Stav flow: Jak se do něj dostat a jak ho udržet?

2,K

Představte si, že běžíte závod. Vaše pozornost se soustředí na pohyby těla, sílu vašich svalů, sílu vašich plic a terén pod vašima nohama. Žijete přítomným okamžikem, zcela pohlceni aktuální činností. Zdá se, že čas plyne jinak. Jste unavení, ale sotva si toho všimnete. Toto je příklad stavu flow.

Nejedná se ale jen o výsadu sportovců, své zkušenosti s flow měl i Michelangelo Buonarroti, když maloval Sixtinskou kapli. A vy jste ho už určitě také někdy zažili. Do flow se někdo dostává snadněji a často, někomu to tak lehce nejde. Jak tento stav vlastně vzniká a lze ho využít ve svůj prospěch?

Co je to flow?

Flow (v překladu „proudění“, „tok“) je duševní stav, ve kterém jsme plně ponořeni do mentální nebo fyzické činnosti. Jsou to chvíle naprostého soustředění, kdy nevnímáme existenci času a ani své fyziologické potřeby. Každý čin, pohyb a myšlenka automaticky následuje jedna po druhé. Je zapojeno celé naše bytí a využíváme své schopnosti na maximum.

Prožitky flow můžeme zažívat při činnostech, které nás baví a jsme v nich docela zruční. Při stavu flow máme jasné cíle, které jsou náročné, ale současně pro nás stále dosažitelné. Zažíváme pocity nadšení, klidu a osobní kontroly nad situací a jejím výsledkem. Při flow navíc máme pocit okamžité zpětné vazby, což nás motivuje a posouvá vpřed.

Koncept flow pojmenoval a definoval psycholog Mihaly Csikszentmihalyi, který se snažil porozumět fenoménu slavných umělců plně ponořených do svého díla. Konkrétně Michelangelo Buonarroti prý maloval několik dní v kuse a byl tak zabrán do práce, že ani nevnímal potřebu jídla a spánku, až omdlel únavou. Když se probudil, byl naprosto svěží a opět se s velkým nasazením ponořil do své práce. Rozsáhlému výzkumu stavu flow se Csikszentmihalyi věnoval především v 80. a 90. letech 20. století společně se svými kolegy v Itálii.

Co se děje v mozku při flow?

Jedinečnost stavu flow vysvětluje fakt, že se při něm do mozku vyplavuje 5 chemických látek naráz. Je to serotonin, norepinefrin, dopamin, anandamid a endorfiny. Tyto látky pomáhají zvýšit výkon a současně jsou pro nás koktejlem velmi příjemných pocitů. Díky tomu se cítíme mentálně a fyzicky silnější a reagujeme s nejpřesnějším a nejvyšším nasazením.

Dle výzkumu se ve stavu flow naše výkonnost zvyšuje až o 500 % a až o 430 % se zvýší naše kreativita a schopnost řešení problémů. I když by se tedy mohlo zdát, že v těchto chvílích náš mozek pracuje na plné obrátky, opak je pravdou. Při flow se totiž část mozku vypne. Jedná se konkrétně o prefrontal cortex, což je místo našeho vnitřního kritika, který nás jinak upozorňuje na čas, plánování a především na naši osobnost. Tím, že se vnitřní kritik vypne, naše Já zcela ztratí na důležitosti a najednou nám vše připadá snadné, jelikož si jednoduše řečeno nepřekážíme. Dostaneme se tedy do podobných stavů, jakých lidé dosahují skrze meditaci.

Hlavní přínosy flow:

• zvýšení angažovanosti do daného úkolu
• zlepšení výkonu i umělecké tvořivosti
• žití v přítomném okamžiku tady a teď
• ústup stresu, obav a pochybností o sobě
• zlepšení emoční regulace a růst emoční komplexnosti
• získání požitku a naplnění z toho, co děláme
• dosažení pocitu štěstí, spokojenosti a seberealizace
• zvýšení vnitřní motivace, tzn. děláme věci pro vnitřní odměny

Jak navodit stav flow a udržet se v něm

Stav flow nelze vynutit, ale můžeme si pro něj nastavit alespoň ideální podmínky. Flow nastává, když se zapojíme do činnosti, která je mezi hranicí nudy a úzkosti. To znamená, že úkol nemůže být příliš náročný, abychom pociťovali úzkost, ale nemůže být ani tak snadný, že se začneme nudit. To je velmi důležité. Kýžený stav také můžeme navodit pomocí následujících tipů:

1. Vyberte si něco, co vás baví

Pokud děláte něco, co opravdu nemáte rádi, pravděpodobně se vám flow vyhne. Pracujte proto na něčem, co vás baví, máte o to zájem a dělá vám to radost. To znamená, že pokud chcete snadno vstoupit do flow, musíte skutečně věřit tomu, co děláte. Mít pro to vášeň a vidět v tom smysl.

2. Stanovte si jasné cíle

Csikszentmihalyi ve své knize vysvětluje, že flow s největší pravděpodobností nastane, když jedinec stojí před úkolem, který má jasné cíle vyžadující konkrétní reakce. Příkladem může být šachová hra, kdy má hráč po dobu trvání soutěže velmi specifické cíle a reakce, což umožňuje, aby se jeho pozornost po celou dobu plně soustředila na hru.

3. Odstraňte rušivé vlivy

Pokud je ve vašem prostředí více věcí, které soutěží o vaši pozornost, může být obtížnější zažít stav flow. Pokuste se proto omezit rušivé faktory okolo sebe, abyste se mohli plně soustředit na daný úkol.

4. Přidejte prvek výzvy 

Stav flow nastává, když jsou dovednosti člověka plně zapojeny do překonávání výzvy, která je na hranici zvládnutelnosti. Pokud se výzvy začnou zdát příliš malé, můžeme se vrátit do flow tím, že je zvýšíme. Pokud jsou výzvy příliš velké, lze se vrátit do stavu flow tím, že se naučíme nové dovednosti. Také je známý fakt, že čím je větší riziko, tím více se soustředíme na úkol. Typickým příkladem jsou deadliny, kdy studenti zvládnou dopsat velkou část diplomové práce během jednoho týdne.

💡Tip: Závěrem je také dobré říci, že můžete své tělo stimulovat k tomu, aby mělo lepší podmínky pro to, dostat se do stavu flow. Jak na to? Je to individuální a na každého funguje něco jiného. My můžeme doporučit dostatek pohybu, procházky, studenou sprchu nebo přírodní stimulanty jako je tento.

Kdy nejčastěji zažíváme stav flow?

Velké množství denních činností může navozovat příjemné pocity plynutí flow. S největší pravděpodobností ale tohoto stavu nedosáhneme při činnostech, jako je např. při sledování televize, protože se zde nízká dovednost shoduje s nízkou výzvou, což obvykle vede spíše k apatii.

Oblasti, kde snadno zažíváme flow:

• kreativní činnosti – stav flow je snad nejčastěji spojován s kreativitou. Například spisovatel může zažívat pocit, že mu při psaní slova plynou snadno a rychle. Hudebníci, zejména improvizační sólisté, mohou při hře na svůj nástroj zažít také flow. Dále to jsou činnosti, jako je malba, kresba, ale také třeba práce na projektu, kdy při řešení problémů zapojujeme naši kreativitu.

• rozšiřování znalostí a dovedností – pokud své znalosti mírně rozšíříme za aktuální úroveň našeho vzdělání, můžeme mít pocity flow. Je to možné díky tomu, že v těchto případech již máme nějaké znalosti, na kterých můžeme stavět a výzva je pro nás tedy jasná a splnitelná.

• sport a fyzická aktivita – proveditelnost sportovního úkolu na těsné hranici našich schopností navozuje také flow. Sportovci pro tento stav používají označení „být v zóně“. Flow při sportu může také pozitivně ovlivňovat naše pohybové vzorce, protože lepší integrace vědomých a podvědomých reflexních funkcí zlepšuje koordinaci. Mnoho vrcholových sportovců popisuje snadnou povahu jejich výkonu při dosahování osobních maxim. Flow se může dostavit při aktivitách, jako je lyžování, tenis, fotbal, tanec, běh apod.

• hazardní a počítačové hry – negativní stránkou flow je fakt, že příjemné pocity, které navozuje, mohou přispívat k závislostem. Např. bridž nebo poker mají všechny podmínky nezbytné pro dosažení stavu flow – jsou náročné a vyžadují určitou úroveň dovedností. Důležité je proto uvědomit si, zda nám flow více nebere, než dává.

Stav flow má potenciál učinit náš život intenzivnějším, smysluplnějším a zábavnějším. Mnohonásobně zvyšuje náš výkon i kreativitu a stojí za celou řadou mimořádných sportovních úspěchů i uměleckých děl. Každá mince má ale dvě strany a na pocitech flow si můžeme vytvořit závislost. Otázkou týkající se stavu flow proto není jen to, jak ho můžeme uskutečnit, ale také jak ho můžeme řídit: používat ho ke zlepšení života, a přitom být schopni se ho vzdát, když je to nutné.

💡 Tip: Přečtěte si také článek o mindfulness nebo tom, jak poznat intuici.