Věříte tomu, že jedno jemné mávnutí motýlího křídla může absolutně změnit dosavadní běh událostí? Vědci si myslí, že všechny události na světě jsou propojené – tudíž mávnutí motýlího křídla na jednom konci světa způsobí změnu na konci druhém. A právě odtud se bere název tohoto pozoruhodného fenoménu.
Teorie motýlích křídel (anglicky Butterfly Effect) popisuje, jak nepatrná událost na jednom místě může rozpoutat sled náhodných událostí, které vedou k zásadní změně na místě jiném. Původní příčina a (často zásadní) důsledek přitom většinou nemají žádnou logickou souvislost.
Nepatrné mávnutí motýlího křídla spustí mnohdy nepředvídatelnou lavinu událostí.
Obsah článku
Podstata se skrývá v detailech!
Věděli jste, že efekt motýlích křídel je jedním ze sedmi principů složitosti a poprvé byl použit v meteorologii? Proč je tento efekt důležitý?
Zcela určitě na něj narazíte i ve vlastním byznysu, a bude to vypadat asi nějak takto:
S velkou pompou vytvoříte vlastní službu nebo produkt. Bez ohledu na to, jak skvělé jsou, každý zákazník věnuje jejich prozkoumání maximálně 5 vteřin. Bezpochyby si za ten okamžik ale všimne každé chybičky, kterou se vám nepodařilo vychytat!
Uvažujete-li o vlastním podnikání, mějte efekt motýlích křídel vždy na paměti! Protože ta maličkost, o které jste neměli ani tušení, se vynoří právě ve chvíli, když máte všechno hotové. Nebo si to alespoň myslíte. Ve skutečnosti můžete začít od znovu! Překonejte frustraci a zjistěte o principu co nejvíce.
💡 Tip: Odhalíte-li princip motýlího efektu, můžete si osvojit tajné metody, jak zbohatnout a vydělat peníze!
Historie efektu motýlích křídel aneb „Začalo to předpovědí počasí!“
Za principem stojí meteorolog Edward Lorenz, který toužil oživit strohou předpověď počasí. V roce 1979 vyslovil filozofickou domněnku: „Může mávnutí motýlího křídla v Brazílii rozpoutat tornádo v Texasu?“ Profesor Lorenz byl i matematik a při výpočtech proměnných ovlivňujících předpověď přišel na to, že nepatrná odchylka ve výsledku vede k obrovským rozdílům v chování počasí. Poprvé tedy přišel s tvrzením, že mávnutí křídla na jedné straně světa může vyvolat hurikán na straně druhé.
✅ Zajímavost: V matematice často zmiňovaná Lorenzova křivka nemá nic společného s výzkumy prof. Edwarda Lorenze. Lorenzova křivka byla poprvé popsána v roce 1905 v článku Maxe Lorenze a znázorňovala tzv. Methods of Measuring the Concentration of Wealth neboli Metody měření koncentrace bohatství.
Teorie chaosu
Meteorolog Lorenz měl za to, že motýlí efekt úzce souvisí s tzv. teorií chaosu. Pokusím se vám ji přiblížit, a to ve vědecké i laické rovině.
Teorie chaosu (také známá jako teorie změny) je pojem z matematiky, který nám říká, že chaos vůbec není náhodný!
Dynamické systémy vykazují určitý vnitřní řád. Ten je neuvěřitelně citlivý na počáteční podmínky. I když stoprocentně určíme všechny vstupní složky, nejsme schopni předpovědět následný vývoj. I drobná změna na začátku tak způsobuje veliký rozdíl na konci.
📈 Matematici dodávají: Toto chování je sice chaotické, ale rozhodně není nahodilé.
Všechny informace se oklikou vrací k meteorologii, která je k popisu teorie chaosu jako stvořená. Znáte Dylanovu píseň „Subterranean Homesick Blues“? V ní autor zpívá, že „nepotřebujeme meteorologa, abychom věděli, kterým směrem fouká vítr“. Přesto si platíme nejlépe vyškolené experty. Proč? Abychom z jejich úst (a po sérii složitých výpočtů) slyšeli PŘEDPOVĚĎ počasí.
💡 Tip: Teorie chaosu je jedním z povinných pilířů finanční gramotnosti!
Co všechno taková předpověď určuje?
- Plánujeme podle ní venkovní aktivity,
- Vybíráme si oblečení na další den,
- Rozhodujeme se, které venkovní aktivity budeme provozovat,
- Plánujeme víkendové výlety do přírody.
A pak bum! Místo sluníčka vydatně prší. Ale my se nehněváme na celý tým meteorologů, neproklínáme je. Protože si uvědomujeme, že jde o nedokonalou vědu. Jsme smíření s tím, že nám mohou poskytnout pouze pravděpodobnost skutečnosti, nikoli definitivní výsledek.
🎓 Psychologové dodávají: Ve srovnání s minulostí jsou prognózy mnohem lepší, a to díky rozvoji moderních počítačových systémů. Ale ani ty nemohou porazit teorii chaosu, neboť ta je na rozdíl od nich dokonalá. To vám ale žádný filantrop neprozradí!
Lorenzův podivný atraktor
Nejznámějším příkladem efektu motýlích křídel je Lorenzův atraktor. Prof. Lorenz vyjádřil (pravděpodobné) chování vodního kola, u nějž budou místo lopatek vodu „nabírat“ děravé nádoby. Předpokládal, že se kolo:
- Bude točit jedním směrem,
- Nebo bude cyklicky měnit směr,
- Nebo se úplně zastaví.
Vodní kolo je však kvůli děravým nádobám nestabilní a náhodně mění svůj směr otáčení, který se při nejlepší vůli nedá předpovídat. Výsledkem měření byl graf, kde se křivka nikdy neprotíná a je nekonečná.
Výsledek, který se dostal do povědomí pod názvem Lorenzova křivka, je základním stavebním kamenem teorie chaosu.
Lorenzovy úvahy a teorie chaosu
Teorie chaosu je ve skutečnosti nezamýšleným potomkem motýlího efektu!
Koncept motýlího efektu je dnes v různých odvětvích používán k zdůraznění „velkého vlivu nepatrných odchylek“. Jako je popsáno např. ve filmu Havana z roku 1990, v němž Robert Redford prohlašuje, že „motýl může mávnout křídly nad květinou v Číně a rozpoutat tím hurikán v Karibiku“.
Profesor Lorenz, přednášející na MIT, však netušil, že jeho koncept vysvětlí takto. Ve skutečnosti chtěl poukázat na pravý opak! Přečtěte si následující citát, slova samotného profesora Lorenze:
„Účelem provokativní otázky bylo ilustrovat myšlenku, že některé dynamické systémy vykazují nepředvídatelné chování, takže i malé odchylky v počátečních podmínkách mohou mít hluboký dopad na výsledky systému.”
Právě tato myšlenka se pak stala základem teorie chaosu (alias teorie změny). Díky tomu se slavnému meteorologovi podařilo zpochybnit slavné myšlenky Newtona i Laplace. O co šlo?
Isaac Newton tvrdil, že příroda je mechanický systém podobný „motoru hodinek“, tzn. beze změn a chyb. Pierre-Simon Laplace říkal, že nepředvídatelnost nemá ve vesmíru místo. Pokud bychom znali všechny zákonitosti přírody, „nic by nebylo nejisté a budoucnost by byla stejně jasná jako minulost“.
Lorenz poznamenal, že deterministická interpretace vesmíru není možná, poněvadž jednoduše nebere v potaz chyby v lidském měření a řešení fyzikálních problémů. Také říkal, že vzájemné vztahy příčin a následků v přírodě jsou příliš složité k vyřešení.
Dodal: „Všichni žijeme v chaosu a je to tak správně. Je nám tím pádem odepřena znalost všech budoucích situací. Nevíme, co přijde, protože nevíme, co se nám během naší cesty vpletlo do průběhu dějů a úplně je změnilo. Všichni podléháme motýlímu efektu.”
Nelineární kauzalita
V souvislosti s teorií chaosu a motýlím efektem se také můžete setkat s pojmem nelineární kauzalita. O co se jedná?
Nelineární kauzalita rozšiřuje teorii chaosu o kauzální vztahy, tedy vztahy příčiny a následku. Tyto vztahy však nejsou lineární (pravidelné), což vede k nepředvídatelným změnám. Výsledkem je dynamika, která je náchylná k chaotickým jevům
V kontextu efektu motýlích křídel nelineární kauzalita vysvětluje fakt, že nepředvídatelný závěr nemá původ v jedné jediné příčině. Je to výsledek mnoha navazujících událostí jdoucích po sobě. A právě i mezi těmi dílčími událostmi existují nelineární vztahy. Zjednodušeně si to můžeme představit jako řetězec navazujících náhod.
9 příkladů efektu motýlích křídel: Jaký je jeho význam ve skutečném životě?
Efekt motýlích křídel ovlivňuje všechny možné aspekty lidského života. Většinou si ho ani neuvědomujeme, protože prostě nedokážeme určit, která z toho kvanta nepatrných událostí odklonila průběh zcela jiným směrem.
Níže uvádím 9 příkladů ze života, kde efekt motýlích křídel má svůj význam.
Příklad 1: Efekt motýlích křídel v byznysu
Finanční trh je místo veskrze chaotické a ovlivňované nepatrnými změnami. To výrazně ztěžuje předvídání budoucnosti, protože úspěchy a neúspěchy firem se jeví jako náhodné. Období hospodářského růstu nebo poklesu jako kdyby vycházelo odnikud. A právě to je výsledek „dopadu nepostřehnutelných vlivů“.
Ekonom Breuer vysvětluje: Žijeme ve vzájemné propojené, spíše tedy hyperpropojené, společnosti, kde se podnikatelské společnosti a trhy „chovají“ jako on-line sítě. To spouští spíše komplexní (chaotické) než lineární chování.
Předpovědět budoucnost a zahlédnout záblesk logiky v chaosu není snadné. Obří firmy se často hroutí, zatímco drobné start-upy vstávají z popela a ovládají celá průmyslová odvětví. Proč? Inu, jednoduše se přizpůsobili „krupobití“ malých změn. Velcí magnáti zaostali v čase a zhroutili se, zatímco malé začínající firmy znají to rozhodující tajemství – spousta malých změn zasahujících do stávajícího procesu mění způsob, jakým lidé žijí. Zachytí momentální imaginaci, a poté rychle zmizí, aby mohly být nahrazeny dalšími změnami.
Velké firmy mají de facto jen dvě možnosti, jak se vypořádat s motýlím efektem:
- Vybudovat nadčasový produkt, který odolá ve zkoušce časem,
- Začít závodit a srovnat krok se sérií rychlých změn.
Pár moderních společností zkouší spojit oboje dohromady, např. velké obuvnické firmy prodávají klasické (retro) boty a vedle toho nabízejí i nejmodernější kousky. Tento přístup ale vyžaduje extrémní bdělost a schopnost společnosti reagovat na momentální potřeby spotřebitelů. Podobný kombinovaný prodej si vyzkoušely i další nadnárodní konglomerace, např.
- Procter & Gamble,
- Unilever,
- Nestlé,
- Apple,
- Samsung.
Dobře spravovaná společnost úmyslně zavádí drobné změny do obchodních strategií (např. v ceně, propagaci, produkci a distribuci), aby zvýšila podíl na trhu a zisk v kratším čase. Bojíte-li se na začátku o peníze, zkuste investovat malé částky!
Zjednodušeně řečeno: Na náhodné zásahy, které nelze spolehlivě odhalit, nemají tyto gigantické společnosti čas. Raději si vytvoří vlastní „zásah“ a implementují ho do své strategie.
Příklad 2: Efekt motýlích křídel v ekonomice
I mezinárodní ekonomiku lze považovat za jeden systém, v němž malá změna na jednom konci způsobí ohromné „tornádo“ na druhém. Ekonomika je velice komplexní systém, v němž záleží jen na viditelných výsledcích. S příchodem globalizace a vylepšených komunikačních technologií je ekonomika ještě více propojena než v minulosti. Jedna epizoda volatility trhu může způsobit problémy celému systému.
📈 Ekonomové zdůrazňují: Motýlí efekt v ekonomii se týká komplexního dopadu malých změn. V důsledku toho je téměř nemožné dělat spolehlivé předpovědi do budoucnosti, nebo identifikovat přesnou příčinu nevysvětlitelné změny. Po dlouhých obdobích stability následují náhlé poklesy a naopak.
Se zajímavým příkladem z praxe přišel Benoit Mendelbrot, zakladatel fraktální geometrie, jenž se dlouhodobě zabýval fenoménem nestability trhu. Uvedl příklad společnosti, která zaznamenala pokles akcií o 40 % za jediný den (!), následovaný dalším propadem o 4 %, než třetí den došlo ke skokovému nárůstu o 10 % – doslova tajfun způsobený neviditelným „motýlem“. Jakmile se Mendelbrot podíval na tradiční ekonomické modely, zjistil, že něco takového by nemělo být vůbec možné! Standardní modely popřely pravděpodobnost dramatických tržních zvratů.
Sám Mendelbrot k tomu řekl: Podle teorie portfolia je pravděpodobnost těchto obrovských výkyvů několik miliontin miliontiny, miliontiny, miliontiny. Kolísání je možné pozorovat přes 10 směrodatných odchylek. Ve skutečnosti těchto tržních výchylek za život člověk zpozoruje hned několik.
Problematiku složitosti odhadu změn přirovnal matematik Hudson k hrnečku s horkou kávou. Řekl, že „předpovědět teplotu tekutiny minutu po nalití je nemožné, avšak za hodinu už je to naprosto možné“. Stejný koncept aplikoval na trh, který se krátkodobě a dramaticky mění.
✅ Zajímavost: Finanční krize 2008 spočívala v tom, že ekonomové při vývoji počítačových modelů k předpovědi budoucnosti nezohlednili efekt motýlích křídel. Bez ohledu na to, o jak složité modely šlo, neuměly vytvořit správný obraz, protože nepočítaly s drobnými změnami, které mohly do procesu zasáhnout jak na samotném počátku, tak kdykoli v průběhu.
A to se i stalo.
💡 Tip: Chcete-li zahrnout motýlí efekt do marketingové strategie, sepište si detailní myšlenkovou mapu a té se držte!
Příklad 3: Historické exempláře efektu motýlích křídel
Velmi malá změna, která unikne našemu pozorování, způsobí zvrat, který nevidíme, a pak máme pocit, že jej má na svědomí náhoda. Kdybychom znali všechny zákony přírody a problematiku vesmíru v počátečním okamžiku, mohli bychom přesně předpovědět situaci v okamžiku následujícím. Ale i s osvojením všech přírodních zákonů by byla znalost počátečních podmínek jen „přibližným odhadem“.
To řekl astronom Henri Poincaré na začátku 20. století. V historii lidstva narazíme na spoustu příkladů, kdy drobný zvrat vedl k dramatické změně. V několika případech by svět, v němž žijeme, vypadal úplně jinak, kdyby se situace obrátila. Zde je pár exemplářů vlivu motýlího efektu na kritické události dějin:
Bombování Nagasaki
USA původně zamýšlely bombardovat japonské město Kuroko, konkrétně jeho muniční sklad. V den plánovaného náletu ale bylo zamračeno a piloti na sklad neviděli. Letoun se otočil ještě třikrát, než to vzdal a odletěl. Obyvatelé Kuroka seděli schoulení v úkrytech a čekali, až na ně dopadne atomová bomba. To se nikdy nestalo. Následně si americké vzdušné jednotky vybraly za cíl Nagasaki, a to kvůli lepší viditelnosti. Důsledky tohoto milisekundového rozhodnutí mělo nedozírné následky. Dovedete si představit, jak odlišná mohla být historie planety, nebýt zamračeného počasí?
Akademie výtvarných umění ve Vídni odmítá přihlášku Adolfa Hitlera
A to rovnou dvakrát, dlužno podotknout. Na začátku 20. století podal mladý Hitler dvakrát přihlášku na soukromou výtvarnou školu. V obou případech byl odmítnut, a to nejspíše židovským profesorem. Tato potupa pak předznamenala růst Hitlerovy zášti vůči Židům a vyústila v jejich genocidu. Můžeme se jen dohadovat, jak by náš svět vypadal, kdyby Hitlera na školu přijali, ale historici se shodují v tom, že „kdyby se místo genocidy zabýval mícháním temperových barev, bylo by na světě mnohem krásněji!“
Havárie jaderné elektrárny v Černobylu
O tragédii z roku 1986 toho určitě víte spoustu. Neúspěšně provedený test vedl k havárii jádra černobylské elektrárny, z něhož se uvolnilo 400krát více radiace než po vybombardování Hirošimy. Z oblasti evakuovali sto patnáct tisíc lidí a ještě dodnes jsou černobylské oblasti pro návštěvníky nebezpečné. Tehdy ale žili tři hrdinové – Alexej Ananěnko, Valerij Bezpalov a Boris Baranov – kteří dobrovolně sestoupili do suterénu elektrárny a po pás v těžké vodě se probrodili až k hlavním podvodním ventilům, které zavřeli. Tím zabránili druhému výbuchu, který by (možná doslova) z mapy smazal půlku Evropy. Ukrajina, Kyjev a Vilnius by se staly navždy neobyvatelnými. Tito muži (kteří nejspíš brzy na následky ozáření zemřeli) utišili křídla smrtícího motýla.
Atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda
Málo známý fakt o události, která sloužila jako katalyzátor obou světových válek, je to, že k ní málem vůbec nedošlo. Gavrilo Princip v prvním pokusu o atentát selhal. Granát nemrštil dost daleko, ten vybuchl za arcivévodovým autem a místo pasažéra zranil kolemjdoucí občany. Trasa vozu měla být poté změněna, ale řidič zprávu nedostal. Co z toho vyplývá? Pokud by se arcivévoda vydal alternativní cestou, nebyl by Princip ve stejné ulici jako projíždějící auto a nedostal by šanci zastřelit státníka společně s manželkou. Za rozpoutání dvou krvavých válek tedy může obyčejné selhání komunikace – motýlí křidélko.
Odborníci dodávají: Na těchto příkladech můžeme vidět, jak je svět křehký a jaký hrozný dopad mohou mít zdánlivě nepatrné události, které zasáhnou do průběhu.
Příklad 4: Efekt motýlích křídel v psychologii
Efekt motýlích křídel lze pozorovat i v psychoterapii. Opět platí, že malá změna může způsobit obrovskou proměnu. Představte si např., že psychoterapeut ve stěžejním okamžiku projeví pacientovi jemnou nedůvěru. Co se stane? Pacient se zatvrdí a celý léčebný proces je tím zničen! To samé platí u malé, ale výborné rady. I ta má moc zcela změnit výsledek terapie.
✅ Zajímavost: Ani v psychologii není možné přesně předpovědět důsledek chování a myšlení, proto bychom měli mít stále na paměti, že drobné zvraty způsobují velké změny. A ten, kdo se domnívá, že na něj motýlí efekt nepůsobí, je buď optimista, nebo pesimista.
💡 Tip: Nepodceňujte vliv motýlího efektu. Uvědomte si, že např. jedna nevhodná fotka sdílená na sociálních sítích může skončit až kyberšikanou!
Příklad 5: Efekt motýlích křídel v medicíně
Specifické případy motýlího efektu lze spatřit i v medicíně, zejména v dermatologii. Někoho možná napadne zdravotní neduh, jehož zdánlivá nedůležitost má dalekosáhlé důsledky. Ano, jedná se o akné vulgaris. Na jednom konci zdánlivě banální problém, považovaný za estetickou nedokonalost, ale na konci druhém obrovské problémy se sebevědomím a vnímáním vlastní osoby!
Příklad 6: Efekt motýlích křídel v sociologii
Teorii chaosu a motýlí efekt má lze aplikovat na další obory včetně sociologie a další společenské vědy. V sociálních vědách je teorie chaosu studium složitých sociálně-nelineárních systémů.
🎓 Sociologové doplňují: Nejde o nepořádek, ale o velmi komplexní chaos, který má svůj interní řád.
Studium efektu motýlích křídel má v sociologii význam pro zjišťování stavu ne/rovnováhy. Jak to funguje? Podívejme se na příklad:
Řekněme, že máme město s 10 000 lidmi. Aby bylo možné těmto lidem vyhovět, je vybudován supermarket, instalovány dva bazény, postavena knihovna a tři kostely. V tomto případě ubytování potěší každého a rovnováhy je dosaženo. Poté se společnost rozhodne otevřít továrnu a zajistit pracovní místa pro dalších 10 000 lidí. Město se dál rozšiřuje, aby pojalo 20 000 lidí místo 10 000. Přidán je další supermarket, další dva bazény, další knihovna a další tři kostely. Rovnováha je stále udržována. Teorie chaosu studuje tuto rovnováhu, dále faktory, které ovlivňují tento typ cyklu, a také co se stane, když dojde k narušení rovnováhy.
Příklad 7: Efekt motýlích křídel ve filmu
Jednou z dalších oblastí, kde se s motýlím efektem zaručeně setkáte, jsou filmy. Velká část z nich je totiž právě na principu osudové náhody vystavěná. Oblíbeným motivem je například cestování do minulosti. Ten, kdo si zahrává s časem a změní v minulosti jen jednu nepatrnou věc, může zcela proměnit celou současnost. Na tomto konceptu je založen i film Osudový dotek z roku 2004 (který se v originále příznačně jmenuje The Butterfly Effect).
Dále ve filmu efekt motýlích křídel často souvisí se scénářem, kdy hlavní postava nastoupí do špatného letadla a ocitne se v cizí zemi, kde nakonec zůstane a něčím se tam proslaví.
Příklad 8: Efekt motýlích křídel v literatuře
Koncept motýlího efektu nabízí také široké spektrum uplatnění na poli literatury. Co může být pro čtenáře atraktivnější než zápletka vystavěná na nepatrné počáteční odchylce v ději.
Někteří autoři zacházejí ještě dál a nechávají kauzalitu svých příběhů na samotném čtenáři. Ptáte se, jak je to možné? Odpovědí vám může být například kniha Rayuela (anglicky překládaná jako Hopscotch) od argentinského spisovatele Julia Cortázara. Román je výjimečný tím, že jej můžete číst mnoha různými způsoby. Kapitoly jsou uzpůsobené tak, že doplňují různě důležité části děje, ale nemusí se číst striktně chronologicky. Podle autorova doporučení na začátku čtenář postupuje mezi kapitolami a sám si zvolí, jak se bude příběh vyvíjet.
Příklad 9: Efekt motýlích křídel v každodenním životě
Už jste určitě pochopili, že efekt motýlích křídel má vliv na různé oblasti lidského hemžení, od psychologie po historii. O drobných změnách určujících gigantické převraty také bylo řečeno mnohé. Jak ale zapojit motýlí efekt do každodenního života?
Podívejte se, jakými maličkostmi lze způsobit ohromnou změnu:
- Přestaňte kupovat balenou vodu → omezíte znečišťování oceánů plasty,
- Vzdejte se (alespoň na chvíli) masa → zachráníte spoustu zvířat a pomůžete vrátit rovnováhu ekosystému,
- Kupujte si úsporné žárovky → snížíte spotřebu energie,
- Neodhazujte sáčky a provázky na pláži → zabijete méně tuleňů,
- Nespoléhejte se tolik na ropu → ušetříte její spotřebu a zamezíte riziku ropných skvrn.
Vidíte? Motýlí efekt není jen strašák, umí i pořádně pomoci! Myslete pozitivně!
Popularizace motýlího efektu v médiích: Kde se dozvědět víc?
Když se nad tím zamyslíme, efekt motýlích křídel je každodenní součástí našeho života. Stačí si všímat na první pohled nevýznamných událostí a jejich výsledného dopadu.
Existuje spousta zdrojů, ze kterých se o Butterfly Effectu dozvědět víc. Odpovídají mimo jiné na otázky, proč je povědomí o motýlím efektu tak důležité a jak je možné ho využít ve svůj prospěch.
Knihy o motýlím efektu
O tom, jak motýlí efekt působí v lidských životech, byla napsána řada knih – od románů přes biografie až po motivační knihy. Mezi ty nejznámější patří:
- Životopis rappera Kendricka Lamara – The Butterfly Effect: How Kendrick Lamar Ignited the Soul of Black America. Pojednává o tom, jak známý rapper díky své tvorbě zažehl a rozdmýchal jiskru naděje pro politicky diskriminované občany USA.
- The Butterfly Effect: How Your Life Matters je motivační příběh o tom, jak získat díky motýlímu efektu jistotu v těžkých rozhodnutích.
- Román The Butterfly Effect od spisovatelky Rachel Mans McKenny vypráví příběh o sebepoznání, řešení vztahů a o tom, že je občas důležité vystoupit ze své komfortní zóny.
✅ Zajímavost: Pokud se zajímáte o přírodu, mohla by vás oslovit i publikace Edwarda D. Melillo The Butterfly Effect: Insects and the Making of the Modern World. Její název je v tomto případě doslovný a zabývá se tím, jak jsou motýli a hmyz obecně důležití pro naše přežití.
Motýlí efekt na internetových platformách
Spousta médií odvolávajících se na efekt motýlích křídel s ním ve skutečnosti souvisí jen okrajově. Proto je při hledání potřeba si ověřit, o co skutečně jde. Mezi inspirativní zdroje, které však určitě stojí za zmínku, patří například:
- Video 5 příkladů motýlího efektu, které změnily svět.
- Podcast American Metamorphosis (anglicky) – epizoda o ekologické krizi a jejích dopadech.
- Video vysvětlující motýlí efekt a teorii chaosu.
