13 tradičních českých jídel, která Češi milují nejvíc

1,9K

Tradiční česká jídla neodmyslitelně patří do našeho jídelníčku a tedy téměř každý Čech si na nich s náležitou hrdostí občas pochutná. Není se čemu divit, naše skvělé speciality opravdu potěší chuťové pohárky.

I když typická česká kuchyně není tak populární jako například italská, mexická nebo asijská, my vlastenci ji moc dobře známe a rádi ji představujeme a servírujeme také všem cizincům. Většina turistů moc netuší, co od českých jídel očekávat, ale mnohdy je právě překvapí, jak chutná umí být. A jaké pokrmy patří mezi ty nejoblíbenější? 

Stručná odpověď. Za národní jídlo se tradičně považuje vepřo knedlo zelo, v průzkumech oblíbenosti ale vede svíčková. V průzkumu Barometr FOOD ji kladně hodnotí 89 % lidí, těsně za ní je smažený sýr a ze zákusků vede větrník. Cizinci řadí svíčkovou na mezinárodním portálu TasteAtlas mezi dvě nejlépe hodnocená česká jídla, v září ji tam předstihl jen valašský frgál.

Tradiční česká jídla: Jak vypadá typické obědové menu?

Takové typické menu na oběd se v České republice skládá z polévky, hlavního chodu a třeba i nějakého chutného dezertu. Češi ve většině případů mívají oběd jako největší jídlo dne, což je odlišuje od mnoha jiných států, kde se nejdůležitější denní chod připravuje až večer na večeři.

Samozřejmě ne každý si dává každý den polévku, hlavní jídlo a ještě dezert jako třešničku na dortu. Mnoho lidí si v poledne vystačí pouze s jedním větším pokrmem, někdy doplněným o kompot či salát, nebo třeba jen se samostatnou polévkou.

Na oběd si přitom dnes necháváme méně času. Podle průzkumu Barometr FOOD společnosti Edenred ho 46 % Čechů sní za méně než dvacet minut. Průměrná cena oběda v restauraci podle Edenred Restaurant Indexu v dubnu 2026 poprvé přesáhla 200 korun. Když řešíte, co uvařit doma, inspiraci najdete v článku 40 tipů, co vařit, když nevíte, co k obědu.

Česká tradiční jídla často obsahují místní suroviny. To je také jeden z hlavních důvodů, proč může být obtížné sehnat nebo připravit typicky české jídlo jinde. Například taková obyčejná mouka na knedlíky se v České republice mele odlišným způsobem oproti jiným státům.

Česká kuchyně si potrpí na vydatné a ne příliš dietní pokrmy. Ovšem proto jsou také velmi lahodné a dosti návykové, neboť jejich chuti se zkrátka jen tak něco nevyrovná. Česká tradiční jídla vyvolávají báječnou atmosféru plnou výborných chutí. 

Zajímavost: Mnoho pokrmů známých jako typicky českých má ve skutečnosti původ jinde. V minulosti se při formování našeho státu kuchyně různých národů navzájem ovlivňovaly v důsledku přirozeného pohybu obyvatel nebo dobývání. Naše jídla jsou tedy směsicí rakouské, německé, polské, maďarské, ale i kdejaké jiné kuchyně. Vaří se u nás ale už po tolik let, že se považují za tradiční české pokrmy.

Co o oblíbenosti říkají průzkumy

Poslední zveřejněná data přinesl průzkum Barometr FOOD, který mapuje stravovací zvyky Čechů a jeho výsledky v létě 2025 zveřejnila společnost Edenred. Svíčková v něm získala kladné hodnocení od 89,4 % lidí a 37,4 % dotázaných uvedlo, že ji přímo miluje. Smažený sýr skončil jen o dva procentní body za ní, na dalších místech byly rajská omáčka a ovocné knedlíky.

Z hospodských jídel vede hovězí tatarák, kladně ho hodnotí 71,1 % lidí. Následuje nakládaný sýr se 70,3 % a utopenci. Ze zákusků vede větrník, který si vybralo téměř 40 % dotázaných. Naopak rybí polévku podle stejného průzkumu nesnáší 22,8 % dotázaných a tlačenku odmítá 35,4 %.

Podobné pořadí ukázal už dřívější průzkum agentury STEM/MARK, který si v roce 2014 nechal udělat autor gastronomického průvodce Pavel Maurer mezi lidmi ve věku 15 až 59 let. První skončila svíčková na smetaně, pak smažený řízek, vepřo knedlo zelo, smažený sýr, pečené kuře, bramborák, guláš a ovocné knedlíky.

Starší, ale reprezentativní pohled nabízí šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2003, které zpracovala socioložka Adéla Seidlová. Pod pojmem tradiční česká kuchyně si tehdy 80 % lidí vybavilo vepřovou pečeni s knedlíkem a zelím, 45 % svíčkovou, 23 % řízek a 18 % guláš.

V přímé otázce na nejoblíbenější masové jídlo ale tehdy vedl řízek s 24 % a kuře s 22 %. Vepřo knedlo zelo uvedlo 8 % lidí a svíčkovou jen 7 %.

Že vepřo knedlo zelo doma pravidelně vaří, uvedlo 55 % dotázaných, u svíčkové to bylo 28 % a u smaženého řízku 20 %. Každý průzkum se ptá trochu jinak, jednou na oblibu, jindy na to, co lidé doma opravdu vaří. V novějších průzkumech oblíbenosti ale svíčková vede.

Číslování jídel v tomto článku je jen výběr redakce, nejde o pořadí oblíbenosti. Kde jídlo v některém průzkumu nebo žebříčku obsadilo konkrétní místo, uvádíme to vždy i se zdrojem.

Jak českou kuchyni hodnotí cizinci

Jak českou kuchyni vidí cizinci, ukazuje mezinárodní portál TasteAtlas, kde jídla hodnotí lidé z celého světa. V přehledu nejlepších kuchyní světa za sezonu 2025/26, sestaveném z téměř 600 tisíc hodnocení 8 912 pokrmů, skončila česká kuchyně podle magazínu Kupi.cz na 33. místě ze sta se skóre 4,25 z 5.

V samostatném žebříčku českých jídel byla v únoru 2026 první svíčková na smetaně, druhý valašský frgál a třetí česnečka, informoval anglicky psaný zpravodajský web Prague Morning. V září se podle Kupi.cz na první místo s hodnocením 4,3 dostal frgál a svíčková klesla na druhou příčku.

Za nimi následují česnečka, lívance, pečená kachna, vdolky a koblihy, smažený sýr je osmý, řízek jedenáctý a guláš patnáctý. Na opačném konci skončila chlebová polévka s hodnocením 2,3, karlovarský suchar a máslová pomazánka.

O svíčkové letos psal i americký Michelinský průvodce. Novinářka Kate Heddings ji v článku o české kuchyni v New Yorku označila za jídlo, které je nejspíš národním pokrmem Čechů, a připomněla, že se připravuje dva dny. Guláš podle ní pochází z Maďarska, v české kuchyni ho ale popisuje jako hustý dušený pokrm, ne polévku jako v Maďarsku.

1. Vepřo knedlo zelo

Velmi oblíbená česká klasika, která se právoplatně řadí mezi naše tradiční pokrmy, je vepřo knedlo zelo. Už podle názvu každý pozná tři hlavní ingredience jídla. Alespoň jednou za život se objevilo na talíři snad každého Čecha. 

Velmi podobné jídlo, vepřovou pečeni s knedlíkem a kysaným zelím, znají také v sousedním Bavorsku, a proto se jeho původ často hledá právě tam. Další zajímavostí je, že se stalo inspirací pro název jedné české kapely. Ať už k nám přišlo odkudkoliv, patří mezi tradiční česká jídla a v Česku si zajisté drží místo mezi těmi nejoblíbenějšími pokrmy.   

Za národní jídlo se přitom vepřo knedlo zelo považuje teprve zhruba od konce 19. století. V Domácí kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826 ho v dnešní podobě nenajdete a Jan Neruda za nejtypičtější české jídlo považoval švestkové knedlíky.

Historik Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd vysvětluje, že se vepřové se zelím a knedlíkem v hospodách prosadilo i proto, že se k němu dobře pije pivo. K ovocným knedlíkům se podle něj pivo pije hůř.

Jak na vepřo knedlo zelo doma

Na čtyři porce potřebujete asi kilogram vepřové plece nebo krkovice, půl kila kysaného zelí, dvě cibule, česnek, kmín, sádlo a sůl. Maso osolte, potřete prolisovaným česnekem, posypte kmínem a dejte do pekáče na lžíci sádla s nakrájenou cibulí.

Podlijte sklenicí vody a pečte zakryté při 170 stupních zhruba hodinu a půl, pak odkryjte a nechte dalších třicet až čtyřicet minut zezlátnout. Maso průběžně přelévejte výpekem, který poslouží jako šťáva.

Zelí podle chuti propláchněte, na sádle osmahněte cibuli, přidejte zelí, kmín a trochu vody a duste asi půl hodiny. Zahustit ho můžete lžící mouky nebo nastrouhaným syrovým bramborem a dochutit cukrem a octem. Podávejte s houskovým nebo bramborovým knedlíkem.

2. Svíčková na smetaně

Češi milují omáčky a mezi těmi nejlepšími a nejvyhledávanějšími si své místo zasluhuje svíčková na smetaně. Obsahuje hovězí maso, omáčku z kořenové zeleniny a smetany a při jejím podávání nesmí chybět samozřejmě knedlíky. 

Svůj název nese právě díky použitému masu, které je ale poměrně drahé, a proto se často vaří i různé „falešné verze svíčkové omáčky“ buď z jiné části hovězího masa, nebo třeba z kuřecího či vepřového masa. Knedlíky se podávají houskové nebo karlovarské.

Postup na svíčkovou na smetaně

Svíčková je náročná na čas, samotná práce ale složitá není. Místo drahé pravé svíčkové se doma často používá hovězí zadní, třeba válec nebo spodní šál, které jsou po pomalém pečení stejně měkké. Na šest porcí budete potřebovat tyto suroviny.

• 1 kg hovězího masa a 100 g slaniny nebo špeku na prošpikování
• 2 mrkve, 1 petržel, čtvrtku celeru a 1 velkou cibuli
• 3 bobkové listy, 5 kuliček nového koření, 10 kuliček pepře a 5 bobulí jalovce
• 250 ml smetany ke šlehání, lžíci hladké mouky a cukr, citron a ocet na dochucení

Maso prošpikujte slaninou, osolte a opečte ze všech stran. Na stejném tuku osmahněte nakrájenou zeleninu, přidejte koření, maso vraťte, podlijte vodou nebo vývarem a pečte zakryté při 160 stupních dvě a půl až tři hodiny. Kdo má čas, nechá maso se zeleninou a trochou octa den předem marinovat.

Měkké maso vyjměte, z omáčky vylovte bobkový list a celé koření a zeleninu rozmixujte dohladka. Vlijte smetanu s rozmíchanou moukou, krátce povařte a dochuťte solí, cukrem, citronovou šťávou a kapkou octa. Podávejte s houskovým knedlíkem, brusinkami, plátkem citronu a lžící šlehačky.

3. Pečená kachna nebo husa

Pečená kachna či husa patří mezi jedno z nejtradičnějších českých jídel a také k „luxusnějším pokrmům“, které se připravují nejčastěji jako sváteční, ale klidně i občasné nedělní rodinné obědy. Objevuje se v menu na svatého Martina v listopadu nebo svatého Štěpána během vánočních svátků.

Tento druh masa se celé hodiny pomalu peče se solí a kmínem, dokud nedosáhne lahodné křupavosti. Kachna nebo husa se podává s kysaným zelím a knedlíkem. Jedná se opravdu o požitkářský pokrm.

Pečená kachna se zelím a knedlíkem chutná i cizincům, na portálu TasteAtlas jí patří páté místo mezi českými jídly. Postup na pečenou husu a vysvětlení, proč se jí právě na svatého Martina, najdete níže v části o svatomartinské huse.

4. Dukátové buchtičky s krémem

Snad každé dítě miluje sladké obědy, mezi které patří i dukátové buchtičky s krémem. Právoplatně si zasluhují umístění mezi těmi nejchutnějšími a nejoblíbenějšími obědy na sladko. U dospělých už existují pouze dva tábory. Jedni je milují, druzí naopak nenávidí.

Skládají se z nesmrtelné dvojice pečených kynutých buchtiček přelitých teplým žloutkovým krémem. Některé rodiny si práci pravého krému ulehčují verzí z vanilkového pudinku. Věřte ale, že žloutkový krém je zkrátka nenahraditelný. Tento pokrm lze dozdobit i čerstvým ovocem.

Kynuté těsto na buchty a buchtičky

Kynuté buchty a dukátové buchtičky se dělají ze stejného těsta, liší se jen velikostí a tím, zda mají náplň. Těsto je hotové za pár minut, nejdéle trvá kynutí.

• 500 g polohrubé mouky a špetka soli
• 250 ml vlažného mléka a 20 g droždí
• 80 g cukru, 2 žloutky a 80 g rozpuštěného másla
• na náplň povidla, tvaroh nebo mák, na krém 500 ml mléka, 3 žloutky, 2 lžíce cukru, 2 lžíce škrobu a vanilka

Droždí rozmíchejte v části mléka se lžičkou cukru a nechte vzejít kvásek. Pak vše smíchejte, vypracujte hladké vláčné těsto a nechte ho v teple kynout asi hodinu, dokud nezdvojnásobí objem.

Na buchty těsto rozdělte, naplňte, uzavřete a narovnejte do vymazaného pekáče. Na buchtičky tvořte malé kuličky bez náplně a každou obalte v rozpuštěném másle. Po krátkém dokynutí pečte při 180 stupních, buchtičky asi dvacet minut, buchty pětadvacet až třicet.

Na krém svařte mléko se žloutky, cukrem, škrobem a vanilkou a stále míchejte, dokud nezhoustne. Lehčí varianty moučníků najdete v článku zdravé pečení, recepty na koláče a dezerty.

5. Smažený sýr

Je známo, že Češi rádi vše připravují a smaží v trojobalu a o smaženém sýru neboli smažáku se často říká, že se vymyslel právě v České republice. To však není úplná pravda. Smažený sýr v těstíčku nebo strouhance popisuje už francouzská středověká příručka Le Ménagier de Paris z roku 1393 a k nám se dostal přes Vídeň.

Česko mu ale dalo jedinečnou kombinaci, podávání s tatarskou omáčkou. Dnes patří mezi oblíbené české speciality, které se nachází snad v každém menu.

Ve stáncích či levných podnicích se smažený sýr nejčastěji připravuje z eidamu a podává se s hranolky, kroketami, brambory nebo bramborovou kaší a většinou tedy i s tatarkou.

Ovšem pokud si ho ukuchtíme z kvalitních surovin, na talíři přistane opravdová delikatesa. Podobné smažené sýry znají i jinde v Evropě, v podobě s eidamem, hranolky a tatarkou je ale smažák typickou českou a slovenskou klasikou. I když se nejedná o nějaké dietní a příliš zdraví prospěšné jídlo, občas nikomu neuškodí.

Jako levnější náhražku řízku ho uváděla už prvorepubliková kuchařka Marie Haškovcová. Masově se rozšířil až ve druhé polovině 20. století, kdy původně používaný moravský bochník nahradil levnější eidam. V průzkumu Barometr FOOD ho kladně hodnotí zhruba 87 % lidí, jen o dva body méně než svíčkovou.

6. Ovocné knedlíky

Co jiného dokáže potěšit mlsný jazýček, než talíř plný sladkého štěstí, tedy knedlíků plněných chutí léta či podzimu, tedy ovocem. Mezi nejoblíbenější varianty náplní patří švestkové, meruňkové, jahodové nebo borůvkové.

Knedlíky představují široký pojem pro chloubu české kuchyně, neboť mají tisíce variací. Můžete libovolně měnit ovoce jako náplň, ale klidně vyzkoušet i slaný způsob s uzeným masem. Navíc i typů knedlíků existuje nespočet, od kynutých přes bramborové až po tvarohové nebo dokonce ty z odpalovaného těsta. 

Sladké verze knedlíků se podávají přelité máslem, posypané cukrem, případně mákem nebo i s nastrouhaným tvarohem nebo perníkem. Někteří je sypají i kakaem nebo Grankem. Slaný způsob chutná skvěle se zelím, špenátem a osmaženou cibulkou. Každý si určitě najde tu nejlepší kombinaci podle sebe.

Ovocné knedlíky mají v české kuchyni dlouhou tradici. Jan Neruda v roce 1891 označil švestkové knedlíky za nejtypičtější české jídlo a v průzkumu Barometr FOOD skončily ovocné knedlíky čtvrté, hned za svíčkovou, smaženým sýrem a rajskou omáčkou.

7. Moravský vrabec

Název tohoto jídla možná trochu mate, ale ve skutečnosti moravský vrabec (někde se mu říká i brabec) není nějaký vrabec. Jedná se o šťavnaté výpečky opečeného vepřového masa.

Tento pokrm patří na menu nejen na Moravě, ale také všude jinde v naší zemi. Tradičně se servíruje se zelím a bramborovým nebo houskovým knedlíkem, ale může se podávat i se špenátem. Chybu neuděláte ani jednou zmíněnou verzí, protože jakákoliv z nich chutná báječně.

Zajímavost: Moravský vrabec si své pojmenování zasloužil z toho důvodu, že kousky masa připomínají malé ptáčky. Někdy se jídlu říkalo i dráčci.

8. Šišky s mákem

Brambory tvoří základ mnoha chutných pokrmů české kuchyně. Určitě si na ně pamatujete z dětství, protože je s radostí vařily maminky nebo babičky v různých podobách. Mezi jednu z nich patří také sladká dobrota šišky nebo někdy nazývané i šulánky či škubánky s mákem.

Toto jídlo se připravuje z jednoduchého bramborového těsta, ze kterého se mimo jiné dají ukuchtit i ovocné knedlíky. Šišky lze také naplnit švestkovými povidly či rovnou makovou náplní a podávat je zasypané dalším extra mákem či opraženou strouhankou. Samozřejmě nesmí chybět ještě cukr a rozpuštěné máslo. A pak už jen zbývá užít si tento slaďoučký gurmánský zážitek. 

Ne každému se vždy chce piplat s vlastními šiškami, ale dnes už je seženete i hotové jako polotovar v supermarketu. Případně je lze nahradit uvařenými nudlemi. Šiškám se to sice nevyrovná, ale tato rychlejší a jednodušší varianta také není úplně k zahození.

9. Koprová omáčka

V České republice si koprovka drží své místo mezi stálicemi oblíbených omáček. Není se čemu divit, výborná chuť kopru je specifická a v tomto pokrmu jde pořádně cítit. Tudíž si všichni jeho milovníci náramně smlsnou. 

Koprovka se připravuje ze smetany a tradičně se podává s plátkem hovězího masa nebo vařeným vejcem a houskovým knedlíkem či bramborami. Jedná se o delikatesu, která patří mezi chloubu české kuchyně.

Postup na koprovku

Koprovka patří k omáčkám, které zvládnete do půl hodiny. Na čtyři porce budete potřebovat půl litru vývaru nebo vody, 250 ml smetany ke šlehání, dvě lžíce hladké mouky, lžíci másla, velký svazek čerstvého kopru, sůl, cukr a ocet.

Vývar přiveďte k varu, mouku rozmíchejte v části smetany dohladka a za stálého míchání ji vlijte do hrnce. Omáčku vařte zhruba deset minut, aby se mouka provařila, pak přidejte zbytek smetany a máslo.

Nasekaný kopr vmíchejte až na konci a nechte ho jen krátce projít horkem, aby neztratil vůni. Dochuťte solí, cukrem a octem tak, aby byla omáčka jemně sladkokyselá, a podávejte s vejcem natvrdo, vařeným hovězím, bramborem nebo knedlíkem.

10. Krupicová kaše

Talíř plný této sladké dobroty snad ve všech vyvolává vzpomínky na dětství, a proto se krupicové kaši také často říká „pohádka mládí“. Možná vám připomíná i doby ve školních jídelnách, odkud ji někteří milují a jiní zase nenávidí. Věřte ale, že do dobře a s láskou připravené krupičky se zamiluje každý. Skvěle se hodí na snídani, oběd nebo i večeři.

Každá česká rodina má svůj oblíbený recept a způsob podávání krupicové kaše. Ať už se jedná o řidší, hustší či hrudkovitou konzistenci, tak o zvolenou posypku a závěrečné dochucení. Někdo ji podává jen s moučkovým cukrem a máslem, na jiném talíři nesmí chybět kakao, skořice či granko. A důležitá otázka na závěr: Míchat nebo nemíchat?

11. Bramboráky

Jak již bylo v článku řečeno, brambory zkrátka patří do české kuchyně, a proto se hojně využívají všelijakými způsoby v různých pokrmech. Jedna z velmi oblíbených úprav představuje například bramboráky, tedy placky z těsta vytvořeného z nastrouhaných syrových brambor. 

Bramboráky jsou známé nejen po celé republice, ale i v mnoha dalších slovanských státech. Některé kraje jim v minulosti vymyslely svou lidovou přezdívku, takže občas můžete zaslechnout například pojmenování „cmunda“. Taktéž je každá rodina připravuje podle své vlastní receptury. Podávají se buď samotné, plněné nebo jako příloha.

12. Řízek s bramborovým salátem

Smažený řízek skončil druhý v průzkumu STEM/MARK a v šetření CVVM z roku 2003 vedl mezi nejoblíbenějšími masovými jídly s 24 %. Patří i ke Štědrému večeru, jako vánoční jídlo ho tehdy uvedlo něco přes deset procent lidí.

Na klasický řízek naklepejte plátky vepřové kýty nebo kotlety na tloušťku asi půl centimetru, osolte je a obalte v hladké mouce, rozšlehaném vejci a strouhance. Smažte je na rozpáleném sádle nebo oleji zhruba tři minuty z každé strany, dokud nejsou zlatavé, a nechte okapat na papírové utěrce.

Vídeňský řízek se tradičně dělá z telecího masa, doma se ale nejčastěji používá vepřové nebo kuřecí. Do bramborového salátu dejte brambory uvařené ve slupce den předem, cibuli, kyselé okurky a vařenou mrkev a petržel a spojte ho majonézou nebo octovou zálivkou. Nejlépe chutná, když se přes noc v lednici rozleží.

13. Guláš

Guláš původně pochází z Maďarska. Michelinský průvodce ho v české podobě popisuje jako hustý dušený pokrm, ne polévku jako v Maďarsku. Na portálu TasteAtlas mu patří patnácté místo mezi českými jídly a v průzkumu STEM/MARK skončil sedmý.

Na hovězí guláš potřebujete kilogram hovězí kližky nebo plece a zhruba stejné množství cibule. Cibuli nakrájejte nadrobno a pomalu ji na sádle nebo oleji osmahněte dozlatova, je to základ chuti i hustoty omáčky. Přidejte maso nakrájené na kostky a opečte ho.

Hrnec stáhněte z plotny, maso zasypte lžící sladké papriky, kmínem a solí a hned podlijte vodou, aby paprika nezhořkla. Duste pod pokličkou dvě až dvě a půl hodiny, dokud maso nezměkne. Nakonec přidejte česnek a majoránku a podávejte s houskovým knedlíkem nebo chlebem.

Svatomartinská husa a podzimní jídla

Svátek svatého Martina připadá na 11. listopadu a v Česku patří k nejživějším podzimním tradicím. Etnograf Miroslav Chalupa z Východočeského muzea v Pardubicích pro Deník vysvětlil, že den po svátku začínal šestitýdenní půst před Vánoci, a proto se na Martina naposledy hodovalo a jedla tučná jídla.

Svatý Martin navíc uzavíral hospodářský rok. Čeleď podle Chalupy dostávala v tento den mzdu za uplynulý rok, a to až do 19. století. Spojení s husami dokládají prameny z 16. století, kdy řeznické cechy vymezovaly čas kolem svatého Martina jako období, kdy se smějí prodávat husy.

K husí hostině patří martinské rohlíčky plněné mákem nebo povidly a svatomartinské víno. Jde o mladé víno z hroznů vypěstovaných v Česku, které se smí vyrábět jen ze šesti odrůd, třeba müller thurgau, modrý portugal nebo svatovavřinecké. Tradičně se otevírá 11. listopadu v 11 hodin. Když svátek připadne na sobotu až úterý, smí se prodávat už od předchozího pátku.

Jak upéct svatomartinskou husu

Husu o hmotnosti kolem čtyř kilogramů omyjte, osušte a zevnitř i zvenku dobře osolte a posypte kmínem. Do břicha můžete vložit jablko a cibuli, které masu dodají vůni. Přes noc ji nechte v lednici, sůl se mezitím vstřebá.

Husu položte prsy dolů do pekáče, podlijte sklenicí vody a pečte zakrytou při 160 až 170 stupních. Počítejte zhruba s hodinou na kilogram, během pečení ji jednou otočte a vytékající sádlo průběžně odlévejte do misky. Hodí se na chleba i do dalšího vaření.

Posledních dvacet až třicet minut pečte husu odkrytou při 200 stupních, aby kůže zkřupavěla. Podávejte s červeným nebo bílým dušeným zelím a bramborovým, houskovým nebo karlovarským knedlíkem. Stejně se peče i kachna, jen kratší dobu, protože je menší.

Co dalšího vařit na podzim

Podzim je v české kuchyni časem zelí, hub, dýní a brambor. Na stůl se vrací zelňačka, bramboračka s houbami, kulajda nebo krkonošské kyselo a jako hlavní jídlo dušené zelí s uzeným nebo houbová omáčka.

Kdo hledá lehčí podzimní jídla, najde inspiraci v článcích zdravé podzimní recepty z dýně a tipy na zdravé podzimní recepty. Polévky, které zasytí jako hlavní chod, přináší přehled jednoduchých zdravých polévek.

Regionální jídla a rozdíly mezi kraji

Česká kuchyně není všude stejná. Ve zmíněném šetření CVVM jmenovali lidé jako nejznámější jídlo svého regionu nejčastěji bramborák, kterému se hlavně v Čechách říká také cmunda (13 %). Následovaly bramborové placky (6 %) a kyselo, kulajda a koláče, každé po 5 %.

Tradiční jídla ke svátkům a dalším příležitostem se podle stejného výzkumu připravovala častěji na venkově, v obcích do pěti tisíc obyvatel a na jihu země, tedy v Plzeňském a Jihočeském kraji a na Vysočině. Méně to bylo typické pro Ústecko, Liberecko, Olomoucko a Zlínsko.

Řada regionálních specialit má dnes ochranu Evropské unie. Mezi chráněná zeměpisná označení, která eviduje ministerstvo zemědělství, patří valašský frgál, pardubický perník, hořické trubičky, štramberské uši, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky nebo třeboňský kapr. Výrobek s tímto označením musí mít s danou oblastí prokazatelnou vazbu a dodržet schválenou specifikaci.

Frgál se vyplatí ochutnat přímo na Valašsku, tipy na cestu najdete v článku kouzelné výlety ve Zlínském kraji. Na jihu Čech zase k místní kuchyni patří sladkovodní ryby, hlavně kapr a štika z Třeboňska.

Jak tradiční česká jídla odlehčit

Česká klasika je vydatná a vnímají to i samotní Češi. V šetření CVVM ji za vydatnou označilo 97 % lidí, ale za zdravou jen 46 %. Většinu jídel přitom jde upravit tak, aby chuť zůstala a talíř byl lehčí.

Jako vodítko poslouží model Zdravý talíř Harvardovy školy veřejného zdraví. Polovinu talíře má tvořit zelenina a ovoce, čtvrtinu celozrnné obiloviny a čtvrtinu bílkoviny, přičemž červené maso je lepší omezit a uzeninám se vyhýbat. Brambory se podle Harvardu do zeleniny nepočítají.

Státní zdravotní ústav upozorňuje, že české ženy snědí v průměru kolem 10 gramů soli denně a muži 14 až 15 gramů. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje nejvýš 5 gramů, tedy zhruba jednu čajovou lžičku, a většinu soli přijímáme z hotových potravin, ne ze slánky.

• Svíčková. Část smetany nahraďte zakysanou smetanou nebo bílým jogurtem, které vmíchejte až do omáčky stažené z plotny, aby se nesrazily. Šlehačku na talíři vynechte.
• Řízek. Obalený řízek pokapejte olejem a upečte v troubě při 200 stupních dozlatova, nebo použijte libové kuřecí či krůtí maso.
• Vepřo knedlo zelo. Vyberte libovější kýtu místo krkovice a talíř poskládejte tak, aby víc místa zabralo zelí než knedlík.
• Guláš. Použijte libovější maso a místo knedlíku k němu dejte krajíc celozrnného chleba nebo vařené brambory.
• Koprovka. Smetanu zčásti nahraďte mlékem a podávejte ji s bramborem a vejcem místo knedlíku.
• Sůl. Dochucujte až na konci a počítejte s tím, že slanina, uzené maso a sýr omáčku osolí samy.

Pomáhá také menší porce a salát nebo dušená zelenina navíc. Další tipy najdete v článcích proč a jak jíst více zeleniny a jak brambory prospívají našemu zdraví.

Další oblíbená tradiční česká jídla

Česko má ještě spoustu dalších skvělých specialit a dezertů. Mezi velmi oblíbené polévky, hlavní chody i moučníky patří:

• Rajská omáčka,
• česnečka,
• zelňačka,
• lívance,
• krkonošské kyselo,
• vdolky,
• pardubický perník,
• trdelník,
• chodské koláče,
• moravské koláčky atd.

Národní kuchyně a gastronomie je součástí kultury každého státu. Umožňuje více poznat daný národ a ochutnat jeho místní speciality. Česká republika jich nabízí opravdu mnoho a podle nás si v ní každý najde jídlo, na kterém si vždy s chutí pochutná.