V pracovním poměru vám patří nejméně 4 týdny dovolené za kalendářní rok. Od roku 2021 se dovolená počítá v hodinách a nárok spočítáte tak, že týdenní pracovní dobu vynásobíte počtem týdnů dovolené. Při plném úvazku 40 hodin a zákonných 4 týdnech je to 160 hodin, tedy 20 osmihodinových směn. Kdo nepracoval celý rok, dostane za každý celý odpracovaný týden jednu dvaapadesátinu, při plném úvazku 3,08 hodiny.
Pravidla stanoví § 211 až § 223 zákoníku práce, hodinový výpočet zavedla novela č. 285/2020 Sb. a výklad vydává ministerstvo práce v Příručce pro personální agendu a odměňování zaměstnanců.
Od 1. ledna 2024 mají nárok i lidé na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, počítá se jim 20 hodin týdně a nárok vzniká po 80 odpracovaných hodinách a 4 týdnech trvání dohody. Co se děje s hodinami, které nestihnete vyčerpat, popisuje článek o převodu a proplacení nevyčerpané dovolené.
Obsah článku
Kolik hodin dovolené máte za celý rok
Výměra dovolené je podle § 212 zákoníku práce nejméně 4 týdny. Zaměstnanci zaměstnavatelů, kteří odměňují platem, tedy hlavně státu, krajů, obcí a jejich příspěvkových organizací, mají 5 týdnů. Pedagogové a akademičtí pracovníci vysokých škol mají 8 týdnů. Soukromá firma podle Příručky MPSV může dát víc v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo přímo v pracovní smlouvě.
Roční nárok v hodinách je týdenní pracovní doba vynásobená výměrou (§ 213 odst. 1 a 2). Týden dovolené přitom podle Příručky MPSV znamená 7 kalendářních dní volna, takže hodiny vám v průměru vystačí na tolik týdnů volna, kolik máte výměru. Necelé hodiny se zaokrouhlují nahoru (§ 216 odst. 5), proto z 193,75 hodiny vychází 194.
| Týdenní pracovní doba | Výměra 4 týdny | Výměra 5 týdnů |
|---|---|---|
| 40 hodin, plný úvazek | 160 hodin | 200 hodin |
| 38,75 hodiny, dvousměnný provoz | 155 hodin | 194 hodin |
| 37,5 hodiny, vícesměnný a nepřetržitý provoz | 150 hodin | 188 hodin |
| 30 hodin, zkrácený úvazek | 120 hodin | 150 hodin |
| 20 hodin, poloviční úvazek | 80 hodin | 100 hodin |
Za každý celý odpracovaný týden přibude dvaapadesátina
Když nepracujete celý rok, třeba kvůli nástupu v září, patří vám poměrná část (§ 213 odst. 3 a 4). Za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu dostanete 1/52 ročního nároku. Při 40 hodinách a 4 týdnech je to 3,08 hodiny za týden, při 5 týdnech 3,85 hodiny.
Rozhodují celé násobky týdenní pracovní doby v kalendářním roce, zbytek hodin se nepočítá. Portál veřejné správy uvádí příklad zaměstnance, který od 1. října odpracoval 529 hodin. To je 13 celých čtyřicetihodinových týdnů a 9 hodin navíc, takže při výměře 5 týdnů dostane 13/52 z 200 hodin, tedy 50 hodin.
Nárok vzniká, až odpracujete aspoň 4 celé týdenní pracovní doby u stejného zaměstnavatele, při plném úvazku tedy 160 hodin. Kdo jich v kalendářním roce odpracuje méně, nemá ani na poměrnou část. Výsledek za celý rok se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
Pro rychlý odhad používáme pravidlo jedné třináctiny. Při výměře 4 týdny je váš nárok třináctina hodin, které tvoří celé odpracované týdny, protože 4/52 je přesně 1/13. Kolik přibude za jeden měsíc, se přesně říct nedá. Za celý rok to v průměru dělá 13,3 hodiny měsíčně, nárok se ale vždy počítá z celých týdnů za celý kalendářní rok.
Kolik hodin vám vyjde v běžných situacích
Tabulka ukazuje nárok spočítaný podle § 213 a § 216 zákoníku práce na kalendáři roku 2026. Kde není uvedeno jinak, jde o plný úvazek 40 hodin, výměru 4 týdny a rok bez další nepřítomnosti. Do započtené doby patří i vyčerpaná dovolená a svátky, které připadnou na obvyklý pracovní den, protože za ně dostáváte náhradu mzdy nebo se vám mzda nekrátí (§ 348 odst. 1).
| Situace | Započtená doba | Celé týdny | Nárok |
|---|---|---|---|
| celý rok, plný úvazek | 2 088 hodin | 52 | 160 hodin |
| celý rok, výměra 5 týdnů | 2 088 hodin | 52 | 200 hodin |
| celý rok, zkrácený úvazek 30 hodin | 1 566 hodin | 52 | 120 hodin |
| nástup 1. 9. 2026 | 704 hodin | 17 | 53 hodin |
| nástup 1. 12. 2026 | 184 hodin | 4 | 13 hodin |
| nástup 7. 12. 2026 | 152 hodin | 3 | 0 hodin |
| odchod k 30. 4. 2026 | 688 hodin | 17 | 53 hodin |
| půl roku práce, půl roku běžné nemoci | 26 týdnů práce a 20 týdnů nemoci | 46 | 142 hodin |
| jedna neomluvená osmihodinová směna | 2 080 hodin | 52 | 152 hodin |
| do června 40 hodin, od července 20 hodin | po 26 týdnech | 52 | 120 hodin |
| DPP, 79 odpracovaných hodin | 79 hodin | 3 | 0 hodin |
| DPP, 80 odpracovaných hodin | 80 hodin | 4 | 7 hodin |
| DPP, 300 odpracovaných hodin | 300 hodin | 15 | 24 hodin |
| DPČ, 10 hodin týdně celý rok | 520 hodin | 26 | 40 hodin |
U dohod se za týden počítá 20 hodin. Rozdíl mezi nástupem 1. a 7. prosince ukazuje, jak ostrá je hranice čtyř týdnů. Šest dní zpoždění vás připraví o 13 hodin, protože nárok se počítá za každý kalendářní rok zvlášť a prosincové hodiny se do dalšího roku nepřevádějí.
Nástup nebo odchod v průběhu roku
Kdo nastoupí 1. září, dostane do konce roku 53 hodin, tedy necelých 7 osmihodinových směn. Na dovolenou nemusíte čekat, až podmínky splníte. Zaměstnavatel vám ji může určit dřív, pokud lze předpokládat, že 4 týdny odpracujete do konce roku nebo do skončení poměru (§ 217 odst. 2).
Zkušební doba na výpočet vliv nemá, nárok roste od prvního dne. Pokud poměr skončí ve zkušební době, počítají se hodiny odpracované do posledního dne stejně jako při jakémkoli jiném odchodu.
Při odchodu se počítá jen to, co jste do konce poměru odpracovali. Pokud jste si vzali víc dovolené, než vám nakonec vzniklo, musíte náhradu mzdy za přebytek vrátit (§ 222 odst. 4). Příručka MPSV uvádí, že si ji zaměstnavatel smí strhnout ze mzdy jako zákonnou srážku podle § 147.
Než podáte výpověď z pracovního poměru, spočítejte si, kolik hodin vám do konce výpovědní doby vznikne a kolik jste už vyčerpali.
Které absence se počítají jako odpracovaná doba
Nárok vzniká z odpracovaných hodin, zákon k nim ale přičítá i doby, kdy jste v práci nebyli. Plně se počítá čerpaná dovolená, svátek, náhradní volno, mateřská dovolená, otcovská a rodičovská dovolená v rozsahu mateřské a pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Patří sem i ošetřování nemocného dítěte nebo člena domácnosti, dlouhodobá péče a důležité osobní překážky z nařízení vlády č. 590/2006 Sb., třeba návštěva lékaře, vlastní svatba nebo pohřeb blízkého (§ 348 a Příručka MPSV X.4.6).
Omezeně se počítá běžná nemoc, karanténa, rodičovská dovolená nad rámec mateřské a jiné osobní překážky. Dohromady nejvýš 20 týdenních pracovních dob v roce, a to jen tehdy, když jste mimo ně odpracovali aspoň 12 týdnů (§ 216 odst. 2 a 3). Přesčasy mimo rozvrh směn nárok nezvyšují.
Modelový příklad. Zaměstnanec na plný úvazek pracuje 26 týdnů a 26 týdnů je na nemocenské. Započte se mu 26 odpracovaných týdnů a 20 týdnů nemoci, celkem 46. Nárok je 46/52 ze 160 hodin, tedy 141,54, po zaokrouhlení 142 hodin, o 18 méně než za celý rok v práci.
Krátit dovolenou smí zaměstnavatel jen za neomluvenou absenci
Za nemoc ani jinou omluvenou nepřítomnost zaměstnavatel od roku 2021 dovolenou nekrátí. Omluvená absence nanejvýš sníží, kolik dovolené za rok přibude, třeba běžná nemoc nad limit 20 týdnů. Krátit smí jedině za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet zameškaných hodin (§ 223).
Za jednu neomluvenou osmihodinovou směnu vám z ročních 160 hodin zbude 152. Neomluvená zameškání kratších částí směn, třeba opakované dvouhodinové pozdní příchody, se smějí sčítat. Krátí se jen dovolená za rok, ve kterém absence vznikla, a když poměr trval celý rok, musí vám zůstat aspoň 2 týdny, při plném úvazku 80 hodin.
Jestli je absence neomluvená, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací (§ 348 odst. 3). Neomluvená směna je zároveň porušením povinností, za které může přijít i výpověď. Když s označením nesouhlasíte, doložte důvod nepřítomnosti písemně, třeba potvrzením od lékaře.
Zkrácený úvazek a směny různé délky
Při kratší pracovní době, kterou musíte se zaměstnavatelem sjednat písemně (§ 80), se dovolená počítá z vaší kratší týdenní doby. Kdo pracuje 30 hodin týdně, má 120 hodin. Při šestihodinových směnách je to 20 dní volna, stejně jako při plném úvazku, takže práce na zkrácený úvazek vám týdny dovolené neubere.
Při nerovnoměrném rozvržení se z nároku odečítá tolik hodin, kolik měří směna, kterou máte ten den v rozvrhu. Portál veřejné správy uvádí, že den dovolené na dvanáctihodinové směně vás stojí 12 hodin. Ve vícesměnném a nepřetržitém provozu je stanovená týdenní doba 37,5 hodiny (§ 79), nárok tedy 150 hodin, což vystačí na 12,5 dvanáctihodinové směny. Kolik kalendářních týdnů volna z toho bude, záleží na tom, jestli dovolená padne na hustší, nebo řidší týden rozvrhu.
Když se vám úvazek změní v průběhu roku, nárok se počítá zvlášť za každé období (§ 212 odst. 4). Kdo do konce června pracuje 40 hodin a od července 20 hodin, dostane 80 hodin za první pololetí a 40 za druhé, celkem 120. Pokud podle rozvrhu směn odpracujete víc než 52 týdenních pracovních dob, dovolená se prodlouží o 1/52 za každý další celý týden (§ 213 odst. 5).
Dovolená na dohodu o provedení práce a pracovní činnosti
Od 1. ledna 2024 mají nárok na dovolenou i lidé na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Zavedla ho novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. a podle § 77 odst. 2 se na dohody vztahují pravidla o dovolené z pracovního poměru. Protože dohodáři pevnou týdenní pracovní dobu nemají, zákon pro výpočet stanoví 20 hodin týdně (§ 77 odst. 8).
Podle Příručky MPSV musí dohoda v kalendářním roce trvat nepřetržitě aspoň 4 týdny a vy musíte odpracovat aspoň 80 hodin, tedy čtyřnásobek oněch 20 hodin. Rozhoduje odpracovaný čas včetně dob, které se počítají jako práce, ne rozsah sjednaný v dohodě. Každá dohoda se posuzuje zvlášť, pokud na sebe dohody bezprostředně nenavazují. Když navazují, hodiny se sčítají, i když po DPP následuje DPČ.
Výpočet je stejný jako u zaměstnanců. Započtené hodiny vydělíte 20, celé číslo vynásobíte 20 hodinami a výměrou a vydělíte 52. Student, který na DPP odpracuje maximálních 300 hodin, má 15 celých týdnů a nárok 24 hodin dovolené. Při 79 hodinách bez dalších započtených dob nárok nevzniká, při 80 hodinách je to 7 hodin.
U DPČ s 10 hodinami týdně po celý rok vychází 520 hodin práce a 40 hodin dovolené, tedy opět jedna třináctina. Dovolenou určuje zaměstnavatel stejně jako u zaměstnanců, je placená ve výši průměrného výdělku a když dohoda skončí dřív, než ji vyčerpáte, má vám ji proplatit.
Jak vybírat brigády na dohodu a jaké z nich platíte odvody, popisujeme zvlášť, stejně jako rozdíly mezi druhy pracovního poměru a dohodami.
Dodatková dovolená za práci pod zemí a zvlášť obtížné práce
Vedle běžné dovolené zná zákoník práce dodatkovou dovolenou, která přidává jeden týden (§ 215). Patří horníkům, lidem, kteří razí tunely a štoly, a zaměstnancům se zvlášť obtížnou prací. Zákon ji vyjmenovává, patří sem například práce s nemocnými tuberkulózou, s ionizujícím zářením, péče o duševně nemocné, zdravotnická záchranná služba, potápěči nebo čištění stok.
Při plném úvazku a celém roce takové práce jde o 40 hodin navíc, s výměrou 4 týdny tedy 200 hodin ročně. U většiny vyjmenovaných prací vzniká jen za skutečně odpracovanou dobu, nemoc ani jiné překážky se do ní nepočítají (§ 215 odst. 8). Dodatkovou dovolenou nelze proplatit ani při odchodu a čerpá se přednostně (§ 222 odst. 5).
Jak si nárok na dovolenou ověřit
Zůstatek dovolené obvykle najdete na výplatní pásce. Podle nás se vyplatí aspoň jednou za rok si ho přepočítat sami, hlavně po delší nemoci, po změně úvazku nebo před odchodem z firmy.
- Zjistěte výměru dovolené a týdenní pracovní dobu. Zaměstnavatel vás o obojím musí písemně informovat do 7 dnů od vzniku poměru (§ 37), u dohod do 7 dnů od začátku práce (§ 77a).
- Sečtěte hodiny odpracované v kalendářním roce a přičtěte doby, které se počítají jako práce. Běžnou nemoc a další omezeně započítané doby nejvýš do 20 týdnů.
- Součet vydělte týdenní pracovní dobou, u dohod 20 hodinami, a vezměte jen celé číslo. Pod 4 nárok nevzniká.
- Celé číslo vynásobte týdenní pracovní dobou a výměrou, vydělte 52 a zaokrouhlete nahoru. Od 52 týdnů máte celý roční nárok.
- Odečtěte hodiny neomluvené absence a výsledek porovnejte s výplatní páskou. Při rozdílu požádejte mzdovou účtárnu o rozpis, a když chyba trvá, můžete podat podnět Státnímu úřadu inspekce práce.
Spočítané hodiny si naplánujte včas. Termín dovolené určuje zaměstnavatel a musí vám ho písemně oznámit aspoň 14 dní předem (§ 217 odst. 1), takže o létě je dobré mluvit už na jaře. Pár rad, jak ušetřit na dovolené, najdete v samostatném článku.
