Odstupné je jednorázová částka, kterou vám zaměstnavatel musí vyplatit, když s vámi rozváže pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z organizačních důvodů. Podle § 67 zákoníku práce dostanete nejméně jeden průměrný měsíční výdělek, pokud jste u firmy pracovali méně než rok, dva při trvání od jednoho do dvou let a tři po dvou a více letech.
Odstupné se daní, pojistné se z něj neplatí a výplatu podpory v nezaměstnanosti od ledna 2024 neodkládá. Nárok nemáte, když odcházíte sami, ve zkušební době, po skončení smlouvy na dobu určitou nebo když vás zaměstnavatel propustí kvůli porušení povinností. Ministerstvo práce a sociálních věcí v Příručce pro personální agendu upozorňuje, že zákon určuje jen nejmenší přípustnou výši a zaměstnavatel smí dát víc.
Obsah článku
Odstupné vám patří při výpovědi nebo dohodě z organizačních důvodů
Nárok na odstupné vzniká, když pracovní poměr končí výpovědí od zaměstnavatele nebo dohodou z důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Zaměstnavatel nebo jeho část se ruší či přemísťuje, nebo jste se stali nadbytečnými kvůli jeho rozhodnutí o organizační změně.
Důvod musí zaměstnavatel ve výpovědi konkrétně popsat a dodatečně ho měnit nesmí (§ 50 odst. 4). Nárok vzniká až skončením poměru, takže kdo ve výpovědní době dostane okamžité zrušení kvůli hrubému porušení povinností, odstupné podle MPSV nedostane.
| Jak a proč pracovní poměr končí | Co vám patří | Podle čeho |
|---|---|---|
| výpověď nebo dohoda kvůli zrušení či přemístění firmy nebo nadbytečnosti | odstupné 1× až 3× | § 67 odst. 1 |
| totéž v kontu pracovní doby s převodem přesčasů | odstupné 4× až 6× | § 67 odst. 1 písm. d) |
| výpověď nebo dohoda kvůli nejvyšší přípustné expozici | odstupné nejméně 12× | § 67 odst. 3 |
| dlouhodobá nezpůsobilost kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání | jednorázová náhrada 12× | § 271ca |
| odchod kvůli podstatnému zhoršení podmínek po převodu firmy | odstupné jako při organizační změně | § 339a |
Při dlouhodobé nezpůsobilosti kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo jejímu ohrožení vám od 1. června 2025 nepatří odstupné, ale jednorázová náhrada podle § 271ca ve výši 12 průměrných měsíčních výdělků. Dostanete ji i tehdy, když lékařský posudek přijde až po skončení poměru.
Kolik odstupného dostanete podle délky pracovního poměru
Odstupné se počítá v násobcích průměrného měsíčního výdělku podle toho, jak dlouho pracovní poměr u zaměstnavatele trval. Pod jeden rok je to nejméně jeden násobek, od jednoho do dvou let dva a od dvou let výš tři, a to i po dvaceti letech u jedné firmy.
Od 1. června 2025 se do délky započítá i předchozí pracovní poměr u stejného zaměstnavatele, pokud mezera mezi nimi nepřesáhla 6 měsíců (§ 67 odst. 2). V kontu pracovní doby s převodem přesčasů se přičítají ještě 3 násobky, takže je to 4, 5 nebo 6.
| Délka pracovního poměru | Zákonné minimum | Při průměrném výdělku 42 492 Kč |
|---|---|---|
| méně než 1 rok | 1 násobek | 42 492 Kč |
| 1 až 2 roky | 2 násobky | 84 984 Kč |
| 2 roky a déle | 3 násobky | 127 476 Kč |
| nejvyšší přípustná expozice | 12 násobků | 509 904 Kč |
Nejnižší možné odstupné je při plném úvazku 22 400 Kč, protože průměrný výdělek pod minimální mzdou se na její úroveň zvyšuje (§ 357). Víc může určit kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo vaše pracovní smlouva.
Jak se odstupné vypočítá z průměrného výdělku
Odstupné se počítá z průměrného hrubého měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, ne ze mzdy ve smlouvě. Hrubá mzda za čtvrtletí se vydělí odpracovanými hodinami, tedy hodinami, za které vám patřila mzda. Výsledek se vynásobí týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (§ 356 zákoníku práce).
Po skončení poměru platí průměrný výdělek zjištěný naposledy (§ 360), při konci 30. listopadu tedy z července až září. Modelový zaměstnanec má měsíční mzdu 40 000 Kč, plný úvazek, šest let u firmy a výpověď pro nadbytečnost.
- Hrubá mzda za červenec až září je 3 × 40 000 Kč a čtvrtletní prémie 9 000 Kč, celkem 129 000 Kč.
- Mzda mu patřila za 66 pracovních dnů po 8 hodinách, tedy za 528 hodin.
- Průměrný hodinový výdělek je 129 000 Kč děleno 528 hodinami, tedy 244,32 Kč.
- Průměrný měsíční výdělek je 244,32 Kč × 40 hodin × 4,348, po zaokrouhlení na koruny 42 492 Kč.
- Odstupné jsou tři násobky, celkem 127 476 Kč hrubého.
Bez prémie by odstupné vyšlo na 118 581 Kč, o 8 895 Kč méně. Kdo v rozhodném čtvrtletí neodpracoval aspoň 21 dnů, třeba kvůli nemocenské nebo rodičovské, dostane odstupné z pravděpodobného výdělku. Zaměstnavatel ho určí podle obvyklé výše vaší mzdy nebo podle mzdy kolegů na stejné práci (§ 355).
Z odstupného se platí jen daň, pojistné ne
Z odstupného se platí daň z příjmů stejně jako ze mzdy, sociální ani zdravotní pojištění ne. Výjimku dává § 5 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a § 3 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, podle MPSV i pro odstupné nad zákonné minimum.
Daň je 15 %. Z části měsíčního příjmu nad 146 901 Kč, tedy nad trojnásobkem průměrné mzdy pro rok 2026, ale mzdová účtárna strhne zálohu 23 %. Peníze, které firma nazve odstupným, ale vyplatí z jiného důvodu, třeba při vaší vlastní výpovědi, se podle Průvodce podnikáním mohou posoudit jako mzda i s pojistným.
Kolik vám z odstupného přijde na účet
Z odstupného vám na účet přijde zhruba 85 % hrubé částky, protože se z něj platí jen 15% daň. V měsíci, kdy se zúčtuje s poslední mzdou a součet přesáhne 146 901 Kč, je to méně. Zaměstnanec s listopadovou mzdou 40 000 Kč a odstupným 127 476 Kč má v listopadu příjem 167 476 Kč. Z odstupného mu na záloze odejde 20 773 Kč a na účet přijde 106 703 Kč, tedy 84 %.
Roční sazba 23 % platí až nad 1 762 812 Kč, takže pokud za rok nevydělá víc, vrátí mu roční zúčtování 8 % z 20 599 Kč nad hranicí, asi 1 650 Kč. Kdo zůstane zbytek roku bez mzdy, dostane obvykle zpět i nevyčerpanou slevu na poplatníka 2 570 Kč za každý takový měsíc. O roční zúčtování požádejte posledního zaměstnavatele do 15. února, jinak podejte daňové přiznání.
Odstupné podporu v nezaměstnanosti neodkládá
Odstupné výplatu podpory v nezaměstnanosti od 1. ledna 2024 neodkládá. Úřad práce podporu přizná od začátku evidence bez ohledu na to, kolik násobků průměrného výdělku jste dostali. Dřívější posun výplaty o počet násobků odstupného byl podle příručky MPSV zrušen.
Od 1. ledna 2026 je podpora stejná, ať poměr skončil výpovědí, nebo dohodou. Do 52 let věku ke dni žádosti trvá 5 měsíců, první 2 měsíce činí 80 % průměrného čistého výdělku, další 2 měsíce 50 % a poslední 40 %. Nad 52 do 57 let se vyplácí 8 měsíců, nad 57 let 11 měsíců, strop je 38 537 Kč měsíčně.
Žádost podejte do 3 pracovních dnů po skončení poměru, pak vám podpora náleží od následujícího dne (§ 42 zákona o zaměstnanosti). Podmínkou je aspoň 12 měsíců pojištění za poslední 2 roky. Jaké doklady potřebujete, popisujeme v článku o registraci na úřadu práce.
Kdy na odstupné nárok nemáte
Na odstupné nemáte nárok, když pracovní poměr končí z jiného než organizačního důvodu. Zákoník práce ho nepřiznává ani při dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti, která nesouvisí s prací, tedy při výpovědi podle § 52 písm. d) bez pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Odstupné nedostanete, když
- dáte výpověď z pracovního poměru sami nebo podepíšete dohodu bez organizačního důvodu,
- vás zaměstnavatel propustí podle § 52 písm. f) až h) pro nesplňování požadavků, neuspokojivé výsledky nebo porušení povinností,
- pracovní poměr zrušíte vy nebo zaměstnavatel ve zkušební době,
- skončí sjednaná doba určitá,
- s vámi zaměstnavatel okamžitě zruší pracovní poměr,
- pracujete na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, u dohod odstupné vylučuje § 77 odst. 2.
Když pracovní poměr okamžitě zrušíte vy, protože vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po splatnosti, nejde o odstupné. Podle § 56 vám ale patří náhrada ve výši průměrného výdělku za délku výpovědní doby, tedy nejméně za 2 měsíce.
Pracující důchodce má na odstupné stejný nárok jako ostatní, zákoník práce pro něj výjimku nemá. Podporu v nezaměstnanosti ale poživatel starobního důchodu nedostane.
Dohodou můžete dostat vyšší odstupné než výpovědí
Při dohodě o rozvázání pracovního poměru odstupné náleží jen tehdy, když ji uzavíráte z organizačních důvodů. Zákoník práce v § 49 důvod v dohodě nevyžaduje, bez něj ale budete nárok obtížně dokazovat. Do dohody proto nechte napsat důvod podle § 52 písm. c), výši odstupného a den jeho výplaty.
Výpověď pro nadbytečnost znamená ještě nejméně 2 měsíce výpovědní doby, za které dostáváte mzdu. Dohoda může skončit hned, proto zaměstnavatelé k zákonným třem násobkům často přidávají dva za výpovědní dobu, odtud nabídky „pět platů“. MPSV připouští, aby zaměstnavatel vyšší odstupné vázal právě na dřívější skončení dohodou.
| Varianta při mzdě 40 000 Kč a průměrném výdělku 42 492 Kč | Hrubého celkem | Čistého po ročním zúčtování |
|---|---|---|
| výpověď doručená 30. září, konec 30. listopadu, 2 mzdy a 3 násobky | 207 476 Kč | asi 172 200 Kč |
| dohoda k 30. září se 3 násobky | 127 476 Kč | asi 108 350 Kč |
| dohoda k 30. září s 5 násobky | 212 460 Kč | asi 180 600 Kč |
Dva násobky navíc dají čistého asi 72 200 Kč, dvě mzdy ve výpovědní době 63 860 Kč, protože z odstupného se neplatí pojistné. Ve výpovědní době vám ale dál běží důchodové pojištění a vzniká nárok na dovolenou. Dohodu pod částkou z výpovědi podle nás nemá smysl podepisovat. Nevyčerpanou dovolenou vám zaměstnavatel v obou případech proplatí při skončení.
Kdy se odstupné vyplácí a kdy ho musíte vrátit
Odstupné vám zaměstnavatel vyplatí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Písemně se můžete dohodnout na výplatě v den skončení nebo později (§ 67 odst. 5). Vzdát se ho nemůžete, zakazuje to § 346c zákoníku práce.
Vrátit odstupné musíte, když u stejného zaměstnavatele znovu začnete pracovat v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti dřív, než uplyne tolik měsíců, kolik násobků jste dostali (§ 68). Vracíte poměrnou část podle kalendářních dnů, při třech násobcích a návratu po měsíci zhruba dvě třetiny. Dohoda o provedení práce vrácení podle MPSV nezakládá.
Odstupné při exekuci a insolvenci zaměstnavatele
Při exekuci se z odstupného sráží jako ze mzdy, každý násobek se ale počítá zvlášť jako samostatný měsíční příjem (§ 299 odst. 4 občanského soudního řádu). Nezabavitelná částka vám tak zůstane z každého násobku, ne jen jednou z celé výplaty.
Když zaměstnavatel odstupné nezaplatí, protože je v insolvenci, uplatníte ho u Úřadu práce jako mzdový nárok podle zákona č. 118/2000 Sb. Úřad proplatí nejvýš nároky za 3 měsíce a nejvýš 1,5násobek průměrné mzdy za měsíc. Mimo insolvenci zaměstnavatele písemně vyzvěte k zaplacení a obraťte se na oblastní inspektorát práce.
Co udělat hned po výpovědi z organizačních důvodů
Po doručení výpovědi z organizačních důvodů si ověřte důvod, spočítejte odstupné a rozhodněte, jestli vám dává smysl dohoda. Výpovědní doba od 1. června 2025 běží už ode dne doručení, výpověď doručená 30. září tak skončí 30. listopadu.
- Zkontrolujte, že výpověď uvádí důvod podle § 52 písm. a), b) nebo c) a konkrétně ho popisuje.
- Požádejte mzdovou účtárnu o průměrný výdělek za poslední čtvrtletí a odstupné si přepočítejte.
- Nabídku dohody porovnejte s výpovědí včetně dvou mezd ve výpovědní době a do dohody nechte napsat důvod, výši a den výplaty odstupného.
- Do 3 pracovních dnů po skončení podejte na úřadu práce žádost o podporu.
- Do 15. února požádejte o roční zúčtování, ať dostanete zpět přeplatek ze zálohy 23 %.
Pokud pochybujete, že je důvod výpovědi skutečný, můžete její neplatnost napadnout u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit (§ 72 zákoníku práce). Po uplynutí lhůty už neplatnost uplatnit nejde, i kdyby výpověď byla vadná.
