hned z několika důvodů. Jednak jsou ledovce zásobárnou pitné vody, jednak zde žijí živočichové, kteří tak ztrácejí domovy, a zároveň se i zvyšuje hladina oceánů. Z dat vyplývá, že zvyšování hladiny oceánů je za poslednách 100 let vyšší než v kdykoliv jindy v posledních 2800 letech. 75 % zvýšení hladiny moře se navíc připisuje právě tání ledovců. To může být problematické obzvlášť pro země a města, která se nacházejí přímo na pobřeží ve velmi nízké nadmořské výšce.
Velkým problémem je také odlesňování planety. Lesy jsou totiž přirozeným producentem kyslíku, který všichni bezpodmínečně potřebujeme k životu. Zároveň také při fotosyntéze spotřebovávají oxid uhličitý. Svět však není nafukovací, a tak si zemědělci nešetrným kácením lesů vytvářejí nový prostor pro plantáže. Případně se ničí tropické deštné pralesy za účelem těžby cenného dřeva. Obojí poškozuje životní prostředí a ohrožuje životy tamních živočichů. Až si proto příště budete chtít pochutnat na zdravém avokádu, raději si nechte zajít chuť.
Jak se zapojit i během roku mimo Den Země?
O přírodu se samozřejmě nemusíte zajímat jen během jedno dne. Environmentální aktivity můžete dělat během úplně celého roku. Ke sběru odpadků žádnou speciální akci nepotřebujete. Stačí si na procházku vzít pytlík, a když uvidíte na zemi ležet nějaký odpad, zvedněte jej a vyhoďte.
Můžete se také snažit pečlivěji třídit odpad, jíst méně masa a kupovat potraviny od menších producentů a chovatelů z ekologických chovů. Vyhněte se také nadbytečnému ježdění autem. Nejen, že uděláte něco pro přírodu, ale zároveň i pro sebe. Taková ranní procházka do práce vám okysličí mozek a protáhne tělo.
Dbejte i na to, aby si vaše děti osvojily tyto zdravé návyky. Co si člověk osvojí v dětství, pak snadněji aplikuje v dospělosti.
Můžete se rovněž zapojit do některých z mnoha organizací, které se pomocí přírodě věnují. V Česku funguje například Český svaz ochránců přírody, Děti země nebo Hnutí Duha. Je možné jejich aktivity podpořit i finančně.
💡Tip: Pokud přemýšlíte nad vegetariánstvím či byste jen rádi zařadili do svého jídelníčku méně živočišných produktů, vyzkoušejte některé z našich vegetariánských receptů.
