Dětská obezita v ČR: Statistiky, příčiny i drtivé dopady

330

Dětská obezita se stává stínem nad zdravím mladých lidí a dětí v České republice a představuje stále naléhavější problém veřejného zdraví. Statistiky alarmují a naznačují, že procento dětí s nadváhou roste nebezpečnou rychlostí. Tento článek se zaměří na hlubší porozumění této problematice prostřednictvím analýzy statistik, identifikace příčin a prozkoumání drtivých dopadů, které tato záležitost přináší nejen dětem samotným, ale i celé společnosti.

Co je obezita?

Obezita je stav, kdy má tělo nadměrné množství tuku, což může mít negativní dopady na zdraví. Klasifikace obezity obvykle vychází z indexu tělesné hmotnosti (BMI), který je poměrem váhy k výšce. BMI se vypočítá jako hmotnost v kilogramech dělená výškou v metrech na druhou.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se obezita u dospělých obvykle definuje jako BMI 30 a vyšší. Mezi hodnotami 25 a 29,9 se hovoří o nadváze. U dětí a mladistvých se klasifikace BMI odlišuje podle věku a pohlaví, protože se poměr tuku a svalů mění v průběhu růstu a vývoje.

Obezitu způsobují různé faktory, včetně genetických predispozic, nezdravých stravovacích návyků, nedostatku fyzické aktivity, hormonální nerovnováhy, stresu a dalších. Její přítomnost zvyšuje riziko několika zdravotních problémů, včetně diabetu, hypertenze, srdečních chorob, a kloubních obtíží. Řízení hmotnosti a zdravý životní styl jsou klíčové pro prevenci a léčbu obezity.

Dětská obezita v ČR

V České republice v posledních letech výrazně přibývá obézních dětí a dětí s nadváhou. Alarmující je procento obezních dětí (nad 97. percentil), které v roce 2021 dosáhlo 16 %, což je ve srovnání s rokem 2016 o jednu třetinu více. V roce 2021 byl nejvyšší výskyt obezity u dětí ve věkové kategorii 11 až 13 let, bez ohledu na pohlaví. Polovina obézních dětí měla tzv. extrémní obezitu (nad 99. percentil).

Zatímco celkový trend vývoje nadváhy a obezity pětiletých dětí v období dvaceti let (1996–2016) byl statisticky nevýznamný, v posledním pětiletém období měla tato věková skupina společně s třináctiletými nejvýznamnější podíl na celkovém zvýšení výskytu obezity u dětí. V roce 2016 byla obézní 3 % pětiletých, v roce 2021 to bylo již 10 %.

Vzhledem k poměrně velkému trávení volného času dětí u PC, tabletů a mobilních telefonů není tento výsledek až tak překvapivý. Je to ale především vizitka rodičů těchto dětí, neboť často v útlém věku dochází k formování vzorců chování i stravovacích návyků. To znamená, že děti jsou obrazem svých rodičů.

Průzkumy ukazují, že jedinci, kteří mají obtíže s vyšší váhou v dětství, s velkou pravděpodobností budou mít stejné problémy i v dospělosti.

Data pediatrů z roku 2021 ukazují nárůst akcelerovaný v době pandemie COVID-19 důsledkem lockdownů na trojnásobek počtu obézních dětí ve srovnání s rokem 1996.

Dětská obezita ve světě

Obezita a nadváha mezi dětmi se v posledních letech zvýšila. Přibližně 1 ze 3 dětí napříč všemi zeměmi je buď obézní, nebo trpí nadváhou, s významným nárůstem v jižní Evropě. Nejvyšší míra obezity u dětí podle výzkumné zprávy z roku 2020 je v USA (42 %), následuje Nový Zéland (39 %) a Řecko (37 %)

Některé země uvádějí, že během pandemie se přírůstek hmotnosti u dětí a dospívajících ještě zvýšil. Studie z Číny, Evropy a USA zdokumentovaly zvýšený přírůstek hmotnosti u dětí a dospívajících během pandemie COVID-19 ve srovnání s daty před pandemií, zjevně v důsledku snížení fyzické aktivity, zvýšeného času stráveného u obrazovky, změn ve stravování a
zvýšení míry rodinného a individuálního stresu.

Příčiny obezity

Dětská obezita je komplexní problém, a její příčiny mohou být různorodé a vzájemně propojené. Několik hlavních faktorů přispívá k výskytu dětské obezity:

• Nesprávná strava: Nevyvážená strava s vysokým obsahem nezdravých tuků, cukrů a sodíku hraje klíčovou roli ve vzniku dětské obezity. Přejídání se fast foodem a konzumace sladkých nápojů jsou běžné trendy, které přispívají k nadměrnému příjmu kalorií. Nedostatek čerstvého ovoce, zeleniny a celkově nevyvážená strava vedou k nárůstu hmotnosti.
• Nedostatek fyzické aktivity: Moderní technologie a změny ve školních programech vedou k tomu, že děti tráví více času u počítačů a televizí než venku při sportovních aktivitách. Nedostatek pohybu snižuje energetickou spotřebu a přispívá ke hromadění tukových zásob.
• Genetika: Genetické faktory mohou ovlivnit náchylnost jedince k nadváze a obezitě. Některé děti mohou mít genetické predispozice k rychlejšímu ukládání tuků nebo pomalejšímu metabolismu.
• Sociální faktory: Sociální ekonomická nerovnost může hrát roli v dostupnosti zdravých potravin a možnosti účasti na sportovních aktivitách. Děti v ekonomicky znevýhodněných rodinách jsou často vystaveny nezdravým stravovacím návykům.
• Reklama na nezdravé potraviny: Agresivní reklama na nezdravé potraviny a nápoje, zejména zaměřená na děti, může ovlivnit stravovací preference a podporovat konzumaci potravin s vysokým obsahem cukru, tuku a soli.
• Psychologické faktory: Stres, deprese a emoční problémy mohou vést k tzv. emocionálnímu přejídání, kdy děti hledají útěchu v jídle.

Prevence dětské obezity vyžaduje celospolečenský přístup, zahrnující rodiče, školy, zdravotníky a politiky, s cílem podporovat zdravý životní styl a vytvářet prostředí, které podporuje fyzickou aktivitu a vyváženou stravu.

Dopady obezity

Dětská obezita má široké spektrum dopadů na fyzické, psychické a sociální zdraví dětí.

1. Zdravotní problémy:
   • Diabetes 2. typu: Obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vývoj diabetes mellitus 2. typu u dětí.
   • Kardiovaskulární choroby: Zvýšená hmotnost může přispívá k vysokému krevnímu tlaku a výskytu srdečních onemocnění u dětí.
   • Problémy s klouby: Nadváha zvyšuje zátěž na klouby, což má za následek bolest kloubů a problémy s pohybovým aparátem.
2. Psychické dopady:
   • Nižší sebedůvěra: Děti s obezitou zažívají nižší úroveň sebedůvěry kvůli sociálním normám a šikaně.
   • Deprese a úzkost: Obezita se spojuje s psychickými problémy, včetně deprese a úzkosti.
   • Problémy s tělesným obrazem: Děti s obezitou negativně vnímají vlastní tělo a mají nerealistická očekávání ohledně svého vzhledu.
3. Sociální dopady:
   • Šikana a sociální izolace: Děti s obezitou jsou často vystaveny šikaně a mohou prožívat sociální izolaci od svých vrstevníků.
   • Omezené možnosti účasti: Obezita často omezuje schopnost dětí účastnit se sportovních a fyzických aktivit, což může mít negativní dopad na sociální interakce a rozvoj dovedností.
4. Ekonomické dopady:
   • Náklady na zdravotní péči: Dlouhodobé zdravotní problémy spojené s obezitou znamenají zvýšené náklady na zdravotní péči pro společnost.
   • Snížená produktivita: Dospělí, kteří zažili obezitu v dětství, mohou mít v dospělosti sníženou produktivitu a kvalitu života.

Je důležité brát v úvahu celkový komplexní charakter dětské obezity a aktivně pracovat na prevenci a léčbě, abychom minimalizovali tyto negativní dopady na zdraví a kvalitu života dětí.

💡 Tip: Přečtěte si také článek: Alternativní vzdělávání a školy v ČR: Jak jsme na tom?