V prvních dvou týdnech nemoci nebo úrazu dostanete od zaměstnavatele náhradu mzdy za pracovní dny. Ta činí 60 procent redukovaného průměrného výdělku a náleží vám od první zameškané směny. Od patnáctého dne neschopnosti pak přebírá platby Česká správa sociálního zabezpečení, která vyplácí nemocenské za každý kalendářní den. Do 30. dne pobíráte 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne 66 procent a po dvou měsících nemoci 72 procent.
Při hrubé mzdě 50 000 korun to v roce 2026 znamená, že za každý den nemoci od 15. do 30. dne dostanete 887 korun. Za celý první měsíc nemoci vám na účet přijde zhruba 26 600 korun, přibližně dvě třetiny obvyklé čisté výplaty. Z nemocenské ani z náhrady mzdy se totiž neodvádějí daně ani pojistné.
Obsah článku
Prvních 14 dní vám platí zaměstnavatel
Když lékař rozhodne o vaší dočasné pracovní neschopnosti, prvních 14 kalendářních dnů vám podle § 192 zákoníku práce vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. Peníze dostanete pouze za dny, které pro vás měly být pracovními směnami, a za svátky, za které byste jinak měli náhradu mzdy. Pokud tedy při běžném pracovním týdnu onemocníte v pondělí, za první sobotu a neděli nedostanete nic.
Podmínkou pro výplatu je trvání pracovního poměru nebo dohody a splnění podmínek pro nárok na nemocenské. Takzvaná karenční doba, kdy byly první tři dny nemoci neplacené, neplatí od července 2019. Zaměstnavatel může náhradu zvýšit až na 100 procent vašeho průměrného výdělku, pokud se tak dohodnete nebo to určí vnitřní předpis.
Výše náhrady se počítá z vašeho průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Ten se před výpočtem 60 procent snižuje pomocí tří redukčních hranic, pro rok 2026 jsou to 285,78 koruny, 428,58 koruny a 856,98 koruny za hodinu.
Maximální možná náhrada mzdy činí v roce 2026 282,84 koruny za hodinu. Pravidla platí pro všechny druhy pracovního poměru a podle § 194 i pro dohody, pokud zakládají nemocenské pojištění.
Od patnáctého dne posílá nemocenskou ČSSZ
Pokud vaše neschopnost trvá déle než 14 dnů, začne vám náležet nemocenské. Jde o dávku, kterou podle zákona o nemocenském pojištění vyplácí stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od náhrady mzdy ho dostáváte za každý kalendářní den, tedy i za víkendy a svátky.
Od 15. do 30. dne neschopnosti dostáváte 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne 66 procent a od 61. dne 72 procent. Nemocenské můžete pobírat nejdéle 380 kalendářních dnů, započítávají se do nich i předchozí neschopnosti z posledních 380 dnů. Kdo onemocní do 7 dnů po skončení pojištěného zaměstnání, které trvalo aspoň týden, má díky takzvané ochranné lhůtě na nemocenské stále nárok.
Jak se počítá denní vyměřovací základ
Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. Sečtou se vaše hrubé příjmy, ze kterých se platilo pojistné, za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém neschopnost začala, a vydělí se počtem kalendářních dnů v tomto období. Dny, kdy jste pobírali nemocenské nebo jinou dávku, se z počtu dnů vynechají.
Do výpočtu se nebere celá výše vašeho příjmu. Používají se tři redukční hranice, které ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje každý rok. Pro rok 2026 činí první hranice 1 633 korun, druhá 2 449 korun a třetí 4 897 korun. Do první hranice se započítává 90 procent, z částky mezi první a druhou hranicí 60 procent a mezi druhou a třetí 30 procent. K příjmu nad 4 897 korun denně se nepřihlíží.
Výsledkem je redukovaný denní vyměřovací základ, ze kterého se určí příslušné procento dávky. Maximální denní dávka při 60 procentech činí 1 617 korun, při 66 procentech 1 779 korun a v sazbě 72 procent 1 940 korun za den. Pokud vaše nemoc trvá přes Nový rok, dávka se vám od 1. ledna automaticky přepočítá podle nových hranic bez nutnosti o cokoli žádat.
Kolik dostanete při mzdě třicet, padesát a osmdesát tisíc
V modelovém příkladu předpokládáme stejnou hrubou mzdu za posledních 12 měsíců, 40 hodin týdně v osmihodinových směnách a neschopnost, která začne v pondělí a trvá 30 kalendářních dnů. Náleží vám tedy náhrada mzdy za 10 směn a nemocenské za zbývajících 16 kalendářních dnů. Čistou mzdu počítáme bez dětí, s podepsaným prohlášením poplatníka.
| Srovnání dávek v roce 2026 | Hrubá mzda 30 000 Kč | Hrubá mzda 50 000 Kč | Hrubá mzda 80 000 Kč |
|---|---|---|---|
| Náhrada mzdy za hodinu | 93,14 Kč | 154,94 Kč | 211,38 Kč |
| Náhrada za prvních 14 dní (10 směn) | 7 452 Kč | 12 396 Kč | 16 911 Kč |
| Nemocenské za den, 15. až 30. den (60 %) | 533 Kč | 887 Kč | 1 209 Kč |
| Nemocenské za den, 31. až 60. den (66 %) | 587 Kč | 975 Kč | 1 330 Kč |
| Nemocenské za den od 61. dne (72 %) | 640 Kč | 1 064 Kč | 1 451 Kč |
| První měsíc nemoci celkem | 15 980 Kč | 26 588 Kč | 36 255 Kč |
| Čistá mzda při práci | 24 590 Kč | 39 270 Kč | 61 290 Kč |
| První měsíc nemoci jako podíl čisté mzdy | 65 % | 68 % | 59 % |
Nejvyšší podíl čisté mzdy vychází při mzdě kolem 50 000 korun, v prvním měsíci nemoci je to 68 procent obvyklé čisté výplaty. U příjmu 80 000 korun už narážíme na redukční hranice, z části denního základu nad 2 449 korun se započítává jen 30 procent. Proto propad příjmu v nemoci činí přes 40 procent.
Pokud neschopnost trvá déle než dva měsíce a dostanete se do pásma 72 procent, finanční situace se zlepší. Při mzdě 50 000 korun vám 30 dní nemocenského v této sazbě vynese 31 920 korun, tedy 81 procent běžné čisté mzdy. U mzdy 30 000 korun je to 78 procent a u mzdy 80 000 korun přibližně 71 procent.
Proč dostanete zhruba dvě třetiny čisté mzdy
Zákon mluví o 60 procentech, při mzdě do 50 000 korun ale v peněžence pocítíte ztrátu jen kolem jedné třetiny příjmu. Rozdíl vysvětlují daně a odvody. Podle § 4 zákona o daních z příjmů jsou dávky z nemocenského pojištění od daně osvobozené a podle § 6 téhož zákona je osvobozena i náhrada mzdy v zákonné výši.
Z těchto peněz se navíc neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Ze mzdy přitom zaměstnanec běžně platí 7,1 procenta na sociální a 4,5 procenta na zdravotní pojištění a k tomu daň 15 procent po odečtení slevy na poplatníka. Nic z toho se z nemocenské nestrhává, takže spočítaná částka je zároveň ta, která vám přijde.
OSVČ mají nemocenskou jen s dobrovolným pojištěním
Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a kdo si ho neplatí, nedostane od státu při nemoci ani korunu. Pojištění vzniká podáním přihlášky u správy sociálního zabezpečení, nejdříve dnem jejího podání, zpětně ho sjednat nelze.
Sazba pojistného je 2,7 procenta ze základu, který si sami určíte. Minimální měsíční platba je 243 korun, což odpovídá základu 9 000 korun. Hlídejte si termíny plateb, pojištění podle zákona zaniká hned prvním dnem měsíce, za který jste nezaplatili včas nebo v dostatečné výši.
Nárok na peníze vznikne, až když pojištění trvá aspoň tři měsíce před onemocněním. Výjimku má ten, kdo se přihlásí do 8 dnů po skončení zaměstnání, ve kterém byl pojištěný aspoň poslední tři měsíce. Náhradu za prvních 14 dní OSVČ nedostávají, protože nemají zaměstnavatele, první peníze jim přijdou až od 15. dne neschopnosti.
Pokud celý rok platíte minimálních 243 korun měsíčně, nemocenské bude činit 161 korun za den. Abyste dostali stejně jako zaměstnanec s mzdou 30 000 korun, tedy 533 korun denně, museli byste platit pojistné 810 korun měsíčně.
Pro ty, kdo platí paušální daň, není nemocenské pojištění součástí paušální zálohy a platí se zvlášť na účet správy sociálního zabezpečení. V prvním pásmu můžete v roce 2026 platit nejvýš 533 korun měsíčně, což zajistí nemocenské maximálně 351 korun za den. Kdo nemocenské pojištění nemá, může se krýt soukromým pojištěním pracovní neschopnosti.
Nemocenské přijde OSVČ na účet, ze kterého platí pojistné. Po skončení neschopnosti musí sama podat správě sociálního zabezpečení hlášení o jejím ukončení, jinak se poslední dávka nevyplatí. Pro případ péče o blízké se hodí vědět, jak funguje ošetřovné pro OSVČ.
Na dohodu máte nárok jen při dostatečném výdělku
Práce na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti dává nárok na náhradu i nemocenské jen tehdy, pokud zakládá účast na pojištění. U dohody o provedení práce je v roce 2026 hranice 12 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Pokud si vyděláte méně, pojistné se neodvádí a na placenou neschopnost nemáte nárok.
U dohody o pracovní činnosti vzniká účast na pojištění už při měsíčním příjmu 4 500 korun. Pokud máte ve smlouvě nebo dohodě sjednán nižší výdělek, jde o takzvané zaměstnání malého rozsahu a jste pojištěni jen v měsících, kdy si vyděláte alespoň 4 500 korun. Rozdíly mezi oběma typy shrnuje text o dohodách o provedení práce a o pracovní činnosti.
Limity se posuzují u každého zaměstnavatele zvlášť, příjmy z více dohod se sčítají jen u téhož zaměstnavatele. Pokud tedy máte dvě dohody o provedení práce po 10 000 korunách u dvou firem, účast na pojištění vám nevznikne ani u jedné. Ochranná lhůta po skončení dohody o provedení práce ani zaměstnání malého rozsahu neplatí.
Kdy vám nemocenská přijde na účet
Náhradu za první dva týdny vám zaměstnavatel vyplatí v nejbližším pravidelném termínu výplaty. O nemocenské nemusíte podávat žádnou žádost. Od ledna 2020 funguje eNeschopenka, lékař posílá hlášení přímo správě sociálního zabezpečení a hlášení o neschopnosti delší než dva týdny slouží automaticky jako žádost.
Zaměstnavatel po uplynutí 14 dnů zašle správě sociálního zabezpečení podklady pro výpočet dávky a informaci o tom, kam vám posílá výplatu. Nemocenské vám pak dorazí stejnou cestou.
Podle § 110 zákona o nemocenském pojištění se dávka vyplácí nejpozději do jednoho měsíce od chvíle, kdy úřad obdržel potřebné podklady, a to za období, za které lékař potvrdil trvání neschopnosti. U dlouhodobé nemoci lékař potvrzuje trvání zpravidla jednou měsíčně. Česká správa sociálního zabezpečení odesílá platby bankám každý pracovní den.
Ve zprávě pro příjemce na bankovním výpisu uvidíte denní výši dávky i vyměřovací základ. Pokud peníze nedorazí ani po 30 dnech, můžete na ePortálu ČSSZ požádat o prověření nevyplacené dávky.
Co udělat hned první den neschopenky
I když se necítíte dobře, těchto několik kroků byste neměli odkládat. Předejdete tím zbytečným sporům se zaměstnavatelem nebo krácení náhrady mzdy. Většinu ostatního za vás vyřídí lékař a zaměstnavatel.
- Kontaktujte svého lékaře, který rozhodne o neschopnosti a vystaví eNeschopenku přímo v systému správy sociálního zabezpečení.
- Neprodleně informujte svého zaměstnavatele, že jste v pracovní neschopnosti. Stačí k tomu telefonát, SMS zpráva nebo e-mail.
- Domluvte se s lékařem na době vycházek a dodržujte ji.
- Když v prvních 14 dnech změníte místo pobytu nebo vycházky, nahlaste to zaměstnavateli.
- Chcete-li nemocenské na jiný účet, než kam vám chodí výplata, pošlete přes ePortál ČSSZ žádost o změnu způsobu výplaty.
V prvních 14 dnech vás může přijít zkontrolovat zaměstnavatel, a pokud vás nezastihne doma mimo povolené vycházky, může vám náhradu mzdy zkrátit nebo ji nevyplatit. Kontrolovat může i správa sociálního zabezpečení.
Během neschopnosti vám zaměstnavatel podle § 53 zákoníku práce nesmí dát výpověď z pracovního poměru, pokud jste si nemoc nepřivodili úmyslně nebo opilostí. Výjimkou je například rušení nebo stěhování firmy.
