Ptáte se, jak přestat žárlit? Hodně z toho můžete ovlivnit sama. Chronická žárlivost dokáže vztah vážně poškodit.
Stručná odpověď. Žárlivost je běžná emoce a sama o sobě neznamená, že je s vámi něco v nepořádku. Pomáhá zjistit, co ji spouští, v okamžiku žárlivosti nejednat hned a o pocitu mluvit s partnerem, místo abyste ho kontrolovala. Když žárlivost neodchází a ovládá vaše dny, obraťte se na psychologa nebo registrovanou manželskou a rodinnou poradnu, kde je poradenství zdarma.
Pokud naopak žárlí partner a kontroluje vám telefon, sleduje polohu nebo vám zakazuje přátele, nejde o projev lásky, ale o varovný signál. Když se ho bojíte, zavolejte na linku 116 006 (Bílý kruh bezpečí, pro všechny oběti) nebo 116 016 (ROSA, pro ženy), ideálně z telefonu, ke kterému partner nemá přístup.
Obsah článku
Odkud se žárlivost bere
Žárlivost se ozve, když máte pocit, že vám někdo nebo něco může vzít člověka, na kterém vám záleží. Psycholožka Susan Albersová z americké Cleveland Clinic ji popisuje jako složitou a nepříjemnou emoci, která je zároveň normální. Podle ní přichází v krátkých návalech, v extrémní podobě ale může být toxická.
„U mnoha lidí je skutečným kořenem žárlivosti nejistota,“ říká Albersová. Cleveland Clinic mezi časté spouštěče řadí nízké sebevědomí, úzkost, sklon fixovat se na detaily a minulá traumata, třeba zradu nebo citové týrání v dřívějším vztahu. Proto žárlivost může vypovídat víc o tom, co jste prožila, než o tom, co právě dělá partner.
Žárlivost a nejistá citová vazba
Na souvislost žárlivosti s citovou vazbou se zaměřili psychologové Sharpsteen a Kirkpatrick ve studii, kterou v roce 1997 otiskl Journal of Personality and Social Psychology. Podle nich výzkum odpovídá představě, že žárlivost je „přinejmenším zčásti produktem ohrožení vazebních vztahů“, tedy strachu, že o blízkého člověka přijdete.
Lidé s různým stylem vazby prožívali žárlivost různě. Úzkostně připoutaní častěji než ostatní drželi hněv v sobě a neprojevili ho. Vyhýbaví obraceli hněv a vinu proti třetí osobě. Jistě připoutaní spíš dali hněv najevo přímo partnerovi a zároveň vztah udrželi.
Pro praxi z toho plyne jedno. Když se žárlivost vrací pořád dokola, i když partner důvod nedává, vyplatí se dívat i na to, jak se ve vztazích obecně cítíte v bezpečí. Pokud se ve vašem vztahu střídá blízkost a odstup a nevíte, na čem jste, přečtěte si, co je ambivalentní vztah.
Jak poznat zdravou a nezdravou žárlivost
Občasné píchnutí žárlivosti patří k životu. „Znamená to jednoduše, že jste člověk,“ říká Albersová. Zdravá žárlivost je krátká, dokážete ji pojmenovat a mluvit o ní a nevede k tomu, že partnera hlídáte. Po rozhovoru nebo s odstupem odezní.
Nezdravá žárlivost trvá, vrací se bez nového důvodu a řídí, co děláte. Cleveland Clinic mezi projevy uvádí posedlost tím, co partner dělá, rostoucí nedůvěru a pocit, že nestojíte za nic. Pokud kontrolujete partnerův telefon, zpovídáte ho nebo mu chcete určovat, s kým se vídá, žárlivost přerostla v kontrolu.
Albersová zároveň upozorňuje, že žárlivost nemusí být jen ve vaší hlavě. Někdy zachytíte skutečné ohrožení vztahu a těžké je rozlišit, co je fakt a co strach. Proto pomáhá ptát se, co jste opravdu viděla nebo slyšela, a co si k tomu domýšlíte.
Když podezření potvrdí fakta, třeba vám partner sám řekne, že se s někým schází, nejde už o vaši žárlivost, ale o problém ve vztahu. Promluvte si s ním v klidu, a pokud se v tom nechcete vyznat sama, pomůže párová poradna. Jak se rozhodnout, jestli má vztah smysl, popisuje článek 15 znaků, jak poznat, že vztah nemá smysl.
Jak přestat žárlit, když není proč?
Váš partner vám možná žádný důvod nedává. Možná vám přeci jen nějaký důvod k žárlivosti svým chováním dává. Otevřeně flirtuje, střeží se své soukromí nebo byl v minulosti školním záletníkem. Ale přeci jen, ruku na srdce. Skutečně je to tak vážné? Pokud hledáte odpověď na tuto otázku, možná tušíte, že pro tak silnou žárlivost rozumný důvod nemáte.
1. Proč žárlíte?
Jaká situace ve vás žárlivost vyvolala? V jakou chvíli se vám osten žárlivosti zarývá pod kůži nejhlouběji? Když si partner večer s někým píše na mobilu a vám vrtá hlavou, s kým? Nebo když vám partner z práce nevolá? Nebo když si spolu vyrazíte ven a partner obdaří servírku úsměvem, který se vám zdá zářivější než ten, jaký věnoval vám?
Vezměte do ruky papír a tužku a každou tuto situaci do detailu popište. Zanalyzujte především vlastní pocity. Zkuste přijít na to, proč právě v této situaci začínáte žárlit.
Tip: Nepište na počítači nebo mobilu, ale rukou. Psaní rukou vám pomůže lépe si uvědomit, co píšete.
2. Poznejte své vlastní důvody k žárlivosti.
Odpověď na to, proč vás sžírá žárlivost, najdete ve vlastní mysli. Může to být nevyřešená minulost. Váš bývalý partner vás opustil kvůli milence a byl to chronický lhář. Uvědomte si, že svého současného partnera jste si vybrala právě proto, aby se toto znovu nestalo. Současný partner ale není váš bývalý.
Můžete mít také z rodiny zaryté vzorce, ve kterých muž nebo žena podvádí toho druhého. Věnujte přemýšlení o důvodech své žárlivosti trochu času. Sepište si, na co jste přišla.
3. Zapracujte na svém sebevědomí.
Nízké sebevědomí patří k častým příčinám žárlivých sklonů. Neznáme vlastní cenu a jsme přesvědčení, že jiné ženy nebo muži se našemu partnerovi určitě zdají atraktivnější. Ono to tak většinou není, protože je s námi, ne s nimi.
Pokud si ale nevěříme, tak nám rozumné důvody stačit nebudou. Váš partner ale nemůže za vaše nízké sebevědomí. To je něco, na čem musíte pracovat sama. Jak? Můžete zahrnout mimo jiné tyto tipy:
- Sepište si seznam svých dobrých vlastností.
- Sepište si seznam svých úspěchů.
- Spřátelte se se svým tělem.
- Sepište si důvody, proč s vámi partner je.
- Často a nahlas sama sebe chvalte.
Tip: Zapracujte na sobě. Už jen to, že začnete s osobním rozvojem, vám na sebevědomí může přidat.
4. Najděte si vlastní koníčky.
Možná ani nežárlíte na jiné ženy či muže. Možná žárlíte na čas, který partner netráví s vámi. Trčíte doma a máte čas přemýšlet. Vraťte se ke svým koníčkům, které jste dělala, než jste se potkali. Nebo si najděte nové.
Důležité je, aby to bylo něco, co máte jen vy sama, čeho není partner součástí. Váš čas pro sebe. Vlastní koníčky vám s žárlivostí pomůžou hned několika způsoby:
- Zvýšíte si sebevědomí.
- Zaměstnáte spekulující mysl.
- Získáte vizi a náplň.
- Poznáte nové lidi.
- Partner vás uvidí v jiném světle.
Tip: Nejde o to, aby začal žárlit váš protějšek. Jde o to, abyste měla vlastní život, který vás baví i bez něj.
5. Omezte sociální sítě a elektronickou komunikaci.
Sledujete partnera na Facebooku? Řešíte, co dal na Instagram? Tak s tím okamžitě přestaňte. Sociální sítě žárlivost snadno přiživí, odpovědi v nich nenajdete. To, co tam najdete, může vaše mysl donekonečna rozebírat.
To, co si přečtete, si můžete během jednoho odpoledne desetkrát vyložit jinak. Když se pak večer svého protějšku zeptáte, zjistíte, že odpověď byla celou dobu úplně jednoduchá. Proč se trápit?
Totéž platí o snaze vyvolat v partnerovi žárlivost vlastní činností na sociálních sítích. Pokud budete přidávat fotky jen proto, aby partner žárlil, možná žárlivost vyvoláte. Ale partner si ji moudře nechá pro sebe a příspěvek neokomentuje. A vás kromě žárlivosti začne sžírat navíc ještě pocit nezájmu ze strany své lásky.
6. Předvolejte svou žárlivost ke křížovému výslechu.
Následují rady, které se hojně využívají při řešení utkvělých myšlenek pomocí kognitivně behaviorální terapie (KBT). Příčinou vaší žárlivosti totiž není chladný rozum, ale rozbouřené emoce. Udělejte z rozumu advokáta obhajoby a podrobte stíhačku v sobě nelítostnému křížovému výslechu.
Vezměte si do ruky papír a tužku a sepište si všechny důvody, které máte pro svou žárlivost. Přidejte také argumenty obhajoby, jaké důkazy tu jsou pro partnerovu nevinu? K jakému výsledku by došel na vašem místě spravedlivý soudce nebo nezávislá porota?
7. Co byste řekla své nejlepší kamarádce?
Kdyby za vámi přišla vaše nejlepší kamarádka a svěřila se vám se svým podezřením, co byste jí odpověděla? Vyjmenujte své pomyslné kamarádce všechny důvody, jaké pro žárlivost máte.
Můžete také přidat vše, co jste se o sobě a o partnerovi dozvěděla při následování předchozích rad. A představte si, co by vám asi odpověděla. Co byste odpověděla kamarádce, která by se vám s takovou myšlenkou svěřila?
Tip: Začněte tím, že své podezření vyslovíte nahlas tak, jak ho cítíte. Někdy postačí na vlastní uši slyšet, jak absurdně to zní.
8. Pošlete spekulující mysl na dovolenou.
Někdy je s námi náš vlastní rozum v koncích a jen hledáme cesty, jak se uklidnit. Utkvělé myšlenky se tak nazývají právě proto, že se jich nelze snadno zbavit. Někdy právě tím, že je zkoumáme a analyzujeme, je posilujeme. Právě tím, že se je snažíme rozumem vyvrátit, přiléváme olej do rozpálené pánve své žárlivosti. A žárlivost prská a pálí čím dál víc.
Když jste důvody jednou sepsala a myšlenka se přesto vrací pořád dokola, další rozebírání už nepomáhá. Proto podle nás pomáhá utkvělým myšlenkám prostě nevěnovat pozornost. Pokud víte, že jsou nesmyslné, nemusíte je vyvracet.
Když vás i přesto žárlivost nesnesitelně trápí, dejte své mysli jinou potravu. Místo aby neustále dokola vymýšlela scénáře o nevěře, jděte si číst. Na rovinu si řekněte „Tak žárlím, no a co?“ Přijměte ten žárlivý hlas v sobě, jen mu nevěnujte čas a pozornost. Raději si užívejte to, co vás baví.
9. Udělejte opak toho, co vám radí vaše paranoia.
Celý život se učíme. Nepříjemné důsledky našeho jednání se bohužel vryjí do paměti mnohem hlouběji než ty hezké. Ale také to příjemné může naše myšlení ovlivnit. Co byste udělala, kdyby se váš partner na večírku bavil s atraktivní kolegyní? Žárlivost by vám radila nasadit protivný výraz, dát si panáka a urazit se. Zbytek večera by pak stál za nic. Negativní zážitek jen prohloubí naši žárlivost.
Co když uděláte opak? Co když nasadíte přesvědčivý úsměv a půjdete se bavit s nimi? Partner vás obejme, představí jako svou přítelkyni a často zjistíte, že se baví o něčem úplně nevinném, třeba o její svatbě se snoubencem. Tato pozitivní zkušenost oslabí žárlivé myšlenky a posílí váš rozum v boji proti nesmyslným emocím.
10. Svěřte se.
Pokud máte někoho, komu můžete důvěřovat, svěřte se mu se svým podezřením. Zvlášť u žárlivých představ nám může někdo třetí poskytnout rozumný náhled. Třeba taky bude mít skutečné důkazy o partnerově nevině.
Dejte si ale pozor, komu se svěřujete. O své žárlivosti byste měla s partnerem mluvit sama, ne aby se o ní dozvěděl od někoho třetího. A také si pečlivě rozmyslete, zda vaše nejlepší kamarádka netrpí stejnou žárlivostí a také zvažte, jaký vztah spolu ona a váš partner mají. Pokud nikoho vhodného nemáte, je lepší obrátit se na psychologa nebo poradnu než se svěřit nesprávné osobě. Kde najdete pomoc zdarma, popisujeme níže.
Co dělat v okamžiku, kdy vás žárlivost přepadne
Tipy výše pomáhají dlouhodobě. Když ale žárlivost přijde naplno, třeba ve chvíli, kdy partner večer neodpovídá, potřebujete hlavně nic neudělat ve zkratce. Zpráva plná výčitek nebo pohled do jeho telefonu se pak těžko vrací zpátky.
- Pojmenujte, co se děje. Řekněte si v duchu „Teď žárlím.“ Pocit tím nezmizí, ale přestane vás táhnout bez povšimnutí.
- Odložte telefon. Neodepisujte, nevolejte opakovaně a nehledejte na sítích. Počkejte, až první vlna emoce zeslábne.
- Zpomalte dech. Pomoci můžou dechová cvičení pro uklidnění, stačí pár minut.
- Oddělte fakta od domněnek. Napište si na jednu stranu, co víte jistě, a na druhou, co si domýšlíte.
- Zapište si nejhorší obavu. A k ní, jak pravděpodobná je a co byste dělala, kdyby se opravdu splnila.
- Rozhodněte se, jestli a kdy o tom promluvíte. Nejlépe až v klidu, ne ve chvíli, kdy vás žárlivost svírá nejvíc.
Poslední dva kroky vycházejí z doporučení Cleveland Clinic, která v článku s psycholožkou Chivonnou Childsovou radí zapisovat si největší obavy a ptát se, jak pravděpodobné je to nejhorší a co byste v tom případě udělala. Na papíře často vypadají menší než v hlavě.
Když žárlivost odezní, neberte to jako prohru, že přišla. Spíš si všimněte, co ji spustilo. Pokud se stejná situace opakuje, máte konkrétní téma k rozhovoru s partnerem, nebo k práci na sobě.
Jak o žárlivosti mluvit s partnerem
„Důvěru může vytvořit komunikace, ne detektivní práce,“ říká Susan Albersová. Rozhovor ale funguje, jen když nepřijde jako výslech. Mluvte o tom, co cítíte vy, ne o tom, co děláte špatně on. Vyberte si chvíli, kdy jste oba v klidu, ne pozdní večer po hádce. Pomoct můžou třeba tyto věty.
- „Když jsi včera psal do noci s kolegyní, cítila jsem se odstrčená. Vím, že je to hlavně můj pocit, ale chci ti o něm říct.“
- „Nechci tě kontrolovat. Spíš potřebuju slyšet, jak to vidíš ty.“
- „Pomohlo by mi, kdybys dal vědět, když se zdržíš. Pak nemám důvod si nic domýšlet.“
- „Když se ozve tvoje bývalá, znejistím. Můžeme se domluvit, jak to budeme dělat, aby to bylo v pohodě pro oba?“
Naopak nepomáhají otázky typu „S kým zase píšeš?“, „Ukaž mi telefon“ nebo „Proč ses na ni tak usmíval?“. Partner se začne bránit a z rozhovoru je hádka. Víc o tom, jak spolu mluvit bez výčitek, najdete v článku proč je důležitá komunikace mezi partnery.
Všímejte si také, jak partner zareaguje. Podle Albersové hodně napoví, jestli je ochotný mluvit a vaší žárlivosti porozumět, nebo na ni reaguje podrážděně, zahanbuje vás či obviňuje. Jak důvěru budovat postupně, popisuje článek jak vybudovat důvěru ve vztahu.
Žárlivost na bývalé partnery a na sociální sítě
Partnerova minulost
Někoho netrápí, co partner dělá teď, ale s kým byl dřív. Cleveland Clinic tomu říká retroaktivní žárlivost a popisuje ji jako nezdravé upínání se na partnerovu milostnou minulost. Patří k ní opakované vyptávání na bývalé vztahy, dohledávání bývalých partnerů na sítích a úzkost pokaždé, když se o minulosti mluví.
„Jste s tímto člověkem teď. Jste ta, se kterou chce být,“ říká Childsová. Doporučuje soustředit se na přítomnost a na společné zážitky, protože s nimi minulost časem ztrácí váhu. Pokud má partner s bývalou partnerkou děti nebo společné přátele, kontakt je normální. Domluvte se spíš na tom, co vám oběma vyhovuje, než na zákazech.
Sociální sítě
Ukazuje to i výzkum. Výzkumníci Amy Muiseová, Emily Christofidesová a Serge Desmarais z kanadské University of Guelph zveřejnili v roce 2009 v časopise CyberPsychology & Behavior dotazník mezi 308 vysokoškoláky. Kdo trávil na Facebooku víc času, uváděl i víc žárlivosti spojené s Facebookem, a to i po zohlednění osobnosti a vztahu.
Autoři to vysvětlují smyčkou. Facebook ukazuje často nejednoznačné informace o partnerovi a ty vedou k dalšímu prohledávání. „Žárlivost vede k častějšímu sledování partnerova profilu na Facebooku, a tím k dalším informacím, které žárlivost vyvolávají,“ řekla Christofidesová podle kanadské stanice CBC.
Desmarais, který na výzkum dohlížel, k tomu podle CBC dodal, že lidé ve vztahu dřív většinou nebyli vystaveni každodennímu zkoumání svých kontaktů ze strany partnera. „Pro některé je to ale nová realita,“ řekl. Studie se týkala mladých lidí a Facebooku, podle nás se ale stejná smyčka snadno rozjede i na Instagramu. Víc v článku o vlivu sociálních sítí na psychiku.
Když žárlí partner a kdy už jde o kontrolu
Žárlit může i partner. Pokud o tom dokáže mluvit a nic vám nezakazuje, jde o běžnou emoci, se kterou pracuje on a vy ho můžete podpořit. Jiná situace nastává, když žárlivost slouží jako důvod, proč vás hlídat. Za partnerovu žárlivost nemůžete a vyřešit ji za něj nedokážete.
Britská NHS řadí mezi znaky citového týrání, když vám partner sleduje profily na sociálních sítích, zjišťuje polohu přes GPS, odřízne vás od rodiny a přátel, určuje, s kým se vídáte, nebo vás obviňuje z flirtování a nevěry. Podle NHS jde u týrání vždy o moc a kontrolu nad vámi. V praxi to může vypadat takto.
- Kontroluje vám telefon a zprávy.
- Sleduje vaši polohu, třeba přes sdílení v telefonu.
- Zakazuje vám přátele, kamarádky nebo rodinu, případně vám dělá scény, když se s nimi vidíte.
- Obviňuje vás z nevěry bez důvodu a čeká, že budete pořád dokazovat opak.
Žárlivost, která přechází v kontrolu, je varovný signál násilí. Podle NHS je taková kontrola už sama formou týrání, i když vás partner nikdy neuhodil. Kontrolu nevyřešíte tím, že mu dáte heslo nebo se budete víc snažit. Kontrola a výčitky můžou jít ruku v ruce s dalšími druhy manipulace ve vztahu.
Pokud se partnera bojíte, zavolejte na linku 116 006 (Bílý kruh bezpečí, pro všechny oběti) nebo 116 016 (ROSA, pro ženy). Obě fungují nonstop a zdarma. Volejte ideálně z telefonu, ke kterému partner nemá přístup. Pokud partner váš telefon kontroluje, smažte po hovoru záznam z historie hovorů i prohlížeče, nebo volejte od kamarádky či z práce. Při bezprostředním ohrožení volejte 158 nebo 112.
Párová terapie se v takové situaci jako první krok nehodí, protože partner může vaši otevřenost použít proti vám. Bezpečnější je začít u linky pomoci nebo v intervenčním centru, kde vám poradí i s plánem, jak dál.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Odbornou pomoc stojí za to vyhledat, když žárlivost neodchází, zabírá vám velkou část dne, kontrolujete partnera nebo kvůli ní trpí vztah. Cleveland Clinic v takovém případě doporučuje promluvit si s párovým poradcem nebo terapeutem. Nejde o selhání, ale o péči o sebe i o vztah.
U žárlivosti, která se točí v kruhu stejných myšlenek, může pomoci kognitivně behaviorální terapie. „KBT dobře funguje na změnu toho, jak přemýšlíte a jak se chováte,“ říká Childsová. Jak taková návštěva probíhá, najdete v článku kdy navštívit psychologa a co vás u něj čeká.
Lék, který by žárlivost odstranil, neexistuje. Pokud za ní stojí úzkost nebo obsedantně kompulzivní porucha, rozhodne o léčbě včetně případných léků psychiatr po vyšetření. Léky nikdy neberte bez předpisu, třeba od známých.
Pomoc nemusí stát peníze. Registrované manželské a rodinné poradny poskytují odborné sociální poradenství podle § 37 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a podle § 72 téhož zákona je sociální poradenství bez úhrady. Poradnu najdete podle svého města nebo kraje. Chodit můžete sama, nebo s partnerem.
Občas se mluví o chorobné žárlivosti. Jestli jde o něco takového, posoudí jen odborník po vyšetření, ne článek ani partner. Pokud vás myšlenky na nevěru pronásledují celé dny a nedokážete je zastavit, obraťte se na psychologa nebo psychiatra. Víc o tom, co psychoterapie obnáší, najdete zvlášť.
Závěrečný tip
Důležitou radou zůstává práce na vlastním sebevědomí. Kdo si věří, zvládá žárlivost obvykle snáz. Ví totiž, že pro svého partnera má hodnotu.
Každý vztah je o důvěře. Ale komu máte důvěřovat? Především sama sobě.
