Jsem workoholik? Jaké jsou příznaky i zničující důsledky?

2,7K

Současná doba oceňuje výkon. Lidé pak získávají pocit, že musí být pracovitější, rychlejší, lepší a vlastně ještě o trochu pracovitější a tak pořád dokola. Workoholismus však nepatří k cílům, ke kterým byste měli tíhnout: Způsobuje nemalé potíže se zdravím, bývá příčinou syndromu vyhoření, špatných vztahů a tak dále. Poznáte, zda jste workoholik chorobně závislý na práci nebo pouze svědomitě pracující člověk? Pojďme si představit příznaky i důsledky workoholismu do detailu a vy pak možná budete o svém problému vědět o něco více.

Kdo je to workoholik?

Práce a tlak na výkon je v dnešní společnosti spíše oceňovanou cností. Již od školy jsme tlačeni k co nejlepším výkonům, aby z nás přece něco bylo. Studuj tvrději, ať nemusíš dělat to či ono. Pracuj tvrději, ať máš dostatek peněz a uživíš rodinu, postavíš dům a na zasazování stromu už tak nějak nezbyl čas.

Poznáváte tento společenský modul, který v nás zasel již minulý režim, kde socialistická práce nutila všechny k nejlepším výkonům? V socialismu to ovšem bylo spíše na oko. V té době vidělo ve své práci smysl mnohem méně lidí a hlavně, pokud pracovali více či méně, tak to s jejich životem nějak nezahýbalo. V 90. letech jsme si ale čichli ke kapitalismu, který dokáže v člověku vyvolat neuvěřitelnou vnitřní motivaci k práci a seberealizaci, což je skvělé. Na druhou stranu, někteří lidé tento nový impulz nezvládli a nezdravě se přilnuli ke své práci a honbě za penězi.

Workoholismus však vznikl původně v USA (stejně jako moderní kapitalismus), alespoň tedy pojem workoholik. Ve společnosti se však lidé tohoto typu vyskytovali již dříve. Jedná se o závislost na práci, která člověka nutí neustále pracovat, ať je víkend, dovolená či pracovní den. Takového člověka nezajímá nic jiného než práce.

Workoholika jeho práce nemusí nutně bavit, nedělá to z lásky ke svému povolání ani z potřeby peněz, jelikož mu za zády stojí hypotéka na dům nebo jiný závazek. On je jednoduše skutečně závislý, což se stává jedinou motivací pro neustálý výkon. Ne že by nechtěl odpočívat, on nemůže odpočívat. Když už se urve workoholik k nějakému odpočinku, tak je stále přemítá, co by stihl v práci a co by mohl udělat. Neužívá si onen odpočinek a nedokáže vypnout. Je to pro něj takt trochu nucená pouza.

Stejně tak jako by závislý na drogách snad nechtěl přestat, on už jednoduše nemůže přestat. V případě workoholismu však zlatou ránu představuje totální psychické zkroucení a další problémy, které si představíme níže.

Stává se z vás workoholik? Sledujte těchto 15 znaků a příznaků

Mnohem obtížnější úkol představuje rozpoznat skutečný workoholismus u sebe než u ostatních. Někdy z legrace prohlásíme sami o sobě nebo o druhém, že trpí workoholismem, často to však nemusí být pravda. Ale i to už mohou být první znaky. Jak poznáme skutečného workoholika? Sledujte tyto vzorce chování:

1. K výkonu workoholiky stále něco pudí. Jedná se o vnitřní potřebu, která ne a ne přestat. Vyhází tedy zevnitř člověka a nejde ukojit jinak než prací.
2. Faktický hodnotový systém workoholika zahrnuje pouze práci. Faktický = ten, který skutečně žije, ne ten hypotetický, který tvrdí, že má svým přátelům a rodině. Nic jiného než práce neexistuje.
3. Nezajímají ho příliš mezilidské vztahy, kromě těch pracovních. Na ostatní přátele, ale i rodinu nebere zřetel a neváhá tyto vztahy obětovat pro práci. Workoholik se přestává setkávat s lidmi, s kterými se nemůže bavit o své práci.
4. Práce, výkon a boj sám se sebou určuje jeho sebehodnotu. Míru svého úspěchu hodnotí na základě pracovních úkolů a výkonu. Identifikuje se pouze se svojí profesí.
5. Workoholici jsou na sebe příliš přísní, své výsledky často nehodnotí objektivně. Chtějí toho stihnout více a udělat lépe.
6. Po dosažení cíle nebo významného úspěchu nemají vlastně ani radost. Pokud ano, tak pouze krátkodobou a okamžitě se vrhají na další úkol nebo svůj úspěch snižují a znevažují.
7. Velmi výrazným znakem workoholika je neustálá potřeba něco dělat. Když už musí odpočívat, necítí se dobře, mají pocit, že jim něco uniká (čas strávený prací), nedokážou se uvolnit a relaxovat. Ani o víkendu, ani na dovolené, ani o Vánocích.
8. Prací tráví čím dál více času. Nemohou-li pracovat, mohou se u nich objevit klasické abstinenční příznaky.
9. Na soukromý život nemají čas. Pokud už mají nějakého partnera nebo partnerku, zanedbávají je. Dokonce nemají ani zdravou chuť na sex, berou jej pouze jako konzumní nutnost, která zabírá drahocenný čas.
10. Workoholici často trpí pocitem méněcennosti, nedostatečné sebelásky a svoji hodnotu si kompenzují právě prací. Nepřipadají si dostateční, ale naopak zcela bezmocní. Většinou o těchto pocitech netuší, skrývají se v podvědomí.
11. Tito lidé konzumují většinou velké množství kávy nebo jiných kofeinových produktů (čajů, syntetických přípravků) a velmi často také kouří. Snaží se ještě více nakopnout svůj pracovní výkon a tak mimo kofeinu užívají i jiné stimulanty. Zapomínají na jídlo a klasický pitný režim.
12. Lidé okolo sebe (především v pracovním prostředí) hodnotí jako líné a málo pracující. Dívají se na tyto lidi svojí perspektivou. Nechápou, proč nedodělají některé věci o víkendu nebo proč nedokáží pracovat i po večerech. V jejich očích mají tito lidé menší hodnotu.
13. Životní cíle, založení rodiny a jiné osobní touhy odkládají na někdy. V jejich slovníku se pak často objevuje slovo až, pokud se s nimi o takovém tématu bavíte. Často říkají i to, že na tyto věci nemají čas, což je vlastně pravda.
14. Objevuje se u nich celá řada zdravotních problémů: Špatný spánek a jeho poruchy, nepozornost, úrazy způsobené přetížením, porucha hlasu a tak dále.
15. Workoholici u sebe nevidí žádný problém, jejich chování je podle nich naprosto normální a netrpí workoholismem. Naopak jen těžko dokáží pochopit lidi, kteří mají jinou životní motivaci než oni.

Pracovitost neznamená workoholismus

Určitě vás zarazila extrémnost tohoto vzorce chování. Přesně z toho důvodu nebývají poznámky typu: “Ty jsi teda workoholik.” často pravdou. Nepleťme si lásku k povolání, pečlivost a pracovitost s workoholismem. Někteří lidé skutečně mají svoji práci opravdu rádi, baví je a naplňuje, což by mělo být snem a cílem snad každého z nás – dělat, co nás baví.

Jenže pracovitý člověk si také rád odpočine, užije si dovolenou, dopřeje si relax, zdravé jídlo, sport a čas s rodinou. Práce se pro něj nestává obtíží a jedinou činností v jeho životě (kromě pár hodin spánku). Pracovitost nepředstavuje problém, pokud se nepřehoupne v chronickou závislost.

Jakmile si tedy dopřejete čas jen pro sebe, zajdete si na vycházku do přírody a trávíte plnohodnotný čas s dětmi nebo třeba přáteli a nemáte vnitřní nutkání raději jít pracovat, protože tyto aktivity vás akorát zdržují, můžete být v klidu. Workoholismus by vám potěšení z volného času nedovolil zažít.

Samozřejmě existují období v životě, kdy se do práce vrhneme více než jindy. Například při budování našeho podnikání nebo v různých silnějších měsících v roce (takový pracovní shon je typický například před koncem roku). Někdy se toho jednoduše nakupí více a člověk musí práci obětovat o něco více času, avšak nikdy by se nemělo jednat o celý život.

Důsledky workoholismu aneb Proč si na něj dávat pozor?

Proč workoholismus nepředstavuje zrovna udržitelnou formu životního stylu? Jednoduše protože naše tělo a mysl není přizpůsobená pro takový tlak. Potřebujeme odpočinek a regeneraci. Člověk závislý na práci tedy dříve nebo později začíná pociťovat nejrůznější zdravotní, ale i jiné problémy. Mezi ty nejčastější patří:

• Narušení a ztráta mezilidských vztahů. Workoholik přichází o přátele, kamarády, rodinu i pouhé známé.
• Workoholismus likviduje také koníčky a záliby daného člověka.
• Spánkové poruchy, nepozornost a nesoustředěnost.
• Velké vyčerpání organismu. Může dojít ke kolapsu.
• Časté abstinenční příznaky, pokud nemůže pracovat: Zimnice, třes rukou, pocení, křeče.
• Výbušnost a nervozita.
• Poruchy sebevědomí, deprese a úzkosti.
• Workoholismus často vede až k syndromu vyhoření, pokud s tím daný jedinec nezačne bojovat.

První pomoc a léčba pro workoholika

Workoholismus patří mezi velmi náročné problémy moderní společnosti hned ze dvou důvodů:

1. Jedná se o klasickou závislost, bude tedy potřeba odvykací kůra.
2. Tento problém se vyskytuje v hlavě. Musí dojít k přenastavení mysli.

Jak si tedy pomoci, když si uvědomíme, že už přetéká pomyslný pohár trpělivosti? Začněte s postupnými krůčky, rázné změny v tomto případě postrádají smysl, jelikož by se akorát dostavil absťák, který by vás zase smetl na dno. Každý den si dovolte odpočívat, alespoň chvíli.

Vaším cílem je dosáhnout rovnováhy mezi prací a osobním životem. Obojím byste v ideálním případě měli trávit podobné množství času. Chcete dosáhnout work-life balance tedy rovnováhy mezi prací a soukromím.

Vyzkoušejte zkrotit své myšlenky na práci a analyzujte, co za nimi stojí. Jaké jsou vaše skutečné potřeby?

S přenastavováním mysli vám mohou pomoci různé techniky jako třeba meditace, dýchací cvičení, ale i otužování. Vyzkoušejte se zaměřit na seberealizaci pomocí nějaké koníčku nebo nového zaměření. Zkuste do své každodenní rutiny zařadit nové návyky a soustředit se na ně.

💡 Tip: Podívejte se na náš seznam zdravých denních návyků a rituálů.

V neposlední řadě začněte uzdravovat, obnovovat a budovat své vztahy s ostatními. Možná budou za tu dobu dost porouchané a jejich léčba vyžaduje čas, avšak stojí to za to. Bez vztahů strádáme. Pokud si nejste schopni dát lásku sami, práce vám ji rozhodně nevynahradí, ale společnost ostatních ano. Lidé jsou velmi společenští tvorové, tak toho využijte.

Máte zkušenost s workoholismem? Poznali jste workoholika v sobě nebo v někomu jiném a co vám pomohlo s překonáním této závislosti? Podělte se s námi o vaše zkušenosti v komentářích.