Pojem „syndrom podvodníka“ zní zlověstně a svému nositeli dokáže připravit nepříjemné chvíle. Pár zahřívacích otázek na začátek:
- Dokážete uznat vlastní úspěch?
- Jste pyšní na to, co jste dokázali?
- Věříte ve své schopnosti?
- Uznáte, že jste dostatečně kompetentní?
- Jste si vědomi toho, že studijní (nebo pracovní) úspěchy pramení z vašeho talentu a zkušeností?
Pokyvujete hlavou s uvědoměním, že přesně s tím máte obrovský problém? Pak se vás týká syndrom podvodníka! V tomto článku vám vysvětlím, co to vlastně je, a jaké metody si osvojit, abyste jej překonali. Pohodlně se usaďte a pusťte se do čtení. Nejdéle do 5 minut získáte další střípek vědomosti o vlastní osobnosti, o kterém jste nejspíš neměli ani tušení.
💡 Tip: Začněte s četbou kvalitních knížek o seberozvoji! Osvojíte si tolik potřebný nadhled a lehký odstup.
Obsah článku
Co je syndrom podvodníka a čím nám tolik ubližuje?
Imposter syndrom (IS; i Impostor syndrom) neboli syndrom podvodníka – Když jsem pojem zaslechla poprvé, vytanul mi na mysl obrázek mě samotné, páchající nějakou nepravost. Jako kdybych šidila okolí. Po důkladné rešerši přišla hořkosladká úleva, zhmotněná do úderné myšlenky:
Imposter nepodvádí okolí, ale jen sám sebe!
Za neuvěřitelně krátkou dobu jsem poznala spoustu lidí, kteří „íeskem“ (IS) trpí, ale až doteď netušili, že jejich „neurčité problémy“ mají jméno. A přesně tak to je! Nejsme blázni, nezveličujeme a nepředstíráme! Je načase si přiznat, že nás sžírá strach a vnitřní nejistota.
🎓 Zajímavost: Stav v roce 1970 popsaly psycholožky Suzanna Imesová a Pauline Rose Clanceová a specifikovaly, že se „týká především velmi kompetentních žen na vysokých kariérních postech“.
Za 50 let výzkumu psychologové pronikli do tajů Imposterova syndromu, a dnes s přesvědčením říkají, že se týká prakticky kohokoli.
💡 Tip: Syndrom podvodníka souvisí se zkresleným sebehodnocením. Naučte se triky správné sebereflexe!
Syndrom podvodníka aneb „Úspěch je jen chybou v Matrixu!“
🗣️ Autoři International Journal of Behavioral Science uvádějí: Syndrom podvodníka postihuje všechny druhy lidí ve všech fázích života, tzn. ženy, muže, studenty medicíny, marketingové poradce, herce i manažery.
Stručně řečeno, Imposter syndrom se vztahuje na kohokoli, kdo není schopen uznat své vlastní úspěchy a jakoukoli dobře odvedenou práci považuje za souhru náhod. Expertka na behaviorální vědy Valerie Youngová popsala 5 vzorců chování u lidí trpících syndromem podvodníka:
- Perfekcionista,
- Expert,
- Přirozený génius,
- Sólista,
- Supermuž/superžena.
Co tyto pojmy vlastně znamenají?
💡 Tip: Znáte koníčky a hobby úspěšných lidí? Inspirujte se. Možná zjistíte, že se tolik neliší od vašich.
Perfekcionista na sebe klade příliš velké nároky!
Perfekcionista nikdy není spokojený sám se sebou a má pocit, že jeho výkon by mohl být lepší.
🗣️ Psychologové upřesňují: Místo toho, aby se tito lidé soustředili na své silné stránky, vrtají se v nedostatcích a zveličují chyby, kterých se dopustili.
To vede k trvalé úzkosti, při níž na sebe perfekcionisté vyvíjejí neúměrně veliký tlak.
🎓 Zajímavost: Splní-li perfekcionista úkol na 99 %, bude mít pocit prohry! Jakákoli drobná chybička jej přiměje zpochybňovat vlastní kompetentnost.
Expert se nepustí do řešení problému, dokud nenastuduje vše potřebné!
Expert neboli „odborník“ cítí potřebu nastudovat všechny informace o problematice, než se pustí do jejího řešení. Neustále absolvuje odborná školení a sbírá certifikace, neboť se domnívá, že jsou vizitkou jeho schopností.
🎓 Zajímavost: Expert se nebude ucházet o novou práci do té doby, než si osvojí každý dostupný střípek informace z oboru.
Typický odborník má strach zvednou ve třídě ruku a požádat o vysvětlení, poněvadž se domnívá, že by tak přiznal svou hloupost. To samé platí o pracovních konferencích, kde se expert modlí, aby mu nepoložili otázku, dokud se v tématu stoprocentně neorientuje.
Když se musí přirozený génius snažit, pohrdá sebou!
Pokud je génius nucen tvrdě pracovat, aby něčeho dosáhl, myslí si, že není dost dobrý. Přirození géniové jsou zvyklí, že dovednosti k nim „přicházejí samy“, bez sebemenší snahy.
Jakmile se musí jen maličko zapojit, mozek jim vsugeruje, že vlastně podvádějí.
🗣️ Psychiatři dodávají: Jedinci označovaní jako přirození géniové si stanovili příliš vysoké cíle, a když se jim nepodaří uspět na první pokus, naprosto je to zdrtí.
Sólista má pocit, že musí vše zvládnout sám!
Jak již z pojmenování skupiny vyplývá – sólista chce vše zvládnout sólo. Jakmile je nucen požádat o pomoc, má pocit, že naprosto selhal.
🎓 Zajímavost: Sólisti mají tendence být velmi individuální a preferují práci na vlastní pěst. Vlastní hodnotu měří podle své produktivity, proto odmítají pomoc vždy, kdy je to možné. Přijetí pomocné ruky hodnotí jako projev slabosti a nekompetentnosti.
Supermuž a superžena potřebují zvládnout naprosto vše!
Jedinci spadající do skupiny „Superman/Superwoman“ cítí puzení pracovat ne na 100, ale na 200 %. Potřebují dřít mnohem tvrději než okolí, jen tak sami sobě dokáží, že nejsou podvodníci.
💡 Tip: Superman neumí říct ne, například svým kolegům v práci. Vy se to ale naučte, jinak budete zbytečně odvádět práci navíc.
Navíc mají touhu uspět ve všech aspektech života – ve škole, v práci, v rodině, mezi přáteli, i před cizími lidmi. Když se jim to nedaří, propadají frustraci.
💡 Tip: Všechny zmíněné typy čeká dříve či později syndrom vyhoření. Začněte s léčbou ihned a vyhnete se mu!
Typické znaky syndromu podvodníka aneb „Odpovíte na všechny otázky kladně?“
Mezi nejtypičtější znaky Imposter syndromu patří:
- Pochybnosti o vlastní osobě,
- Neschopnost realisticky posoudit své dovednosti,
- Přiřazení úspěchu „souhře náhod“,
- Pochybnosti o svém výkonu,
- Strach z nesplněných očekávání,
- Sabotáž vlastních úspěchů,
- Stanovení velmi náročných cílů, a pocit frustrace při jejich nedosažení.
Zatímco u některých lidí může syndrom podvodníka znásobit motivaci k dosažení cílů, většinou přináší jen úzkost a stres. Společně s tím přichází i fyzická vyčerpanost, neboť pod vlivem Impostera dřete mnohonásobně více, než je nutné, jen abyste si dokázali, že nejste podvodníci. Cítíte, že jste k ničemu.
🗣️ Bostonští psychologové objasňují: Tímto stylem vzniká začarovaný kruh, v němž dospíváte k přesvědčení, že např. školní prezentace dopadla dobře jen proto, že jste zůstali vzhůru celou noc a opakovali si ji. Nebo se povedla rodinná oslava, ale to jen z toho důvodu, že jste si do zbláznění přeříkávali jména všech hostů a připravovali si témata na „small talk“.
Zásadní problém u syndromu podvodníka je skutečnost, že ani s opakující se dobrou zkušeností (např. splněná zkouška) nepřicházíte o víru, že šlo vlastně o náhodu. Je skoro jisté, že máte na to připravit perfektní prezentaci, nebo dostat se do skupiny kompetentních pracovníků, ve vás ale stále bude hlodat pochybnost „Co mi dává právo tady být?!“. Čím častěji uspějete, tím častěji si připadáte jako podvodník, co na „odměnu za dobře odvedenou práci nemá nárok“.
🎓 Zajímavost: Syndrom podvodníka pozoruhodně koresponduje se sociálně úzkostnou poruchou. Lidé s Imposterem se také nesvěřují se svými pocity a potichu bojují s nápory stresu a depresí.
70 % Imposterů odpoví na následující otázky kladně – Patříte mezi ně i vy?
Syndrom podvodníka zatím není v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch zaveden jako oficiální a uznávaná porucha, přesto se má za to, že jej každý jeden člověk několikrát za život pocítí. Ti, co jsou jím omezovaní ve velkém rozsahu, odpovídají na tyto dotazy VŽDY kladně:
- Trápí vás i ty nejmenší chyby nebo nedostatky ve vaší práci?
- Přisuzujete svůj úspěch štěstí nebo vnějším faktorům?
- Jste velmi citliví dokonce i na konstruktivní kritiku?
- Máte pocit, že vás dříve či později odhalí jako podvodníka?
- Snižujete své vlastní odborné znalosti, a to i v oblastech, kde jste schopnější než ostatní?
Odpovídáte-li právě nyní na všechny otázky kladně, je jisté, že se vás syndrom podvodníka týká. Překonat jej není snadné a jako každá duševní porucha vyžaduje spoustu práce a času. Pokusím se vám v několika bodech nastínit, jak s Imposterem bojuji já. Zn. Nejsem psycholog, ani psychiatr. Jsem jedna z vás, a se syndromem podvodníka bojuji každý den. Ráda se s vámi podělím o své způsoby „vyrovnání se“, snad vám pomohou ještě více než mně.
Jak překonat syndrom podvodníka? Hrajte si se svými myšlenkami!
Z vlastní zkušenosti vím, že v rámci syndromu nikdy nebudete jen jeden vyhraněný typ, např. jen sólista, nebo pouze perfekcionista. Já sama jsem perfekcionista, expert a sólista. A ačkoli tyto pojmy na první pohled vypadají optimisticky, ve spojení s Imposterem na nich nic pěkného není.
Vlastní studijní i pracovní zápolení mi objasnilo jednu zásadní, a dost smutnou, věc – Imposter potřebuje ujišťovat, že dělá věci dobře. Že je užitečný. Že přispívá svým dílem kolektivu. Jakmile se na něj snese kritika, je to jeho konec. Myslí si, že nastal konec světa a „konečně někdo odhalil jeho neschopnost“.
Imposter syndrom je něco jako brzlík – po nějakém čase zakrní, ale nikdy se ho nezbavíte. Pořád budete obezřetní, nejistí, a ochotní pracovat daleko tvrději a daleko déle než ostatní, jen abyste ukázali „Hele, koukni, já to taky zvládám!“
Jak se s Imposterem naučit pracovat? Na začátku si určitě rozšifrujte vlastní tíživé myšlenky. Rozmačkejte je klidně na krvavou kašičku, bude-li třeba. Kriticky je zhodnoťte. A na každém kroku si pokládejte otázku „Pomáhá mi tato myšlenka, nebo mi zavází?“.
🗣️ Psychologové vám poradí: Pro to, abyste se přenesli přes určité pocity, se musíte vypořádat s hluboce zakořeněnými přesvědčeními, která o sobě máte. To je na tom nejtěžší, poněvadž většina z nich bude podvědomá!“
Zde je několik technik, které se mi velmi osvědčily:
- Sdílejte své pocity,
- Zaměřte se na ostatní se stejným problémem,
- Hecujte se,
- Posuzujte REALISTICKY své schopnosti,
- Postupujte vpřed drobnými krůčky,
- Přestaňte se porovnávat s ostatními,
- Omezte nadužívání sociálních sítí,
- Nebojujte se svými pocity.
Nyní ke každé odrážce několik slov.
Nestyďte se mluvit o svých pocitech
Nejjednodušší rada na úvod: Promluvte si s ostatními o tom, jak se cítíte. Všechna iracionální přesvědčení o vlastní osobě mají tendenci hnisat, když jsou skrytá a nemluví se o nich.
Je dobré zabrouzdat na internetu a zkusit najít např. podobně laděná diskusní fóra, kde se, když už nic jiného, dozvíte tu jednu zásadní informaci: Že v tom nejste sami!
💡 Tip: Kvalifikovaný psychoterapeut s vámi povede smysluplný rozhovor o vašich pocitech. Nebraňte se motivaci!
Zaměřte se na ostatní se stejným problémem
Rozšíření první rady. Najděte někoho, kdo trpí tím samým, co vy, a promluvte si s ním. Získáte pohled zvenčí a možná se dozvíte zajímavé věci i o sobě. Kromě toho je dokázáno, že opravdové přátelství pomáhá vybojovat naše vlastní bitvy!
🎓 Zajímavost: Když si procvičujete dovednosti (např. navázání virtuálního přátelství), budujete důvěru ve své vlastní schopnosti.
Hecujte se!
Zdá se vám to směšné? Mně to také tak připadalo, dokud jsem tiché hecování nezařadila do svého repertoáru.
Ano, zpočátku si budete připadat trapně a zoufale, ale postupem času možná prohlédnete a uvědomíte si, že je pravda, když sami sobě šeptáte „To zvládnu!“ a „Mám na to!“
💡 Tip: Myslete trochu víc pozitivně! Nic není tak horké, jak se uvaří.
Posuzujte REALISTICKY své schopnosti
Pokud jste dlouhodobě přesvědčeni o své neschopnosti v nejrůznějších situacích (ve škole, v práci, doma), proveďte realistické zhodnocení svých schopností.
Zapište si své úspěchy a to, v čem jste dobří, a porovnejte to se sebehodnocením. Jsem přesvědčená, že realita a vaše pocity budou diametrálně odlišné! Přestaňte se podceňovat!
Postupujte vpřed drobnými krůčky!
Přestaňte na chvíli dřít jako mezek a chtít zvládnout vše na světě! Nesoustřeďte se na to, abyste dělali věci perfektně, spíše dělejte věci přiměřeně dobře a odměňte se za to, že jste je dotáhli do úspěšného konce.
🗣️ Psychologové radí: Ve skupinové konverzaci o syndromu podvodníka nabídněte názor nebo sdílejte příběh o sobě. Raďte si navzájem a podporujte se!
Pokaždé, když se srovnáváte s ostatními, najdete u sebe nějakou chybu, která podporuje pocit, že nejste dost dobří. Místo toho se během rozhovorů zaměřte na poslech toho, co říká ten druhý. Mějte skutečný zájem dozvědět se více!
🎓 Zajímavost: Žádné dvě situace nejsou stejné a to, že např. váš kolega v práci zvládl úkol vypracovat za dvě hodiny a vy za tři, neznamená, že jste neschopní!
Omezte nadužívání sociálních sítí
Určitě víte, že nadužívání sociálních médií může souviset s pocity méněcennosti. Pokud se pokusíte na sociálních sítích vykreslit obrázek, který neodpovídá tomu, kým ve skutečnosti jste, nebo kterého je nemožné dosáhnout, váš syndrom podvodníka se jen zhorší!
💡 Můj tip: Já osobně používám jen Facebook. Na profilu se striktně držím limitu maximálně 30 přátel, přičemž opravdu důvěřuji asi pěti z nich. Ostatní sociální sítě ignoruji, a žiji mnohem spokojenějším životem!
Nebojujte se svými pocity!
Přijměte to, jací ve skutečnosti jste a jak se cítíte! Teprve když svoje pocity uznáte, můžete s nimi začít pracovat. Odhalíte myšlenky, které vám brání v rozletu.
Nikdy se nenechejte zastavit mylnými představami o vlastní osobě a pokračujte v cestě, kterou jste si vytyčili!
🗣️ Rada ode mě a psychologů: Nekráčejte cestou, kterou vyšlapali jiní! Můžete dospět do stádia, kdy už nebudete moci opakovat to, co jedinci před vámi, a propadnete pocitu, že nejste tak dobří jako oni. Vytvořte si svou vlastní cestu.
💡 Tip: Nepoddávejte se tolik frustraci a bojujte se strachem a stresem!
